Navrátil Josef 22.1.2008 14:01

Re: Re: Definici paranoidní schizofrenie formuloval prof. PhDr. Rudolf Kohoutek

Srnko, ty si mou poznámku o paranoidní schííííze nepochopil ; byla mířena na mě stejně jako na tebe. (a mířena jako výsměch znalcům). To, že na ní mám „papír“ a ty ne, je nejen náhoda, (já tam pro něj, pro posudek, byl násilím zavlečen) a je to nepravdivý mašíbl-posudek někoho, kdo toho moc ve svém oboru neumí. Když si tam do PL zajdeš ty, buď si jist, že tak takový papír i ty dostaneš za 3 dny. Já mám „bludné halucinace“ z toho, že jsem vyprávěl, (fyzikálnímu analfabetovi) o HDV, o stavech před Třeskem a o genezi vlnobalíčkování atd., protože to ze mě tahal ;až ty tam budeš poťapanýmu psychiatrovi vykládat své vlnky na rybníce a étermagořiny, tak vyfasuješ stejný papír. Takže rozdíl mezi tvými „bludy“ a mými (ne)bludy je jen v tom papíru od analfabeta ( proti kterému zřejmě podám protest ).A pak : ty věříš takovýmu posudku a neomylnosti pana „znalce“?  Ano? bezvýhradně? To chceš říci, že omylní jsou jen odborníci jiných oborů ? :že když spadne most, udělal chybu konstruktér, že když se přetrhne přehrada udělal chybu inženýr, že  když shoří raketoplán Challanger, že chybu udělal konstruktér a že když chirurg uřízne zdravou ledvinu namísto té nemocné, že udělal chybu doktor, že když ztroskotá Titanik, udělal chybu kapitán atd. atd. atd. a…a že když napíše posudek psychiatr, že je takový posudek už pouze a pouze bezchybný ! správný !, na to věky, že jsou všichni psychiatři nejdokonalejší tvorové totálně bezchybní ??? a nezpochybnitelný a že tedy tyto posudky jsou jen a pouze svaté ??…přestože sama věda psychiatrická říká že, cituji z pojednání jednoho profesora na psychiatrii, že :„V současné době neexistuje žádné objektivní vyšetření, existuje jen subjektivní pocit lékaře-znalce (rozbor krve, rentgen apod.), natož pak jednoduchá laická pomůcka ke stanovení diagnózy“. A tak si myslím, že právě proto v tomto „zatemnělém“ oboru  padá více mostů, více ledvin a více Challangerů, jen to není presentováno mediálně nahlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 22.1.2008 14:33

Re: ty si mou poznámku o paranoidní schííííze nepochopil

Diskuse o psychiatrii není předmětem této diskuse. 

Máte-li potřebu si vyměňovat názory na jiná témata, můžete použít debatovat zde nebo použít chat Psí podrbání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gud 21.1.2008 21:50

Re: Re: Re: jak se v pěně šíří směrový paprsek

peter: jak vy oddůvodníte konečnou rychlost fotonu ve vakuu jinak, než, že je to postulát?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 22.1.2008 7:32

Re: Re: Re: Re: jak se v pěně šíří směrový paprsek

Nijak. Je to tak zmerene. Je to fakt. O jake zduvodneni Vam jde? Zda se ze je to tak fundamentalni fakt, ze z niceho nevyplyva, je to vlastnost sveta ve kterem zijeme. Pokud se pokusime rychlost svetla odvodit, pak nam vznikne nutnost definovat jine veci. Pracuji se svetlem cely zivot a da se rict ze jsem pro nej specialista (co nekterym vadi), a pozorovani jeho vlastnosti a z toho vychazejici predikce ukazujou, ze ta rychlost je v nasem svete takto dana a vyladena. Ono totiz existuje mnoho spekulaci proc je to tak, taky ze to muze zaviset od treba celkoveho mnozstvy naboje nebo hmoty ve vesmiru, nebo ze pro danou hmotu vesmiru tot ak musi byt. Mne se nejvic libi (pro svoji cistotu a krasu) myslenka, ze ve vesmiru muze byt libovolna rychlost svetla, ale jen pro tu jedinou kterou mame my se vesmir rozviji dal a neskonci par atosekund po svem vzniku (takze se o nem ani nedovime). Ale jak pisi, je to jen vec vkusu a citeni, jedine co se neda (pri soucasnem stavu vedeni a experimentu) zpochybnit, ze nami pozorovatelne svetlo se pohybuje ve vakuu konstantnou rychlosti. Samozrejme predstavy o samofokusaci, penovych cockach a jine uvahy rozvijene panem Petrikem jsou uplne zcestne a vysvetlujici ad hoc uplne kraviny, jeho predpovedi o nejakych zmenach rychlosti jsou naproste bludy, ktere odporujou veskerym merenim od kilometrovych vln az po gama zareni. Jeho obliba delat z ostatnich blbce jen proto ze semu snazi ukazat slabost jeho uvah je patologicka a uplne zadupal sanci na zajimavejsi uvahy nez ty jeho (pokud se podivate, vic nez 50% reakci je pan Petrik, co je nenormalni...) Peter

