Začátkem letošního roku jsem se rozhodla pro pořízení kotěte kanadského sphynxe (o všem kolem si můžete přečíst zde).

Naše bydlení

Jednání s majitelkou chovné stanice bylo od začátku příjemné a bylo znát, že má zájem nejen koťata prodat, ale především o to, komu a do jakých rukou přijdou. Podmínkou, uvedenou i v kupní smlouvě, bylo i průběžné podávání informací o tom, jak se kotěti daří, jak roste a prospívá. Později i zaslání veterinární zprávy o provedení kastrace.

Arwen má 4 sourozence, 1 brášku a 3 ségry. A v kontaktu jsme i dál s chovatelkou, ale i s dalším majitelem – Athénky a Anabelky. Od chvíle, co se známe, vytvořily jsme si s chovatelkou kamarádský vztah, píšeme si, posíláme fotky, videa. Byla jsem se za nimi také podívat na dvou jarních pražských výstavách.

A tak mám možnost sledovat poměrně dobře dění kolem dvou současných vrhů maminky Áry a druhé mladší kočičky, Esmi. Obě zabřezly v dubnu. Porod přišel 6/6 u obou takřka současně. Rodičky ležely spolu v „porodnici“ a nehnuly se od sebe na krok. První příznaky blížícího se porodu se projevily nejdříve u Áry, to už u porodní bedny vyžadovala i chovatelku. Prakticky vzápětí praskla voda Esmince.

Slunění na balkoně

V tu dobu se Árin porod tak nějak „stopnul“. Zvláštní, jako by vycítila, že víc pozornosti právě teď bude potřebovat prvorodička Esmi. První kotě bylo v porodních cestách natočené koncem pánevním. Ustaly kontrakce, Esmi netlačila, porod nepostupoval. Chovatelka se už chystala na veterinu, když se nakonec kotě zadařilo porodit. Bála se, že bude udušené; než se dostalo z mámy ven, uplynula skoro půlhodina – ale kocourek byl v pořádku, jen špičku ocásku měl zčernalou od otlačení (kdy ho nebylo při porodu jak chytit, než právě za ocásek), později na veterině nabízeli její odstranění, ale chovatelka zkusila nechat vše na přírodě – a i ocásek se zázračně „uzdravil“.

Porod se u obou blíží

Druhé kotě přišlo na svět přibližně o 40 minut později, třetí za další hodinu a 4. až ve 21 hodin.

Poté začala doopravdy rodit Áry a první kotě se narodilo v půl desáté večer. První čtyři koťata se vyklubala ve dvouminutovém rozestupu; páté o půlhodiny později; v další půlhodině pak ještě 2 koťata a poslední dvě se narodila 7/6 po půl jedné a krátce po druhé hodině ranní.

Chovatel musí odrodit kotě, pak placentu, podvázat pupeční šňůru a odstřihnout ji; následně kotě omýt, usušit, zvážit. Zkontrolovat, zda je v pořádku, a označit je pro pozdější identifikaci. Některá koťata potřebují rozdýchat. A probíhá-li porod tak rychle, jak tomu bylo u Árynky, tak i čtyři ruce jsou skorem málo :)

Váha koťat se pohybovala v rozmezí od 58 g do 90 g. Pro představu – nejmenší kluk vážil asi tolik, co krajíček chleba s máslem…

Celkem tedy ve dvou vrzích je 13 koťat, 11 kluků a 2 holčičky. Obě matky se o ně vzorně starají a je jedno, které kotě se zrovna přisaje při krmení k bradavkám u biologické mámy, nebo u té „druhé“. Jak říká chovatelka, „všechna jsou všech“.

Tak jsme tu

A protože jak koťata rostou, potřebují víc a víc výživy, aby pořádně nabrala sílu, funguje už asi tak od třetího týdne jejich věku i „třetí“ máma – přišlo na řadu dokrmování. A jakmile se ozve volání „mimina, papání“, nastane sprint, kdy 52 tlapiček cvaká drápky o podlahu a soutěží, kdo to stihne k misce první.

Už mají za sebou první očkování, testování srdíček u všech rodičů na HCM s negativním výsledkem. (HCM = hypertrofická kardiomyopatie – nemoc, při které dochází k patologickému zesílení stěny levé komory. Většinou postihuje kočky středního věku, častěji kocoury. Přesná příčina vzniku nemoci nebyla zatím objasněna. Vyšší sklon k onemocnění je u plemen jako ragdoll, mainská mývalí, devon rex, britská krátkosrstá, orientální plemena (burmská, sphynx, perská), evropská krátkosrstá kočka).

Oba vrhy

Při návštěvě veteriny takováhle banda naháčů způsobila pořádné pozdvižení, všichni je chtěli vidět, koťata zabrala prostor ordinace a rozutekla se kolem jako kobylky po louce.

A je to stejné jako s jinými kočkami nebo koťaty: ač je v bytě několik pelíšků, dva stromy na šplhání s dalšími pelíšky ve výšce nebo dostupné i koťatům, stejně nejlepší pelech a zašívárna je gauč v obýváku. Asi nejvýstižněji lze současný stav vyjádřit takto: kočky nežijí s chovatelkou a jejím přítelem, ale „oni žijí s kočkami“. A o tom, jak si společný prostor užívají, se můžete přesvědčit v albu na Rajčeti.

A ještě pár „technických“ – chovatel může mít od jedné kočičky během dvou let nejvíce 3 odchovy. S ohledem na zdraví kočičky je ideální jeden vrh za rok. Chovat je oficiálně možné do osmi let věku kočky – poté se zvíře nechává kastrovat. A v té „správné“ CHS je samozřejmě každá číča členem rodiny, tudíž tu také v klidu a v láskyplné péči dožije. A jako života znalý senior pomáhá dohlížet na ty mladší v rodině.

Závěrem: koťátka čekají nové domovy a milující rodiče. Některá budou dělat svým novým páníčkům „jen“ radost a jsou na mazlení; některá mají předpoklady stát se šampiony. Zcela určitě ale všechna budou milými, mazlivými, komunikativními a přátelskými společníky… a jak to u sphynxů bývá, mohou se rádi stát kamarády i pro jiné kočky, nebo psy v nové domácnosti.

Zdroj a foto: JITUR a Niki

Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.