Navrátil Josef 7.1.2008 17:31

Re: Re: Re: „neslučitelnost“ spočívá v tom

pbla…s tím éterovým inteligentem se už bavit nechci – ponižuje. Vás bych se ale zeptal, nejdřív citace : „Fyzika nemá s jakoukoli novou teorií problém, pokud tato nová teorie vysvětluje předešlá pozorování. Jak z vaší "teorie" plyne obecná relativita?  Když někdo, např. Einstein napíše novou teorii (třebas OTR) a to v němčině, proč pokládáte přepis této teorie do čínštiny za novou teorii ??? Když já-Navrátil přepíši dosavadní výsledky interakcí z kvantového mikrosvěta do „dvouznakový“ zápisový řeči, jak jsem to udělal ( prozatím nedokonale ) proč takovému počinu jednak říkáte „nová teorie“ ? a jednak proč ho pliváte všichni, a proč chcete abych „v  té čínštině podával důkazy navrhováním předpovědí, experimentů, abych ten překlad do čínštiny potvrdil“?  Proč, proč po mě chcete, abych pro HDV podal důkazy anebo předpovědi či experimenty, když je to jakási zvláštní teorie v tom smyslu, že soudobou fyziku neboří, ale pouze "opisuje-přepisuje" do dvouveličinového chápání ? Ovšem…ovšem po přepisu se samozřejmě zjeví novátorské věci, nové myšlenky a úvahy a návrhy atd. Proč chcete „zničit“ HDV, která je jen „přepisem“ výdobytku soudobé vědy ? tím zničením HDV by jste zničili i soudobou fyziku, přeci, nééé ? Tak to udělejte a prozkoumejte HDV …zda lze fyziku soudobou napsanou na papíře pomocí 1000 znaků přepsat do dvouznakové podoby, já to dělám 25 let a všichni na mě plivou, proč ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 7.1.2008 18:00

Re: Proč chcete „zničit“ HDV, která je jen „přepisem“ výdobytku soudobé vědy?

Nikdo "vaši HDV" ničit nehodlá. Nelze přece zničit něco, co nemá žádnou přidanou hodnotu. Před vámi už zde byli mnozí jíní, co zkoumali model vesmíru jen pomocí dvou veličin a dotáhli svoje představy do úplné teorie. Vždyť vy ani neumíte anglicky, abyste se o tom dozvěděl. Žijete v izolované bublině svých představ.

Éterová teorie to názorně vysvětluje. Pokud je v nějakém objektu nízká hustota informací ve srovnání s okolím, nejen je ze svého okolí přestává vstřebávat, ale začne se chovat jako stříbřitá bublina ve vodě a začne je odrážet. Objekt se v důsledku své neinformovanosti stane částečně izolován od svého okolí - informace sice vysílá, ale už je nedokáže přijímat.

Ale nedosti na tom. Pokud je ten gradient hustoty na povrchu opravdu vysoký, začne odrážet i informace sám od sebe zevnitř. Jeho gradient se změní na kovový stav s vysokým indexem lomu, kovové zrcátko, které odráží energii a informace v obou směrech. A to je opravdu problém, protože takový objekt přestane se svým okolím komunikovat úplně a začne žít v bludech, které se proti němu okamžitě obracejí a nakonec se neuroticky uvaří v informacích, ovšem ryze subjektivních, které sám proti sobě vysílá. Čili na váš problém má éterová teorie dokonce fyzikální model. Když ho pochopíte, pochopíte i svoji žalostnou otázku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 6.1.2008 16:33

Re: Relativistický nárust hmotnosti

podle vlnové teorie není ani jedno ani druhé. Je to vlastně důsledek strhávání éteru podobně jako při rotaci, ale v lineárním směru. Objekt vlnící se vakuovou pěnou v ní vyvolává podobné vlny, jako kachna, plavající po vodní hladině. Každá dodatečná energie vakuovou pěnu zahušťuje, jako při protřepávání. V konečném výsledku to tedy vypadá tak, že kolem rychle pohybujícího se objektu houstne koláč vakua a objekt ho strhává sebou. Ta relativistická hmotnost není tedy ani důsledek tření, ani nezvyšuje hustotu objektu - prostě proto, že není součástí objektu, ale vakua, které jej obklopuje a tvoří.

