21.5.2024 | Svátek má Monika


Diskuse k článku

VĚDA: Vznik života (2)

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Stoura 3.1.2010 19:31

Re: přírodní zákony

Jen bych dodal, že není třeba letět nikam kosmickou lodí, ale stačí se podívat pod nohy. Naši rejskové jsou například na hraně druhového oddělení (u rejsků se mění v každé generaci mutacemi velice výrazně chromozomy, takže některé poddruhy už nejsou schopny vzájemného rozmnožování)

indian 3.1.2010 19:17

Re: přírodní zákony

jedna naše číča, která vyloženě pro své potěšení z pohybu chodí po horní hraně dveří (nic tam pro ni není, nic jí tam nedáváme a nikdo jí to neučil) se zcela svobodně rozhodne, že pro toto své potěšení bude riskovat (občas to i neklapne, ale ta ta nádhera, já sem tak dobrá :-) ). Porušuje tím zákony? Kdepak! Pokud to "vychází" tak to vychází a není co řešit. Ani ten řidič se nenamotá na první strom v prví zatáčce (škoda možná by jich bylo míň). A když číča spadne, řidič skončí v tom stromě, přestali snad fungovat nějaké fyzikální zákony? Zase ne! Jen v případě číči její svalový a rovnovážný aparát pohybují se (zjevně) na hranicích možností prostě nedokázal dokončit daný manévr, v případě řidiče odstředivá síla převážila nad adhezí pneumatik. V každém okamžiku platí všechny fyzikální zákony!!! Jen někdy se nám to co z nich vychází může líbit, jindy (bouračka) ne. Je to zase náš starý dobrý známý antropocentrismus. To že pozorovaný jev je jednou žádoucí a jindy nežádoucí nijak nesouvisí s existencí či porušováním fyzikálních zákonů.

indian 3.1.2010 18:59

Re: přírodní zákony

K těm odlišnostem. Pokusme se si představit, generační mezihvězdnou výpravu. Tato výprava někde uvízne, ale přežije. Jak dlouho potrvá než na novém místě vznikne z člověka nový druh. Kde je zaručeno, že tento druh bude geneticky kompatibilní s pozemšťany? A máme tu postupný vývoj, taková změna se nestane z generace na generaci. Jinak většina psů by ve volné přírodě vyhynula nebo by na sebe vzala podobu velmi blízkou vlkovi, tato podoba je prostě jediná výhodná pro přežití, tedy pro šelmu podobnou psovi a v momentálním stavu biosféry. A pokud jde o ty šachy tak přesně takhle přirozený výběr nefunguje, nevýkonná forma sežene méně potravy, méně sexuálních partnerů => přenese méně genů. Jednoduché, samofungující.

indian 3.1.2010 18:59

Re: přírodní zákony

Nevím co člověka (a věřícího zvláště) vede k tomu aby pořád sám sebe přesvědčoval o nějaké své výjimečnosti. Jsem spolu s partnerkou vlastněn několika kačkami a psem :-) , kdo ví ten ví proč volím právě tuto formulaci :-) . No to je jedno. Každopádně to co u nich všech pozoruji ukazuje na spoustu svobodné vůle ba dokonce někdy i abstraktního myšlení!!! Pokud by někdo měl zájem opravdu úžasné zážitky budu rád publikovat jinde sem to nepatří.

Jen na dokreslení, jeden kocour po vysvětlování (gesty) - bylo mu cca 10 měsíců - pochopil řetězec příčina-důsledek o třech (!!!) prvcích, pravda pak ho celá věc přestala bavit, už to chápu-neřeším :-) . Dokázal něco co leckdy nedokážu s člověkem. Jiný kocour po té co pochopil funkci kočičích dvířek nadšeně několikrát oběhl barák kolem dokola za jejich použití (byly mu cca. 4 měsíce). Takto se chová nesvobodné zvíře? V čem jsme o tolik lepší? Je to jen antropocentrická arogance, už jsem se o ní zmiňoval níže. Ta arogance je jedna z věcí co mi na víře (libovolné) vadí nejvíc. Nevadí, že delfíni mají velmi optimálně uspořádaný signál pro přenos komplikovaných informací - my mu nerozumíme, delfín=zvíře => žádná svobodná vůle, žádná inteligence. Takové zjednodušení je mi nepochopitelné. V čem zásadním se liší smečka a lidská společnost? Svědomím? Možná ty zvířata ho mají - na rozdíl od člověka :-( .