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 22.1.2008 10:17

Re: Nijak. Je to tak zmerene. Je to fakt. O jake zduvodneni Vam jde?

Invariantní rychlost světla skutečně nepotřebuje buhvíjaké hluboké zdůvodnění, protože je invariantní v každém experimentu, pokud se provede tak, jak se testuje invariance světla ve vakuu. Na vodní hladině je rychlost vln taky invariantní, jenže tam na ně koukáme dalšími vlnami (obvykle vlnami světla), které jsou mnohem rychlejší. Pro pozorování šíření vlnění ve vakuu ale takový referenční zdroj vln nemáme (resp. gravitační vlny jsou moc slabé, abychom jimi mohli objekty pozorovat).

Čili zdůvodnění je prostě takové, že rychlost šíření energie je vždy invariantní, pokud ji měříme tou samou energií. Pokud v nějakém experimentu se ta rychlost invariantní nejeví, velmi pravděpodobně ji měříme energií jinou, nebo za jiných podmínek. Ovšem fyzici jsou v tomto ohledu naprostí truhlíci. Pokud budeme nějaký experiment sledovat zvukovými vlnami, je zřejmé, že naměříme něco jiného, než když jej budeme sledovat světlem, notabene, když jde o experiment studující šíření zvukových vln.

Čili všechno má svůj důvod, akorát ten důvod může být někdy prostší, než si jsou lidi zvyklý uvažovat ve složitých souvislostech schopný uvědomit. Jinak to, že se "ze se nami pozorovatelne svetlo se pohybuje ve vakuu konstantnou rychlosti" jde zpochybnit docela snadno třeba gravitačním čočkováním, při kterém se světlo vakuem poblíž hmotných objektů šíří zjevně pomaleji, než vakuem ve větší vzdálenosti - je to jen otázka interpretace takového pozorování.

Takže stejně jako můžu tvrdit, že všude ve vesmíru je rychlost světla konstantní, když do daného místa vlezu, tak zase můžu tvrdit, že se rychlost světla (obecně energie) ve vesmíru mění místo od místa, jakmile ji proměřuju s odstupem Což je v případě měření v mikrosvětě typické, protože se tam nevejdeme, takže kvantovka není kompatibilní s relativitou. Samozřejmě invariance světla má mnoho vrstev a pro vysvětlení některých souvislostí je nutné sáhnout do éterového modelu hlouběji, ale v obecné rovině s tímhle vysvětlením v pohodě vystačíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 22.1.2008 10:37

Re: ve vesmiru muze byt libovolna rychlost svetla, ale jen pro tu jedinou kterou mame my se vesmir rozviji dal

Ve skutečnosti je to z poloviny pravda, protože podle éterové teorie jsou vlny světla mechanické vlny prostředí, které je hmotné jako kterékoliv jiné a tak se za vlny téže energie dají považovat třeba i vlny na vodní hladině. Ovšem každá energie se bez reflexe a refrakce šíří jen určitou fází, resp. prostředím, jehož index lomu se nemění moc výrazně, takže je z hlediska šíření té energie homogenní. Zbytek vaší představy je už do značné míry antropocentrický (i když i tady si dokážu představit intepretaci, na jakou ho naroubovat, protože antropocentrismus je jen duální pohled na náhodnost). Vesmír se samozřejmě rozvíjí stejně jako třeba vnitřek hvězd, kterým se taky šířej nějaký vlny nebo pára ve který kondenzujou kapičky, akorád ten systém vypadá pro každého z jeho pozorovatelů trochu jinak a typická energie, která se v něm šíří se jmenuje jinak.