Vlna vakua, která se kolem objektu tvoří je podobně jako u té kachny orientovaná kolmo na směr jejího pohybu, to znamená, že kolmo na směr pohybu se vakuum vlastně nevlní a jeho hustota roste anizotropně. Protože se v hustším prostředí energie šíří pomaleji, dochází současně k relativistickému zkrácení atomů ve směru pohybu, ale už ne napříč.

V kvantové mechanice má příčná vlna vakua dlouhou tradici, říká se jí zde pilotní, nebo tzv. De-Broglieho vlna. Protože se šíří spolu s objektem a může ho značně přesahovat rozměry (velikost elektronu je 10-18 m, ale jeho deBroglieho vlna může klidně zasahovat několik metrů kolem něj), může snadno interferovat s makroskopickými objekty, jako normální vlna, třeba s dvojitou štěrbinou za vzniku vějířovitě rozvětvených inteferenčních paprsků.

K čemu potom dojde? Vakuum je při pohybu částice kolem štěrbiny nestejnorodě promícháváno, v těch místech, kde je maximum intereferenčního vějíře je vakuová pěna hustší (ano, pořád nesmíme zapomínat, že při protřepání vakuum houstne jako mýdlová pěna) a soustřeďuje vlny energie do daného místa. A tedy i vlnu energie, tvořící samotnou částici. Vakuum je vyplněno náhodně se vlnícími fluktuacemi jako hladina bazéna, takže částice při pokusu nikdy necestuje po té samé dráze, ale rozvlnění vakua způsobené de-Broglieho pilotní vlnou částici přinutí se vyhýbat určitým drahám a preferovat jiné a to opakovaně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oponent 7.1.2008 11:08

Re: Re: Relativistický nárust hmotnosti

Zapoměl jste na to, že vždy kdy dochází k takovému strhávání éterové pěny, dochází ke kolizi tělesa s částicemi pěny a v důsledku této mikro-kolize dochází ke změně hybnosti tělesa. Tato změna je pak příčinou brždění tělesa. Nebo si myslíte, že při kolizi k žádné změně hybnosti nedochází? Vy tvrdíte, že k žádnému z obou zmíněných jevů nedochází, že dochází k strhávání éteru bez změny hybnosti a energie. To znamená, že dochází k jevu zvanému: Pertpetum mobile . Já nechápu váš způsob uvažování. Jak jste na to přišel, že při kolizi nedochází ke změně energie? To co hlásáte je naprostá utopie .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 7.1.2008 11:42

Re: si myslíte, že při kolizi k žádné změně hybnosti nedochází?

Samozřejmě dochází, ale za běžných podmínek jen ve velmi nepatrné míře a dissipované energie se pak odnáší ve formě podélných gravitačních vln. Nezapomeňte, že éter je velmi hustá hmota, ve které se světlo šíří velmi pomalu a jeho vlnová délka je velmi malá. Pokud se budou na hladině vody šířit jen vlny s vlnovou délkou 1 milimetr, budou s prostředím pod vodou interagovat jen velmi slabě. Pro takové vlny se vodní hladina chová jako tenká pružná blanka a ke strhávání prostředí při šíření vln prakticky nedochází. V mnohonásobně hustším prostředí, jakým je vakuum pak tyto jevy budou ještě zanedbatelnější,

Samozřejmě, k tomu, abyste toto pochopil byste měl rozumět trochu rozumět vlnové mechanice a umět ji extrapolovat na chování látek s vysokou hustotou hmoty. Je to všechno klasická fyzika, ale pokud ji neznáte, bude pro vás vlnová teorie éteru nesrozumitelná stejně, jako teorie relativity, Pokud pak za takových podmínek budete chtít memorovat relativitu nebo kvantovku, vlnová teorie éteru pro vás představuje zbytečný balast. Ta je užitečná jen pro ty, co chtějí znát souvislosti relativity a kvantové mechaniky s klasickou fyzikou. Pro ty co je znát nechtějí jsou takové teorie úplně zbytečné, vystačí prostě se vzorečky a postuláty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oponent 7.1.2008 16:39

Re: Re: si myslíte, že při kolizi k žádné změně hybnosti nedochází?

