kvid 16.6.2009 7:44

Re: Spojení plynové a parní elektrárny za účelem zvýšení účinnosti.

 Na Rusku závislí jsme a nehrajme si na to, že ne, pokud se zvýší účinnost využití plynu, naše závislost se naopak sníží. Bez jádra se i tak podle mne neobejdeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Princ jason 16.6.2009 7:40

Re: odpad

Mozna jedno promile uranu, lec ne pouze toho spravneho. Toho je tam opravdu podstatne mene. Ale problem je v tom, ze tato cisla si mel zjistit pisatel clanku, ne diskutujici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Princ jason 16.6.2009 7:36

Re: A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba

Kolik uz nasporili? Staci to na 1000 let hlidani uloziste?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 7:33

Re: Spojení plynové a parní elektrárny za účelem zvýšení účinnosti.

Míníte paroplynový cyklus? Chcete tedy zvýšit závislost evropské energetiky na vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 16.6.2009 7:23

Spojení plynové a parní elektrárny za účelem zvýšení účinnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 7:21

Re: Pane Lukeš,

A co je to ten GuD? Poučte nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Double_K 16.6.2009 7:16

Jedno přirovnání.

Evropa se chystá bojovat proti tzv. daňovým rájům. Země, která je daňovým rájem má nižší daně, čímž přiláká daňové rezidenty. Vybere tak při nízké sazbě dostatek pro svůj rozpočet. Všichni to ale udělat nemůžou, protože pak by se nikdo kvůli daním nestěhoval a rozpočty by zůstaly nenaplněné. Je to vlastně daňový dumping (a pěkná lumpárna).

Podobně je tomu v případě dotované výkupní ceny elektřiny. Všichni to dělat nemůžou - nestačily by fondy na výkup, které už teď zbytečně zvyšují cenu energie. Kdybychom byli tak ekologicky "uvědomělí", že bychom chtěli všechnu energii z vody, větru a slunce, stála by kWh s marží kolem 20 Kč a celá ekonomika by se zhroutila. Přijde mi nemorální, pořídit si větrník, vyrábět když fouká vítr a prodávat za dotovanou cenu a pak pro vlastní potřebu nakupovat tu levnou z Temelína.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honza42 16.6.2009 7:12

Firma NANOSOLAR ???

Tak nějak se mně ta firma nezdá. Spíš mně ty její stránky připadají jako lákadlo pro (hloupé) investory. Něco jako auto na vzduch. Víte o té firmě někdo něco???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 16.6.2009 7:09

Pane Lukeš,

použití koeficientu ročního využití jako efektivnosti je tak dobré pro managery ČEZu. Docházíte tím nejenom k absurdním závěrům, ale zcela opomíjíte např. GuD, místo toho nesmyslně zařazujete plynové turbíny k bezkonkurenčně nejméně efektivním, dále opomíjíte i  prokázanou skutečnost, že se svazky Vodní, VE, Slunce, Biogas, Biomasa, Plyn udržely "při životě" podle zatěžovacího plánu, nebo smysluplné solární projekty, atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Netřeba 16.6.2009 7:05

Re: A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba

Že by mezikorok  "koňka"  také zabíral  58x  více místa, než  železnice o stejné přepravní kapacitě?  A co úložiště odpadů z koňky, maštale, pastviny. No asi toho bude víc k přemýšlení, aby ostatní věděli, že tudy ne . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honza42 16.6.2009 7:05

Re: Celý článek neříká vůbec nic

Pak ovšem do FV elektráren budete muset zahrnout plochu výrobních závodů na články, doly na křemičitý písek...... Vzhledem k velmi nízké účinnosti FV článků možná budete výsledkem velmi překvapen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 7:03

Re: A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba

V cenách ČEZu jsou  náklady na stavbu zahrnuty. Tvoří necelou polovinu ceny proudu z Temelína. Stát tu elektrárnu neplatil - pouze se zaručil, že pokud by její stavbu zarazil, zaplatí firmám prostavěné peníze. Investice byla financována bankovním úvěrem.