Myslím, že vesmír je jen fáze éteru, která je dostatečně hustá, aby se chovala komplexně natolik, aby se v ní mohly vyvinout lidský brebery a takových fází je ve vesmíru mnoho. Ona ostatně i zcela primitivní částice svůj "vesmír" "vidí", směřuje v něm totiž proti gradientům hustoty, kde cítí "potravu", vyhýbá se přitom "cílevědomě" překážkám a má tak jakési své primitivní vědomí. My lidi jsme poměrně složitý fluktuace éteru operující v komplexním mezifázovým rozhraní, tak se chováme napohled složitějí, ale ty obecný principy máme společný.

Dokonce i váš zjevnej odpor vůči cizím názorům není pro kapičky v páře nijak výjimečnej, jejich "duchovní malost" se projevuje tím, že čim sou menší, tim houževnatější odpor kladou svýmu spojení s jinejma kapičkama, a rači se vypařej, než by se spojily s ostatníma. Takže na vašem odporu vůči nekompatibilním názorům jde IMO docela dobře měřit poloměr vaší dušičky v kauzálním prostoru a popravdě řečeno, nevychází mi momentálně moc velikej.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

$ 22.1.2008 0:45

Re: Re: jak se v pěně šíří směrový paprsek

\"Paprsek energie je vlnění a vlnění pěnu přechodně zahušťuje, jako když se třepe mýdlovou pěnou v evakuovaný lahvi. Vlna se pak šíří vakuem jakousi čočkou, kterou sama vytváří a nerozptyluje se, tvoří autofokusované fotony, takže vidíme i nejvzdálenější hvězdy pěkně ostře a bez rozptylování.\"...jak vlna vytvori cocku a k tomu atofokusovane fotony? To je legracni fabulace cloveka se smyslem pro cerny humor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 20.1.2008 21:25

Re: Machův princip

Z hlediska éterové teorie byl Mach skutečně na krok, ale od pochopení konceptu éteru, nikoliv relativity. Když se točí kbelíkem s vodou v prázdném vesmíru, kbelík musí nějakým způsobem "zjistit", že se vůči něčemu točí, jinak se v něm nebude tvořit parabolická hladina.

Tuhle otázku ponechala teorie relativity v podstatě nezodpovězenu. Ale z éterové teorie vyplývá, že i v úplně prázdném vesmíru se kbelík točí vůči hmotnému objektu, sice celému objemu vakua. Proto tvorba paraboly v točícím se kbelíku nezávisí na přítomnosti vnějších gravitačních polí a tedy ani teorii relativity. Jde vyloženě o jev klasické Newtonovy dynamiky, a koncept éteru byl samozřejmě v Machově době dávno znám, jenže politicky mimo debatu.

Profesor Einstein se původně domníval, že Machův princip obsahuje klíč k pochopení teorie relativity a dokonce se ji pokoušel na tomto principu odvodit, ale nebyl úspěšný. Éterová teorie ukazuje, že tím kličem je právě koncept éteru a ukazuje, že i duálním přístupem obecné teorie relativity lze Machův paradox odvodit, pokud je referenčním rámcem střed rozpínání vesmíru. To je v podstatě všesměrové, takže referenčním rámcem pro rotaci kbelíku se může stát libovolné místo v našem vesmíru.

Machův princip aplikovaný na relativitu v postatě říká, že ani ve vakuu jakkoliv vzáleném od jakýchkoliv hmotných objektů je nenulové gravitační pole, které je ovšem virtuální a je výsledkem zakřivení časoprostoru v kvantové pěně, která jej tvoří. Takže všechno víceméně funguje tak jak má, jenom na to není bez konceptu éteru tak snadné přijít. Ale pokud mi někdo začne tvrdit, že Machův princip odporuje relativitě jen proto, že si to někde přečetl v učebnici, lze ho tímto způsobem jednoduše vyvést z omylu.

Ty teorie nejsou v zásadě špatné, pouze je omezená naše interpretace. Pokud je budeme uvažovat všechny vcelku (tj. Newtonovu dynamiku, relativitu i kvantovku), bezvadně do sebe zapadnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 10:30

Re: Nechci od nikoho odpověď

Nevím o jakém "výtrysku vesmíru" jste psal a ani mě to nezajímá, tahle diskuse není o stříkání. 

Vy si prostě děláte legraci  z ostatních a zároveň chcete mít poslední slovo, což je jen verbální agrese.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.1.2008 23:36

Re: Už si to vybavuju

Nejde o experiment, ale pozorování.

Stávající fyzika je založená na předpokladu, že rychlost světla ve vakuu je konstantní. Pokud je prostřednictvím téže fyziky možné odvodit opak, měli bychom se možná zamyslet o determinismu formálních teorií z trochu širšího pohledu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 18.1.2008 11:45

Re: Re: Už si to vybavuju

Výraz experiment se pokud se testování teorií týká používá pro jakékoli porovnání predikce s měřením. A zmíněné pozorování má vysvětlení v rámci současné fyziky. Opakuji, zmíněné pozorování má vysvětlení v rámci současné fyziky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 12:23

Re: zmíněné pozorování má vysvětlení v rámci současné fyziky.

V rámci současné fyziky má vysvětlení i narušení Lorentzovy symetrie, čili konstantní rychlosti světla ve vakuu. Ta je totiž předpokladem pouze v teorie relativity, kvantovka nic jako konstantní rychlost světla nezná a nepotřebuje. Takže jakmile začnete kombinovat realativitu s kvantovkou, můžete odvodit i narušení Lorentzovy symetrie, proč ne. Problém je v tom, že relativita je s kvantovkou kompatibilní jen v omezeném rozsahu parametrů, pak se řešení takovéhoto modelu stane singulární, resp. se začne rozpadat na nekonečný počet variant. Čili vy vlastně kombinujete dvě nekonzistentní teorie, jenom doufáte, že se budete pohybovat v takovém rozsahu parametrů, že se na to nepřijde.

Takže např. narušení konstantní rychlosti krátkovlnného světla ve vakuu lze snadno "objasnit např. tím, že fotony gamma záření jsou v dynamické rovnováze se páry virtuálních částic a antičástic, které sice žijí velmi krátce a pak zase zrekombinují na původní foton. Jenže mezitím se jako fermiony pohybují podsvětelnou rychlostí, takže rychlost krátkovlnného záření je nižší, než viditelného.

Problém vznikne v okamžiku, kdy budete chtít vysvětlit i to formování virtuálních párů ve vakuu. To už je čistě empirický jev, kterým se zdůvodňují kvantově-relativistické jevy jako Hawkingovo záření černých jev. Vlnová teorie ovšem formování takových párů vysvětluje stejně, jako vznik vírů na vodní hladině a nepotřebuje k takovému  zdůvodnění kvantovku, jen Newtonovu mechaniku.

Takže když si přiberete do rigorózních teorií další předpoklady, jako třeba existenci těch virtuálních párů (experimentem nedokazatelné), vždycky můžete vymyslet teorii, která daný jev vysvětlí přidáním několika dalších postulátů/předokladů, stejně jako dalších členů (parametrů) do polynomiální regrese. O tom ale proces pochopení není, chápání je o ubírání postulátů a o vysvětlování existujících teorií teoriemi ještě obecnějšími a jednoduššími.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 12:31

Re: zmíněné pozorování má vysvětlení v rámci současné fyziky.

Z éterové teorie navíc vyplývá současně narušení Lorentzovy symetrie i pro dlouhovlnné záření a tam už samozřejmě z tvorbou virtuálních párů nevystačíte. To jde v rámci současné fyziky pro změnu odvodit třeba na základě zrychlující se expanze vesmíru. To je ovšem zase experimentálně zjištěný artefakt, který současná fyzika nijak nepředpokládala, takže i zde je vlnová teorie éteru silnějším a názornějším modelem. V rekurzívní pěně dochází k narušení Lorentzovy symetrie vždy, když se vlnová délka záření stane srovnatelná s velikostí bublin, bez ohledu na to, zda jde o bubliny velké nebo malé.

Do takového vysvětlení není nutné míchat virtuální páry, zrychlování expanze vesmíru a další experimentálně zjištěné, avšak z teorie nijak nevyplývající jevy - vystačíte jako stroj se stále stejným principem: tvorbou rekurzívních fluktuací hustoty v částicovém systému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 18.1.2008 13:35

Re: Re: zmíněné pozorování má vysvětlení v rámci současné fyziky.