Zejména naukou o vlnění jsem se zabýval podstaně déle, než jinými obory, ale tam se zákony nemění. Navíc vás mohu upozornit, že pro částici, která je součásti vlny, platí zákony mechaniky, tak jako pro jiné částice. Tato oblast je mi velmi dobře srozumitelná. Já žiji v realitě, ne ve světě fantazie. Až vy, nebo někdo jiný zachytíte gravitační vlny a nebude to událost vzdálená dva tisíce let letu světla, pak se na toto téma budu rád bavit s kýmkoliv. Podstata vědeckého důkazu je experiment proveditelný v laboratoři, nebo pozorovatelný kdykoliv je potřeba . Až budete mít takový důkaz tak za mnou přijdťe. Já nejsem vědec, jen se o ty věci zajímám. Postuláty a teorie mně nezajímají. Zajímají mne jen vzorce a jejich odvození. A některé z nich jsou utopistické, tak jako to co vy mnohdy navrhujete . Ale nejsem váš nepřítel. Jen si myslím, že jsem oba naladěni na jiné vlně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 6.1.2008 16:56

Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Je nutno si uvědomit, že ačkoliv jsou vlny a husté koláče vznikající kolem rychle se pohybujících částic reálné, hustotu vakua je možné měřit jen relativně. Ani ryba pod hladinou nemůže zvážit jinou rybu tak jak je, ale vždycky zaznamená jen rozdíl její hustoty a hustoty prostředí (vody) v místě, kde má umístěnu srovnávací závaží, kterým objekt vyvažuje. Takže pokud nějaká ryba chce zvážit relativistický koláč hustého vakua, tvořícího se kolem druhé plavající ryby, musí se pohybovat spolu s ní. Pak jsou ovšem obě misky vah také obklopeny pilotní vlnou a koláčem hustého vakua a ryba s váhami vlastně žádný rozdíl v hustotě nenaměří, protože i vakuum kolem ní a jejích vah zhoustlo a zatížilo srovnávací závaží.

Popisuji ten paradox trochu krkolomně, nicméně z toho vyplývá, že relativistické efekty ve vakuu se projevují relativně a proto, i když se kolem objektů tvoří reálné vlny vakua, pozorovatel, který se pohybuje spolu s nimi je nemá šanci objevit. Z teorie éteru ale vyplývá že vesmír se hroutí velkou rychlostí a tzv. gravitační pole lze interpetovat také jako rozdíl rychlosti hroucení vakua a viditelné hmoty. Lze k tomu dospět např. tak, že podle kvantové mechaniky by se měly všechny objekty rozplynout ve vakuu. Pokud k tomu nedojde, je to důsledek toho, že je kvantová vlna každé částice uzavřena v mělké potenciálové míse, tvořené její vlastní gravitací. Problém je však v tom, že existence gravitace z ničeho v kvantové mechanice nevyplývá, to je relativistický efekt zakřivení časoprostoru.

Současně ale můžeme absenci rozplývání částic podle kvantové mechaniky vysvětlt tím, že vesmír expanduje velkou rychlostí spolu s každou částicí, takže její rozplývající se kvantová vlna zůstává na místě, akorád se částice stávají stále lehčí a lehčí. A k tomu také skutečně pomalu ve vesmíru dochází, a jde to pozorovat i v historické době např. na prototypu kilogramu. Hlavním produktem téro úvahy je však skutečnost, že gravitace je efektem plynoucím z rozpínání časoprostoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 6.1.2008 17:45

Re: Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Kdy dodají predikce experimentu, oni mašíble?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 6.1.2008 18:40

Re: Re: Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Když se podíváš dalekohledem na kvasar, uvidíš, jak se kolem něj hromadí hmota, ačkoliv do něj žádná nepadá, protože nikde kolem něj žádná není vidět, jinak by svítila jako on. Když se podíváš na neutronovou hvězdu v rentgenovém spektru, bude to světlo polarizované a vykazovat dichroismus. Když budeš měřit rychlost gamma záření, najdeš jinou hodnotu, než pro viditelné světlo. Atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 6.1.2008 18:49

Re: Re: Re: Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Už jen to s různou rychlostí světla ve vakuu pro různé vlnové délky je nebetyčný nesmysl (experimentálně falzifikovaný).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 6.1.2008 19:58

Re: Re: Re: Re: Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Nema cenu reagovat, pan Petrik se utrhl uplne z retezu a napsal velkou snusku nesmyslu, lzi a vymyslu, tak zjevne nekonzistentnich, ze toto by neproslo ani ve velmi slabe fantazi knizce. Navic bezostysne prekrucuje standardni mereni ve fyzice, chce pozorovat hmotu kolem kvazaru a zaroven tvrdi ze tam zadna neni, ma svuj spatny den a pise voloviny. Bere do svich textu argumenty fyziky ale je tak hloupim spusobem prekrucuje, ze prokazal dokonalou neznalost logiky, fyziky i nedostatek neceho co v sobe ma kazdy clovek aspon trosku: neceho co se da nazvat poctivost, v mysleni, v argumentaci. Doporucuju Vam skutecne neragovat, nebo pokud jo, tak asi ne na platforme fyziky a prirody. Podle uvedeneho to vypada na nemoc, nebo vyssi duchodovy vek nebo predstredoskolske vzdelani - maturita se s tim udelat neda... Prijemny vecer, Peter (upozornuju pana Petrika, ze tento muj komentar neni urceny jemu tak at se s nim zbytecne nezdrzuje)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 6.1.2008 22:01

Re: chce pozorovat hmotu kolem kvazaru a zaroven tvrdi ze tam zadna neni

Ne, "která tam není", ale "která by tam neměla být". A to je rozdíl. 

Kosmologové totiž docela dobře vědí, jak by měla vypadat hmota kolem kvasarů podle standardních modelů kosmologie, protože kolem nejstarších kvasarů může být jen hmota, která vznikla přímo při Big-Bangu. A v té by např. měly chybět těžké prvky, které se tvoří teprve fúzí v supernovách.

Takže když se tyto prvky kolem nejstarších kvasarů najdou, třeba spektrální analýzou, tak je něco špatně, ne? Vypadá to, že máte špatný týden, krom toho jste se obávám postavil na špatnou stranu evoluce.

Řeknu vám to asi takhle: vychovávejte svých pět dětiček, sestavujte detektory pro Atlas, vařte spolupracovníkům halušky a naučte se ještě trochu líp česky -  budete šťastný človíček, bude se vám u nás v Čechách líbit, a tím budete naší společnosti užitečný, víc, než když budete vystupovat jako zatrpklý tmář proti názorům, o kterých už zjevně nemáte odvahu ani přemýšlet. Neomezujte lidi, kteří vás nijak neomezují a o některých věcech ještě odvahu přemýšlet mají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 6.1.2008 22:20

Re: Re: chce pozorovat hmotu kolem kvazaru a zaroven tvrdi ze tam zadna neni

Odvahu možná, ale přemýšlet? Jaká je podle vaší "teorie" funkce závisloti rychlosti světla na frekvenci (když tedy tvrdéte že není konstantní)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 6.1.2008 22:33

Re: Jaká je podle vaší "teorie" funkce závislosti rychlosti světla na frekvenci

Měla by být podobná, jako funkce závislosti při šíření vln v kapalině, s mechanickými vlastnostmi analogickými vakuu (permitivity a permeabilitu známe, hustotu lze odhadnout z Planckovy konstanty). I když takovou funkci neodvodíme, její průběh by měl být podobný té, kterou lze odvodit ze Stokesovy rovnice pro vodní hladinu. I na vodní hladině jsou totiž vlny rozptylovány jemnými "strunami", totiž houbovitými fluktuacemi hustoty, vznikajícími vzájemnými srážkami molekul na velké rozměrové škále, na malých vzdálenostech pak samotnými molekulami vody. Mezi těmito vlnovými délkami se i povrchové vlny na hladině šíří z hlediska pozorovatele jakžtakž nezávisle na prostředí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 6.1.2008 22:44

Re: Odvahu možná, ale přemýšlet?

Neformální přemýšlení je přemýšlení jako každé jiné - měla by to být ostatně první etapa při sestavování každého formálního modelu. Kdykoliv kombinujete nějaké rovnice, měl byste si být jist, že je kombinovat můžete, k takovému ujištění vám ale samotná matematika nedopomůže, musíte mít vhled do reality, kterou se snažíte modelovat, musíte tedy na fyzikální situací uvažovat neformálně.

I neformální uvažování může vést k testovatelným předpovědím, ovšem kvalitativního charakteru (průběh fází Venuše, tvar stínů lunárních kráterů apod). V situaci, kdy už jen mechanicky kombinujete rovnice (i když i to ovšem vyžaduje praxi a zručnosti) už nad modelem fakticky nepřemýšlíte, jeho výsledek je tedy předem dán, ať už si s tím odvozením dáte práci nebo ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PQ 7.1.2008 6:00

Re: Re: Re: Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Vážení páni vědci,

se zájmem čtu vaši při, přestože mnohým věcem příliš nerozumím, nejsa teoretickým fyzikem. Vím že platnost kvantové mechaniky je dokázaná. Vím, že platnost teorie relativity je dokázaná. Vím, že se obě navzájem vylučují. Ale to jen znamená, že se dosud nenašel vědec, který by to „dal dohromady“. Leč přece jen jsem porozuměl, že někdo tvrdí, že éter existuje, jiný jeho existenci popírá.  Jako neznalec se nepřikláním na žádnou stranu. Pravda, z matematických rovnic občas může vypadnout leccos, co není moc pochopitelné („odporuje to selskému rozumu“), nicméně je to pravda, ale taky může vypadnout nesmysl. Nemíním se tedy zúčastnit debaty, jak se časoprostor vlní a kroutí atd. Nicméně aspoň něco obecně pochopitelného mi není jasné. Abychom se tedy vrátili z teoretických výšin na zem:

1)     jestliže má éter nekonečnou hmotnost, tak by byl hmotnější než černá díra, kvasar, všelijací hvězdní trpaslíci atd.  a tudíž dost nepřehlédnutelný. Nevím, jak bychom v takovém prostředí žili.

2)     jestliže je nehmotný, pak je tvořen buď samotným elmg. zářením, nebo duchovnem, na které bych  ovšem spíš než teoretické fyziky přizval papeže.

3)     jestliže je hmotný (pěna nebo co…), tak CO je to za hmotu. Já jako chemik nemohu říct: nalejte do akumulátoru nějaký blívajz, já musím říct konkrétní kyselinu, alkálii, koncentraci atd. Tedy jestliže je éter hmotný: jaká hmota? Molekuly (čeho), atomy (čeho), jejich části (elektrony, neutrony, protony či snad positrony?) nebo snad kvarky, neutrina atd. atd?  Starověcí filozofové, Maxwell, ba ani Einstein neměli k dispozici dnešní experimentální metody.  My je máme (i když se neutrina chytají sakramentsky blbě), tak bychom to snad mohli konkretizovat a nemluvit jen o „hmotě“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 7.1.2008 8:28

Re: jak bychom v takovém prostředí žili

Asi jako nekonečně malá a lehká kapička nebo fluktuace v nekonečně těžké a husté páře. Z éterový teorie vyplývá, že éter vypadá jako hmotný, protože zákony pravděpodobnosti v něm fungují stejně jako ve hmotě, kterou jsme tvořený my. Tvoří fluktuace hustoty, který se organizujou stejně, jako fluktuace v hustý a horký páře. Zvážit ho ovšem nebudeme moci nikdy, protože ho nikdy neopustíme: rozpadli bychom se.

Nicméně chování takový hustý hmoty se dá popsat tím, že chování obyčejný hmoty extrapolujeme na nekonečně vysokou hustotu a teplotu. Jak by vypadala neutronová kapalina, zřejmě nejhustčí hmota, jaká se dá v pozemských podmínkách připravit se dá docela dobře odvodit: stříbrolesklá kovová bublina, na povrchu tuhá až křehká, uvnitř supratekutá a průhledná, vykazující silný magnetický pole vůči pohybujícím se předmětům. Bez odporu by prošla jakýmkoliv materiálem. Kdybychom ji potkali ve vesmírným prostoru, vlezla by nám do hrudníku, usadila by se v něm a vypálila v něm díru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oponent 7.1.2008 11:20

Re: Re: Re: Re: Re: Proč je relativistická hmotnost relativní

Já se této diskuse krátkodobě zůčastnil a musím s váma soulasit v tom, že tato diskuse nemá úroveń . Argumenty zde překládané jsou  nelogické a mnohdy protichůdné se základními poznatky fyziky. Přesto o některých současných teoriích se dá pochybovat a dá se o nich diskutovat na úrovni. Tato úroveń však není dosažitelná v této diskusi. Snažit se zde o něco je ztráta času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 5.1.2008 16:01

Odpovedi fantazie... i pro pana Navratila.

Jsem rad ze jsme se tak krasne zhodli alespon na te spokojenosti. Protoze mne vas dalsi spoludiskutujici pan Navratil poprosil o komentar k jine predstave jak je svet usporadan, dovolil jsem ve sve omezenosti specialisty a samozrejme diletanta na vase vzletne a nejspis neomylne teorie napsat komentar, kterym si nenarokuju na zadne vase odpovedi, ani nim netvrdim ze by jsem mel pravdu ja. Je to jen jiny a dalsi pohled na nektere veci o kterych se tady bavite. Takze reaguju na text a obr: http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/kodys/utajene/jine/Navratil.txt a http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/kodys/utajene/jine/image013.jpg a muj komentar je na: http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/kodys/utajene/jine/OdpovedUvaha.txt

Tak se muzete potesit a vyradit. Peter

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 5.1.2008 17:33

Re: Je to jen jiny a dalsi pohled na nektere veci o kterych se tady bavite

Samozřejmě, představa, že vesmír je tvořen časem a prostorem není nic, co by nešlo z éterové teorie odvodit. Čas a prostor vzniká kondenzací fluktuací éteru do houbovitých struktur, podél kterých se může energie šířit na větší vzdálenosti, stejně jako v kondenzující páře. Celý ten proces se může opakovat a tím vznikat vnořená prostorová síť svinutých dimenzí, o kterých tak pěkně mudruje teorie strun.

Čili éterová teorie v jedné větě vysvětlí, nejen proč se vesmír jeví pozorovateli uvnitř jako tvořený prostorem a časem, ale také jak celá ta paráda vzniká a vyvíjí se. Není to ale přitom všem nic, co by nešlo snadno odvodit z pozorování trošky natlakované páry v zatavené ampulce. Čili fyzici by se měli trochu víc snažit o souvislostech přemýšlet, aby jim vlády zase neseškrtaly rozpočet. Jejich přístup je v zásadě správný, ale ke stejným závěrům by mohli přijít mnohem rychleji, kdyby do vědy nepletli osobní zájmy a politiku a trochu lépe se dívali na přírodu kolem sebe. Představa vědců hašteřících se nad abstraktními teoriemi může být sice pro někoho zábavná, ale zbytek společnosti stojí prostředky, které je možné efektivněji vynaložit jinak. Ať si teoretici svoje představy rozvíjejí formulkami, když jim to někdo zaplatí - ale ať jim napřed proboha aspoň porozumějí - třeba by potom je samotné přestalo bavit vyvíjet desítky variant strunových teorií.