Stoura 3.1.2010 18:28

Re: přírodní zákony

Já bych zase věřícím doporučil knihy Marka O. Váchy - to je katolický kněz a molekulární genetik v jedné osobě (učí náboženství i biologii na gymnáziu a etiku na Olomoucké univerzitě). Prakticky se staví za evoluční teorii a spatřuje v ní dílo Boží. Třeba by mohl být jeho výklad pro křesťany stravitelnější než výklad ateistů a agnostiků, v nichž spatřují mnozí křesťané nepřátele své víry.

Suchoř 3.1.2010 18:19

Re: přírodní zákony

pro filosofy a obzvlášť pro křesťany existují poučné videoklipy z přírody.

Na jednom z nich se zajíc v buši přibližuje až na dotek k ohromné kobře a při jejím útoku hbitě uskakuje. Tato scénka se několikrát opakuje, až se zajíc začíná zajímat o její ocas a okusovat ho. Ta se po marných útocích na něho rozhoduje rychle plazit pryč a vylézt na nejbližší strom, za neustálého útoku zajíce na její ocas, za který se pokouší i stáhnout ji ze stromu dolů.

Na jiném klipu se šimpanz baví tím, že rošťácky dráždí za ocas a pak i za ucho odpočívajícího tygra. Jeho zlostným útokům hbitě uskakuje, aby pak v dovádění pokračoval do nekonečna. Tygr nakonec zahání šimpanze na strom a ještě se marně snaží vydrápat za ním nahoru. Za nepopsatelného veselí tohoto rošťáka.

Zájemcům kdo by takovéto klipy neznal, mohu je zaslat

Stoura 3.1.2010 18:12

Re: přírodní zákony

... A abych to doplnil: Ať už se rozhodne kdokoliv jakkoliv, nakonec vždy jedná přesně podle těchto zákonů. Pokud vyskočím z ledadla, tak se přesně podle zákonů balistiky vydám k zemi.

Stoura 3.1.2010 18:03

Re: přírodní zákony

Já si myslím, že obvykle řidič nečeká to, že by porušil zákon zachování hybnosti, ale spíše podcení koeficient tření. Ale to je asi jedno. Podstatné je asi to, že žádným rozhodnutím nelze měnit fungování přírodních  zákonů. Na tom jsme se doufám shodli.

Václav Dostál 3.1.2010 17:51

Re: přírodní zákony

Bouračka nastane v souladu s tím zákonem (či lépe podle něho) a přesto, že řidič chodil do školy a poslouchal fyzikální výklady, tak se rozhodne riskovat a buď vědomě nebo nevědomě chce zákon porušit. Samozřejmě, že se mu to nepovede. Riskující řidič se domnívá, že v jeho riskantbí jízdě snad k uplatnění zákona v nečekané bouračce nedojde. Já nevím, co si myslí! Možná, že nic.

Stručně: Psal jsem o rozhodnutí člověka, ne o platnosti zákona. Zákon hybnosti samozřejmě nemůže ovlivňovat žádné rozhodnutí. O tom ten zákon nejedná. Ale to přece víte. Proč se domníváte, že to nevím já?

Machi 3.1.2010 17:03

Re: přírodní zákony

Pokud by jste byl odborník na etologii, věděl byste, že snad neexistuje chování, o kterém by se dalo prohlásit, že je specificky lidské, nezvířecí. Lidské chování jen velice rozšiřuje schopnosti běžně se vyskytující v živočišné říši (a dokonce i v rostlinné). I altruismus je typ chování běžně se vyskytující u některých živočichů.