Já si nějak nevybavuji, že by v kvantovce docházelo k narušení zákona zachování energie pro nevirtuální částice. Viz Formánkova Relativistická kvantová mechanika a kvantová teorie pole.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 16:41

Re: narušení zákona zachování energie pro nevirtuální částice

MAGIC experiment lze interpetovat také jako výsledek disperze fotonů gamma záření (u kterých je částicový charakter už velmi výrazný) na fotonech mikrovlnného záření. Fotony mikrovlnného záření zde hrají roli éterové pěny nebo houby. Z téhož důvodu se gamma záření vakuem pohybuje nejen zřetelně pomaleji, ale také začíná být vakuem rozptylováno. Samozřejmě, fotony by spolu neměly vzájemně interagovat z důvodu nulové klidové hmotnosti, jenže podle kvantové mechaniky takové fotony zjevně nějakou, byť minimální klidovou hmotnost mají. Podle éterové teorie musí mít každá částice s konvexním rozměrem menším než je poloměr viditelné části vesmíru nenulovou klidovou hmotnost, jinak bychom ji nemohli intepretovat jako součást reality.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 18.1.2008 16:51

Re: Re: narušení zákona zachování energie pro nevirtuální částice

Experiment má vysvětlení v rámci standardní fyziky. Uměle roubovat jakousi "teorii étéru" je přinejmenším předčasné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 17:26

Re: Uměle roubovat jakousi "teorii étéru" je přinejmenším předčasné.

Éterová teorie není přece zaváděná jenom kvůli vysvětlení pozorování MAGIC, ale pro uplatnění jednotné filosofie ve fyzice vůbec. Je např. vhodná k objektovnímu posouzení, co je realistického a společného na relativitě a kvantové mechanice nebo na modelech strunové, smyčkové a Heimovy teorie na straně jedné a k vysvětlení řady dalších pozorování na straně druhé.

 Teorie éteru zde navíc byla dávno před uvedenými teoriemi, takže stačí jen opravit její chybné intepretace, které vedly k jejímu odmítnutí před sto lety. Je to první model, který není závislá na odvozených teoriích, jako je relativita a kvantovka. Po deterministických interpretacích kvantovky se fyzici pasou už dávno. Kdyby zde nebyla snaha tyto teorie vysvětlit, tak tu dneska nemáme tucet intepretací kvantové mechaniky a každých pět let nevzniká další.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 18.1.2008 17:41

Re: Re: Uměle roubovat jakousi "teorii étéru" je přinejmenším předčasné.

Bylo experimentálně dokázáno, že kvantovka není deterministická. Ovšem co je nějaký experiment, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 20:00

Re: Bylo experimentálně dokázáno, že kvantovka není deterministická

Ano, stejně jako bylo experimentálně "dokázáno", že vakuum nelze považovat jako hmotné prostředí a že Slunce obíhá kolem Země.

Ve skutečnosti žádný experiment nic takového nikdy nedokázal. To, co bylo považujete za experiment je jen jeho interpretace. A ta může být úplně mylná, nebo dokonce ovlivněná politicky. Experiment prokázal, že při točení intereferometrem se interferenční obrazec prakticky nepohne. To co z toho odvodíte o rychlosti světla je interpretace. Z hlediska éteru se zcela chaotický vesmír může jevit jako absolutně deterministický program a nekonečně inteligentní bytost. Vše záleží na tom, zda uplatňujete vnější nebo vnitřní perspektivu, přičemž pohled z odvrácené strany tuto perspektivu více či méně narušuje.

Podle éterové teorie je vesmír indeterministický, ale interpetace kvantové mechaniky je zbytečně indeteministická, protože záležitosti jako vlnová funkce nebo pilotní vlna v ní mají fyzikální význam vyplývající z mechaniky kontinua. Koneckonců, pro ty co to dosud netrklo, máme zde mechanický model dvojštěrbinového experimentu, simulovaný s poskakujícími olejovými kapičkami na vodní hladině, ze kterého lze mechanickou intepretaci kvantové mechaniky snadno odvodit. Že se o ni vědci doposud nepokusili? Inu, taková je prostě lidská psychika. Vědci, přestože jich jsou miliony, se najednou chovají jako školáček nachytaný na švestkách - museli by přiznat, že to co tvrdili sto let o éteru je jen urban legend. A do toho se žádnému nechce....

Kdyby nebylo internetu, mohli by vědci nerušeně vymýšlet čím dál komplikovanější teorie a tvářit se, že svět je prostě takový, jak ho popisují. Nepochopitelný, nekonečně složitý. Takhle ovšem čas hraje proti nim. Čím déle budou otálet, tím spíše a zřetelněji bude celá vědecká komunita demaskována jako ignoranti z doby Galilea. Historie se totiž jen opakuje, reakce mainstreamu je přísně zákonitá a lidstvo své zákonitosti nedokáže překročit ani dnes, po milionu let vývoje.

