M 16.6.2009 0:41

S optimismem o poklesem cen bych byl opatrny ..a na vedce bych se take moc nespolehal

Clanke je infomativni, ale na konci je bohuzel povinny technokraticky optimismus.

Ucelem solarnich clanku je produkce energie.  Z ekonomicke rovnice lze tak penize vykratit neb staci se podivat na bilanci kolik energie do vyroby a provozu solarnich clanku vlozim a kolik energie z provozu behem sve zivotnosti solarni clanek je schopen vyprodukovat.  Energeticka navratnost.  U samotneho solarniho clanku produkujiciho stejnosmerny proud s napetim 12V  se muze jevit energeticka navratnost jeste priznive. Jakmile vsak zacneme pridavat konvertory, pudu , udrzbu, baterie buhvi co jeste, bilance se znacne zhorsi.  Doba zivota je u mnohych typu solarnich calnku pomerne kratka. Nejlepe je na tom kremik s dobou zivota az 40 let. Navic je malo pravdpodobne, ze by doslo k nejakem fenomenalnimu prulomu. Teoreticke limity ucinnosti jsou zname a dobre zmapovane.

A fuze ... jiz skoro 80 let se tvrdi, zeji zvladnem za 50 let.  Limity nejsou jenom technologicke, ale i velice prakticke.  Napriklad tritia, ktere je treba k nastartovani reakce (pak uz ho lze ziskavat z bombardovaneho Li), je velice velice malo a kapacity na jeho ziskavani jsou z praktickeho hlediska skoro zadne neb tritium je ziskano z reaktoru pouzivajich jado media tezkou vodu.  Korme toho ma tritium polocas rozpadu 11 let a tak cast svetove produkce se spotrebuj na obnovovu zasob tritia ve strategickych  valecnych arzenalech.  Na vedce bych nesazel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vaněk 16.6.2009 0:39

Klasický nesmysl

U těchto "výpočtů" energetické "návratnosti" tu opět vidíme klasický nesmysl. Počítá se jen a pouze energie spotřebovaná při vlastní výrobě. Ovšem už nikoliv u všech surovin a lidské práce. Mzdy totiž nejsou nic jiného než energie. Není nic, co by pracovník mohl spotřebovat bez vynaložení energie.

Takže jediný relevantní parametr je ekonomická návratnost. Ta je v praxi totiž totožná s návratností energietickou.

Solární články jsou jednou z nejztrátovějších investic. Nevydělají ani na zlomek úroků z investic do nich vložených.

Nejsou to tedy elektrárny ale de-facto spotřebiče energie.

Ale jsou to vynikající zdroje peněz. Jejich zdroj je kde? Hádejte......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavell 16.6.2009 0:36

blebleble

Těšil jsem se na užitečné informace, objevil jsem ke své lítosti opět jenom slátaninu známých věcí bez ladu a skladu splácaných do bezcenného mixu. škoda času a místa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ismir 16.6.2009 0:32

ad prameny

Napsat do pramenů ke své práci/článku pouze wikipedii středoškolák, tak má nedostatečnou... 

Ti "chytřejší" středoškoláci si odrolujou stránku dolů a opíšou zdroje, to se hodnotí známkou dobře. 

Ovšem pokud jste autorem článků na wikipedii, tak respekt!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 16.6.2009 0:22

Re: odpad

Mohl byste prosím upřesnit ta čísla? Kolik v kg/vyrobenou kWh za dobu živornosti znamená ve Vašem příspěvku "velký" a "obrovský" ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jarda 16.6.2009 0:14

odpad

Hezky clanek. Bylo by fer uvest jeste dalsi kriterium a tim je produkovany odpad. Odpad pri vystavbe (jadro obdovsky, foto velky), odpad pri provozu (jadro obrovsky, foto nulovy). Dala by se vytvorit vahova funkce a spocitat koeficient "efektivity". Jenze vahy v takove funkci jsou veci nazoru. Zkratka, neni to tak jednoduche, ze se vse da prepocitat pouze na ucinnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek