Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Význam éteru pro současnou fyziku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
ZEPHIR 4.2.2008 9:25Re: On rozumi mnoha vecem takove nedomyslene bludy jako produkujete Vy skousne jen uplnej blbec a diletant, jelikoz logicke chyby, ktere produkujete a nejste schopny je videt svedci o Vasi omezenosti. Pak se jen divite, proc Vas jini neberou a neakceptujou, kazdy kto tem vecem TROCHU rozumi, nemuze akceptovat vasi zvracenou logiku. To nemluvim o vasem pocitu ublizeni ze na vas kaslou i fyzici - to jste schopnej o nich sirit jen pomluvy a lzi. Jako obvykle hromada tvrzení a urážek vemi vážně míněných alezcela obecných a bez jediného věcného argumentu. Nemám na co bych reagoval - takových pindů si mohu za pět minut vymyslet tisíc a na věci to nezmění vůbec nic. |
|
|
Navrátil Josef 4.2.2008 16:18Re: Re: On rozumi mnoha vecem Trochu opáčka z historie debat neuškodí...že ? SRNKA napsal form;9.4.06 - 18:33] PEPEEK: .naprosto se necítím osamělý…ale ve fyzice ano stoprocentně... No a máte snad něco v životě kromě tý svý fyziky? Celý hodiny tu sedíte a tupě obnovujete stránky, jestli vám někdo neodpověděl. Proberte se, když ste nenašel spřízněnou duši za posledních 25 let, proč si myslíte, že ji najdete teď? To není trestný, ani k odsouděníhodný…koneckonců to děláte Petříku přesně tak sám… a celý rok 2007 jste dominoval svým vnucováním se všem na NP i jinde na internetu a všichni Vás posílali do pr****“… Ostatně, nikdo za vás hypotézu dokončovat nebude a za vašeho života už teprve ne. Třeba takovej prof. Heim má teorii 1000x lepší než vy a za života se žádnýho uznání nedočkal, prostě jako by nebyl. Najděte si užitečnější činnost. Nápodobně. |
|
|
Sam 4.2.2008 18:09Re: Re: Re: On rozumi mnoha vecem zrejme plyne SRNKA = Zephir - hezky popsano. Ruznych teorii a podlozenych matikou je hodne jenze eterova teorie pana Zephira je neco jako pohadka o cervene karkulce, opira se o spoustu ume spletenych slov a tak to je tak akorat pro legraci. Na druhe strane co p. Zephir ma delat kdyz ode vsad je vyhanen a musi, musi psat. Nezbyva nez ho ponechat v jeho bludu kdyz jej tak potrebuje. |
|
|
ZEPHIR 4.2.2008 18:30Re: Ruznych teorii a podlozenych matikou je hodne Však právě. Máme smyčkovou teorii gravitace, která považuje vakuum za spinovou síť. Máme strunovou teorii, popisující částice jako struny. Obě zahrnujou fůru matematiky a umně spletených rovnic. Ale ani jedné teorii ta spousta matematika nepomůže k důkazu, která je vlastně správně. Pro legraci to může být těm, kterým je strunová a smyčková teorie pro legraci. Těm co to pro legraci není se budou ptát, co a proč mají tyhle modely společného. Legrační je, že snadno můžete porovnávat, v čem je která správná s pomocí teorie, která žádnou matematiku neobsahuje, protože fluktuace v páře si dokáže představit každý, zatímco nějaký realistický obrázek z teorie smyček nebo strun neexistuje ani po desítkách let vývoje. On ten vývoj taky něco civilizaci stojí. Na to, že vědci při popisu vesmíru tápají doplácíme všichni. |
|
|
Sam 5.2.2008 0:27Re: Re: Ruznych teorii a podlozenych matikou je hodne Pane Zephire nezbývá než se rozhodnout co vlastně šíříte buď nějaký vlastní "pouze" filozofický názor a nebo fyzikální koncept ale ten musíte popsat matikou, víte to je starý zvyk a už od Descarta, z dob kdy i ten éter byl v kurzu ;-) Tady přeci nehraje roli jak a jestli se dají věci dobře nebo špatně představit, ale jestli odpovídají přírodním zákonům a ty mají pravě tu matickou podobu. A má to dobrý důvod, pozná se ihned jestli autor konceptu fixluje, mlží a nebo je u věci. Nároky na vědění