Stoura 3.1.2010 16:49

Re: přírodní zákony

Ad bouračky: ti lidé přece bourají přesně v souladu se zákonem zachování hybnosti, nikoliv proti němu. Jaké jejich rozhodnutí podle Vás ten zákon porušuje?

Stoura 3.1.2010 16:47

Re: přírodní zákony

Ad altruismus/sobeckost:

Statisticky lze odvodit, že ideální pro zachování druhu je jistá kombinace obou. Obě krajnosti jsou evolučně nevýhodné. Odpovídá to  rozložení altruistů/sobců v populaci i poměru altruistního/sobeckého jednání jedinců. (rozptyl je ale široký a u jednotlivých druhů organismů se poměr liší)

Stoura 3.1.2010 16:40

Re: přírodní zákony

Opět jen několik poznámek:

Přirozený výběr nestraní budoucnosti, ale minulosti. Pokud se nějaký znak neosvědčuje, vytěsní ho, pokud se osvědčuje, prosadí jej. Pokud se například spolupráce v rámci smečky/společnosti osvědčuje, nahradí takto spolupracující společenstva ty tvory, kteří spolupracovat nedovedou (je-li to pro danou niku a způsob obživy výhodné) 

Od průměru se v každé populaci oddělují boční větve. Jako příklad vezměme třeba racky. Racek žlutonohý a racek stříbřitý, žijící ve Skandinávii, nejsou schopni křížení (jsou to tedy samostatné druhy) Pokud bychom si ale rozbalili zemský plášť, zjistíme, že přes několik mezidruhů tvoří jeden druh (oba druhy lze pářit s druhy racků východně resp. západně od Skandinávie, ty lze křížit s dalšími až se kruh příbuzenství kolem pólu uzavře). Takže žádný průměr, ale různorodost. Takovýchle zvířat je více.

Mimochodem: v přírodě je znám i sklon k tomu, aby mutace i jejich opravy běžely určitým směrem. Říká se tomu genetický tah a reparační tah. (je to čistě chemická vlastnost genomu)

Ad psi: počet druhů je dán počtem prostředí. Pokud by psi pro své vyšlechtěné vlastnosti nalezli uplatnění, existovali by dále. Pokud ne, tak ne. Prostčedí lidské společnosti je tvaru je jinak, než prostředí divoké přírody.

Václav Dostál 3.1.2010 16:30

Re: přírodní zákony

Samozřejmě, že některé přírodní zákony "člověk" poslouchat musí. Některé však nikoli: může se rozhodnout, že popře zákon tíže zemské a skočí (bez padáku nebo podobného zařízení) z vysokého místa. Bude se ovšem chovat jako blázen. Poněvadž to rozumný člověk ví, že porušení (některých) přírodních zákonů by mělo pro něj katastrofální důsledky, tak "bláznivé" rozhodnutí neudělá. Konečně, co dělá nerozumný řidič, řítící se autem rychlostí 100km/h po namrzlé silnici? Že takoví "blázni" nejsou? Ale jsou! Místo, aby se rozhodli podle zákona zachování hybnosti, rozhodnou se proti němu.

Mnohem horší situace nastane, když se má člověk rozhodovat, zda bude jednat sobecky nebo altruisticky. Přitom neporuší žádný přírodní (např. fyzikállní) zákon (aspoň doufejme, že neporuší).

Suchoř 3.1.2010 16:23

Re: přírodní zákony

můj velmi dobře cvičený pes a vážený člen rodiny, neodolal a  sežral dort připravený pro hosty. Nic jsme mu neřekli a měli byste ho vidět, jaké psychické stopy na něm zanechal ten jeho hloupý incident.

Slovo "svědomí" může být jen manipulačním církevním nástrojem vůči věřícím. S přírodními zákony nesouvisí.

Václav Dostál 3.1.2010 16:12

Re: přírodní zákony

Nehovořil jsem o tom, co má psí smečka a lidská společnost společného, ale o tom, čím se liší. Pes, který vnímá rozkaz svého pána se rozhoduje na základě svých pudů, člověk na základě rozumu a svědomí (což psovi chybí).

