22.5.2024 | Svátek má Emil


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Ima 4.9.2006 13:42

Re: měřící přístroj si klidně můžete stáhnout na internetu

Teda, mám pocit, že moje fantazie je hodně veliká, ale jsem schopna posoudit pouze využitelnost toho počítače, jak to pracuje je mi v celku jedno, hlavně ať to funguje.Takové ty legrace, co počítače a technika umožňují jsou příjemné, ale pitvat to rozhodně nemám sílu.A tady je to o tom, že každý máme nějaký úkol;-)

Ima 4.9.2006 13:04

Re: nejsou jen lidé na Zemi

Říkám, že jste mi sympatický;-)

Ima 4.9.2006 13:03

Re: tohle překračuje rámec internetové diskuse

 .....Lidská role (člověk homo sapiens) je v systému časově omezena...... Příjde na to co si pod tím člověk představí. Lidský duch a duše rozhodují jak dlouho budeme na světě.Z hlediska věků, s ohledem na biorytmy, sin a cosinus, je dost pravděpodobné, že aby mohlo vzniknout něco nové je zapotřebí aby to staré zaniklo,ale smrt je pouze jiná forma života.

Ivo Vašíček 4.9.2006 13:02

nejsou jen lidé na Zemi

S největší pravděpodobností existují ve Vesmíru miliony civilizací. Ve své abstrakci jdu dál a v té představě, má celé lidstvo význam jedné kvasinky. Zřejmě jme však  součástí mnohem složitějšího procesu než je výroba vína. Není to nic infarktového, jen konstatování, že když naše civilizace přestane existovat je to z hlediska celkového systému zanedbatelné.

Ima 4.9.2006 12:32

Re: vaše interpretace je reálná

 ......Přikláním se však spíše k deterministickému pohledu - tedy, že jsme součástí toho všeho, ale na naší aktivitě to nezávisí příliš dramaticky, jsme jedni z mnoha. .... V tomto bodě je to možná snaha zachránit se před infarktem pane Vašíčku, zřejmě je tato informace prozatím nepřijatelná, že pouze my jako člověk sehráváme nejdůležitější roli a sice svými přáními, to je síla která vše žene vpřed.Jsme jediní, kteří mají schopnost své přání přivést k hmotnému výsledku.A tak jak ty kvasinky mají rozličný úkol v procesu, i lidé mají rozdílnou míru schopnosti si přát.

Ivo Vašíček 4.9.2006 8:08

tohle překračuje rámec internetové diskuse

Mrzí mne, že z mých názorů vzniká dojem "beznaděje". Problémem není pouze jazyk, ale i lidské vnímání a také snaha formulovat zveřejňované myšlenky, tak aby byly "stravitelné". Vývoj myšlení a technická realizace lidské fantazie (počítače, GSM, kosmické lodi...) jsou nedílnou součástí systému. Lidská role (člověk homo sapiens) je v systému časově omezena. Člověk jistě dospěje k technickým prostředkům umožňujících přenést své vědomí do stabilnějšího prostředku, než je dosud používané tělo a mozek....Dnes se lidé snaží nesmyslně namnožit za každou cenu, aniž by chápali proč to dělají, navíc se při svém snažení zaměřují na kvantitu, která je v současné fázi již zbytečná. Nutně musí přijít změna, která je však pro většinu morálně naprosto nepřijatelná. Význam těch mrtvých kvasinek je pouze v tom, že určují kvalitu kvasu a jsou nezbytným produktem jeho výroby. Kvasů je mnoho druhů a je ho mnohdy více než vinař potřebuje, takže si může vybrat....Ne každý kvas je dobrý pro výrobu vína....

