Zephir 12.11.2007 11:57

Re: problém je v tom, že prakticky nemáte na výběr

Pokud nejste schopen zabezpečit přenos genů samosprášením a šíření rezistence na sousední rostliny tímto způsobem, pak ano, pak prostě v našich podmínkách nelze s GMO výsevy počítat. Protože pokud se budou jejich geny šířit do okolí, máme tu spoustu příležitostí, na kterejch se můžou škůdci nerušeně cvičit a získávat imunitu, protože budou přicházet do styku s rostlinama, ve kterejch je obsah toxinu nízkej. Proto taky Monsanto nepovoluje výsevy z jinejch, než originálních semen a dobře ví proč. Jednak  by mu klesaly zisky, druhak by se místo zabíjení škůdci začaly na jeho GMO kultivary trénovat. Tím pádem by přestaly bejt odolný a zase by mu klesaly zisky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 12.11.2007 12:01

Re: Zephir IP: 194.213.42.xxx

A už zase mele...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František I. 12.11.2007 12:14

Re: Re: Zephir IP: 194.213.42.xxx

Já bych pro něj možná vyčlenil termín Melounmlejnek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hobit 12.11.2007 13:18

Re: Re: problém je v tom, že prakticky nemáte na výběr

...,protože budou přicházet do styku s rostlinama, ve kterejch je obsah toxinu nízkej.

Trošku nesmysl- při rozmnožování(kopírování) se Bt gen jednoduše buď překopíruje nebo ne, rozhodně se nepřekopíruje "zčásti".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vita 12.11.2007 13:23

Re: Re: Re: problém je v tom, že prakticky nemáte na výběr

Když se překopíruje zčásti, jako by se nepřekopíroval... Ale to platí pro jakýkoli gen, takže takový potomek se zčásti skopírovaným genomem se nejspíš potomkem nikdy nestane...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hobit 12.11.2007 13:52

Re: Re: Re: Re: problém je v tom, že prakticky nemáte na výběr

já to tak myslela- že se nemůže zkopírovat z části a rostlina posléze syntetizovat částečné množství látky, kterou tan danný gen kóduje...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František I. 12.11.2007 12:10

Re: problém je v tom, že prakticky nemáte na výběr

To už se moc let nedělá. Pro sedláka je prý daleko jistější nakoupit certifikované osivo s jistými vlastnostmi, které je vhodné do toho či onoho typu půdy. Navíc existují sorty typu F1 nebo F2. Kdybyste je znovu zasadil (u F 1 byste jednou možná uspěl, podruhé určitě ne)tak spláčete nad výdělkem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

qwert 12.11.2007 12:25

Re: Re: problém je v tom, že prakticky nemáte na výběr

U F1 je to jasné - to zná každý zahrádkář s rajčaty. CO se týče jiných osiv - nevím zda to zemědělci dělají (ponechání části výnosu na osivo), nicméně  bych řekl, že u řady plodin je jediný rozdíl certifikovaného oproti vypěstovanému v chemickém ošetření certif.osiva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šumavák 12.11.2007 11:10

milý Zephire, jste si jistý, že zcela rozumíte tématu?

On JO

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 12.11.2007 11:17

Re: milý Zephire, jste si jistý, že zcela rozumíte tématu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.11.2007 12:02

Re: milý Zephire

vzhledem k jiné účiné látce případná rezistence vůči např. Bt- toxinu absolutně NEOVLIVNÍ účinek například vašeho roundapu

Právěže GMO kukuřice obsahuje stejnej BT-toxin, jako se doteď v Roundapu použival, totiž insekticidní protein Cry1A(b). Jedinej rozdíl je v tom, že si ho geneticky upravená kukuřice sama tvoří. Nyní se ukazuje, že škůdci začínaj bejt na klasickej Roundap odolný, to znamená, že se musí vyvinout nová generace Roundapu i kukuřice. Ostatně, můžeme přímo citovat z webu Monsanto:

Společnost Monsanto vyvinula technologii YieldGard umožňující cílenou a trvalou ochranu proti zavíječi kukuřičnému. Insekt-rezistentní kukuřice se chrání proti zavíječi produkcí proteinu CrylA(b), který se přirozeně vyskytuje v půdní bakterii Bacillus thuringiensis (B.t.). Produkty na bázi této bakterie se v zemědělství používají desítky let. Bt protein Cry1A(b) je v zažívacím traktu škůdce aktivován v toxin, který se váže ke specifickým receptorům střevní výstelky.