Co je to za přírodní (přiroznený) výběr, který straní budoucnosti? Výběr, který předem ví, jak to dopadne, je buď proti-přirozený nebo nad-přirozený. Pokud ovšem chápeme přiroznost jako sled náhod. "Přirozený" výběr, který v dané chvíli obětuje méně významnou "figurku", aby na konci "šachové hry" dosáhl matu je cílený, nikoliv náhodný. Skutečný přirozený výběr eliminuje "výstřelky" - a to jak velmi špatné, tak velmi dobré, Tak brání velkoskokové změně a naopak daný druh (zvířete či rostliny) uchovává na "průměru". Odstraňuje jak degenrativní změny, tak změny generující "dokonalejší" druh. Kdežto pro vznik nové rasy psa (když je zmiňujete) je zapotřebí dlouhodobé šlechtění, tedy záměrná činnost. Jestliže bychom psy nešlechtili, počet jejich druhů se bude zmenšovat.

Suchoř 3.1.2010 16:11

Re: přírodní zákony

Elektron se jinak chovat než chová, nemůže nikoliv proto, že by porušoval fyzikální zákon. Je tomu tak proto, že jeho vlastnosti mu jinak se chovat neumožňují.

Fyzikální zákon nemůže nijak působit. On jako subjekt neexistuje, nemůže mít žádné orgány ani nějaká chapadla, kterými by mohl na něco nebo na někoho působit. Existuje pouze hmotný objekt jenž při svém pohybu nebo za určitých okolností při svém složení a vlastnostech nemůže chovat jinak než tak jak se chová on a také všichni ostatní, kteří mají z daného hlediska shodné složení a vlastnosti.

Slovo "chování" jsem vybral náhodně a může být upřesněno. Nikoliv však výhradně ve smyslu kulantního církevního termínu "svobodné vůle" vůči nějaké povinnosti. Ve fyzice existuje pojem stupňů volnosti, jímž může být možnost chování objektu z daného pohledu vícerozměrové.

Ani zákony "určené pro neživou přírodu a pro zvířata", které by musely poslouchat, neexistují. Mají určité složení a vlastnosti a ty předurčují jejich chování v daných podmínkách. Bylo by absurditou předpokládat existenci nemalé inteligence, která by byla nutná k tomu, aby si uvědomovaly, jak se přesně chovat mají. Musely by ještě existovat sankce pro případy jejich nepřístojného chování.

Nechová se člověk ve funkci plovoucího nebo pohybujícího se tělesa, při volném pádu či dokonce v krematoriu stejně jako každý jiný tvor? V čem má mít výjimky? Nemluvě o hrabošství nebo křečkovství,  obzvláště křesťansko církevní povahy.

Suchoř 3.1.2010 15:33

Re: přírodní zákony

člověk jako člen rodiny se chová jako člen rodiny, jako hráč na lesní roh jako člen filharmonie, jako plovoucí předmět podle Archimedova zákona a jako pohybující se hmotné těleso pak podle zákona o hybnosti, vytékajícího ze zákona o zachování hmoty a energie. Pes jako člen rodiny, jako plovoucí předmět  a nebo jako součást smečky, podobně

Stoura 3.1.2010 15:23

Re: přírodní zákony

Ad náhrada slova "chování": což takhle "reakce na působení" ? Odpovídá to fyzikálnímu zákonu akce a reakce ale i antropocentrickému popisu toho, jak jedná člověk. (reakce může být samozřejmě i zpožděná)

Stoura 3.1.2010 15:15

Re: přírodní zákony

Ad nemuset poslouchat zákony: I člověk musí přírodní zákony poslouchat. Pokud ne, můžete prosím popsat, jak mohu například přimět své tělo,  aby neposlechlo zákona zachování hybnosti? Umožnilo by to celkem podstatně zvýšit bezpečnost dopravy.

Stoura 3.1.2010 15:03

Re: přírodní zákony

Ad zvířata nemají na výběr: Není pravda. Pozoroval jste někdy psa, který dostal příkaz, který se mu nelíbí nebo ho nezajímá? Ten pes viditelně řeší problém, jestli poslechnout příkaz nebo udělat to, co chce. Vybírá. A nějak se nakonec rozhodne.