Petr Knap 4.9.2006 2:16

Re: Re: Hmota versus lidske vedomi...(cast druha a jak jsem zjistil musi byt tri, tedy ze tri))

Jedine vedomi, ktere vam komunikuje racionalne, sve Ja, je lidske vedomi, podle vas toto vedomi existuje izolovane? To snad ne? Vse je interakce a uroven lidskeho vedomi je urovni schopnosti jedince "byt v interakci". Na rozdil od vas si myslim, ze pole nejsou vytvarena objekty, ale ze objekty jsou vytvoreny tam, kde se tyto pole protinaji, tedy v interakci, "ony jsou produktem" teto innterakce.Vse je vysledkem interakce a navic v neustalem pohybu. Dokonce tvrdite ze existuje mrtva hmota? Ale jdete. To neberu vazne. Chapu proto ze povazujete "sedou kuru mozkovou" za zdroj veskereho poznani, a nechcete videt ze i ta seda kura mozkova je jen "transmision vyssi pravdy" a zalezi jen na nasi schopnosti prijmout a iterpretovat vjem. Nas "racionalni" pristup, je jeden z moznych pristupu. Podle toho jak vypada svet, by se dalo rict, ze lidstvo nahromadilo spoustu vedeni, a to je jiste krasna vec, ale podle toho co se deje ve svete se zda ze se nestalo o to moudrejsi. Proto vitam vasi zminku o Platonovi, ktereho vy povazujete za prekonaneho, ja ne, asi proto, ze slovo pokrok nema pro mne stejny vyznam.

Petr Knap 4.9.2006 0:10

Re: Re: Draha zanetko

I kdyz ses z toho Turek, jednou treba pochopis i ty...

Petr Knap 3.9.2006 23:50

Re: Draha zanetko

Je zajimave ze svet potrebuje vsechny, i Vas i mne...dokonce na tom stoji. Tak Vam dekuji za prispevek.

Petr Knap 3.9.2006 23:47

Re: S zarofkou si nevim rady

S "zarofkou" si nevim rady, ani nevim co to je... jak jste to poznala?

Petr Knap 3.9.2006 23:16

Re: Re: O hmote jako priklad vnimani.

Hudbu jsem si tu vybral, jako priklad formy pusobici na nase smysly. To ale plati i o jinych formach pusobici na jine smysly. Ve svete hmoty (a o te je rec), kde jsme svedky neuveritelne "symfonie" tvaru, perfektni harmonie a perfektni proporce. Jenze hmota-forma, neni nez vyjadrenim hranic, kde se setkavaji energie, a forma vlastne neni nez "fosilizaci" techto sil, forma je od vzniku tohoto sveta archetypalni symbol neustale se nabizejici svou jednochosti at matematickou, ci geometrickou krasou, stejne jako svym psychologickym pusobenim k pochopeni tohoto sveta. Je to prostredek k pochopeni o to hlubsi, ze neodebira forme jeho symbolickou funkci, a ta nas pokazde znovu privadi k celku, ve kterem, a ze ktereho vysla a na kterou se ona sama stale odvolava. A jde prave o tu energii, onu osnovu na ktere vsechno spociva, kde clovek az doposud podcenil sve schopnosti, jde o to byt v harmonii s ni, clovek vsak vsadil vse na intelekt a ochudil sve vedomi o dimenzi duchovni. Oddelil sve Ja od okolniho sveta, a jeho intelect zduvodni pokazde, jako dobry advokat vse. To mne pochopitelne privadi ke konstatovani, ze v takovem svete, neni nahodne najit vedce bez vedomi a svedomi, kteri vyrobi z 'one hmoty', ke ktere nemaji a neciti zadny vztah, vse, co se po nich zada, a nas svet za to jiz prave dnes plati velkou cenu...

žaneta 3.9.2006 23:08

Re: Hmota versus lidske vedomi (ctvrta cast ze ctyr)

umíš aspoň zatlouct hřebík do zdi nebo vyměnit žárofku, žvatlale?

žaneta 3.9.2006 23:05

Re: Re: Hmota versus lidske vedomi (ctvrta cast ze ctyr)

zakomplexovaní rozumprdi dokážou ožvatlat všecko, pravěký šaman byl proti těmto mentálním slizoňům Einstein

žaneta 3.9.2006 23:02

Re: Hmota versus lidske vedomi (ctvrta cast ze ctyr)

ježíš, to je blábol8-o

Petr Knap 3.9.2006 23:01

Re: O hudbe jako priklad vnimani.

Na rozdil od vas bych rekl ze "clovek podcenuje", a ne "precenuje" jak vy rikate, svuj vyznam v celkovem systemu. Neni to poprve, co vyjadrujete jisty druh beznadeje s lidskym osudem, a ja vas v te beznadeji chapu, protoze resit kriticke mnozstvi informaci, je skutecne nemozne. Poslouchaje Mozartovu hudbu, stavam se svedkem matematicke harmonie, tonovych proporci, jsem unesen pianistou a jeho interpretaci, obdivuji krasny ton piana, stejne jako akustiku salu a kvalitu nahravky, atd., atd.; to vse ve stejny moment, ale presto, a predevsim, necham na sebe pusobit hudbu samotnou. Hudba stejne jako jina forma ktera pusobi na lidske smysly a tedy na lidske Ja, se obycejne vyjadruje s naprostou jednoduchosti. Vy tvrdite, ze vsechny informace ktere vedly k tomuto vysledku, jakym je napriklad pianovy koncert, jsou dulezite a je treba je matematicky rozebrat jeden po druhem s virou, ze jednoho dne, muzete vytvorit matematicky neco podobneho pianovemu koncertu, a ja vam davam za pravdu, teoreticky je vsechno mozne. Jenze vsechny ony detaily nejsou pro mne podstatne a nebyly ani pro skladatele, jsou "pouhym fyzickym prostredkem" k vyjadreni universalni krasy vztahy lidskeho ducha k universu. Vy jste tak unesen detaily, ze zda se, hudbu neslysite, nebo slyset nechcete.

Tolték 3.9.2006 21:41

Příspěvek 2.

Čarodějský popis světa lze velmi zjednodušeně popsat takto. Představme si absolutno jako absolutní vědomí (nebo jako vše co „existuje“) a pojmenujme jej jako globální, všezahrnující systém. Představme si strukturu tohoto globálního systému jako mnohoúrovňovou – globální systém se člení na nespočet subsystémů na různých úrovních. Ty nejjednodušší, dále již nedělitelné subsystémy, které vytváří všechny subsystémy vyšších řádů nazvěme elementární systémy. Těchto elementárních systémů, které jsou všechny stejné, je nespočet a jejich suma tvoří systém globální. Z logiky vyplývá, že pokud mezi objekty neexistuje nic, čím by se od sebe lišily, jedná se o totožnost. Všechny tyto elementární systémy jsou tedy totožné, jinak řečeno - existuje jen jeden elementární systém, který je totožný s globálním systémem (absolutnem).

      Abychom o nějakém objektu mohli říct že existuje, musí zde existovat alespoň jedna souvislost mezi tímto objektem a vším ostatním. Jelikož z předchozí úvahy je jasné, že existuje jen totožnost - elementární systém - absolutno, nemůže už z definice existovat ani jedna souvislost mezi absolutnem a něčím jiným. Z tohoto paradoxu nám vyplývá, že absolutno neexistuje ale zároveň existuje. Přímým poznáním čarodějové zjistili, že toto absolutno je onou podstatou našeho já, se kterou se ztotožníme na konci naší cesty poznání jako s „Já“.   

Tolték 3.9.2006 21:39

Re: příspěvek 1.

Vážený pane Vašíček. Vaše příspěvky mě velmi zaujali a jsem z nich potěšen. Přibližujete se jimi k hlubokému poznání dávných civilizací, zejména tradici lidí oddaných poznání – toltéků, kteří si pro zjednodušení říkali čarodějové. Něco o tom napíši, i když to pro Vás bude pohled "z druhé strany". Protože to je delší, tak to bude ve dvou příspěvcích. 

