Váhám, čím u tohoto filmu, který tuto sobotu vysílala jedna z našich podbízivých komerčních televizních stanic, svoji recenzi začít. Mizerným příběhem, oči drásajícími animacemi, nebo hereckými výkony, díky jejichž stupiditě i ty kostrbaté počítačové výtvory jsou omluvitelné?

Zdálo by se, že v předchozí větě je řečeno vše podstatné k této hrůze. Jenže jsou tu bohužel i další hříchy, na kterých se společně podepsali scénáristé a režisér Lawrence Guterman.

Tím prvním je používání klišé (*). Už Karel Čapek v jednom svém fejetonu reaguje na obvyklý názor, že psi jsou vůči lidem přátelští, zatímco kočky považujeme za falešná stvoření. Toto klišé, jak vidět, se udržuje dodnes. Tvůrci filmu polarizovali vztah psů a koček k lidem, ze psů udělali vzorné ochránce svých páníčků, zatímco kočky posunuli do polohy nesmiřitelného nepřítele, který chce lidi ovládnout. Aby toto nepřátelství ještě zdůraznili, jednu z koček stylizovali do polohy ruského agenta.

Druhým je tzv. politická korektnost (**). Ačkoliv právě Američané jsou jí posedlí, v tomto filmu byla hned několikrát porušena (***). Jednak už oním jednoznačným vymezením rolí psů a koček v příběhu, ale i v mnoha dalších aspektech. Například rodina Brodyových má pouze jedno dítě, a k tomu ještě chlapce. Proč nemohli autoři scénáře John Requa a Glenn Ficarra doplnit tuto rodinu ještě o dívku, a sourozeneckou dvojici pojmout jako dvojčata, aby žádné z pohlaví nebylo věkově upřednostněno? Pokud jste pozorně sledovali plemena koček, pak jste jistě postřehli, že hlavními padouchy jsou plemena původem mimo americký kontinent, například sibiřská kočka, britská kočka a orientální plemena (a v animacích také zcela umělé druhy, dosud nevyšlechtěné, a navíc stylizované do velmi oškliva...), zatímco domácí plemena koček se objevují jen v epizodních rolích.

Při sledování bojů koček a psů jsem si uvědomil, jak jejich choreografie je vykradená ze známých kreslených filmů o Tomovi a Jerrym. Slavná animovaná série pánů Hanny a Barbery je úžasná svojí nápaditostí a scénáristé ji jen doplnili o orientální bojová umění, která se v době vzniku příběhů Toma a Jerryho ještě pohybovala ve svých filmových plenkách (pokud vůbec). Právě odkaz na tuto sérii je totiž klíčem k rozluštění záhady rozdělení rolí psů a koček. V animované sérii, kde je kocour Tom hlavní postavou, je Tomův vztah s Jerrym a se psy v domácnosti je určen jeho váhovým poměrem vůči oběma těmto rasám (diváci, zvláště dětští, vždy více fandí menšímu a slabšímu). Oba scénáristé pocházejí z rodin, kde se tradičně chovali psi, a tak při sledování této série v nich postupně rostla nenávist k Tomovi, který psy zpravidla přehrával, aniž si uvědomili, že Tomovo komplexní skóre je vyrovnáno Jerryho aktivitami. Když se jim pak naskytla možnost napsat scénář k rodinnému filmu, vyplavala tato jejich frustrace na povrch a tak vznikla tato jejich stylizace psů a koček. (O síle jejich fixace svědčí i to, že se ve filmu neobjevuje jediná myš.)

Kromě již výše zmíněných Toma a Jerryho a filmů s Jackie Chanem scénáristé čerpali z Mission Impossible, Beethovena, Pátého elementu a Tora, tora, tora - abych vyjmenoval alespoň ty hlavní. Opravdu původních prvků ve scénáři najdeme jen málo - a tak celý film je v podstatně nuda, nanejvýš zpestřená komentáři typu hele, nepřipomíná ti to tenaten film? Stručně shrnuto: tento film nedoporučuji.

(*) Současní vědci předvedli, jak málo znají teorii, kterou - jak o sobě tvrdí - rozvíjejí. Richard Dawkins naprosto zbytečně zavedl termín mem pro to, co již dávno bylo označeno jako klišé. Dawkinsova definice memů je, pravda, obecnější, ale to je především způsobeno tím, že sami teoretici se polekali poněkud pejorativního významu, který slovo klišé získalo. Ale v literární a především v novinářské praxi slovo klišé znamená v podstatě totéž, co mem.

(**) Už samotný český termín politická korektnost by si zasloužil podrobnější rozbor. Anglické political correctness má správný český překlad společenská nezávadnost, protože se jedná o sociální eufemizaci termínů, o nichž se jejich uživatel domnívá, že by vlastnost nebo činnost tímto termínem označená mohla být sociální skupinou, která je jejím nositelem nebo původcem, vnímána negativně (aniž zjišťuje názor této sociální skupiny). Tato společenská nezávadnost je však užívána velmi selektivně. Například pro pedofily se stále používá stejné označení místo například sexuální chvátal, protože pedofilní chování je citováno v trestním zákoníku a tudíž takováto eufemizace je považována za politicky nekorektní.

(***) Ve skutečnosti byla naopak dodržena. Ani kočky, ani ruský stát (jedna z koček dorazila na pomoc přímo z Moskvy) nejsou voliči amerických kongresmanů, takže na ně se politická korektnost nemusí vztahovat.

Jako kočky a psi (Cats & Dogs)
Rodinný / Animovaný / Komedie
USA, 2001, 87 min
Režie: Lawrence Guterman
Hrají: Jeff Goldblum, Elizabeth Perkins, Miriam Margolyes, Tobey Maguire, Alec Baldwin, Sean Hayes, Susan Sarandon, Joe Pantoliano, Michael Clarke Duncan, Jon Lovitz, Charlton Heston, Billy West, Glenn Ficarra