Stran hypotézy pana Navrátila mohu říct jen tolik, že za dvacetpět let, co sebou kvůli své vizi nechal smýkat různými individui po internetu tak, že z toho málem zcvokatěl z ní nedokázal odvodit jedinou testovatelnou předpověď: "stane se to a to, objevíme to a to", což mluví samo za sebe. Samozřejmě, podobné vize nechají každého pragmatika v klidu, podobně jako všelijaké strunové a smyčkové teorie: když z nich není možné odvodit nic jednoznačného, proč se jimi vůbec zabývat a nevěnovat se rozvíjení představ, ze kterých ty vize lze odvodit názorně jako jedno z mnoha řešení a lze je těmi představami snadno ověřovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 5.1.2008 18:12

Re: Re: Je to jen jiny a dalsi pohled na nektere veci o kterych se tady bavite

Pane Petrik, zda se ze diskuse presahla Vase moznosti argumentace a skluznul jste do skutecne primitivnich invektiv, pokud si myslite ze jste neco lepsiho nebo vic nez ja nebo pan Navratil (pochopil jsem ze se uz dlouho znate a asi se nemate radi), tak se mi zda ze se mylite. Je zajimave, ze kdyz je ta Vase teorie tak uzasna a jednoducha, nepresvedcila krome Vas nikoho dalsiho. Nebude nekde problem? Na rozdil od Vas nic nevymyslim a snazim se pochopit a duverovat jinym moudrym lidem, a nepodeziram je z tak primitivnich zajmu jako Vy, co mozna spis vychazi z Vasich predstav nez faktu. Ono je vzdy lepsi nezodpovedne a nekriticke fantazirovani nad svimi predstavami nez poradna prace pri chapani fyzikalni skutecnosti - ta zda se je Vam uplne lhostejna. Pokud budete takto pokracovat dal, zacnu vas brat jako recesistu a komika, co ma taky sve caro :-)  Peter

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 5.1.2008 18:32

Re: skluznul jste do skutecne primitivnich invektiv

To tvrdíte vy. Já jen popisuji to, co vidím. Co konkrétně považujete za invektivy? Pokud mi neodpovíte, pak i neodůvodněné tvrzení, že šířím urážky mohu považovat za invektivu.

S tvrzením: "Je zajimave, ze kdyz je ta Vase teorie tak uzasna a jednoducha, nepresvedcila krome Vas nikoho dalsiho" mohu souhlasit jenom z poloviny (té první části věty, pochopitelně). Protože řadě lidí se moje představy líbí, jenže jde pochopitelně o lidi, kteří jsou v mainstreamu rozptýleni. Čili neni nic divného, že teorie, která ukazuje problém mainstreamu se většině lidí líbit nebude. Stejně tak se nebude líbit specialistům, kteří investovali spoustu času a peněz do svého vzdělání a nyní zjistí, že všechny ty jejich pracně odvozené abstraktní představy lze zdůvodnit mnohem jednodušeji, prostě pohledem z druhé strany reality. Místo co by byli rádi, že je lze konečně názorně zpopularizovat, jsou na mě naštvaní, protože přišli o monopol na své náboženství. Tak tomu bylo vždycky, z éterové teorie takový postoj názorně vyplývá: malé kondenzované kapičky vždy díky svému povrchovému napětí vždy nejdůrazněji odmítaji se spojit s ostatními kapičkami, to raději zahynou a vypaří se, mršky jedny...