Na likvidaci si elektrárna povinně tvoří zvláštní fond a navíc odvádí státu poplatek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ladik53 16.6.2009 7:02

Re: Celý článek neříká vůbec nic

I bez jakéhokoliv počítání naprosto přesně vím, že je to pitomost. A všechny, kteří se budou těchto zelených blbostí zastávat, bych na tu elektrárnu povinně připojil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honza42 16.6.2009 7:02

Re: A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba

Ano, je to tam všechno započteno. Atomky si na to povinně spoří. Vícenáklady naopak nejsou započteny u tzv. OZE. Patrně se větrníky a FV elektrárny rozeberou a zlikvidují samy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

HlavaXXII 16.6.2009 6:55

Re: odpad

já myslím, že to samé se děje při výrobě čistého křemíku, ale čísla neznám, to přiznávám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

občanka 16.6.2009 6:55

A je v těch nákladech atomovky započteno také co bude stát výstavba

úložiště odpadu, jeho likvidace, příp. likvidace elektrárny samotné? Obávám se, že v cenách ČEZu nejsou započteny ani náklady na výstavbu, které byly cca 100 mld. a zaplatili je daňoví poplatníci. Před časem ředitel ČEZu se oháněl tím, že TE vystavěly Energetické závody. Už ovšem neuvedl, kde ty závody vzaly na tu investici. Ale to by bylo na delší psaní. Solární panely jsou možná mezikrokem, ovšem než naši předkové postavili železnici, také investovali do koňky. Někdy jsou mezikroky nutné. A již velikán Jára Cimrman, známý průkopník slepých cest, říkal, jak důležité je to, aby ostatní věděli, že "Tudy ne ..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 6:52

Re: odpad

Opět jste neuvedl, co míníte slovem "obrovský". Temelínský reaktor spotřebuje asi 20 t paliva ročně, k jeho výrobě je třeba řádově 200 tun uranu.

Nejhorší rudy, které se dnes těží, mají obdah jedno promile uranu. Na kilogram jaderného paliva je tedy třeba vytěžit v současnosti maximálně 10 tun rudy. Na 1 rok potřebuje tedy jeden Temelínský reaktor palivo z 200 000 tun rudy. (stále počítám nejhorší dnes používanou rudu - z lepšího naleziště to může být 10x i 100x méně).

Vyrobený proud odpovídá spálení asi 5-10 milionů tun severočeského uhlí.

Zkuste to prosím srovnat s panely.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

HlavaXXII 16.6.2009 6:47

Re: Celý článek neříká vůbec nic

Dal jste si do záhlaví selský rozum, tak ho zkuste použít. Zcela objektivní posouzení těchto zdrojů není snadné, nicméně, taková jaderná elektrárna má jednu nezpochybnitelnou devizu a tou je stabilita dodávaného výkonu, jež je pro potřeby sítě, i Vaše, jako spotřebitele zcela nezbytná. Fotovoltaické a větrné elektrárny s přímou dodávkou vyrobené energie do sítě, to je obludný nesmysl, tím obludnější, čím větší bude jejich instalovaný výkon.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 16.6.2009 6:33

povinný výkup

elektřiny z fotopanelů je obrovská lumpárna, kterou platíme my, spotřebitelé. Nic proti fotopanelům, které zásobují odlehlá obydlí či zařízení.  Ale do elektrizační sítě něco takového nepatří. Stejně jako větrníky, to je ještě větší hrůza.

Sklízíme plody zeleného náboženství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 6:33

Re: Celý článek neříká vůbec nic

Zkuste to tedy odhalit sám a uveďte čísla. Abych Vám trochu pomohl připomenu jen, že v našich jaderných elektrárnách se za celou dobu jejich provozu prozatím spálila jen asi jedna desetina uranu, který byl u nás vytěžen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jarda 16.6.2009 5:48

Re: odpad

Ano, cisla by pro zasvecenou diskusi byla nutna, nicmene objem zeminy nutny na vyprodukovany 1kg uranu 235, ci cim se tam topi, je beze sporu obrovsky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

SelskýRozum 16.6.2009 5:07

Celý článek neříká vůbec nic

Pane autore, koeficient ročního využití nemá nic moc společného s ekonomickou výhodností. jediná souvislost je ta, že zvýšení tohoto koeficientu pro stejný zdroj znamená zvýšenou výhodnost. Nelze ale porovnávat různé zdroje tímto koeficientem bez ohledu na cenu těchto zdrojů.

Druhý nesmysl je počítat poměr výkonu na použitou plochu a počítat u atomové elektrárny jen plochu pro JE. Musíte také započítat plochy, kde se těží a zpracovává jaderné palivo, což u nás bylo i Ralsko. Pak se ale může ukázat, že ta taková sluneční elektrárna na tom vůbec není špatně. Ale to pan autor jistě nechce odhalit.  Takže celý článek neříká vůbec nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M 16.6.2009 3:17

Re: Klasicke mlzeni

Nemam namitek, jak jsem rekl vise. Kdyz vse funguje tak funkce penez ma smysl, jako voditko. Jenze to tak vzdycky neni.  Mohu jen zopakovat, ze dnesni penize v dobe dost pravdepodbne se blizici superinflica dolaru pak zvlaste jsou k nicemu. Ceny X a Y vubec neodpovidaji energeticke realite.  Prikladem na Wall street a pise v mediich.  Pomalu ale jiste to ztraci kontakt s realitou.  Staci se rozhednout v praci a na ulici a zjevne tam neco nesedi. Podobne je to s penezi a energetickou navratnosti.  Neberte to spatne, nebrojim proti penezum. Chci jen poukazat na uzitecnost i jineho pohledu, kteryu za urcitych okolonosti muze byt lepsim voditkem nez momentalni "trzni" cen zkreslene dotacemi, danemi atd.  

Priklad: poridil jsem si solarni panely, ale ne na to abych je pripojil k siti.  Nemuze se to vyplatit.  Nekde mozna jsou dotace na vykup, ale dlouho nevydrzi. Cenove relace ted zdanlive rikaji - ano je to spravna investice. Dlouhodobe nikoli. Je to cerna dira a dlohodoba navratnost po odbourani dotaci bude mala az negativni.  Solarni panely ano, ale pro lokalni pouziti a pokryti jen nekterych domacich energetickych poteb. Ne vsech ne jako nahrada, ne jako pokracovani v bezstarostene spotrebe enormniho mnozstvi energie, na ktere jsme dnes tak zavisli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mirek 16.6.2009 2:47

Klasicke mlzeni

Sčítat vše co se má ještě započítat do výroby foltovoltalického článku je nesmysl. Prostě výrobce to nabídne za X peněz a spotřebitel si to koupí nebo ne. V těch X penězích je započítána veškerá energetická náročnost na výrobu (tedy pokud to není pokřiveno státním zásahem). Spotřebitel si článek koupí (má důvod) nebo ne. Vyrobená elektřina je nakupována za tržní ceny (nebo ne).

Takže normálně by si tento zdroj energie pořídil blázen a nebo člověk, který je mimo civilizaci. Stát svými dotacemi předpokládá, že ceny energií vzrostou a budou méně dostupné (což je rozumný předpoklad), takže se snaží dotacemi podpořit tento zdroj energie. Otázka tak spíše zní jak moudrá (drahá) je tato podpora.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Vileta, balík z Plzně :-) 16.6.2009 2:10

zabirat pudu je zlocin

Fotovoltaika ma malou ucinnost, nejsme na Sahare, aby nam tu slunce svitilo vetsinu roku, ale presto bych ji tak uplne nezatracoval. Jako doplnkovy zdroj je pouzitelna. Ovsem mela by byt montovana vyhradne na jiz zastavenou plochu. Na strechy budov atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M 16.6.2009 1:38

Re: Klasický nesmysl

Ano, za urciteho rovnovazneho stavu,  kdy vsechno funguje a nejsou zadne krize a deflace a inflace, tak penize jsou skutecne slusnou pomuckou a nastrojem. Lze porovnavat treba i hrusky a jablka.

