Jura Jurax 8.9.2008 12:25

Re: Panu Šulovi:

Ach jo - otázka po existenci je svázána s otázkou po fungování. Teprve mám-li potvrzenu existenci jevu - například lokomotivy - můžu rozumně dumat, jak tato funguje; nebo naopak z důsledků funkce (morová epidemie) můžu usuzovat na jev (Yersinia pestis)

A lidé měli samozřejme potvrzenu existenci ohně, ale samozřejmě nejsouce dost na výši (spíš vzděláním než inteligencí) nvěděli, že jde o okysličování, uvolňující teplo a světlo rozpadem chemických vazeb (chemii jsem měl naposled na gymplu a to je sakra dávno, tak mne nechytejte na detailech). No a oc?

A život po životě jsou přeludy toxiny přiotráveného, podvyživeného mozku v okamžiku celkového kolapsu fýzis. Podobají-li se, znamená to akorát, že lidské mozky fungují podobně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. 8.9.2008 12:32

Re: Re: Panu Šulovi:

Jenže pan Šula právě zpochybňoval existenci tím, že nevíme, jak by to fungovalo. Tak jsem mu odpověděl příkladem ohně, kde poznání funkce trvalo tisíciletí, tak proč by poznání něčeho jiného mělo být jasné hned od začátku.

A k té existenci vědomí mimo tělo - opravdu si ty knihy nejříve přečtěte, stojí to za to. Kdybych věděl kam, klidně bych Vám je poslal, ten Moody se dá občas sehnat v antikvariátě za pár korun.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 8.9.2008 12:30

Re: Panu Šulovi:

Ještě k tomu pojmu "nehmotný". Je docela možné, že jsou částice interagující jen gravitačně - nikoli jinými silami /elektomagnetickou, slabou či silnou interakcí.../ pak ač jsou hmotné tak podobně jako neutrina procházejí skrze hmotu prakticky jak světlo vzduchem. Podobně se spekuluje o tzv. temné hmotě a temné energii která interaguje jaksi antigravitačně. Proto také asi to pozorované rozpínání vesmíru ve velkých vzdálenostech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Roman Šula 8.9.2008 12:38

Re: Re: Panu Šulovi:

Tak já to upřesním. Jsou intermediální částice - fotony, gravitony - které mají nulovou klidovou hmotnost. Ovšem protože se nemohou nikdy zastavit, mohou být pouze pohlceny a případně znovu vyzářeny, a pohybují se vždy rychlostí světla, pak mají hmatnost danou ekvivalenci energie, kterou nesou. Temná hmota je temná, nemůžeme ji pozorovat, protože neinteraguje elektromagneticky, pouze gravitačně a pouze díky gravitačním účinkům víme o jejím rozložení ve vesmíru. Temná energie je zjednodušeně energií vakua, která se projevuje záporným tlakem a působí proti gravitaci a díky tomu dochází ke zrychlenému rozpínání vesmíru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 8.9.2008 16:03

Re: Re: Re: Panu Šulovi:

Ano pane Šula tak nějak to může být. Jen bych to s tím "vakuem" nepovažoval za upřesnění ale za jednu s hypotéz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Roman Šula 8.9.2008 12:03

Re: Velmi zajímavý článek,

Nikoliv, entropie narušována životem není, například odpadní teplo produkované našim mozkem zvýší entropii více než ji sníží uspořádání mozku při vytváření nových synopsí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.9.2008 12:05

Re: Velmi zajímavý článek,

No, princip entropie ... není to bez přísunu energie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. 8.9.2008 12:11

Re: Re: Velmi zajímavý článek,

Řekl bych, že v entropii jde o rozklad struktur, pohyb směrem k neuspořádanosti, zatímco život je vytváření struktur, pohyb směrem k uspořádanosti. Proto se také používá nehezkého označení "negativní přírůstek entropie".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Roman Šula 8.9.2008 12:16