To nezní zrovna moc indeterministicky, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 18.1.2008 20:26

Re: Re: Bylo experimentálně dokázáno, že kvantovka není deterministická

Z představy, že je kvantová teorie deterministická plynou predikce, které jsou v rozporu s experimentem. Kvantová teorie tedy není deterministická. Co se doučit kvantovku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 20:39

Re: Kvantová teorie tedy není deterministická

Ano, kvantová teorie, tak jak je definována není deterministickou teorií. Ale kvantová teorie taky není úplně přesný obraz reality. V řadě případů je v rozporu s teorií relativity. Ačkoliv si myslím, že je o něco "chytřejší" a "prozíravější" teorií, v řadě případů ji teorie relativity vyvrací právě díky shodě s experimentem.

Např. z kvantové mechaniky vyplývá, že kvantová vlna volné částice by se měla postupně rozplynout ve vakuu, dokud by nevyplnila celý vesmír. V tomto ohledu je kvantová mechanika navýsost indeterministická. Jenže, je tomu tak doopravdy? Z chování elektronu víme, že jej cosi drží pohromadě. A to cosi z kvantové mechaniky odvodit nelze.

Éterová teorie si na slovo determinismus a indeterminismus nehraje, považuje je za duální aspekty téže reality stejně jako třeba vlnově-částicový dualismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 20.1.2008 14:56

Re: Sjednocení teori konceptem éteru

Samozřejmě, ti kdo znají teorii relativity vědí, že důvodem, kvůli kterému se kvantová vlna elektronu nerozplizne po celém vesmíru je gravitace, která ji sbaluje dohromady. Teorie relativity, jakožto izolovaná teorie gravitace zase řeší přesně opačný problém: pokud jsou všechny částice tvořené deformacemi časoprostoru, které vyvolávají gravitační pole, proč se všechny částice nezhroutí vlastním gravitačním polem do bodobé singularity? Na tomto problému skončila Wheelerova geometrodynamická teorie, vycházející z teorie relativity.

V zásadě je možné nyní postupovat tak, že budeme kombinovat různými způsoby teorii relativity a kvantovou mechaniku tak, aby se obě teorie nějakým způsobem zprůměrovaly, což z čistě formálního hlediska povede k tomu, že společné řešení bude matematicky dřív či později divergovat, popř. podlehne fázové transformaci v parametrickém prostoru a rozpadne na téměř nekonečně velkou množinu možných řešení, podobně jako když mačkáme dohromady směs molekul, která je sama o sobě nehomogenní, tak dřív či později ty nehomogenity stejně vyplavou a ve směsi zkondenzuje spousta kapiček.

Čili éterová teorie to trápení matematiků z povzdálí sleduje a navrhuje, když tedy matematické řešení individuálních teorií selhávají přesně podle zákonitostí klasické fyziky, proč se na celý problém nepodívat z druhé strany a nevyužít právě tyto zákonitosti, kterými lze fázové transformace popsat jednoznačně a spolehlivě s mnohem nižším počtem vstupních parametrů? 

Formálně vzato lze libolnou teorii lze přizpůsobit okrajovým podmínkám tím, že do ní zavedeme nové předpoklady a parametry. Dřív či později se stávající formalismus však stane tak složitý, že jeho relativní přesnost přestane být výhodou, protože jeho učení vyžaduje moc času. Pak je obvykle nutné počkat, až nositelé klasických teorií vymřou a jejich místo zaujmou noví jedinci, kteří jsou dostatečně líní se učit klasické teorie. Evoluce vědeckých teorií je tedy zjevně limitována generačním cyklem jejich nositelů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 17:31

Re: má vysvětlení v rámci standardní fyziky

V rámci "standardní fyziky" měl přece "vysvětlení" pohyb planet vdobě Ptolemaia... ;-) 

Vysvětlení založené na nevysvětlených teoriích ovšem nelze považovat za objasnění, jen za trochu lepší regresi reality a to i tehdy, kdyby bylo možné jej předpovědět kvantitativně. Jak vidíte, já ta vysvětlení založená na standardní fyzice znám a právě proto můžu posoudit, co mají společného a jak je lze generalizovat v rámci obecnějšího modelu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.1.2008 21:52

Re: každá vědecká myšlenka má svou obrazovou část, jako druhou stranu mince

Ano a to je i dualistický pohled éterové teorie, která má pro to fyzikální vysvětlení. Každá kauzální fluktuace éteru (více či méně předvídatelná formální konsekutivní logikou) je výslednice názorného, intuitivního, paralelistického přístupu.