se stupňují to se nedá nic dělat a názornost se musí vypěstovat věděním od toho taky máme školy, jinak by přeci stačilo převyprávět nějaký ten starověký mýtus do živého jazyka a basta. Zdá se vám, že vědci tápou, no tak se rozhlédněte kolem sebe a jestli máte dojem, že ten momentální technologický boom přišel jen tak sám od sebe, pak bohužel něco nechápete vy sám. Nikdo přeci po vás nechce abyste nás zachraňoval od "doplácení" na cosi co my tak nevidíme. Vy šíříte svůj jakýsi podivný pohled na svět a to s velkou vytrvalostí a vervou, je neuvěřitelně naivní, že by člověk i uvěřil a nechal se ukecat, že něco na tom musí být, jenže to je zasě jen ta víra a ne věda, jakýsi náboženství kde všecko se prolíná a zamotává je garantovano autorem, ale to taky není nic novýho to tady v dějinách bylo mockrát. |
|
|
ZEPHIR 5.2.2008 0:59Re: nebo fyzikální koncept ale ten musíte popsat matikou Já musim akorád umřít. Jestli někdo nerozumí, proč se při kondenzaci páry napřed tvoří houbovité fluktuace hustoty a potřebuje to napřed popsat matematicky aby to pochopil, tak prosím - ale pro takové lidi tahle diskuse fakt není určena. Já si ale myslím, že ani ta spousta matematiky po čtyřicet let strunovým teoretikům nepomohla k pochopení toho jak se struny tvoří, takže to s tím vlivem matematiky na fyzikální chápání reality nebude zas tak slavné. Intuitivní chápání vesmíru jednoduše matematiky dohnalo, protože spali na vavřínech, který pro ně natrhal Einstein a ti ostatní. Konkurence ve vědě je nutná a když se věda fláká, začnou ji konkurovat laici, ať se jí to líbí nebo ne. Momentální technologický boom samozřejmě nikdo nezpochybňuje, ale aby se už dvě generace vědců hádali o teorie, jejichž podstata je vlastně velmi jednoduchá (a my jim to platili z daní) je myslím docela zbytečné. Buďto rozumějí co počítají, nebo to prostě netuší a pak nemá smysl si zastírat, že tomu vlastně ani rozumět nechtějí, ani když jim to někdo názorně kreslí. Krom toho tu je fůra teorií perfektně dotažených do konce, např. Heimova teorie - a nikdo se o ni nestará, prostě proto, že teoretici mají monopol na šíření svých rozumů. Tak o něj holt na chvíli přijdou, no bože.. Jinak matematika vědu neimplikuje, on už Euler blahý paměti dokazoval matematicky, že země je dutá. Když někomu zkrátka chybí náhled na realitu, matematika nepomůže a proto jakmile můj pohled nazvete "podivný" mi je jasný, že nemá dál smysl zrovna vám vysvětlovat ani jak funguje názorně, natož vám sestavovat nějaký matematický modely. Když třeba creacionisti nechtěj věřit evoluci, nějaký matematický model je téžko přesvědčí - a proč vlastně taky měl? Stejně byl sestaven tak, aby podpořil původní myšlenku, nic více, nic méně. |
|
|
ZEPHIR 5.2.2008 1:09Re: to tady v dějinách bylo mockrát Ano, v dějinách se už mockrát stalo, že matematický model byl sestaven několik století před tím, než se ujal i neformálně. Třeba ten heliocentrický model, co vynalezl Koperník, zákony pro něj zformuloval Kepler a teprve Galieo pro něj obstaral neformální důkazy, takže se tomu modelu začalo věřit. Kdyby nebylo neformálních důkazů, dodnes počítáme polohy planet epicykly - proč by taky ne? Po formální stránce ty výpočty k předpovědím poloh planet a zatmění úplně stačí. Stejný vývoj zastihl éterovou teorii - přestože už přes stopadesát let je znám původní Maxwellův koncept, věda stále otálí s jeho neformálním přijetím - to, že matematika funguje jí nestačí, scházejí neformální argumenty. Zde si věda situaci zkomplikovala od samého začátku chybnou intepretací Michelson-Morleyova experimentu, takže jí to prozření trvá ještě déle, než v případě heliocentrického modelu. Máte pocit, že současná věda svoje teoretický modely chápe lépe a radostněji, než za doby Galilea? No já tedy ne - je to pořád ta samá písnička. |
