Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Kompaktní zářivka – šetříme, ať to stojí, co to stojí!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
děteněkam 11.12.2008 9:40Re: Chladné a horké prostory Repete! |
|
|
Ales 11.12.2008 11:56Re: Chladné a horké prostory Worme jseš opravdu nedovtípný. Ta trouba byla jen malý nevinný domácí příklad. Často pobývám pracovně v různých teplárnách nebo elektrárnách. Představte si, že je tam mnoho velkých, vysokých a velmi horkých prostor (kotelna) kam lidi někdy musí a proto tam musí být osvětlení. Pracuje tam při teplotách místy nad 100°C, chci vidět světelný zdroj jiný než žárovka, který by to vydržel. Používají se tam běžně žárovky nad 100W. A to je zase jen jeden příklad - kolik příkladů je třeba abyste to pochopil. |
|
|
SmallM 11.12.2008 9:03A co stmívače? U žářivek je tu ještě jedno mínus: nelze je nasadit tam, kde je stmívač (typicky velké sály, divadla atd). Tam se dávají právě žárovky a často vyššího výkonu, než se běžně využije - ty totiž podstatně déle vydrží a jakákoliv výměna je taky ekologická zátěž ( měníte-li na lustru s 200 žárovkami 2 ks, musíte mít lešení a po celou dobu montáže s celým lustrem svítit.) |
|
|
cipísek 11.12.2008 10:16Re: A co stmívače? Už jsou i stmívací ,ale ta cena je "stmívací" rovněž ( www.conrad.cz ) . |
|
|
Gój 11.12.2008 8:56Hrůza Mám dílnu a v ní několik srojů s točivými stroji a nástroji (soustruh, frézka atd). Je zakázáno z IBP osvětlení takové dílny zářivkou, neboť může vznikat stroboskopický efekt, který navodí dojem, že je stroj nečinný. Proto je lokální osvětlení nástrojů žárovkou. To si mám pak na soustruh namontovat osvětlení z pod kuchyňské linky, zapojené na jinou fázi? Zlatý křivý banány... |
|
|
messenger 11.12.2008 8:58Re: Hrůza chudinko. jiste je to namireno proti vam soustruharum. |
|
|
šakal 11.12.2008 9:07...Kdepak!... ...Je to namířeno jen proti tunelářům!... Blbče |
|
|
Vašek 11.12.2008 9:03Re: Hrůza zkrátka a dobře, někde se výbojky hodí , někde ne. Někde je jejich používání výhodné finfnčně, jinde ne. Nechme prosím na spotřebiteli, nechť si sami určí co budou používat. Pokrok se nedá zastavit, ale také se nedá nařídit. Nechť páni z Bruselu táhnou do brusele |
|
|
R 11.12.2008 9:07Re: Hrůza Thle věci se řešily posunováním fází pro zářivky už nějak před 50 lety. Nyní se to řeší elektronickými předřadníky - úsporkami, tam je kmitočet napájení zářivek desítky kiloherz, takže stroboskopický efekt se nekoná. |
|
|
šakal 11.12.2008 9:08...Jeden elektronický předřadník do každé rodiny!... ...A soustružníkům dva!... |
|
|
A.S. Pergill 11.12.2008 9:16Re: Hrůza Zatím VŠECHNY úsporné žárovky, co jsem kdy měl (řádově desítk,y, od různých výrobců a z různých kamenných prodejen), stroboskopický efekt vykazovaly. |
|
|
R 11.12.2008 9:29Re: Hrůza 50 tisíc +- něco cyklů za sekudu? Je ale fakt, že pracovní kmitočet elektronických předřadníků jsou sice desítky tisíc cyklů za sekundu, ale zároveň může intenzita jejich osvětlení kolísat v rytmu daném konstantami zpětné vazby regulace elektroniky předřadníku a to kolísání může být v případě nevhodné konstrukce dost výrazné a prakticky v libovolném kmitočtu. Ergo na odstranění stroboskopického efektu musí být víceméně elektronický předřadník speciálně konstruován - být kvalitnější než očesaná elektronika obyčejných úsporek. Souhlas, |
nebude to s tím stroboskopickým efektem tak jednoduché, jak jsem napsal výše.|
|
MLOK1 11.12.2008 9:45Re: Hrůza Milý R, malá šťouravá poznámka. Pokud by luminofor skutečně stačil sledovat změny v desítkách kilohertzů, tak ještě musíte vynásobit kmitočet 2x, abyste dostal počet "mrknutí". (Pro příklad - u lineární zářivky při kmitočtu 50 Hz je to 100 mrknutí.) Elektronických předřadníků jsem měl rozebráno hafo, ale ještě jsem se u nich nesetkal s nějakou regulační zpětnou vazbou. Všechny byly řešeny systemem" usměrňovač-filtrace-měnič bez jakékoliv regulace-napájení trubice. Stroboskopický efekt by se mohl uplatnit jenom u špatně vyfiltrovaného síťového napětí u levných KZ made in P.R.C. (to není sprosté - People Republic China) |
|
|
R 11.12.2008 10:04Re: Hrůza Kolísání intenzity světla zářivky nezávisí na luminoforu. To je kvantový děj, takže maximální kmitočet bude velice vysoký. Rozhodující bude děj, kdy elektrony pohybující se v zářivkové trubici a pary rtuti v ní vytvářejí primární světelný tok zářivky - UV záření. A ten by mohl být dost pomalý, nevím. Regulační zpětná vazba je základní podstatou všech elektronických předřadníků a různých regulátorů napětí a obecně všech impulzních elektronických udělátek, bez ní by žádné impulzní udělátko nemohlo fungovat. Ovšem pokud myslíte nějakou součástku, na které je napsáno záporná zpětná vazba 80 db časová konstanta 0,001 sekundy atd, tak něco takového asi skutečně v ničem nenajdete. |
|
|
Mard 11.12.2008 10:41Re: Hrůza Nevtipkujte pane. El. předřadník je kondík jak odrušovač, pak graetzův můstek a kapacita na který se vytvoří cca 380V, pak dvojice tranzistorů, která jede v protitaktu, tři tlumivky a pár odporů a dva malé kondíky ke kazdému tranzistoru jeden. Někdy jsou též kondy mezi žhavicími vlákny, tedy před zapálením výboje proud prochází přes žhavicí vlákno a kondíky. Není tam žádná zpětná vazba, celé to kmitá v závislosti na napájení, teplotě, atd. V průběhu cyklu 50 Hz se mění napětí na napájecím kondu a proto se mění frekvence celého předřadníku (někdy až o 15%): Celé to kmitá mezi 25 až 50 kHz dle výrobce. |
|
|
R 11.12.2008 10:44Re: Hrůza Pokud tam nemáte zpětnou vazbu, tak vám to nekmitne ani jednou. |
|
|
MLOK1 11.12.2008 10:51Re: Hrůza Myslím, že si "R" nerozumíme. Jde o to, co Vy nazýváte "regulační zpětnou vazbou". Regulační zpětnou vazbou proporcionální rozumím na př.: - v laboratorním zdroji DC napětí, kdy ta regulační záporná vazba reaguje (kromě jiniého) na změnu zátěže a na změnu vstupního síťového napětí. V elektronickém zdroji pro nízkonapěťovou halogenovou žárovku možná také - to nevím. Nespojitou zápornou regulační zpětnou vazbou pak rozumím regulaci "vypnuto-zapnuto" v ledničkách a žehličkách. Ve všech KZ se kterými jsem se setkal (a některé i rozebíral) je použito pouze z principu nutné omezení proudu svítivé trubice, která má záporný odpor, tlumivkou s feritovým jádrem. Ale tlumivka, omezující proud nic nereguluje (t.j. nevyrovnává žádné kolísání čehokoliv) - má konstantní (pro daný proud) indukčnost danou při výrobě. Na jiné regulační obvody se zápornou zpětnou vazbou jsem při nejlepší vůli v KZ nepřišel. No a v měniči je použita silná kladná zpětná vazba - nutný to předpoklad oscilací. |
|
|
R 11.12.2008 11:18Re: Hrůza Na vznik oscilací musí být vždy záporná zpětná vazba, kladná nikdy. Jinak pravda je, že jsem převážně myslel regulační zpětnou vazbu. Totiž existuje určitý rozpor, kdo se podívá do literatury na zapojení předřadníků úsporek, najde tam vesměs integrovaný obvod, který nějakým způsobem řídí ty výkonové tranzistory a kde bezesporu ta regulační zpětná vazba je. Zatímco v těch levných úsporkách nic takového není, kmitají tam samotné tranzistory. Jenže ceny integrovaných obvodů klesají a jejich použití v úsporkách nabízí zdokonalení, co se týká svítivosti, odolnosti proti častému vypínání, odolnosti třeba proti přehřátí převodníku atd. V luxusnějších předřadnících ty integrované obvody určitě jsou a budou se využívat čím dále víc. |
|
|
MLOK1 11.12.2008 12:45Re: Hrůza Milý "R". V okamžiku, kdy jsem si přečetl Vaši větu, že: "Na vznik oscilací musí být vždy záporná zpětná vazba, kladná nikdy." končím s Vámi veškerou další diskusi. Buďto jste neskonalý žertéř, nebo nevíte o čem píšete. |
|
|
R 11.12.2008 19:13Re: Hrůza Kladná zpětná vazba nikdy nemůže způsobit vznik oscilace, protože tu veličinu žene stále do větších hodnot, dokud na něčem, saturaci nebo podobném jevu nezůstane viset. Oscilaci vytváří záporná zpětná vazba v kombinaci s časovým, fázovým či podobným posunem. Toť vše. |
|
|
Kulak 11.12.2008 9:38Re: Hrůza Vznik stroboskopického efektu je závislý na rychlosti otáčení a frekvenci zdroje světla. Tento jev se využívá k měření rychlosti rotorů apod. A jelikož se rotory u strojů otáčejí různými rychlostmi, ke stroboskopickému jevu bude docházet. Ledažeby následně EK vyloučila použití určitých otáček u soustruhů, nebo přikázala měřit rychlost otáčení rotorů u soustruhů a regulovat frekvenci předřadníků tak, aby ke strobu nemohlo dojít. Určitě by to bylo velmi levné. "R", než vynesete soud ve věci, o které jenom něco tušíte, raději se trochu předem poučte, abyste nebyl za vola. |
|
|
R 11.12.2008 9:52Re: Hrůza Souhlas. A co takhle vyloučit kolísání intenzity světelného zdroje? |
|
|
MLOK1 11.12.2008 9:55Re: Hrůza Milý kulaku, v zásadě máte pravdu. Nevzal jste ale v potaz několik detailů. Pokud budete svítit světelným zdrojem napájeným stejnosměrným proudem - dostaví se stroboskopický efekt??? Myslíte si, že luminofor v KZ stačí sledovat změnou svítivosti 160000x za sekundu??? Svět není černobílý a mnohdy se časem ukáže, že ti jež ostatní považovali za voly - vlastně měli pravdu. |
|
|
MLOK1 11.12.2008 9:20Re: Hrůza Goji, nemáte pravdu. To, co píšete platí pouze u zářivek bez elektronického předřadníku, napájenými přes tlumivku síťovým kmitočtem 50Hz. Ty si opravdu 100x za vteřinu "mrknou" a stroboskopický egekt se dostaví. Ostatně - stroboskopický efekt, byť v menší míře vykazují i klasické žárovky - i tam si vlákno "mrkne" 100x za vteřinu. Více u méněwattových žárovek (s menší tepelnou setrvačností vlákna), daleko méně u vícewattových žárovek. Kompaktní zářivky obsahují (stručně napsáno) frekvenční měnič, který převádí síťový kmitočet 50Hz na kmitočet blížící se 100kHz. U kompaktních zářivek se stroboskopický efekt neuplatňuje. P.S. Před nástupem kompaktních zářivek se problém stroboskopického efektu řešil tak, že se používala svítidla se třemi trubicemi - napájenými ze 3 fází současně. Vlivem fázového posuvu byl stroboskopický efekt silně potlačen. |
|
|
modřín 11.12.2008 8:44Nežehlící košile Chcete-li ušetřit el.energii a především tu vaší a váš čas, doporučuji dotahat staré košile doma, v garáži a jiných aktivitách. Tam, kde je třeba vypadat jak ze škatulky používat košile s nežehlící úpravou easy care. Žehlení jedné bavlněné košile mi trvá cca 20 min. Napařovací žehlička Rowenta žere 1300 W. Pokud se nechám zaměstnat, tak se můj honorář pohybuje okolo 300 Kč/hod. Z uvedeného je zřejmé, kde jsou možnosti úspor - cena vyžehlení jedné košile u mne převyšuje 100 Kč a čím si na to svítím je celkem zanedbatelné. Na čtení preferuji halogenové žárovky 35 až 50 W. Vyzařují spektrum srovnatelné s klasickou žárovkou a životnost je obdobná. |
|
|
messenger 11.12.2008 8:48Re: Nežehlící košile 20 minut????? Muzete se prosim natocit a hodit to na YouTube? To chci videt! |
|
|
modřín 11.12.2008 8:57Re: Nežehlící košile lituji, ale se žehlení jsem pověsil na hřebík ! |
|
|
messenger 11.12.2008 8:59Re: Nežehlící košile No tak, jenom jednu kosili, kvuli tomu videu... |
|
|
messenger 11.12.2008 8:49Re: Nežehlící košile "cena vyzehleni kosile prevysuje 100Kc" - jaky mate prosim vas ucet za elektrinu?? |
|
|
I-Worm 11.12.2008 8:59Re: Nežehlící košile zkuste podělit 300 Kč/hod dobou 20 min (nápověda : je to 1/3 hodiny) - a tu máš, čerte, kropáč! To čučíte, co? |