Můžeme se jen bavit o tom, co bylo dříve, zda slepice nebo vejce. V naší generaci Vesmíru se zdá, že výchozí byl zpravidla intuitivní nápad, který krystalizoval z názorů mnoha individualit. Ovšem můžeme si představit i éterovou fázi, kde by tomu bylo přesně naopak, v takové by však evoluce probíhala pozpátku. V reálu je vždy evoluce doprovázená zánikem, v jehož rámci jsou zdrojem nových myšlenek i formální teorie. Nejsou to ovšem myšlenky konzistentní, v tom ohledu simulují současné teorie jakožto kvintesence racionálního uvažování filozofii.

Skutečně nevím, jak jinak nazývat abstraktní teorii, která vede k množinám 10E+500 řešení. Nedávno jsem si četl hezkej názor jedný dámy, kterej tu dualitu vědy a filosofie výstižně shrnuje:

"Filozofové a fyzici řeší stejný otázky, jen filozofové nesmí najít odpověď, protože by to byl jejich konec a fyzici zas odpověď najít musí, protože by to byl taky jejich konec".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kabuďa 18.1.2008 0:51

Re: Re: každá vědecká myšlenka má svou obrazovou část, jako druhou stranu mince

//Můžeme se jen bavit o tom, co bylo dříve, zda slepice nebo vejce.//.. právě o tom se bavit nemůžeme neboť to asi nikdy nebudeme vědět spolehlivě.

//V naší generaci Vesmíru se zdá, že výchozí byl zpravidla intuitivní nápad, který krystalizoval z názorů mnoha individualit.//...co tím máte na mysli to zni přímo teologicky?

//V reálu je vždy evoluce doprovázená zánikem, v jehož rámci jsou zdrojem nových myšlenek i formální teorie//.. evoluce vesmíru souvisí s formálními teoriemi velmi vzdáleně.

//Nejsou to ovšem myšlenky konzistentní, v tom ohledu simulují současné teorie jakožto kvintesence racionálního uvažování filozofii.//...snad naopak, filozofie může být jakousi kvintessencí věd, protože je vždy obecnější.

//Skutečně nevím, jak jinak nazývat abstraktní teorii, která vede k množinám 10E+500 řešení.//...a nestačilo by 10e+50 řešení i tak je to hafo ;-)

Tak nevím pane Zephire jestli náhodou nepěstujete jenom takovou slovní equilibristiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 18.1.2008 1:27

Re: evoluce vesmíru souvisí s formálními teoriemi velmi vzdáleně

Třeba z  pohledu Standardního modelu jistě, proto je pro mě taky Standardní model nezajímavej..

Ale z pohledu éterové teorie jsou vesmír i fyzikální koncepty jen jedna z mnoha inerciálních fází éteru a taky se oboje vyvíjí jako fluktuace v kondenzující páře. Vysvětluju to někdy na začátku diskuse, myslím, že to vysvětlení není nutné na každé stránce diskuse opakovat znovu jen proto, že si chce každý jen popovídat a reaguje jen na několik posledních příspěvku v diskusi.

V okamžiku, kdy nějaký nadšený strunař začne tvrdit, že teorie, která vede k 10E+500 řešení je schopna vysvětlit všechny matematické souvislosti a je teorií všeho, dostává se i poklamativně striktně formální věda do hájemství filosofie. Protože ve skutečnosti neumí vysvětlit ani relativitu a kvantovku, byvše na nich odvozena, natož nějaké hlubší souvislosti evoluce a sociálních přeměn. S éterovou teorií ale tyhle souvislosti vysvětlit jdou a to překvapivě snadno. 

Co se slovní ekvilibristiky týče, to záleží na tom, co zrovna hodláte éterovou teorií vysvětlit. Např. zde objasňuju, proč se v centru galaxie hromadí antihmota. Některé věci jdou éterem okecat podstatně obtížněji, např. zdůvodnit, proč je právě osum různých typů gluonů a ne třeba patnáct. Na to se zase hodí jiné, odvozenější teorie

• reagovat
• nahlásit příspěvek