Lidi si tudíž na éterovou teorii budou muset zvykat stejně dlouho, mnohem déle, než si ji odvykali, čili postupně, neváhám říct, že odpůrci éterové teorie budou muset prostě vymřít a mezitím se určitě vynoří ještě celá řada dalších (a doufám, že ještě obecnějších) pohledů na realitu. Když se podíváme na vesmír zevnitř, pak fázová rozhraní v něm opticky zaujímají velmi malý prostor, proto se může stát, že trpělivá práce drobných fluktuací je trvalejší a nese delší ovoce. Při pohledu zvenku by ale bylo vidět, že jde o optický klam: vesmír je chaotický docela náhodně, ale v hustém prostředí je právě gradient to, co tvoří rozlehlý prostor. Čili od nejbližší černé díry nás z hlediska pozorovatele nemusí dělit větší vzdálenost, než v černé díře od středu k povrchu. Je to jenom o vnímání měřítek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 5.1.2008 21:33

Re: Re: Je to jen jiny a dalsi pohled na nektere veci o kterych se tady bavite

S hulvátem Srnkou se už bavit nechi a nebudu, je to kontraproduktivní s ohledem na duši i vědu samotnou, ale jen bych ostatním řekl, že v mé HDV je několik návrhů na otestování, jenže je se mnou nikdo nikdy nekonzultoval a a nechtěl stylem dialogu, a samozřejmě nikdo nikdy mou HDV do hlouby nečet. ...; natož, aby se našel někdo, kdo by diskutoval v dialogu. Vždy to byl monolog co měl "za úkol" mě umlčet plivancema, a plivance ) výroky o blábolech )  podat jako argumentaci ke smetení do koše, a basta - a to byl ten vědecký důkaz potopení hypotézy a jak se dělá ta věda. I já dám dnes na svůj web ukázku jak vědu dělá pan Srnka ( už to můj webmaster má  a je otáhkou minut kdy to tam bude )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 5.1.2008 21:56

Re: hulvátem Srnkou se už bavit nechi a nebudu

Hulvát jste sám, ale kvůli vaší chorobě to nevnímáte a my vám to tolerujeme. Nic vám nebrání napsat souvislý článek na neviditelnýho psa a tam obhajovat vaši vizi. Tady jste off.topic.

Ústřední koncept dvouveličinového vesmíru neni nijak špatná myšlenka, už J.A.Wheeler před lety vyvinul geometrodynamickou teorii, pracující se dvěma veličinami, také časem a prostorem, jenže řádově pokročilejší, než jakékoliv vaše úvahy. Protože ji ale nedotáhl do konce, byl nucen tuto teorii opustit z důvodů. o kterých jsem se již zmínil. Ačkoliv by se  geometrodynamická teorie mohla teoreticky stát duální k teorii éteru, kdyby se převedla na rekurzívní model jako každá jiná teorie, má ten problém, že je velmi nenázorná. Je založená na relativitě a to je jednostranná představa, popisující éterové fluktuace zásadně tak, jak se jeví pozorovateli zevnitř, nikoliv zvenku. Koncept éteru jako hmoty umožňuje popisovat časoprostor zvenku i zevnitř, líp se tedy trefuje do lidský každodenní zkušenosti než relativita i kvantovka dohromady.

A hlavně, koncept éteru tu byl s lidstvem už od nepaměti, tedy mnohem dříve, než všelijaký abstraktní teorie a zahrnuje i koncept fázového přechodu chaosu na uspořádaný časoprostor, čili je svým způsobem jakékoliv formální teorii času a prostoru nadřazen, protože vysvětluje, jak čas a prostor vznikají z chaosu a jak se vzájemně vyvíjejí. Jakákoliv teorie založená na prostoru a času musí nutně dřív či později narazit na problém, z čeho tyto koncepty odvodit, podobně jako třeba od strunové nebo smyčkové teorie nelze čekat, že někdy odvodí kvantovku nebo teorii relativity, když jsou na těchto teoriích od začátku postavené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 6.1.2008 9:51

Re: Re: hulvátem Srnkou se už bavit nechi a nebudu

http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/n/n_149.doc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 5.1.2008 17:31

Re: Re: to co co Vy na mne nejspis vidite jako omezenost mne naplnuje spokojenosti

To bude možná tím, že jedinou kvalifikací zmíněného amatéra je jeho

nabubřelost. Predikce experimentu podle vaší převratné teorie se

dozvíme?

• reagovat
• nahlásit příspěvek