Stoura 17.6.2009 17:51

Re: Opravy k clanku

A nebude pak náhodou ta podpora větší, než je zisk z té technologie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 17:49

Re: Opravy k clanku II

S tou padesátiletou technologií je to hezký příklad. Fotovoltaický článek  loni oslavil 120 let. Od té doby se vyvíjí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:48

Re: Opravy k clanku

To co pisete je samozrejme pravda. Casti dna kedy je odber najvyssi je vykryvany v sucasnosti vodou alebo plynom, pretoze su lahko regulovatelne. Mame postavene iste kapacity, aby sme mohli vygenerovat maximalny dopyt, ale vacsinou tieto kapacity nejdu na 100%. Dolezity faktor z pohladu vyrobcu je LCOE, ospravedlnujem sa ze neviem cesky equivalent vyrazu, "levelised cost of electricity". Ten je momentalne velmi vysoky pre PV v porovnani s plynom napr, ale trend je taky, ze cena FV ma potencial klesnut tak nizko, ze sa skratka oplati postavit iste kapacity.

V Kalifornii mate STEG(termoelektricke elektrarne) technologie, ktore su kombinovane s plynovymi, pretoze sa dobre doplnaju prave v tychto "peakloads". Toto nie je uskutocnitelne v CR bez podpory kvoli prirodnym podmienkam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 17:40

Re: Opravy k clanku

Fakta z V: Největší spotřeba během roku je v zimě, nejmenší v je létě. Rozdíl mezi denní špičkou a nočním sedlem je asi 2,5 GW . Noční hranice je kolem osmé ráno a večer, některé dny je ještě sedlo několika set MW v poledne. Rozdíl mezi létem a zimou asi 3 GW.

Není mi moc jasné, jak masivní nasazení fotovoltaiky si představujete a s čím ji chcete kombinovat, od toho by se asi odvinula další debata.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:36

Re: Opravy k clanku II

TF - efektivnost 10-12%, ceny zhruba o 30% nizsie od standardneho krystalickeho kremika. V CR podmienkach je to zhruba vykon 0.3MWp na hektar. TF ma ale vlastnost ze dokaze vyrabat elektrinu i pod mracnom a v skorych rannych/vecernych hodinach.

C-Si - su FV i v CR ktore maju zhruba vykonnost 0.5MWp na ha. Ale tam je efektivita medzi 15%-22% co ovplyvnuje cenu investicie atd.

Trakery s jednym bodom otacavosti zvysuju produkciu o 20-27%, s dvoma otocnymi bodmi do 35%.

Co sa tyka technologgi nemam znalosti o jadrovej energetike do takej miery. Mojim zamerom bolo uviest novsie data v PV.

Vas druhy bod : Trh tlaci na ceny dole, tym aj na technologicky vyskum. Najvacsie firmy investuju znacnu cast ziskov spat do R&D (REC Solar, Solon, Solartech, FirstSolar, etc) S vasim navrhom to skusali predoslych 20 rokov a neprinieslo to vysledky. Ale je to samozrejme vec nazoru. Pri porovnavani 50 rocnej technologie, tazko dotovanou statom, s relativnej novou treba brat do uvahy i ine faktory.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 17:21

Re: Opravy k clanku

Ja netvrdim, ze to pokryje cele, ale tam je potencial solaru. Samozrejme potrebuje byt skombinovany s inymi zdrojmi; do akej miery zavisi samozrejme od podmienok a moznostiach danej krajiny.

Pre Vasu informaciu co sa tyka odberovej krivky v CR http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=39&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0

Poprosil by som menej sakrazmu, ja solar neobhajujem, len davam na znamost iste fakty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 16:58

Re: Opravy k clanku II

Pokud to autor uvedl špatně, zkuste uvíst čísla těch technologií. Pokud argumentujete nejlepšími laboratorními výsledky, porovnejme je s nejlepšími lanboratorními výsledky jaderných technologií.

Ad stimulace investic: dobré je uvědomit si, kolik ta stimulace stojí. A kolik se za ni dostane nazpět. Kolik z těch peněz, které se vrazí do podpory fotovoltaiky, podle Vás zkončí ve výzkumu? Bude to alespoň procento?  Nebylo by lepší dát třeba jen desetinu těch prostředků přímo do výzkumu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 17.6.2009 16:39

Re: Opravy k clanku

Jak podle podle Vás může solární elektrárna pokrývat "peakloads", když nejvíc vyrábí o prázdninách a v poledním odběrovém sedle? Nejvyšší denní špička je kolem 7-8 hodiny večerní. Jak ji chcete pokrýt fotovoltaikou? To si na ni budete svítit baterkou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 12:09

Opravy k clanku II

Podpora PV ma stimulovat rychlejsie investicie do tejto technologie, co ma za ukol znizit vyrobne naklady a zvysit efektivitu. Cesko nemusi mat ziadnu podporu a moze sa "zviest" na Nemecku, Spanielsku, Taliansku ... ktore vytvoria stale dostatocni dopyt vdaka stimulom aby tieto ciele boli splnene.

Cesko ma neprimerane vysoku podporu, cim sa stalo miestom skor pre investorov ako pre energetikov.

Autor si vybral argumenty typu plocha, ktora nie je primarny problem. Je mnozstvo ploch, ktore nie su pouzitelne na polnohospodarstvo, resp nema ziadne vyuzitie. Okrem toho rozne technologie (thin film: CdTe, CIGS, a-Si, crystaline silicon, etc.) maju roznu efektivitu/cenu a vlastnosti. Okrem toho existuju podporne systemy ako trakery, ktore zvysuju efektivitu, tym padom znizuju narocnost na priestor.

Autor by si mal nastudovat patricne znalosti ohladom temy nielen z Wikipedie. Dobry zaciatok je czrea.org.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Shimmy 17.6.2009 12:00

Opravy k clanku

Za rok 2008 sa nainstalovalo iba v Spanielsku 2.5GW a v nemecku vyse 1.5GW.

V Cesku je v sucastnosti nainstalovanych vyse 70MW. 54MW ku koncu 2008(www.eru.cz)

Nanosolar ohlasilo, ze bude schopne vyrabat moduly podla technologie CIGS za 1 USD/W pred niekolkymi rokmi. Dodnes sa tak nestalo. Ina firma FirstSolar vyrabajuca na baze CdTe ma vyrobne ceny 0,93 USD/W. Predajne su o mnoho vyssie stale, i ked ceny posledny rok klesli velmi vyrazne.

Porovnavat jadrove eletrarne a solar na baze ako autor je vysoko nestandardne v oblasti energetiky. Jadro dodava elektrinu do tzv baseload, to znamena ze vyraba konstantne rovnake mnozstvo elektriny po cely rok s minimalnymi odchylkami, pretoze je tazko regulovatelny. Solar by mal vyplnat "peakloads" to znamena casti dne kde je navyssia poptavka a tym aj drahsia elektrina.

V laboratornych podmienkach sa dosiahla efektivita vysoko nad 40% pri istych technologiach. Pouzivat data z roku 2005 pri PV je zavadzajuce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

fyzik 16.6.2009 23:20

Re: Jasne pockejme,

Jaderného paliva je na tisíce let, samozřejmě za předpokladu, že se bude technologie vyvíjet, a to se jistě předpokládá i o technologii využití sluneční energie. Představa, že se lidstvo vlastní hloupostí odsoudí ke sběru řiďoučké sluneční energie z gigantických ploch a její ztrátové akumulaci je temnou vizí. Pro názornou představu účinnost procesu: solární článek, elektrolyzér, vodík, palivový článek, mechanická práce stroje je nyní cca 3%. Přitom řádové zlepšení nelze očekávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 16.6.2009 23:14

Re: Pomerovat "efektivitu" elektraren podle

Tak tedy prakticka, kdy je letni spicka?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kukulín 16.6.2009 22:41

Rudo jsi trochu vedle.

V jeskyni je teplo, jen když zatopíš. Solární energie je jen zatraceně drahá hračka.

Nejste příbuzný ministra životního prostředí, co chtěl zastřešit všechny silnice a dát na ně fotoelektrické články??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

fyzik 16.6.2009 22:40

Re: Drobná připomínka

Fotoelektrický jev nastává, pokud elektron přijme energii od fotonu a přejde do vyššího energiového stavu v látce (vnitřní fotoelektrický jev), nebo látku opustí (vnější fotoelektrický jev). Dojde-li k vnitřnímu fotoelektrickému jevu v oblasti p-n přechodu v polovodiči, vzniká elektrické napětí a tento jev nazýváme fotovoltaickým. Fotovoltaický jev je tedy zvláštním případem jevu fotoelektrického.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 16.6.2009 22:33

Re: DESERTEC - Jako na zavolanou

No a taková drobnost. Už u tom ví ta země, které pozemky patří?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kukulín 16.6.2009 22:27

připomínka

Název jevu záleží pouze na dohodě. Podobně jako směr proudu. Dohodnutý směr proudu je od plus pólu k mínus. Proud, protože je to tok záporných elektronů, teče ve skutečnosti od mínus k plus.

P.S. Vyrábí se elektrická energie a ne jenom volty. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel Kocourek 16.6.2009 22:24

Re: Ladislav N

Čili jsme u toho, co píšu. Procento ročního využití není dobré kritérium (alespoň jako jediné) pro posouzení výhodnosti toho kterého zdroje.

Po pravdě řečeno, dokážu si představit i zdroj, který nejde řídit na minuty a přes to může být zajímavý. Například když bude dávat energii nejvíc v době, kdy je náhodou právě potřeba. Takže typicky, když budu mít dům někde na kopci a postavím si u něj vrtuli, tak když bude víc foukat (řekněme navíc od podzimu do jara, kdy je teplota vzduchu nižší, než pokojová), bude se stavba i víc ochlazovat a tou vrtulí můžu nahánět elektrický přímotop. Sluneční svit zase může být užitečný k napájení klimatizace. Ale tohle všechno platí a) lokálně a b) nedá se na tom zrovna moc dobře postavit celková energetická koncepce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ruda 16.6.2009 21:21

Jasne pockejme,

pockejme si pekne v teple jeskyne, az nekdo vymysli jak se leze nejlip na strom, az nekdo vymysli, jak zapalit ohen.... Clovece s vasim entusiasmem bychom jeste stale lovili potkany a sbirali korinky...  Uvedomte si, ze kazdy vyvoj neco stoji a k vyvoji patri i slepe ulicky.

