Sci-Fi Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996REPORTÁŽ: Tolkiencon 2008
Článek poskytnut serverem SFF.cz se souhlasem autora. Původní text vyšel 16. ledna 2008.
Jeden autor vládne všem, Jeden jim všem káže…
Bylo, nebylo, jednoho zcela ordinérního pátečního rána čekalo jistou nevyspanou osobu odvážně se vydat tam, where no one has gone before. Pardon, to je jiná pohádka… Tou osobou jsem byl já, místem určení byl Tolkiencon 2008 a vydává se tam tradičně několik stovek účastníků.
Vlak je mým nejoblíbenějším cestovním prostředkem, ovšem neskutečně přetopené kupé, které kromě jednoho známého obýval podivně chrochtající spolucestující s výrazným odérem, bylo skutečně na hranici, jejíž překročení by znamenalo můj celkový psychický kolaps. Přestože výstup z vlaku měl být snad jediným světlým momentem během cesty na con, tradiční vůně veřejných záchodků procházející i tím nejzapadlejším koutem pražského Hlavního nádraží, na kterou v Olomouci nejsme zvyklí, dokonala dílo zkázy mé nalomené nálady.
Naštěstí v následujících třech dnech to měl být poslední negativní zážitek, který měla má maličkost absolvovat. V mezičase jsem ukojil téměř nelidský hlad nepražsky levným jídlem, prohlédl si stánky se spoustou podivně vyhlížejících suvenýrů, které mají turistům připomínat, že navštívili srdce Evropy, a následně se vydal zpět na Hlavní nádraží na sraz s hobitem Bodlinkou a jejími dvěma společnicemi, jejichž jména my dosud bohužel zůstala utajena.
Spojenými silami mé krátkozrakosti, Bodlinčiny dalekozrakosti a dobrého postřehu obou dívek, jsme byli schopni dopravit se až ke Gymnáziu Jana Keplera - to bylo jednoznačně rozpoznáno podle okostýmovaných jedinců před vchodem. Krátká panika před registrací způsobená nemožností nalézt lísteček s variabilním číslem mé přihlášky, byla ihned vystřídána typickou atmosférou conu, ve které volně poletují dosud blíže neprozkoumané nanočástice způsobující okamžitou excitaci návštěvníků do vyšších energetických stavů.
Hodinu po našem příchodu (v 19:15) byl con oficiálně zahájen organizátory a následovala řízená diskuze na témata týkající se Středozemě (ještě aby tomu tak bylo jinak)… Hlavními diskutujícími byli Adolescent, Františka Vrbenská, Michael Bronec, Láďa a Smaug. Z probíraných témat mě nejvíce zaujala otázka „Co se stalo se skřety po konci 3. věku?“ – přestože skřetocida patří mezi nejméně pravděpodobné možnosti, zdá se mi být nejzajímavější variantou :). Ovšem i běžný život ve Valinoru (lov znovuzrozujících se zvířat a spásání nikdy neumírající trávy) a tvorové hryzající v temnotách, kteří nemohou hryzat na světle, byly také rozhodně zaznamenánihodné do kronik našeho věku.
Od 21:30 jsem měl v záměru zaposlouchat se do dvou koncertů - Marta & Rasputin Band a Sang-am, ovšem polovinu času jsme s Lament strávili ve frontě v čajo-bufetu Mírwen a Draka a druhou polovinu jsme tam konzumovali a diskutovali. Za frontu však není možno vinit obsluhu – byli úžasní, že ten nápor vydrželi, a měli skvělý výběr čajů i netradičních až exotických pochutin – pravda, ne všechny jsem ochutnal, ale ty co ano, tak mi zachutnaly (i když například u chalwy to vyšlo až na x-tý pokus a y-psilonté tvrzení známých, že je skutečně chutná :) ). Po skončení Meditace v pohybu se k nám připojily ještě Bodlinka s Hanou’an (přednáška to byla určitě zajímavá a měl jsem v plánu se jí také účastnit, ovšem po zjištění, že je po účastnících vyžadován pohyb, jsem rychle prchnul).
Vzhledem k tomu, že si na con vozím nafukovací lehátko-postel (některými jedinci označovanou za „buržoustní“ přežitek :) ), vstával jsem druhý den mezi posledními, ovšem před Finrodovou přednáškou „Geopolitika, doktríny a vojenská stabilita na Ardě“ jsem ještě stihl navštívit čajovnu, kde se mi od Hany’an podařilo ukořistit raritní kalendář 2008 na téma Pán Prstenů z její dílny (a musím říct, že mi můžete závidět :) ). Ale zpět k přednáškovému programu - vzhledem k tomu, že jsem v podstatě byrokratem od malička a v amerických akčních filmech zabývajících se obvykle „nevyhnutelnou“ zkázou celého světa nebo alespoň Spojených států, mne nejvíce fascinují scény z Bílého domu, kdy se krizový štáb radí a radí, načež prezident vyhlásí totální mobilizaci, mne Finrodův úvod do problematiky velmi zaujal. Následný převod současných politických metod a systémů na situaci v Ardě mne ale trošku vyvedl z míry – především má vlastní představa Aragorna vyhlašujícího DEFCON 2 byla podivná.
Od 13:15 Belcarnen mluvil o alkoholu ve Středozemi – tedy především o tradičním vínu a pivu. Samotná přednáška byla natolik zajímavá, že jsem se rozhodl věnovat se postavení alkoholu v dalších fantasy světech, ovšem to se nechte překvapit – jindy a jinde. Podle reakcí účastníků se jim přednáška určitě líbila, zvlášť v kombinaci s možností téma přednášky ochutnat na vlastní jazyk.
Následovala Nenymirova analýza Vymetení kraje a Láďa se podělil o svůj pohled na draky – tedy o možné podobné znaky mezi vorvani a legendárními draky samotnými. V této době jsem začal značně pociťovat nevýhody usazení na tvrdé podlaze tělocvičny, naštěstí jsem měl vyhlídlou hodinu a půl s Deneb o fantasy kostýmech v židlemi vybavené aule. Přestože se přednáška soustředila hlavně na ženské róby, tak i já si vybral materiál a udělal si konečně slušnou představu o mém dlouho plánovaném kostýmu.
Od 19:15 se o zábavu naprosté většiny účastníků postarala polská skupina Střízliví Hobiti a ačkoliv jsem nerozuměl ani slovo, jejich syté hlasy, nadšené podání a přechody mezi žánry (od irské hudby po blues) byly uchvacující. Záznam koncertu si můžete poslechnout na stránkách Tolkienconu.
Letos zkrácené divadlo bylo na téma „Tolkien se setkává s jiným světem“, i když ve skutečnosti to bylo spíše naopak – posádka Červeného trpaslíka se setkala se Středozemí. Pokud mohu hodnotit, divadlo se jim určitě povedlo, ovšem nevím nevím, jestli byli všichni Tolkienovi příznivci s tímto celkem specifickým britským seriálem dostatečně obeznámeni. Vlastní scénky, které mohly po představení pokračovat, si nikdo nepřipravil, ale fanovskou čest zachránil neznámý odvážný přibližně dvouletý blonďatý zpěvák.
Po vyhlášení nejlepších kostýmů měla k dispozici dvě hodiny Františka Vrbenská– tentokrát zaujala několika fantasy příběhy obratně skrytými pod názvem Meči, sekej; kotlíku, resetuj! Jelikož bylo už po půlnoci, Bodlinka pojala tuto přednášku jako vyprávění na dobrou noc, ale já se společně s Lament vydal do čajovny, kde mezi fanoušky vládl lítý spor, kdo nejdříve Františku Vrbenskou obklopí :o). Dokonce ale ani po zavírací hodině se nám nechtělo jít spát, takže díky diskuzi na nepřeberné množství témat a hře Osadníci z Katanu v totálním nasazením (použití všech dostupných barev) jsme se statečně probojovali ke svítání.
Nedostatek spánku nebo radioaktivní multivitamín (vše na baru bylo skvělé až na tento multi-EEE přípravek na hubení hmyzu :) ) způsoboval nepředvídatelné výbuchy smíchu a irelevantního humoru, takže jsme rozespalým Drakem za pultem byli okamžitě ocejchováni jako prvotřídní prudiči. Při vzpouře proti diktatuře spánku jednoduše musíte být připraveni přinášet i oběti :o).
Nemožnost jakéhokoli dalšího soustředění nás přiměla oželet i přednášku Michaela Bronce (Magie jako určující prvek Tolkienova světa) a po rozloučení s ostatními jsme se vydali na dalekou cestu domů, kterou doplňovalo nadměrné množství sténajících individuí (v počtu dvou), které údajně neměly na vlak nebo byly zcela oloupeny.
Přes mou následnou dvoudenní nepoužitelnost, musím konstatovat, že Tolkiencon se jednoznačně povedl, díky organizátorům, díky účastníkům, mějte se a příští rok na viděnou.
Fotografie převzaty z následujících fotogalerií:
Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...
Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...