|
|
ZEPHIR 5.2.2008 1:24Re: pozná se ihned jestli autor konceptu fixluje, mlží a nebo je u věci Zatímco když strunaři a smyčkaři popisují svoje modely matematicky, poznáte, kterej z nich fixuje a který ne? Nebuďte legrační - třeba do konceptu renormalizace se vejde tolik nefyzikálního formalismu, že se výsledek liší o 70 řádů vůči realitě. A nejde to jen o formální detaily, ale i zcela koncepční věci: strunaři např. tvrdí, že pro popis světa jsou nutný skrytý dimenze, smyčkaři že ne. Kdo je rozsoudí, když matematika nepomáhá a nikdo jejich konceptům nerozumí po fyzikální stránce? On i ten triviální domácí úkol z fyziky se řeší tak, že se napřed problém po fyzikální stránce pochopí a až potom se začnou sestavovat rovnice. Pokud paní učitelka zjistí, že někdo počítá s rovnicemi, aniž úloze rozumí, dostane dotyčný pětku za fixlování a hádání řešení. Kdo ale vystaví pětku za hádání výsledků fyzikům? |
|
|
Peter 4.2.2008 18:43Petrikovo plkani Toz mozno jen souhlasit, ma to tezke ve sve nepochopene osamocenosti. Je ale povinnosti tech co jeste trochu zdraveho rozumu maji (a maji trochu casu) upozornovat na pochybnot jeho uvah, aby si bezny ctenar neznaly fyziky nazacal myslet, ze jeho keci se o neco opiraji. A pri frekvenci jeho psani staci kazdy sty prispevek mirne skomentovat a ukazat na jeho problemy. Ja ukazal na neudrzitelnost jeho predstav nejakeho samocockovani fotonu samoladitelnymi bublinkami a od ty doby jsem odsouzen na delani halusek |
|
|
ZEPHIR 4.2.2008 18:51Re: e stastny ze uz nema zadne oponenty Éterová teorie v současné době skutečně nemá mnoho alternativ. Obecnější teorie pole, než superstruny a LQG v současné době neexistují. Použitelná je geometrodynamická a Heimova teorie, ale ty byly opuštěny před mnoha lety. |
|
|
Schneider 29.1.2008 9:03Éter a kvantová pěna Když se Vám, pane Zepfir, podařilo na této stránce umístit snad celou teorii éteru, tak vás prosím o článek na téma éter a kvantová pěna a také virtuální částice. |
|
|
ZEPHIR 29.1.2008 10:10Re: Éter a kvantová pěna Virtuální částice jsou částice jako každé jiné, jsou to částice prostředí. Je možné vlnami na hladině vody dokázat, že se voda sestává z částic? Nikoliv, z hlediska těchle vln se chová jako kontinuum. Pokud se v nějakém místě vytvoří přechodně hustší nebo řidší místo, ovlivňuje současně i šíření vln, tedy vnímání prostoru na vodní hladině, Pozorovatel, který těmi vlnami současně pozoruje prostor si nemusí ničeho všimnout, dokud prostor není docela významně deformován. V každém částicovém prostředí tvoří shluky částic, které se střídavě zahušťují a rozpadají. To je emergentní jev, který probíhá na všech úrovních. Čím je prostředí hustčí, tím mají ty shluky placatější podobu,zakřivení jejich povrchu se měni z konkávní na konvexní, čili z blobů na membrány pěny. Takže vakuová pěna není nic jiného, než pořádně namačkaný virtuální částice z předchozí generace vakua a tahle kondenzace může probíhat na několika úrovních. Čili zatímco se v řídkým plynu tvoří a rozpadají jen nevýrazný bloby, v husté superkritické páře se tvoří výrazně tenké, nitkovité fluktuace hustoty, které - když je pára hustší - samy mohou tvořit prostředí pro tvorbu odvozených fluktuací vyšší úrovně, které jsou ještě hustší. Prakticky v jediném kroku se tak mohou vytvářet a rozpadat složité struktury, které se principiálně nijak neliší od normálních částic, jako jsou elektrony a mezony. Pro pochopení toho, proč se virtuální částice tvoří v párech si stačí uvědomit, že jsou tvořený nejen fluktuacemi hmoty, ale i energie. Pokud se nějaká skupina částic pohybuje rychleji než ostatní, dochází k tvorně turbulencí a lokálních vírů. Takové víry jde pozorovat i na vodní hladině a tvoří se ve dvojicích. Takže zatímco by teorie strun popisovala částice jako lokální struny, smyčková teorie gravitace by je popisovala jako vírové smyčky a éterová teorie by oba modely nahradila dynamickou simulací částicového prostředí. |