Budoucnost je zcela nezvratne v solarni energii, at uz v podobe fotovoltaiky ci solartermie. Slunce nam sem zari mnohem vic energie nez jsem schopni spotrebovat, tak proc to konecne nevyuzit.  Jaderky jsou zaplata na 100 let...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N 16.6.2009 20:22

Re: z hlediska státu si musí tu návratnost hlídat stát. Přesněji my jako voliči. Znamená to nepodporovat politiky, kteří nás do těch letadel ženou.

Přesněji: NEPODPOROVAT ZELENÉ MAGORY A SOCIALISTY.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N 16.6.2009 20:11

Re: Jiný pohled

No právě. A vám se zdá vysoký, když máte spotřebu elektřiny nula.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N 16.6.2009 20:10

Re: pro lepší pochopení

Jenomže VO cenu elektrické energie neurčuje vláda, ale energetická burza, kde se sjednávají ceny dodávek i na měsíce dopředu a cena kolísá podle poptávky. Na pokles ceny nedávno "dojela" jedna česká obchodní firma, která měla nasmlouvané drahé dlouhodobé dodávky, a ty s ohledem na pokles cen na trhu nebyla schopna dodavateli splácet. Takže plácat o tom, že česká vláda může za vysoké ceny elektřiny (na trhu), je nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vltava 16.6.2009 19:57

Re: Jiný pohled

To ale nemá s paušálem co dělat. Uvedl jsem to, co platím za elektřinu odebranou ve VT (vysokém tarifu). Paušální poplatek za jistič v tom není, ten je placen samostatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 19:56

Re: Ekonomická návratnost

z hlediska státu si musí tu návratnost hlídat stát. Přesněji  my jako voliči. Znamená to nepodporovat politiky, kteří nás do tšch letadel ženou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

delfin 16.6.2009 19:30

Re: Koeficient ročního využití

Stoura psal "jsou schopny dodávat v době, kdy je elektřina nejvíc žádaná", coz je jiste pravda. Jestli konkretni vodni elektrarna je takto provozovana je pouze otazkou toho, zda se ucastni poskytovani regulacnich zaloh v ramci podpurnych služeb, nebo prodava to co tece.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 16.6.2009 19:29

Re: našim ekohujerům

děkuji za vysvětlení - citát mluvčího ale byl bohužel o něčem jiném. A sice o PŘIPOJENÍ zdrojů podle výkonu k příslušné VN či VVN lince. A na tuto problematiku zatím stačím sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 16.6.2009 19:25

Re: Koeficient ročního využití

děkuji za potvrzení mé empirické zkušenosti. Nemáte odkaz na on-line výkony vodních elektráren? Na stránkách ČEZu jsem nic nenašel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MB 16.6.2009 19:14

Ekonomická návratnost

Operovat ekonomickou návratností je nesmyslné, pokud  jsou investiční náklady a výkupní cena proudu dotovány.FVE je vyrobena a postavena za základní cenu asi 1kč/kwh a splácí se cenou 13kč/kwh, 12kč/kwh platíme všichni. Vynásobte udávané návratnosti 12x a dostanete energetickou návratnost - ta je z tohoto hlediska rozhodujicí. Všechno OZE je jen statem řízená pyramidová hra. Kdyby se chtěli zapojit všichni, tak se celý systém zhroutí. FVE o výkonu 1 Mw stojí asi 100 milionů. Náhrada Temelínu v instalovaném výkonu by stala 200 miliard, pro stejný roční výkon 8x tolik, tedy 1600 miliard Kč. Zastavéná plocha asi 600 km.Už abysme začali stavět , vždyt do 10 roků se investice vrátí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan M. 16.6.2009 18:57

Re: Koeficient ročního využití

Vážený pane, nevíte o čem je řeč. Většina vodních elektráren jede v "průběžném provozu", tzn.nešpičkuje (to dělají většinou jen přečerpávací elektrárny). Daleko důležitější než Koeficient ročního využití instalovaného výkonu je u vodních elektrátráren poměr využití potenciálu, který je v lokalitě k dispozici, ku skutečné roční výrobě. Srovnávat různé typy elektráren podle tzv."koeficientu ročního využití" je porovnávat hrušky s jablky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vita 16.6.2009 18:55

Drobná připomínka

Fotovoltaické elektrárny/články jsou založeny na fotovoltaickém jevu.

Fotoelektrický jev je něco jiného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 18:37

Re: Koeficient ročního využití

Já si také myslím,  že ekonomická návratnost je asi nejlepšíkritérium. Ale koeficient ročního využití se dá použít k tomu, aby bylo možno uvést na pravou míru argumenty o instalovaním výkonu. Instalovaný výkon je totiž velmi oblíbený zelený aqrgument.

• reagovat
• nahlásit příspěvek