17.5.2022 | Svátek má Aneta


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Hmmm 4.9.2007 15:47

Malý příklad!

Predpokladam, ze stanice se neumistuji jak nas zrovna napadne, ale ma to nejake pravidla. Stanice musi zohlednovat okoli kde je umistena a navic asi take zalezi jak je vysoko umistena a to se asi take zohlednuje ve vypoctu prumerne teploty. Myslim, ze tak jednoduche jak tady pise pan Enik to asi nebude.

Jakub 4.9.2007 12:31

Popiraci oteplovani

Popiraci oteplovani budou jednou pohnani k zodpovednosti stejne jako popiraci holocaustu

Vladan 4.9.2007 12:44

Re: Popiraci oteplovani

Kdo tu popírá oteplování?

Stredocech 4.9.2007 13:15

Re: Re: Popiraci oteplovani

spolu s těmi, kteří popírali jsoucnost Betsuru (Ivan Kříž, Pravda o zkáze Sodomy).

Jakub 4.9.2007 12:55

Re: Popiraci oteplovani

ubohé, velice ubohé, naivně jsem doufal že se začátkem školního roku budeš mít jiné starosti...:-/

Jakub 4.9.2007 13:01

Re: Re: Popiraci oteplovani

Nevim jak oteplovani souvisi se skolnim rokem. Ze by v zari bylo chladneji?

PetrK 4.9.2007 13:13

Re: Re: Jakube,

vy jste holt Kuba.

Vladan 4.9.2007 13:18

Re: Popiraci oteplovani

Kdo tu popírá oteplování?

Roman Šula 4.9.2007 12:19

Statistické metody

Pročetl jsem diskusi, je tam i něco o výjimečném sněžení v Krkonoších. Ono sněžilo už v červenci v Tatrách, zrovna v den, kdy Al Gore prováděl onu svoji známou megashow proti globálnímu oteplování.

ČHMÚ pečlivě pro každé datum v roce vede statistiku nejnižších, nejvyšších a průměrných teplot. Jenže, má to jeden háček. Rok nemá celistvý počet dnů, tudíž není ve stejné datum v různých letech v naprosto stejném bodě své dráhy kolem Slunce. Během čtyřletého cyklu dělá odchylka téměř jeden den než se zase v přestupném roce ten jeden den vrátí. Měla-li by být statistika teplot přesná, měly by se extrémní i průměrné teploty uvádět ne za jedno datum, ale třídenní průměry se vzájemně se překrývajícími prvními a posledními dny. A ve většině případů by došlo k určitému vyhlazení špiček. Taktéž do měsíčních průměrů by měly být zahrnuty poslední den předcházejícího měsíce a první den následujícího měsíce. Zde sice bude rozdíl už mnohem menší, ale postřehnutelný.

Ale je to jenom můj osobní názor.

I.L. 4.9.2007 12:46

Re: Statistické metody

Aaaa, Šulibr objevil Ameriku, nicmene meteorologie je strasi veda nez astronomie, takze neradte, soudruhu amatersky hvezdari ;-D

Roman Šula 4.9.2007 12:56

Re: Re: Statistické metody

A odkdypak je meteorologie starší než astronomie? To mě opravdu zajímá. Můžete uvést zdroj? Pokud vím, první předpovědi nějakého jevu se týkaly například záplav na Nilu, a ty nebyly odvozeny ze sledování průběhu počasí v předchozích dnech, ale předpověď se řídila na základě dlouhodobých pozorování podle východu hvězdy Sírius těsně před východem Slunce. Zrovna to tak v dané době a daném pozorovateském stanovišti vycházelo.

A toho soudruha si nechte od cesty, nejsem ani komanč, ani zelený.

I. Laengsfeld 4.9.2007 13:19

Re: Re: Re: Statistické metody

Zlodej nicku zase srdnate haji meteorologii a klimatologii :-P

I.L. 4.9.2007 13:28

Re: Re: Re: Re: Statistické metody

Blbecku ;-)

Antonín Hrbek 4.9.2007 13:27

Re: Re: Re: Statistické metody

Ale to jste se chytil do vlastní pastičky. Východ Siria není přece příčinou záplav na Nilu. Takže tento model je podle Vás "špatný", i když dával Egypťanům  výsledky dostatečně shodné se skutečností. Sám jste však přiznal, že "to tak v dané době a daném pozorovatelském stanovišti vycházelo".

Roman Šula 4.9.2007 13:41

Re: Re: Re: Re: Statistické metody

Samozřejmě, že Sírius není příčinou záplav, je to jen pozorovatelská shoda, ale zároveň důkaz, že astronomickým jevům se věnovala větší pozornost, než jevům meteorologickým.

I.L. 4.9.2007 13:52

Re: Re: Re: Re: Re: Statistické metody

Aha Šulo, takze dalsi ukazka zcestneho uziti astronomie. Meteorologii uz aplikoval praclovek, kdyz potreboval vedet, jak tuha bude pristi zima, napr. a hvezdy mu byly naprosto ukradene - vcil se ukazte ;-D

Roman Šula 4.9.2007 14:14

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistické metody

Jestli pračlověk potřeboval něco vědět, tak snad jedině to, kdy zima přijde. Jinak se běžte podívat do muzea Anthropos v Brně, dozvíte se, že už v době kamenné lidé používaly jakési lunární kalendáře, dle 29 a jednom polovičním vrypu v různých materiálech.

Nešlo ani tak o neměnné hvězdy, ale o Měsíc a Slunce.

krmič 4.9.2007 14:58

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistické metody

No jo, ale jak bude tuhá příští zima, to naši meteorologové nedovedou předpovědět ani dnes. Jak to, xakru, dovedl předpovídat ten pračlověk? Co asi tak podle vás APLIKOVAL?

MaR 4.9.2007 13:39

Re: Statistické metody

Zprůměrováním tří dnů chcete dokázat co? Že extrémní teploty nejsou tak extremní?

Roman Šula 4.9.2007 14:21

Re: Re: Statistické metody

To snad ani ne, jde o to, že informace, že to a to datum bylo tepleji než ve stejné datum roku před třemi lety není relevantní, protože ta data neodpovídají stejné poloze Země. Bylo by to relevantní, pokud by rok měl celočíselný počet dnů v roce a kdyby různé kalendářní roky tím pádem neměly odlišný počet dnů. V našem kalendáři je 97 roků po 366 dnech a 303 roků po 365 dnech v rámci čtyřsetletého cyklu.

RAL 7.9.2007 1:19

Re: Statistické metody

Vypada to hezky, ale mam za to ze na dlouhodoby trend je tedy pri standartnim vypoctu nasazen akorat velmi velmi jemny 4 lety trend ukonceny skokove. Nejsem si jist, zda se tento nedostatek vylepsi prave tim, ze budete pocitat 3 denni klouzave prumery, o ty extremy takto pochopitelne prijdete vzdy, ale dlouhodoby trend zustane. Stoji ten jednodenni rozdil v prikonu slunecniho zareni za to?;-)

čtenář zdrojů 4.9.2007 12:17

Pane Šulo, dotaz

mám k Vám pár dotazů pane Šulo:

1 - otepluje se (globálně) posledních 150 let? Ano nebo ne?

2 - vykazuje teplotní řada Klementina dlouhá 237 let růst průměrných teplot? Ano nebo ne?

3 - roste objem skleníkových plynů v atmosféře? Ano nebo ne?

4 - jak je vědecky prokázáno, že "středověké klimatické optimum" bylo teplejší než dnešek?

Roman Šula 4.9.2007 12:28

Re: Pane Šulo, dotaz

Ad 1. Ano, byť s výkyvy (např. ochlazování v polovině minulého století). Ale otepluje se už od konce poslední doby ledové, byť s různými fluktuacemi nahoru i dolů.

Ad 2. Máte pravdu, ale měření v jednom místě není relevantní vůči měření teploty globálně. V Grónsku bylo nejtepleji před skoro 80 lety.

Ad 3. Ano, některých. Nejsem si jist, zda roste i objem vodní páry, která je pro dění v atmosféře Země dominantní.

Ad 4. Podle dozrávání a termínu sklizně různých plodin, což úzce souvisí s průběhem teplot a srážek na daném území. Kupodivu jsou obvykle v tomto kroniky vcelku za jedno, ač se jinak v ohledu na dění politické často liší. Taktéž je jisté a je to doloženo, že se pěstovaly plodiny, které v dnešních podmínkách na daných místech nerostou.

balthasar 4.9.2007 12:31

Re: Re: Pane Šulo, dotaz

Ad 4, patrně to souvisí s průběhem teplot a srážek od května do července, ale co vám to poví o zbytku roku? A jak odlišíte vliv teplot od vlivu srážek? 8-o

Surfer 4.9.2007 12:38

MWP-CWP

  Pokud jste schopen si něco přečíst anglicky, tak tady máte materiálu, že Vám to vydrží nejméně na týden :   Medieval Warm Period Project  http://www.co2science.org/scripts/CO2ScienceB2C/data/mwp/mwpp.jsp

Roman Šula 4.9.2007 12:44

Re: Re: Re: Pane Šulo, dotaz

Kroniky nepopisují počasí jen v době zrání a sklizně, ale celý rok, třeby kdy napadl sníh, kdy zamrzla nějaká řeka, kterou zimu kupodivu naopak sníh nenapadl a řeky nezamrzly. A také se srážky uváděly, ne sice exaktně v mm / m^2, ale popisem jak moc a jak dlouho pršelo, případně, co se kde a kam vylilo z břehů. I díky těmto údajům z kronik lze dnes při povodních mluvit o stoleté, pětisetleté nebo tisícileté vodě. Je to sice přibližné, ale funkční.

I astronomové se dodnes opírají o stará pozorování, konaná třeba i neozbrojeným okem ještě před vynálezem dalekohledu, nepřesnost pozorování je dost dobře vyvážena velkým časovým odstupem, např. roku 1054 byla vizuálně pozorovaná exploze supernovy v souhvězdí Býka, dnes je na onom místě Krabí mlhovina a v jejím centru rychle rotující neutronová hvězda. Díky starým záznamům tak lze ledasco rekonstruovat.

balthasar 4.9.2007 14:32

Re: Re: Re: Re: Pane Šulo, dotaz

Ano jistě .. byla tehdy velmi tuhá zima, sněhu po ramena a minus dvacet celej únor, Vávrovi pochcípali i králíci. Ovšem zrovna od prosince do ledna mohlo být taky pět stupňů nad průměr a klidně celá zima v průměru teplejší než obvykle. Máte jakžtakž (protože výběrově, lecos se nedochovalo) podchycený extrémy, nikoli střední hodnoty, a to je pro seriozní analýzu dat trochu málo.

Roman Šula 4.9.2007 15:14

Re: Re: Re: Re: Re: Pane Šulo, dotaz

Miluju průměry, fakt že jo...

EW 4.9.2007 14:29

Re: Re: Re: Pane Šulo, dotaz

Teploty od srazek se tezko odecitaji - ale asi ma na to patent Mann se svymi borovicemi osinatymi (bristlecones), z kterych "vyrezal" svougrafovou hokejku. Borovice osinata je patrne zavisla vyhradne na teplote a na nicem jinem, k tomu ji dopomahej Buh.

Anděla 4.9.2007 12:55

Re: Re: Pane Šulo, dotaz

Nerostou, nebo se nepěstují?