|
|
Schneider 30.1.2008 6:20Re: Re: Éter a kvantová pěna Děkuji za odpověď. Ještě by mě zajímalo jaký rozdíl je mezi fyzikálním vakuem a éterem. možná, že to někde je v texech řečeno, přiznám se, že jich je moc, takže jsem všechny nečetl. Termíny jako pěna, přehřátá pára jsou, jak to chápu, obrazné pro možnost představy. Jakou hmotou,čím je éter v realitě, o jaké a jak veliké částice jde. Neumím si představit, že by se mohl v současném Vesmíru přehřát, spíš by měl kondenzovat a prostoru odebírat teplo. Každá pára bez přívodu energie se za čas změní na vodu. Možná by mohl éter v lokálních horkých oblastech vznikat, ale z hlediska celkového prostoru Vesmíru jde o prostorově nevýznamné anomálie. Voda je vynikající materie, která ochotně vytváří disipativní struktury ve všech svých podobách. Navíc umí velmi citlivě reagovat na všechny vnější fy\zikální vlivy. Má ovšem také svou hmotnost a tedy podléhá a je formována gravitací. Éter na tom asi bude jinak. Nemyslím si, že by měl klidovou hmotnost a tak si nejsem jist, že jeho srovnámí s přehřátou párou je vhodné. Jeho chování asi bude diktováno jinými fyzikálními silami než gravitací. |
|
|
ZEPHIR 30.1.2008 9:51Re: Éter na tom asi bude jinak To by pak byl výjimka z pravidla a každá výjimka potřebuje zdůvodnit. Éterová teorie je postavená tak, že výjimky nedělá, protože je nepotřebuje. Vakuum je jedna z mnoha fází éteru, pokud je náš vesmír tvořený černou dírou, pak plave v dalším vakuu, atd. Éter se nemusí přehřívat, je nekonečně těžký a horký z definice, kolem není žádný prostor, kam by mohl své teplo předávat. Se současnou generací Vesmíru je to jiné, pokud je konečný, má svoje hranice a mimo ty hranice může zářit stejně jako třeba kvasar uvnitř něj. Podle éterové teorie jsou všechny síly ve vesmíru gravitační povahy, jen jim říkáme různě podle toho, na jak kompaktifikovaných vzdálenostech se uplatňují. |
|
|
ZEPHIR 29.1.2008 10:27Re: Éter a kvantová pěna Každá pěna je v podstatě kvantová, protože vykazuje nelineární chování, který vyplývá z povahy šíření energie v pěně. Průchodem vlny energie pěnou se pěna zahušťuje, podobně jako třepáním ve sklenici a vlna se šíří jako izolovanej vlnovej balík. Tím, že hustota prostředí závisí na intenzitě vlny je vytváří jednoznačnej vztah mezi hustotou energie a rozměrem vlnovýho balíku. Ten nemůže nabývat libovolných hodnot, protože vlnovej balík je stabilní jen tehdy, když zahrnuje celočíselnej počet vln (v ideálním případě samozřejmě jen jedinou). Proto každej vlnovej balík šířící se pěnou nese jen určitý množství energie, přebytečný množství energie se odrazí od těžiště balíku a vrátí se zpátky ke zdroji. K podobnému jevu dojde, když vlnovej balík energie v pěně narazí na nízkou překážku. V závislosti na tom, kde se aktuálně vlna v balíku nachází v okamžiku střetu s překážkou dojde k tomu, že celej balík zapruží a odrazí se zpátky, nebo překážku překoná. Ale pokud je balík tvořenej jedinou vlnou, nerozpadne se a nerozdělí na dvě vlny, jak by to udělal vlnovej balík na klasický vlně. Pokud je balík tvořenej více stojatejma vlnama, může se rozpadnout jen v celistvým poměru, daným počtem těch vln. |
|
|
samson 26.1.2008 22:52Lidi co to tu hulíte?