Z hlediska evoluční teorie je to, co je nevýhodné, postupně eliminováno. Takže pokud argumentujete tím, že porušování pravidel smečky je zhoubné, říkáte, že takové chování bude přirozeným výběrem vyloučeno. (lidská společnost a smečka mají velice mnoho společného)

Václav Dostál 3.1.2010 14:27

Re: přírodní zákony

Jiné diskusní příspěvky "mluví" velmi podobně, tento se mi jeví nejpříhodnější. Všimnu si Vašeho předposledního odstavce: jeho druhá věta odporuje té první. V prvé větě tvrdíte, že neexistují předpisy pro chování hmotných objektů, ve třetí že tyto objekty mají nevyhnutelné chování (nevyhnutelné = podřizující se zákonům). Vyberte  fyzikální zákon, který nepopisuje (nepředpisuje), jak daný fyzikální jev probíhá. Samozřejmě, že "mrtvá hmota", tj. objekt neživé přírody, nemá nějaký "přijímač", jímž by detekovala určitý fyzikální zákon. Přírodní zákon prostě působí nezávisle na nějaké "vůli" neživé hmoty, kterou ona nemá.

Objekty neživé přírody a také zvířata nemají na výběr: zákony, pro ně určené prostě poslouchají (aniž si to uvědomují). Člověk je jediný výtvor, který pro něj dané zákony poslouchat nemusí.  Byl "konstruován" jako svobodný tvor, který si může vybrat. Byl ovšem vybaven rozumem, který jej přesvědčuje, že přírodní zákony není radno neposlouchat. Totéž mu jeho rozum (pomocí tzv. svědomí) radí i v oblasti morálních zákonů. Tam ovšem neuposlechnutí nemívá okamžité následky. Dokonce se někdy zdá, že je to pro něj výhodnější, když jedná proti těmto zákonům. Může se to takovým jevit i po poměrně dlouhou dobu. Avšak ve skutečnosti je  to  velmi nevýhodné, dokonce i zhoubné.

Psal jste o "chování".  Jestliže toto připisujeme neživé hmotě, jde o druh antropocentrismu. Jen velmi těžko bychom však tento termín nahrazovali jiným, "případnějším". U neživé hmoty a u zvířat pak ovšem "musíme" říkat, že nemají na výběr,  Člověk je výjimka. To ovšem často vede ke "zvířecímu" chování některých lidí. Tedy těch, kteří záměrně jednají proti morálním zákonům (z nichž přední  je: "Jednej tak, jak bys chtěl, aby se i jiní k tobě chovali"). Ale dost, to už by mohlo být "moralizování".

Suchoř 3.1.2010 10:29

Re: pravidla diskuze

otázkou je možnost publikace vlastních názorů, které zde diskutující uvede. Pravidla tohoto serveru to zakazují, což je nesmysl. Totéž co napíši zde, mohu snad bez písemného povolení pana Neffa napsat i svému příteli a nebo do novin. I když tam nejsem žádný šťoura ani indián

Suchoř 3.1.2010 10:12

přírodní zákony

vedou kreacionisty a věřící logicky k nějakému tvůrci těch zákonů. Tím, že jsou poznávané nepochybně existují a jsou pak i jakousi informací. A ta musí směřovat od někoho k někomu, to znamená od Tvůrce zákonů fyzikálních nebo přírodních k hmotě a k člověku, kteří se musejí podle nich chovat.

To je však zásadní omyl. Ne jen proto, že i atomová částice jako elektron by musela mít inteligenci a případně i umět číst, aby věděla jak se má podle fyzikálního zákona do slova a písmene vždy naprosto přesně chovat. Ale zejména proto, že při svých vlastnostech (zde hmotnost, elektrický náboj, spin) se tento hmotný objekt jinak chovat nemůže.

Žádné přírodní či fyzikální zákony jako předpisy pro chování hmotných objektů, samy o sobě neexistují. Existují jejich vlastnosti a odpovídající nevyhnutelné chování, které pak my pozorujeme jako pravidelné, zákonité.