      Čarodějové rozlišují poznání přímé a zprostředkované. Přímé poznání k nim přichází ve změněných stavech vědomí a vyžadují je vždy ověřit svou vlastní zkušeností.. Zprostředkované poznání vytváří tzv. popis světa, který je vyjádřitelný slovy. Přímé poznání je velmi komplexní a jen těžko se transformuje - redukuje do popisu světa slovně vyjádřitelného, vytvářeného lineárně fungujícím rozumem. Slovně vyjádřitelné představy vyznívají vždy zjednodušeně a vznikají přitom rozumové paradoxy. Základním východiskem čarodějů pro zprostředkované poznání je odstranit z jeho základů všechny axiomy naplněné pověrami a dogmaty a vyjeté koleje navyklých způsobů myšlení. Čarodějský popis světa vědecké poznání nezavrhuje, upravuje v něm jen to, co je postavené na pověrách a vymezuje pro něj hranice platnosti, tj. jen velmi nepatrnou část reality, tu kterou normální člověk vnímá jako „hmotný svět“. Oproti materialistickému názoru, pojímajícímu právě jen tento „hmotný“ svět, mizí v čarodějském popisu světa náhody a neurčitost, které jsou nahrazeny dokonalým řádem a všeobecnou souvislostí. Je to proto, že oproti současnému „vědeckému světovému názoru“ vidí čarodějové tuto souvislost nejen horizontálně (v rámci poznání „hmotného“ světa) ale i vertikálně (v rámci různých úrovní „reality“).       

Ivo Vašíček 3.9.2006 9:52

souhlasím, problém

téhle diskuse (ostatně většiny) je vzájemně posunuté vnímání pojmů a nedokonalost lidského vyjadřování. Těmi kvasinkami jsem chtěl vyjádřit pouze míru ovlivňování, nikoliv je zanedbat zcela. Je to problém kvantity a kvality, ale samozřejmě i rozsahu pozorované oblasti. Chtěl jsem tím vyjádřit, že člověk přeceňuje svůj význam v celkovém systému (pozemský člověk). Uznávám,  že každý jev má svůj význam (buterfly effect), který může mít dramatické následky. Dá se to dokonce přibližně vypočítat i když současná matematika nedokáže řešit problém kritického množství.

miki 3.9.2006 9:09

Re: Hmota versus lidske vedomi...(cast druha a jak jsem zjistil musi byt tri, tedy ze tri))

Ale jděte, dostal jste se někde na úroveň Platona, ale snad od té doby lidstvo někam pokročilo. Ta pole přece neexistují samostatně, jsou vytvářena dalšími objekty. Vidět vědomí v mrtvé hmotě, která tvoří naprostou většinu toho, co lze pozorovat, připomíná řecké báje, kde planety jsou hlavní božstva. Jediné vědomí, které zatím známe a které je schopno alespoň trochu pochopit svět, je vázáno na vysoce organizovanou hmotu šedé kůry mozkové. Zkuste ji poškodit a bude po vědomí. Jsou lidé po těžké poruše mozku a jsou to zcela jiní lidé než předtím, měl jsem možnost takové poznat.

Petr Knap 1.9.2006 23:20

Re: Utilitarismus vede k slepote

Skutecnost ze "hmota neni mimo nas", dava i zapornou odpoved na vase tvrzeni, ze se dejou veci nahodile. Nedeji. Nahoda je nepoznana nutnost. Nic ve vesmiru nevzniklo nahodou, a co (jak vy rikate zaniklo, coz je z hlediska fyziky nesmysll), je jen prechod do jineho stavu.

Petr Knap 1.9.2006 23:01

Utilitarismus vede k slepote

V tom je prave cely problem. Kdyz se zminujete o vnimani, je treba rict co tim myslite. Vas priklad s kvasinkami napriklad. Podle vas jsou kvasinky nahodny proces, protoze je jako nahodily chcete videt. Kvasinky ktere zhynuly a kvasinky ktere ziji vyhovuji vasemu "konceptu o vyrobe vina" , jak ale vite, ze ony zhynule kvasinky prestaly hrat vyznamnou roli a zhynuly bez uzitku? Je mozne vubec, aby neco mohlo byt nazvano neuzitecnym? Vasim prikladem s kvasinkami uzavirate siroky problem "hmoty a vedomi", do uzkeho utilitarniho ramce vyroby vina. Proto neni divu ze vam unika to co presahuje vylozene utilitarni pohled na skutecnost, ze totiz "hmota neni mimo nas, ...".texttexttexttexttext

Ivo Vašíček 28.8.2006 22:35

vaše interpretace je reálná

nikoliv však jediná možnost. Neměl jsem a nemám ambice zde vysvětlovat svůj filosofický pohled. Konstatuji pouze fakta a Vaše inerpretace s nimi není v rozporu. Přikláním se však spíše k deterministickému pohledu - tedy, že jsme součástí toho všeho, ale na naší aktivitě to nezávisí příliš dramaticky, jsme jedni z mnoha. Naše role není ve Vesmíru významnější než role kvasinek v sudu s vínem - některé kvasinky se v procesu kvašení vůbec neprojeví a zhynou bez užitku, jiné v přeměně džusu ve víno sehrají významnou roli, ale přesto dílčí.

Petr Knap 28.8.2006 21:07

Re: zajímavé v podstatě souhlas, ale drobná korekce

At uz je nas vjem postoru i vzdaleno ze jakykoliv nic to neubira na podstate, ze jsme integralni casti toho vseho, a ze to vse jsme my. Neni-liz pravda? Rikate sam, ze vnimani hmoty je jen interpretaci informaci, ano, jde prave o to vimani a o tu interpretaci. Ta zalezi na nasich schopnostech "byt natolik probuzen" abychom jednali zodpovedne. My jsme zodpovedni za tu hmotu, jako jsme zodpovedni sami za sebe, my jsme tou hmotou.

Proto opakuji:

My nepozorujeme fyzicky svet, my jsme tim svetem a v lidskem duchu se obrazi univers, ktery obrazi lidskeho ducha.toto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívoutoto bude kurzívou

Ivo Vašíček 27.8.2006 22:34

proč by měly mizet?

naopak musely by se rozpadat do nekonečna, což je blbost. Vnímání hmoty je jen iterpretace informací a ty nejsou nezávisléí a nelze je zničit, jen změnit.

Ivo Vašíček 27.8.2006 20:48

zajímavé v podstatě souhlas, ale drobná korekce

Vzdálenost, tedy i prostor jsou pouze myšlenou interpretací elmag. interakcí. Budeme-li entity interpretovat gravitačně-setrvačně bude vjem zcela odlišný.

Petr Knap 27.8.2006 18:46

Hmota versus lidske vedomi (ctvrta cast ze ctyr)

Kazda cast prostoru, i ta nejmensi jdouci az k photonum, jsou take vlnami ci souborem vln, obsahujicim jako kazda cast holograficke desky, konfiguraci celku. Co se odehrava na nasi male planete, je rizeno pres celou hierarchii universa.

My vlastne nepozorujeme fyzicky svet, my jsme tim svetem a v lidskem duchu se obrazi univers, ktery obrazi lidskeho ducha.

Petr Knap

(j jcast 4 ze 4(, (je to rozkrajene jako salam, co se da delat)

Petr Knap 27.8.2006 18:44

Hmota versus lidske vedomi (treti cast ze ctyr, hmmm ne tri!)

A nebo E. Walker, pro ktereho lidske vedomi je mozne ztotoznit se vsemi quantovymi jevy...

A jak ukazaly pokusy s fotony, castecka neexistuuje ve forme objektu jen kdyz ji pozorujeme. Zaver je, ze se skutecnost urci v posledni moment, ve chvili pozorovani.

Takze co kdyz, prave tato skutecnost potvrzuje, ze kazdou chvili naseho zivota jsme zodpovedni za to, aby castice se ubiraly spravnym smerem? Tak by lidske vedomi a stav planety, stejne jako mezilidske vztahy, dostaly skutecny vyznam.