|
|
|
John 26.1.2008 23:09Re: Lidi co to tu hulíte? Asi kvantovou marihuanu. |
|
|
samson 27.1.2008 18:18Re: Re: Lidi co to tu hulíte? Čichači éteru |
|
|
gud 25.1.2008 10:45kvantování jestli se nemýlím, tak pro excitovanou částici by měly být podle vaší teorie vždy periodicky výhodnější stavy pro vyzáření energie dané polohou částice vůči "pěně". To by mohlo vysvětlovat nespojité vyzáření energie např. elektronu. |
|
|
ZEPHIR 25.1.2008 12:48Re: pro vyzáření energie dané polohou částice vůči "pěně". Nevím, co myslíte "polohou částice vůči pěně". Podle éterové teorie je každá částice tvořená vlnou energie, kmitající v žvanci éterové pěny, zahuštěné právě tím kmitáním (tzv. blobu). Přitom se vlnová délka té stojaté vlny i hustota blobu automaticky přizpůsobí rezonanční podmínce, podle které v uzavřené oblasti může stabilně energie kmitat jen na celistvém počtu vln. Jak to přesně funguje? Dejme tomu, že máme částici, tvořenou vlnovou balíkem o rozměrech jedné periody (vlnové délky). Trik je v tom, že když se částice natáhne, klesne hustota energie, tím pádem ale klesne i hustota éterové pěny, protože je stále svázána s hustotou energie vztahem E=mc^2. V řidší pěně se ale i energie šíří rychleji a její vlnová délka vzroste. Prakticky tedy dojde k tomu, že se částice změně stavu přizpůsobuje, dokud není porušena rezonanční podmínka. Jeden elektron díky tomu může kmitat třeba podél celé metrové dutiny, aniž se tím jeho kvantová vlna poruší. K jinému jevu dojde, pokud do částice vnikne energie, třeba foton. Ten je sám o sobě tvořen vlnou a hustším blobem éteru, který se pohybuje rychlostí světla, neosciluje na místě. Jakmile ale vnikne do částice, její vlna se v tom okamžiku začne pohybovat v hustší oblasti éteru, než odpovídá rezonanční podmínce. Pokud je vlna éteru ve fotonu dostatečně hustá, může převzít část energie částice a odnést ji sebou, nebo jí naopak část své energie předat. Původní částice pak začne kmitat s novou geometrií, odpovídající nové hustotě éteru v daním místě. Za určitých podmínek může být vlna fotonu tak hustá, že se rezonanční podmínka úplně naruší a částice se rozpadne, protože jedna část její vlny zinterferuje s druhou a navzájem se vyruší. Tím se prudce sníží hustota energie v daném místě a vlnová délka energie přesáhne rozměr původní částice. Volná energie pak zkondenzuje do několika menších vlnových balíků, které se rozletí všemi směry. Částice se rozpadne na lehčí částice, popř. až na fotony a neutrina. |
|
|
gud 25.1.2008 19:31Re: Re: pro vyzáření energie dané polohou částice vůči "pěně". jestliže předpokládáte pěnu jako přenosové medium s nějakým rejstříkem velikosti bublin naladěných na vlnovou délku přenášené energie, pak předpokládám, že je důležitá i poloha eletronu vůči bublině pěny z hlediska uvolnění nebo příjmu energie při přeskocích mezi různými energetickými drahami elektronu |
|
|
ZEPHIR 25.1.2008 21:04Re: pro vyzáření energie dané polohou částice vůči "pěně". To je podobné, jako kdybyste mluvil v případě fluktuací v páře o jejich vzájemné poloze vůči molekulám vody. To asi nemá moc smysl, když jsou jimi tvořeny, ne? Navíc, dokud z té závislosti nic logicky neodvodíte, nelze z takového modelu nic předpovědět a pak je takový model nezajímavý. Při hledání souvislostí je dobré postupovat od jejich důsledků, ne předpokladů. Zkuste nejprve uvést, k čemu by to mělo být dobré, takovou závislost uvažovat. Já přece taky nemluvím o pěně jen proto, že se mi ten model líbí, ale proto, že pěna třepáním houstne a může tak vysvětlit závislost hmoty na energii. Čili řekl jsem si: Einstein odvodil vzoreček E=mc^2, že hustota hmoty je úměrná hustotě energie. Jaký fyzikální model tuhle závislost