Re: Re: Re: Velmi zajímavý článek,

Existuje docela legrační definice života, že živý organismus se po celý život ze všech sil brání narůstající entropii, až nakonec po své smrti stejně celkovou entropii zvýší. Je to stejné, jako parafráze Archymédova zákona, že těleso ponořené do kapaliny se brání, aby se neutopilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. 8.9.2008 12:36

Re: Re: Re: Re: Velmi zajímavý článek,

A Archimedův zákon v politice za komunistů zněl: "Váha váženého soudruha se rovná váze vážených soudruhů váženým soudruhem vytlačených". :-)))

Možná by to někdo uměl přeložit do dnešního politického jazyka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sci 8.9.2008 16:25

je to trochu jinak:

Soudruh je nahoru vyzdvihován silou, která se rovná váze soudruhů oním soudruhem potopených!

Nahraďte soudruha jakýmkoli jiným oslovením a aplikujte na dnešek - stále stejné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Roman Šula 8.9.2008 11:14

Re: C.G.J.

Co je potom nejvyšší stupeň vědomí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Paťa 8.9.2008 11:21

Re: Re: C.G.J.

Podvědomí tvoří základnu vědomí. Myšlenka je "nádstavbou" vědomí. Podvědomí, vědomí, myšlenka jako výsledek práce mozku. Je skutečně jen nejnižším stupněm v práci mozku. Ikdyž člověk své myšlence dává nejvyšší význam. - Jak typické pro člověka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.9.2008 11:24

Re: Re: Re: C.G.J.

A co je teda tím vyšším stupněm při práci mozku, pravíte-li Podvědomí, vědomí, myšlenka jako výsledek práce mozku. Je skutečně jen nejnižším stupněm v práci mozku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Paťa 8.9.2008 11:30

Re: Re: Re: Re: C.G.J.

Máte snad pocit, že vaše myšlenky jsou dokonalejší než vaše tělo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.9.2008 11:49

Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

No - uvážím-li nadváhu a vůbec obecnou zchátralost nemladé již fýzis, řekl bych že ano ... připustil-li bych, že je tomu obráceně, tak každý pohled do zrcadla by mne nutně musel uvrci do hluboké deprese

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. 8.9.2008 11:25

Re: Re: Re: C.G.J.

K čemu pak je člověku rozum? Jen k tomu, aby poznával, že je mu (ten rozum) k ničemu, nebo že mu dokonce překáží v tom, aby se choval "přirozeně"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.9.2008 11:30

Re: Re: Re: Re: C.G.J.

No, k tomuhle jeden dospěje, když začne pfilozófovat  je to teze natolik pitomá, že by se mohla stát základem celosvětového hnutí, abychom se chovali přirozeně - a před tím nechť nás ochrání bohové, jsou-li jací ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Paťa 8.9.2008 12:03

Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

Mozek dokonale zpracovává v jediném okamžiku miliony dat. Dělá to pro zachování života tvora - člověka. Myšlenka při jeho činnosti vzniklá je jen jakousi bublinkou, kterou si člověk stvoří a kterou preferuje jako vodítko ke své činnosti.

Člověk je tvor víceméně společensky organizovaný, tzn. používá i ty své bublinky ke společné komunikaci v zájmu celku(většinou). Že dává velký význam svému myšlení, neznamená ještě, že je samo myšlení na vyšší úrovni než zbytek vědomí. Myšlenkami stvořil etické a morální kodexy v zájmu zachování lidského společenství. Tyto kodexy ovšem zůstávají v platnosti jedině při neustálém udržování - předávání oněch myšlenek.

Výsledný cíl myšlení lidstva je abstraktní dobro tohoto druhu. Skutečný cíl - výsledek - může být nakonec úplně odlišný od lidských představ. Třeba přejde do technické inteligence, třeba dá vzniknout novému druhu. Nevíme.

Rozhodně ale myšlemky jedinců jsou velmi nedokonalé "informace" oproti gigantické funkci mozku.

