13.8.2022 | Svátek má Alena


EKOLOGIE: Stane se z Evropy bioskanzen? (1)

12.11.2007

S profesorem Univerzity Karlovy a biotechnologem Jaroslavem Drobníkem o racionálním přístupu ke geneticky modifikovaným organismům (GM).

V USA se GM potraviny jedí už přes deset let. Objevily se za tu dobu nějaké důkazy o jejich zdravotní závadnosti?

Jen GM sóji se za tu dobu celosvětově snědlo 700 milionů tun a nic. Prostě nic! Víte, jakou kampaň by udělali Greenpeace, kdyby se objevily jen sebemenší náznaky, že GM potraviny poškozují zdraví? Pořád ale melou jen prastarou aféru o sóje s alergenem z paraořechů…

O co šlo?

Po zákazu masokostní moučky v souvislosti s „nemocí šílených krav“ se hlavní složkou krmiv stala sója. Má ale málo aminokyseliny metioninu, obsahující síru. Proto se začala šlechtit krmná, zdůrazňuji krmná GM sója s genem z paraořechů, které naopak metioninu obsahují hodně. Zjistilo se, že se do sóji přenesl i lidský alergen. Ale protože šlechtitelé vědí, že bohužel existují i lidi, kteří by krmnou GM sóju prodávali do potravin, ještě ve fázi výzkumu ji stáhli.

Ve fázi výzkumu? To ale naopak dokazuje, jak pečlivě jsou GM rostliny prověřované a hlídané!

Ano, a z toho je právě vidět, že kampaň Greenpeace je čistě účelová. GM sója s genem z paraořechů se nikdy nezačala komerčně pěstovat, ale oni jí straší pořád. Vědci přitom mohli klidně říct: „Je to krmivo pro dobytek, takže co je nám do toho? Na vojtěšce nebo jeteli přece taky nestudujeme lidské alergeny...“

Nejsou ale přece jen bezpečnější alternativou ke GM třeba biopotraviny, které produkuje takvané ekologické zemědělství?

Ne. Zákon u nich nepožaduje žádné zvláštní kontroly, zatímco GM potraviny jsou naopak kontrolovány velmi přísně. U GM se proto nemusíte bát třeba rakovinotvorných mykotoxinů, které jsou u biopotravin velký problém. Svědčí o tom případ z Anglie - před časem se tam musela stáhnout z prodeje kukuřičná biomouka, která mykotoxinů obsahovala čtyřikrát víc než povoluje norma.

Jak se mykotoxiny do „zdravé přírodní biostravy“ dostaly?

Jednoduše. Ekozemědělci se nesmějí škůdcům bránit chemickými postřiky. Škůdci napadnou úrodu a otevřou tak cestu plísním, které produkují mykotoxiny (viz např. zde a zde). GM rostliny, třeba takzvaná Bt-kukuřice, se ale škůdcům umějí bránit sami i bez chemie, takže u nich mykotoxiny nehrozí. Jenže takové ekozemědělci také nesmějí používat.

GM potraviny jsou tedy podle vás zdravější než biopotraviny?

Troufám si tvrdit, že ano. Může se ale uplatnit placebo efekt. Znám případ, kdy dali někomu k obědu králíka a pak mu řekli, že to byla kočka. Okamžitě se pozvracel. Pokud je někdo přesvědčen, že GM potraviny škodí, a sní je, asi mu nebude dobře. Jenže to už je ale čistá psychologie.

Snahu Greenpeace prosadit povinné značení produktů ze zvířat krmených GM rostlinami jste před časem označil za nebezpečnou podvodnou kampaň. Proč?

Naprostá většina dnešních „přírodních“ zemědělských plodin je de facto geneticky modifikována, aniž bychom o tom věděli. Buď jsou to hybridy, nebo radiační mutanty s člověkem uměle vyrobenými geny. Takže když nám Greenpeace vnucují rovnici „GM = Frankensteinova potrava“, staví na neinformovanosti spotřebitelů o tom, co genetické modifikace vlastně jsou. Hlavní podvod jejich kampaně ale dokazuje fakt, že v živočišných produktech se neobjevují ani stopy genů z GM rostlin, které zvířata sežrala. GM bílkoviny z potravy se totiž v zažívacím traktu rozštěpí. Je ale pravda, že jím mohou projít nepoškozené v případě, že zvíře nemá enzym k rozštěpení celulózové stěny rostlinných buněk.