splňuje? Aha, třeba pěna. Čili jsem postupoval od důsledků toho modelu k jeho příčinám a není to žádná náhoda. Vy nabízíte příčinu dřív než její logické důsledky. To se pak těžko doberete nějaké předpovědi. Předpověď znamená, že vlastně předběhnete šipku času, musíte tedy při jejím odvození postupovat od následků k příčinám, protože vlastně lokálně obracíte entropii. Podobně jako při vzniku vesmíru se zřejmě rozprášila spousta energie, aby vznikla troška hmoty (myslím tím "troška" ve srovnání s dálavami vesmíru, kde je hmota vzácný úkaz), podobně jako při vzniku organizované hmoty a života na zemi se muselo převést spousta hmoty Slunce na záření, podobně se při myšlení musí spálit mnoho kalorií a spojit mnoho vjemů v naší mozkové kůře, aby vytvořily analogii, kterou půjde zobecnit nad rámec lokálního prostoročasu. Dejme tomu, že díky takové akumulaci energie se stane něco velmi neočekávatelného - třeba že se nějaká planetka odchýlí z dráhy tak, že nezasáhne Zemi. Pokud se podíváme po příčinách, zjistíme že na jejím povrchu žije jemná vrstvička inteligentní hmoty, která viděla do budoucnosti a té srážce zabránila. Je to fluktuace, která působí proti směru termodynamiky. Předvídání budoucnosti, a toho co se stane fyzikálními teoriemi není zadarmo. |
|
|
gud 26.1.2008 0:06Re: Re: pro vyzáření energie dané polohou částice vůči "pěně". v té páře to samozřejmě smysl má, kapka, která se pohybuje uvnitř bubliny nemá vliv na bublinu a potažmo pěnu, dokud nedojde ke kontaktu se stěnou bubliny, tedy jinak, kapka může ztrácet nebo získávat energii při průchodu stěnami pěny, tedy v jakýchsi kvantech a nespojitě. Tolik alespoň čistě mechanický model |
|
|
ZEPHIR 26.1.2008 12:42Re: Re: Re: pro vyzáření energie dané polohou částice vůči "pěně". Takhle se pohybuje částice v gravitačním poli tvořeným gradientem hustoty pěny podle éterové teorie. Čili nespojitost tam je, ale velmi malá. Za zmínku stojí, že se přitom částice vypařuje na záření, protože současně zrychluje z pohledu pozorovatele uvnitř (z vnějšího pohledu se pohybuje stále stejně rychle, ale prostředím, které je stále hustší, takže v něm plyne čas pomaleji). Čim rychleji částice zrychluje, tim rychleji svou hmotu ve formě energie přitom ztrácí zářením. Proto se při pádu hmoty v silným gravitačním poli černých děr hmota vypařuje na akreční záření - v podstatě se v rychle houstnoucím vakuu rozplývá jako hrudka cukru ve vodě. Prakticky veškerý pohyb hmoty ve vesmíru tak přispívá k jejímu zániku, protože hmota je metastabilní fáze éteru, fluktuace éteru akumulovaná při velkým třesku. |
|
|
gud 21.1.2008 18:38jak jak se v pěně šíří směrový paprsek? |
|
|
ZEPHIR 21.1.2008 19:44Re: jak se v pěně šíří směrový paprsek Paprsek energie je vlnění a vlnění pěnu přechodně zahušťuje, jako když se třepe mýdlovou pěnou v evakuovaný lahvi. Vlna se pak šíří vakuem jakousi čočkou, kterou sama vytváří a nerozptyluje se, tvoří autofokusované fotony, takže vidíme i nejvzdálenější hvězdy pěkně ostře a bez rozptylování. Při kondenzaci superkritické páry taková pěna vzniká těsně po začátku kondenzace, dřív, než se prvotně vzniklé fluktuace hustoty začnou spojovat. Ve skutečnosti je takové fáze ve vesmíru hodně málo, může třeba tvořit jen tenkou slupku na povrchu černé díry - z vnějšího pohledu. Jenže energie se takovým prostředím šíří velmi pomalu a tak se nám zdá naopak nerozptylující fáze vakua velmi rozlehlá. Z pohledu vnějšího pozorovatele by ale hvězdy a planety vypadaly spíš jako drobné vlnky či neostré bloby. Obrovská hustota éteru celou perspektivu zkompaktifikuje a tak se nám zdá, že hmoty je ve vesmíru na objem velmi málo. Povrch planet a hvězd je místo, kde se energie světla začíná ve fluktuacích rozptylovat. Éterová pěna zde houstne a její bubliny se zakulacujou. Šíření energie, která preferuje povrchy pěny se stává divergentní, vakuum se v okolí hmotných těles stává dvoulomné a posléze z něj krystalizují gradienty událostí, vlastně nová generace éterové pěny. Povrch černé díry je takovým gradientem tvořen, pokud černá díra rotuje, projevuje se dvojlom vakua vznikem násobných horizontů události. Ty se se směrem dovnitř černé díry rychle zahušťujou, až přejdou do nové husté pěny, tvořící další generaci vakua. To co považujeme za velký třesk může být intepretováno i tak, že náš vesmír - černá díra - padá gravitačním polem černé díry ještě větší. Pro interpetaci jevů ve vesmíru může být důležitej antropický princip. Ten vlastně říká, že na postavení člověka není nic zvláštního a to, jak se vesmír projevuje navenek se v něm ve mnoha podobách opakuje, každá druhá černá díra může být podobným vesmírem, jako je ten náš a vypadat zevnitř podobně. Je to duální pohled na antropický princip. |
|
|
Peter 21.1.2008 20:17Re: Re: jak se v pěně šíří směrový paprsek To sou keci, ze? takove plky vydavane za vedecke si muze dovolit jen uplne zaslepeny a dokonale zblbly clovek. Pane Petriku, cim dele tady setrvavate, tim vic se zapletate do tech svejch bludu, skutecne si myslite ze najdete alespon jedineho cloveka ktereho presvedcite? Vase osamoceni nebude v blbosti a hloupasti zbytku sveta, nepodcenujte jine lidi, problem bude ve Vas a Vasem pomylenem svete fantazii bez stipky logiky... Mozna to Vase nabozenstvi vytvori sektu podobne postihnutych a pak budete svorne plakat nad zbloudilosti zbytku sveta... A neapomente na mne vychrlit nejakou tu snusku Vasich vulgarit o blbych fyzicich specialistech... |
|
|
ZEPHIR 21.1.2008 21:26Re: To sou keci, ze? Skutecne si myslite ze najdete alespon jedineho cloveka ktereho presvedcite? ...Vase nabozenstvi vytvori sektu podobne postihnutych a pak budete svorne plakat. Nejste náhodou fyzik specialista? |
|
|
Navrátil Josef 21.1.2008 21:41Re: Re: Re: jak se v pěně šíří směrový paprsek Neuvěřitelné, co dokáže ze sebe ta sopka-Srnka vychrlit „lávy přetavenin fyziky“, …jeho nadrogovaný mozek éterem je už neřízená štěpná reakce …; s Petríkem už debatují pouze tři odvážliví vytrvalci : „pbla“, „peak“ a „Kabuďa“ … které bych vyzval k moratoriu, tj. k bobříku mlčení aspoň na týden, co to s tou sopkou udělá.
Definici paranoidní schizofrenie formuloval prof. PhDr. Rudolf Kohoutek : Je charakterizována patologickým vnucováním svých projevů veřejnosti, které bývají posilovány paranoidními bludy o nezájmu o jeho práci a o její nepochopení. Často se u nemocných objevují halucinace, zejména vizuální nebo ve formě ( vln na hladině ) hlasů, jež něco přikazují, apod. Pacient je přesvědčen, že je mu věnována malá pozornost, že není dostatečně chápán atd. Může se objevit i patologická žárlivost ( na jiné fyziky ). Blud ohrožení jeho myšlenek může být vztahován nejen k nějakým nadpřirozeným bytostem (např. mimozemšťanům), ale i ke skutečným lidem, např. členům rodiny, sousedům, spolupracovníkům apod. Tito nemocní jsou emočně spíše otupělí, ale naopak až nepříčetně pilní. Mívají také poruchu vůle, bývají hypobuličtí, nedovedou se přinutit k soudnosti. (opět s výjimkou činnosti, která nějak souvisí s jejich paranoidními bludy a halucinacemi). Myšlení je narušené, a to především svým přizpůsobením bludnému výkladu reality. Tato forma schizofrenie vzniká v pozdějším věku než ostatní varianty, zpravidla do 40 až 45 let. |
|
|
ZEPHIR 21.1.2008 21:58Re: Definici paranoidní schizofrenie formuloval prof. PhDr. Rudolf Kohoutek Názory expertů (1, 2) si vždycky rád prostuduji, zvlášť když se opíraj o osobní zkušenost. |