Penize, ale zacnou ztracet svoji funkci v okamziku velkych krizi, deflaci, inflaci. Zacnou spise zkreslovat. Zvlaste jde-li o porovnavani pres velke casove horizonty, jakymi velke energeticke investice jsou.  Dnesni dolar neni dolarem  pred dvaceti lety,  ale jeste se mu jakz takz podoba.  Na dolar za dvacet let bych nevsadil ani korunu :-). To co se deje zavani a vubec nedovoluje, aby jakakoliv dnesni mena byla meritkem dlohodobych investic. Penize zacinaji selhavat.  

A tak je lepe pokusit se pracovat s nastroji, ktere nepodlehaji zmenam v dobach rozbourenych ekonomickych vod. Planovani v penezich take neni jednoduchou zalezitosti. Proc by energeticke odhady v dnesni dobe pocitacu, informaci vseho druhu a modernich metod neslo nesly udelat.   Jde je o chtit. Myslim, ze by to projasnilo mnohe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 1:31

Výpočet

Na konci článku autor pozapoměl vynásobit instalovaný plošný výkon ješté koeficientem účinnosti. To proto, aby vyšla plocha na průmerně dodávaný výkon. Potom bude nepoměr ploch ještě výraznější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 16.6.2009 1:19

Re: odpad

Odpad nulovy? Opravdu? Toho manika co to musi objizdet, kontrolovat A CISTIT nepocitate? Ani cistici prostredky? A co az ty panely doslouzi? Takze zadny odpad? Fakt?

A o jakem obrovskem odpadu z jaderek to mluvite? O te jedne petine vsazky co se jednou za rok vymeni? Ze zarizeni ktere spolehlive vyrabi priblizne sedmsedkrat vic nez ty Divcice?

To by me fakt zajimalo jake slovo byste pouzil pro popis odpadu z uhelky. Fakt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 1:05

Re: Klasický nesmysl

Energetická návratnost je dobré kritérium, ale je třeba ji počítat celou. To znamená do energetických nákladů dát i vyvolané (energetické) náklady a podpůrné (energetické) služby.  A to se nejlépe vyjádří v penězích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M 16.6.2009 0:56

Re: Klasický nesmysl

Energeticka navratnost je solidnejsi termin nez penize. Penize mohou ztratit velice na sve hodnote a jsou meritkem nestalym a casto dosti zamlzujicim souvislisti.

Je pravdou, ze penize jsou v urcitem vztahu k energie.  Penize vice mene proudi ve smeru opacnem, nez jsou energeticke toky ekonomikou.  Penize nejsou ale na rozdil od energie vnejsim zdrojem pro ekenomiku.  Penize jsou ciste vnitrni zalezitosti ekonomiky. Vytvari, zhodnocuje a znehodocuje je dle svych vnitrnich ad-hoc pravidel.  Energie je pojem a parametr fyzikalni a tak presahujici ekonomiku a ekonimickym vedem pojem nepodrizeny. Do ekonomiky  energie vstupuje (soloarni zareni, ropa, uhli, jadro, ..)  a ekonomikou prochazi a v procesu je spotrebovana.  Ekonomove si to neradi priznavaji, ale je to presne ten duvod, proc jsou prirodni zakony platne v ekonomice, ale ne ekonomicke poucky a teorie ve fyzice a prirode.   A tak energeicka navratnost neni vubec zadny nesmysl, ale naopak jeden z mnoha uzitecnych nastroju, ktery umoznuje trochu projasnit mlzeni penezi a ekonomickymi poucekami a teoriemi. .

• reagovat
• nahlásit příspěvek