My ale přece nejíme kravince ani prasečí kejdu. Jíme maso a mléko, takže nám může být úplně jedno, co projde zvířecím zažívacím traktem.

Přesně tak – do masa a mléka se žádná GM bílkovina z krmiva nedostane. V žaludku a ve střevě je potrava „rozsekána“ na nízkomolekulární části, které pak krev zanese do svalu nebo do vemene. Veškerá původní genetická informace z krmiva je přitom zničena. Připomíná to skartovací stroj, do kterého hodíte dokument a vypadnou proužky papíru.

Tohle se přece učí v biologii pro základní školy. Proč Greenpeace tvrdí nesmysly, že se maso a mléko zvířat krmených GM plodinami v něčem liší?

On to nesmysl zase tak úplně není – jsou za tím totiž obrovské peníze. Ekozemědělci si do zákona prosadili, že nesmějí krmit GM rostlinami. Je to pro ně totiž obrovská reklama. Stačí dát na pult biomaso, biomléko nebo biovajíčka a spotřebitel, který je vyděšen báchorkami Greenpeace o „Frankensteinově jídle“, je ochoten připlatit. Je to jen otázka byznysu.

Propojení Greenpeace s ekozemědělci dokládá třeba bývalý šéf jejich britské pobočky lord Melchett, který provozuje ekofarmu. Greenpeace de facto udělají ekozemědělcům reklamu na biopotraviny…

Ano, „zpracují“ jim spotřebitele, aby se báli GM potravin. Ekozemědělci přitom pěstují třeba triticale, což je umělý křížence žita a pšenice – de facto produkt genetické manipulace. Proč jim pak ale vadí třeba GM rostlina s jedním jediným vloženým genem z půdní bakterie, kterých s „přirozenou potravou“ každý den sníme miliardy? Upřímní ekozemědělci aspoň přiznají že je to jen a pouze z tržních důvodů. Proč myslíte, že třeba Maďarsko zakázalo pěstování GM kukuřice? Kvůli starosti o „přírodu pannonské nížiny“? Ne – prostě proto, že chce do okolních zemí exportovat s reklamou „Naše krávy nejsou krmeny GM!“ a získat tak komparativní výhodu. Mimochodem je to opět podvod, protože Maďaři nakupují evropské krmné směsi, ve kterých je americká a brazilská GM sója.

Proč je vlastně Evropa na rozdíl od USA proti GM?

První důvod je historický – averze začala v 80. letech, kdy měli v evropských parlamentech navrch Zelení a komunisté. Druhým důvodem je, že Evropa má sice dotované zemědělství, ale nemůže jít na ceny Američanů, kteří svůj export dotují ještě víc. Aby ochránila svůj trh, vsadila na kampaň proti GM: „My to nemáme, oni to mají, takže to nekupujte!“

Evropský strach z GM je tedy čistě jen obchodní bariéra bez jakéhokoli vědeckého opodstatnění?

Ano, ale funguje! Když Evropa strachem srazila poptávku, byla před Světovou obchodní organizací (WTO) čistá. Mohla říkat: „Přece to nebudeme dovážet, když to spotřebitelé nechtějí! WTO ale nedávno Evropu kvůli GM odsoudila za neoprávněnou tržní bariéru. Situace se mění. Zemědělské produkty začala kupovat Indie a Čína a najednou jich na trhu není nadbytek, ale nedostatek. Evropa může sama exportovat, takže antiimportní bariéra začíná být zbytečná. Evropská komise už se snaží otočit – teď třeba povolí GM brambory. Jenže když už lidi jednou přesvědčíte, že se GM mají bát, trvá dlouho, než se jim to v hlavách zase srovná.

Psáno pro časopis 51Pro a Neviditelného psa. Dokončení rozhovoru zítra.

Více odborných informací o geneticky modifikovaných potravinách najdete zde