No, jen si vemte jak nedokonalá je moje myšlenka. Myslím vás nejen nenadchne, ale ani nepřesvědčí. Vy máte své nedokonalé vlastní, kterých si považujete jistě víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.9.2008 12:13

Re: Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

Chcete naznačit, že myšlénka je jenom takový edémek, taková zduřelinka nad funkcí mozku jako hardware pro provoz software ovladače a udržovače naší fýzis v chodu, dokud není potomstvo životaschopné?  takový úlet software?  A co je vlastně myšlénka?

A mimochodem vážně - chci-li mluvit o vyšší a nižší úrovni, musím mít definovánu míru. A to, obávám se, nemám - leda snad na obecně neurčité "úrovni" pfilozófických keců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Paťa 8.9.2008 12:28

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

Fylozofické směry jsou u nás všeobecně v neoblibě, pokud vůbec jsou známy. Fylozofie má původ v předantickém Řecku a z jejich směrů se teprve rodila náboženství. Pohrdat fylozofií značí pohrdat lidskou minulostí.

Možná byste se divil, kolik moudra je v prastarých filozofických "kecech". Nebyly dosud překonané a ani nemohly. Jsou základem pro všechny civilizace v historii a neškodilo by se k nim vrátit. Tedy aspoň ve výuce na školách alespoň středních.

V těch dávných časech fylozofování bylo prvotní součástí jakékoliv výuky. Přemýšlet je totiž lidská nutnost. Přejímat cokoliv bezmyšlenkovitě je vždycky na škodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 8.9.2008 12:21

Re: Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

Pato a jak se díváš na teorii morfologického pole? O krysách se říká, že co se jedna naučí umějí jakýmsi přenosem v tomto poli všechny krysy ve městě... Věříš, že existuje něco jako společné lidské vědomí ? U zvířat se to předpokládá jen u lidí prý nad tím vysoko převažuje  individualita, rozum, Ego.... My Lidé si etické kodexy předáváme vědomě - zvířata ale v jistém smyslu přebírají vědomosti bud jen geneticky nebo jaksi mimosmyslově a učením jen nevýrazně. Jek je to?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.9.2008 12:27

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

A nedá se to u těch krys vysvětlti podobně jako u lidí? Že se to prostě rozkecá?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 8.9.2008 13:02

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: C.G.J.

Zřejmě se tedy krysy nějak zázračně liší od všech ostatních zvířat. Tedy, musím přiznat, že toho o zvířatech moc nevím, ale u těch, která znám osobně, to v žádném případě neplatí. Ani náhodou. A mimochodem, máte na mysli opravdu krysy, které se u nás volně žijící skoro nevyskytují, anebo potkany?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 8.9.2008 11:50

Re: Re: Re: C.G.J.

Když uvažuji co je to vědomí hledám odpověd i v otázkách co je to: bezvědomí, podvědomí, předvědomí, nadvědomí, snění, sen, uvědomovat si, Ego, já, ....... a nebo i morfologické pole. A jistotu ve výsledku stejně nemám. Je zajímavé, že pokud se člověk cítí plný sil a rozhlédne se s vrcholu kopce - mívá až závratný pocit, že jeho vědomí přesahuje celý ten svět - nebo i ke hvězdám..... Jindy se zas smrskne do uzlíčku sotva popsatelného. U lidí s nějakou duševní poruchou je to otázka sama pro sebe.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. 8.9.2008 11:21

Re: Re: C.G.J.

Pro Junga nejspíš nevědomí ... ! Bohužel v tomto směru má Jung v mnohém nejasno. S přesností pojmů a s tím, k čemu má člověk vlastně rozum, si mnoho starostí nedělal. To je dlouhodobý rys, součást německého myšlení počínaje Schopenhauerem, přes Marxe, Nietzscheho až po dnešního Hayeka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. 8.9.2008 11:02

Re: Bhagavadgíta

Uveďte odkaz na toho Einsteina. Já znám zase jiný citát, podle kterého E. věřící v náboženském smyslu nebyl. Používal pouze výrazu "religiös", "religious", ale ne ve smyslu víry (v boha, bohy, Boha).

• reagovat
• nahlásit příspěvek