Z uvedeného vyplývá, že mimo jste vy, pokud předpokládáte, že v kukuřici je nějakej jinej toxin, než co se používal doposud. Není, jde o ten samej protein.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peta 12.11.2007 12:09

Re: Re: milý Zephire

Děkuji za poučení!

Já bláhový si doteď myslel, že Roundup je herbicid.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vita 12.11.2007 13:16

Re: Re: Re: milý Zephire

Obávám se, že takové jemné postrčení na ZEPHIRa fungovat nebude.

Toho je třeba kopnout...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hobit 12.11.2007 12:16

Re: Re: milý Zephire

Pokud to tak skutečně je, pak se omlouvám. Nicméně myslím si, že riziko vzniku rezistence je tím pádem podobné jako u Bt kukuřice- se sníženými dávkami toxinu se škůdce může setkávat právě po použití postřiku-např. účinkem počasí. Navíc kromě roundapu nám stále zůstává baterie jiných látek, které jsou založeny na jiném principu. Takže žádnou likvidaci "klasického" zemědělství díky GMO plodinám bych neviděla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.11.2007 12:25

Re: Re: Re: milý Zephire

Riziko vzniku rezistence u GMO kukuřice je samozřejmě větší, protože do okolí šíří toxickej pyl, kterým se řada škůdců živí a může ho tak přijímat v malejch dávkách. Po sklizni na poli zůstávaj oddenky a stonky z nízkým obsahem BT toxinu. I na nich se můžou larvy cvičit. Právě proto se dodržujou při výsevech GMO kultivaru agrochemický pravidla, který zabraňujou šíření rezistence do okolí. Můžete si o nich přečíst na webu Monstanto. Podle mě jde o zajímavou technologii, ale z praktickýho hlediska i potenciálních rizik zcela nedotaženou. A myšlenka, že bude pesticid zabudovaná přímo do pletiv se mi jednoduše příčí: prostě s hmyzem soutěžíme, kdo vydrží víc jedu. O chemickejch přípravcích se dá aspoň předpokládat, že v rostlině nezůstanou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beldor 12.11.2007 12:33

Re: Re: Re: Re: milý Zephire

Nic takoveho se na vysevech GMO nedodrzuje(alespon u nas ne).Navic nevim podle jake teorie jsou podle vas skudci vystaveni pusobeni BT v mensich davkach v pripade GMO potravin.Podle meho je to presne naopak.GMO snizuje rychlost vytvareni odolnosti u skudcu..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hobit 12.11.2007 12:42

Re: Re: Re: Re: milý Zephire

Konzumace některých rostlin je založena právě na tom, že pro některé oranismy je rostlina toxická a pro jiné ne. Používání slova jed se mi v tomto případě poněkud příčí- každá látka je jed, záleží jen na množství. Kdybyste snědl 10 kg soli, taky byste nedopadl nejlépe a přitom tento jed každý den jíte. Necítíte se otráven?

To:O chemickejch přípravcích se dá aspoň předpokládat, že v rostlině nezůstanou.

Říkávám něco pojem reziduum?

...,který zabraňujou šíření rezistence do okolí. Možná vás zklamu, ale rezistence není nakažlivá choroba, která se šíří vzduchem. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K.Babák 12.11.2007 13:16

Re: Re: Re: Re: Re: milý Zephire

Smrtící dávka soli je asi 200 g. Ve staré Číně prý byla otrava solí jedním ze způsobů popravy. A že staří Číňani uměli popravovat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hobit 12.11.2007 13:03

Re: Re: Re: Re: milý Zephire

Úplně si  nevybavuji principy proč  a jak a nemám momentálně náladu to hledat, ale při porovnání postřikua GMO rostlin by měla být rychlost vzniku rezistence na dannou látku opravdu podstatně menší u GMO. Jinak co se týče koncentrace pesticidů v rostlinách tak si sám protiřečíte. Na jedné straně zřejmě předpokládáte, že si rostliny udržují stálou koncentraci pesticidů, které je ochrání, protože tvrdíte, že oddenky a stonky s( podle vás )nízkou koncentrací toxinu přispívají ke vzniku rezistence. Na druhou stranu tvrdíte, že v produktech, které se dostanou ke spotřebiteli, žádné pesticidy nezůstanou(což samozřejmě není pravda).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.11.2007 15:34