Louis de Broglie dokazal ze hmota teles jejich vlnova delka je v interakci s konfiguraci energie.

(cast 2 ze 4)

Petr Knap 27.8.2006 18:40

Hmota versus lidske vedomi...(cast druha a jak jsem zjistil musi byt tri, tedy ze tri))

Jakoby vse nebyla nez iluze, halucinace, ktera skryva pravdu za nepruhlednym zavojem. Realita, kterou vidime neni totiz nez souhrn poli. Jsou ale ty pole konecnou realitou? Jsou to castice podlehajici geometrii, a nebo naopak, jsou to ony co jsou geometrii? Odkud se bere symetrie techto poli, ktera pokud jde o suprasymetrii, dosahuje absolutni perfektnosti?

Uz David Bohm potvrdil, ze existuje implicitni rad, obsazeny v hlubinach reality. Je treba uznat, ze univers je naplnen intelligenci a umyslem, od nejmensich castic az po galaxiie. Lidsky duch ve snaze proniknout realitu, objevuje ze tato tajemstvi maji neco spolecneho s nim. Nezapomenme, na zakladni princip quantove teorie kde samotny akt pozorovani, jinak receno vedomi pozorovatele ovlivni existenci pozorovaneho objektu, pozorovatel a pozorovana vec tvori jeden a tentyz system.

Jako by se potvrzovalo co napsal Teilhard de Chardin, pro ktereho vse ve vesmiru, az po nejmensi castecku ma svuj stupen vedomi...

(cast 2 ze 3)

Petr Knap 27.8.2006 18:35

Hmota versus lidske vedomi...(cast prvni)

Vezmeme-li kapku vody, ta je slozena s molekul (neco kolem tisice miliard ), kazda s nich meri 10 na minus devatou. Kazdy atom techto molekul meri 10 na minus desatou, a kazdy z techto atomu je slozen s jadra, jeste mensiho, 10 na minus ctrnactou, kolem ktereho gravituje elektron. A jdeme-li dale, najdeme nucleony, jako jsou protony a neutrony, ktere maji rozmer 10 na minus patnactou. A stale jeste nejsme u konce. Quarky, ktere nasleduji jsou 10 na minus osmnactou, ale tady narazime na zed rozmeru, protoze za touto hranici uz jde jen lidska idea s pomoci matematiky.

Co je take zajimave, je ono prazdno lezici mezi temito castmi, ktere cini to vse viditelne. je zname ze kdyby atomy napriklad cloveka lezely tesne vedle sebe, nase lidske oko by nevidelo nic, clovek by se stal castickou tak malou, jako castecka prachu. A co je zajimave, ze existuje podobnost mezi nekonecne malym a nekonecne velkym. Protoze v kosmu vzdalenosti, ktere jsou mezi kosmickymi telesy, jsou mimo lidske chapani. Dal za tuto hranici, jde opet jenom matematicka idea.

A to co nazyvame realitou, tedy viditelna hmota, neni nic jineho nez diskontinuita, fluktuace, kontrast, akcident, coz uhrnem vytvari informaci. A my se snazime dopatrat puvod teto informace. Zadna castecka hmoty nexistuje sama o sobe, ale vzdy v interakci, kterou vytvari. Tedy to cemu se rika pole. A co popisuje relativisticka kvantova teorie, je v podstate skutecnost, ze to nejsou objekty samotne co vytvari energii, ale jejich vzajemna nescetna a nepretrzita interakce mezi sebou samymi. Coz v podstate rika, ze nenajdeme izolovanou hmotu ve forme realne veci.

...

(cast 1 ze 2)

miki 8.8.2006 9:25

Ještě k anihilaci

Pane autore, kdyby ty částice z "něčeho" nebyly, tak by při anihilaci úplně zmizely, nevznikly by jiné formy - fotony, mesony, neutrina... Ukažte mi jediný experiment, kdy částice úplně zmizí, aniž by se přeměnila v něco jiného. Co vy na to ?