Trestní či obchodní zákony které vytváří lidská společnost a mají tedy tvůrce, jsou formou přežití Homo sapiens ve svých tlupách, podobně jako nepsané zákony chování jiných tvorů ve smečkách, hmyzu v úlech nebo v mraveništích. Odpovídají vlastnostem těchto subjektů a tvorečků.

Suchoř 3.1.2010 1:42

Re: zákony a jejich hmota

ještě doplňuji svůj uvedený názor příkladem. Člověk pokud žije sám, si vytváří určité pravidelnosti až stereotypy života, které odpovídají jeho věku, pohlaví, zdravotnímu stavu, postavení a pod. Aniž by takové své zvyklosti a potřeby si někam zapsal jako pravidla svého chování. Takový způsob jeho pravidelného chování však může  být pozorován sousedem  jako určitá zákonitost, natož kdy podobné chování bude pozorovat i u dalších osaměle žijících lidí. Dva lidé kteří sdílejí společnou domácnost nebo jsou na turistické výpravě, pak více lidí kteří žijí v rodině nebo v ponorkách, si vytváří také své psané (pro pamatování) nebo nepsané způsoby chování zohledňující věk, zdravotní stav a podobné vlastnosti jedinců. Pozorovatel pak může konstatovat například takovou zákonitost, že děti chodí do školy.

Poznatek, že děti chodí do školy, může mít objektivní platnost až jako zákon přírody. Sám o sobě však neexistuje, je pouze výsledkem našeho zobecňování přírodního jevu, a to chování hmotného subjektu. Takovým objektem pozorování může být cokoliv v přírodě od genetiky, stavební struktury atomů a molekul, změny stavu plynů, až po jevy v kosmickém prostoru. Výsledkem našeho pozorování pak může být až druhý zákon termodynamiky. Podle něho se hmota chová nikoliv proto, že by to měla někde předepsané a musela poslouchat na slovo a do písmene (i atomová částice by pak musela mít inteligenci a snad i umět číst). Při svých vlastnostech (hmotnost, elektrický náboj a pod) se ona prostě jinak chovat nemůže.

Takže zákony přírody nejsou předpisem ani žádnou informací od někoho k někomu, ale našim poznatkem o vlastnostech a o odpovídajícím způsobu chování hmotných objektů.

Suchoř 3.1.2010 0:53

zákony a jejich hmota

žádný zákon přírody sám o sobě neexistuje. Existuje pouze chování hmotného subjektu v němž poznáváme zvláštnosti a výlučnosti. Spíše však vlastnosti hmoty, protože ta se jinak chovat ani nemůže. Trestní nebo obchodní zákon není zákonem přírodním či fyzikálním, ale spíše formou boje lidského homo sapiens o přežití. Podobně jako nepsané vztahy ve smečkách. Také nejsou samostatným subjektem, jenž by mohl nebo nemohl mít hmotnost a energii

indian 2.1.2010 19:06

Re: Bůh jako Duch a energie

Mimo to, když my vytváříme nějaký systém který žije dle nějakých zákonů vůbec to nemusí znamenat (a taky těžko kdy znamená), že stojíme mimo tyto zákonitosti. Vzdor všeobecné představě si dokonce ani programátor nemůže dělat úplně co ho napadne.

Stoura 2.1.2010 18:35

Re: Bůh jako Duch a energie

Jen několik poznámek: není pravda, že modulace vlny nemůže být náhodná. Modulace může být i náhodná, dokonce často je. Zkuste si naladit nějakou neexistující stanici v rádiu nebo televizi - vlna bude patrně modulována náhodným šumem. Není pravda, že si nedokážeme představit jiná nosič myšlenky, než je lidský mozek.  Ve sci-fi je to celkem častý námět. Různá náboženství si představují, že myšlenky mohou existovat i bez mozku - například v duši, která opustí tělo.

Není pravda, že k výrobě se nedá dospět náhodnými změnami. Pomocí genetických algoritmů lze například vyvinout celkem dobře fungující automaty pro rozpoznávání textu nebo pro analýzu signálu. Stačí náhodně variovat  program a nadějné fragmenty zkřížit. Je to spíše příklad jen jednoduché výroby, ale tenhle obor je stále v začátcích. Tímhle směrem jde také například armádní výzkum při vývoji netradičních automatických zbraní, schopných adaptace)

Ad hmotnost přírodních zákonů:není moc jisté, jestli má ta otázka vůbec smysl. Stejně dobře lze říci, že nulovou, jako uvést hmotnost a energii Vesmíru, kterého se ty zákony týkají.

Václav Dostál 2.1.2010 18:03

Re: Bůh jako Duch a energie

Pokoušel jsem se vyložit, že, tak jako  ke složitější výrobě je zapotřebí přesného postupu, nikoli náhodných změn, je zapotřebí ke vzniku přemýšlejícího tvora také přesného postupu, nikoli náhodných změn. Hmotnost nosiče, na němž je postup zaznamenán, pro realizaci postupu nehraje roli: existují totiž různé nosiče (jak jste některé sám jmenoval). Mnohem významnější pro realizaci je samotný nápad (samozřejmě, že podrobný). My lidé si nedovedeme představit nějakou myšlenku bez lidského mozku, v němž vznikla. Ale to, že něco nedovedeme představit ještě neznamená, že to neexistuje. Znovu si vypomůžu modulovanou televizní vlnou: jedna složka je sama vlna, druhá složka je ta modulace. Modulace nemůže být náhodná, musí být přesně naprogramovaná.

Myslím však, že bychom se točili pořád kolem téhož (aspoň v principu). Zkusím to jinak: Jakou hmotnost má (kterýkoliv) fyzikální zákon? Nikoliv jeho záznam (ať už v tištěné nebo v elektronické formě), ani reálie, jež se podle něj řídí, ale zákon samotný. Fyzikální zákony vůbec nezávisí na jejích objevitelích ani na lidech, jej nějak aplikujících. Prostě platí - naprosto nezávisle na jakémkoli lidském mozku. Navíc: základních fyzikálních principů je malý počet - dokonce se hledá jeden jediný, všechno sjednocující. Kdyby tyto principy a zákony vznikaly náhodně, měl by jich být veký, ba dokonce nekonečně velký počet. Avšak není. To však ponechejme stranou a vraťme se k otázce: Jakou hmotnost či energii nesou samotné fyzikální (nebo biologické, chemické, atd.) zákony? (Přitom nebudeme řešit "problém", zda takové zákony vůbec existují, že ano?)

Suchoř 2.1.2010 17:36

Re: Bůh jako Duch a energie

nemusí být vylučována možnost vzniku hmoty a vesmíru působením neznámé energie kosmického rozměru, snad Boha. Avšak nikoliv podle biblických ani designerských představ, které vedou k samo se vylučujícím absurditám.

Designér (přejmenovaný biblický Hospodin) by totiž musel být krátkozrakým primitivem, kdyby měl stvořit nekonečně rozmanitý život tak, aby musel vše vědět a vše řídit. Přírodní katastrofy s utrpením a smrtí živočichů a lidstva svědčí o tom, že celá příroda žije spontánně, jinak by musel být Stvořitel ještě i bezohlednou a opovrženíhodnou nestvůrou, s nevyzpytatelnými cestami. Člověk i každý živý tvor co si sám nevyrobí a nevydobydou, žádný Bůh ani svatí jim nedají a musí s nástrahami života a přirodními katastrofami tvrdě potýkat. Bezohledná inteligence kosmického rozměru může existovat jen v pohádkách a tak nezbude než odvodit závěr, že dění v kosmu včetně vzniku a vývoje života, jsou nejspíš jevy spontánní,  jako odraz a důsledek vlastností živé hmoty.

Zda hmoty věčné a nebo stvořené věčným Stvořitelem, to otázkou může byt. Avšak varianta nezbytně bezohledného a zlomyslného inteligentního designéra, k němuž vedou církevní výklady toho co vidíme a prožíváme, vylučuje sama sebe.