Re: Re: Re: Re: Re: milý Zephire

při porovnání postřikua GMO rostlin by měla být rychlost vzniku rezistence na dannou látku opravdu podstatně menší u GMO

Je tomu skutečně tak, přičin je několik, hlavní důvod je, že koncentrace pesticidu u GMO kytek má mnohem měkčí profil. U postříkaný kukuřice je většina jedu na povrchu a brouk se tím musí prokousat. Nepředpokládám, že si rostliny vytvořej stálou koncentraci pesticidů, naopak. U GMO rostliv se v průběhu vegetace obsah pesticidu mění. Za normálních podmínek se toxiny stahujou po skončení vegetačního období do kořenů, což samozřejme neni možný, jakmile se kukuřice usekne. V kořenech a oddencích je tudiž po sklizni koncentrace pesticidu vždycky nižší. 

Samozřejme netvrdím, že stříkaný plodiny maj nulovej profil pesticidů, ale že by byl obsaženej ve smrtonosný koncentraci ve všech částech rostliny by se stávat nemělo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.11.2007 12:20

Re: Re: milý Zephire

Samozřejmě, řeč je o vzniku rezistence na Cry1A(b), který obsahují přípravky jako Trichogramma Mospilan Integro.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František I. 12.11.2007 12:23

Re: Re: milý Zephire

Teď už v tom má, chudák, úplnou bramboračku. Hlupáček si totiž neuvědomil, že firma Monsanto, aby upokojila i ekoblby, vyrábí ekologický insekticidcid, právě na bázi BT. Co je však na tomto preparátu hloupé, že už si na něj hnusní zavíječi zvykají. (Stejně, jako na chemické postřiky.)Naštěstí ale prý i tito rezistenti při konzumace GMO kukuřice stále 100% chcípají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.11.2007 14:51

Re: Re: Re: milý Zephire

Naneštěstí to je jen tvoje zbožná víra, protože aktivní složka, čili protein Cry1A(b) je v obou případech stejnej. Samozřejmě, v případě kukuřice škůdci pořád ještě můžou chcípnout na přežrání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beldor 12.11.2007 12:29

Re: Re: milý Zephire

nechapu co to ma spolecneho s GMO?skudci si vytvori odolnost my vytvorime novy protein proti nim a jede se dal evoluce se tomu rika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František I. 12.11.2007 13:07

Re: Re: Re: milý Zephire

Tento posatřikový ekologický insekticid je založený právě na onom jedovatém proteinu, který v sobě vytváří GMO kukuřice. (Postřik se vyrábí biotechnologicky.)Pokud s tím broučka postříkáte, také chcípne, ale časem se u něj vytvoří na BT protein rezistence.(Prý stačí pět let.) Pokud však žere BT kukuřici, tak rezistenci nevytvoří a chcípne. Je to divné, ale za více jak 15 let pěstování a 10 let testů si zavíječ vůči GMO rostlině rezistenci nevytvořil. Za tuto dobu už jsme měli komáry odolné proti DDT apod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.11.2007 15:22

Re: Re: Re: Re: milý Zephire

Samozřejmě že nechcípne, je to pořád ten samej jedovatej protein. Akorád v prvním případě se tím jedem práškovalo, dnes, když už je vůči němu většina škůdcu rezistentní si ho vyrábí kukuřice sama. Zavíječ si proti GMO rostlině velkou rezistenci vytvořit nemohl, protože její políčka se vyskytovala velice málo. Ale zato si ji vytvořil proti jejímu jedu, kterým se stříkalo třicet let tamu nazad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Raff 12.11.2007 10:53

Re: Jsem pro GMO,

S tím DDT to prozíravě zastavila ta spisovatelka, co má na svěsomí několik milionů dětí, co zemřeli na malarii. Ale to bylo v Africe a Asii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 12.11.2007 11:32

Re: Re: Jsem pro GMO,

Já mám pocit, že DDT se snad v té Africe začalo znova oficiálně používat. Neoficiálně se snad mohlo používat stále, ten vzorec není nijak složitý a vyrobit DDT ve větším množství v nějakém pokoutním chemickém poloprovozu asi moc velký problém není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek