21.8.2017 | Svátek má Johana


VÝSTAVA: Zlatorudná krajina v Suché Rudné

10.8.2017

V centrální části Jeseníků, mezi městečkem Andělská Hora a lázněmi Karlova Studánka, leží obec Suchá Rudná, dnes místní část obce Světlá Hora. Cestou přes Suchou Rudnou si nelze nevšimnout nápadného památníku připomínajícího první let družice do vesmíru. Jeho zbudování (jde o zmenšenou kopii památníku stojícího v Moskvě v měřítku 1 : 10) v roce 1960 zde prosadil tehdejší ředitel školy. Pomník rakety může vzbudit úsměv, svým způsobem to však je rarita, kterou u nás jinde neuvidíte.

Památník v Suché Rudné

Nedaleko pomníku rakety je pomník připomínající oběti první světové války (tehdy se obec jmenovala Dürrseifen) a hned za ním dřevěná kaple Nejsvětější Trojice z 18. století. Původně stála v Karlově Studánce. Kolem roku 1850 ji rozebrali a znovu postavili v Suché Rudné. V 80. letech 20. století ji církev odsvětila a přestala využívat. Dřevěná stavba chátrala, její interiér byl ničen při opakovaných vloupáních a v roce 1997 další škody napáchala povodeň. O restaurování jednolodní dřevěné stavby včetně obnovení původní malby stěn a stropů se zasloužil Zkrášlovací spolek Suchá Rudná.

Letos slaví Světlá Hora 750 let výročí od první písemné zmínky o obci. Nejstarší listina zmiňující Suchou Rudnou je z roku 1407. V 15. a 16. století je zde doloženo intenzivní dolování a s ním související spor v roce 1554 mezi Janem starším z Vrbna a opavskými měšťany o vodu z Bílé Opavy, kterou majitelé panství sváděli kanálem do Suché Rudné. Vodní kanál je však mnohem starší a počátky dolování v Suché Rudné spadají do počátku 13. století. Ostatně drahé kovy, zejména zlato, se těžilo nejen v Suché Rudné. Dobývání vzácných kovů v andělskohorském rudním revíru je věnována výstava Zlatorudnou krajinou, uspořádaná Národním památkovým ústavem v Ostravě, Zkrášlovacím spolkem Suchá Rudná a obcí Světlá Hora. Zahájena byla v Suché Rudné dne 5. srpna 2017 vernisáží v kapli Nejsvětější Trojice spojenou s prohlídkami pozůstatků dolování v okolní krajině.

Kaple Nejsvětější Trojice

Kaple Nejsvětější Trojice

Dobývání vzácných kovů, zejména zlata, je v andělskohorském rudním revíru většinou známé v podobě, jak probíhalo v oblasti Zlatých Hor. Zlato se získávalo z křemenných žil, které prostupovaly horninu. Zlatonosná ruda se těžila v hlubokých šachtách a kov byl získáván z jemně namleté horniny. To je těžba zlata z primárních ložisek. Nejstarší těžba zlata se prováděla rýžováním z naplavených zlatonosných sedimentů, tedy z ložisek sekundárních, do nichž se zlato dostalo splavením ze zvětralých hornin. Jsou různé typy rýžovišť. Kromě jiných způsobů dobývání zlata se v Suché Rudné zlato intenzivně v 13. a 14. století těžilo rýžováním zlatonosných sedimentů získaných hlubokou těžbou, což je tzv. měkké dolování. Středověká důlní díla, po nichž jsou v Suché Rudné v krajině nepřehlédnutelné stopy, se nazývají Podmáslí, Měkká žíla a Velká žíla a jsou v seznamu státem chráněných nemovitých kulturních památek.

Archeologický výzkum

Archeologický výzkum

Při stavebních pracích v roce 2013 se u penzionu Holzberg v hloubce 2 až 6 m nalezly pozůstatky povrchové dobývky při získávání zlata. Příznivé okolnosti (vlhké prostředí bez přístupu vzduchu) umožnily uchování dřevěných konstrukcí rýžoviště (asi 800 dřevěných částí), jejichž stav umožnil přesné datování nálezů mezi 20. a 30. léta 13. století. Ve své době to muselo být impozantní montánní dílo, o čemž svědčí rozsah reliktů památkově chráněných dobývek a také asi 8 km dlouhý kanál, který přiváděl vodu z Bílé Opavy nad Karlovou Studánkou, sedlem Hvězdy až k dobývce v Suché Rudné. Stopy po přívodním kanálu jsou v lesním terénu patrné dosud.

Suchá Rudná - stará důlní díla

Suchá Rudná - stará důlní díla

Koncem 12. století získávají čeští Přemyslovci území v povodí řeky Opavy, které bylo do roku 1155 součástí piastovského Polska. Dochází k osidlování zalesněného území na úpatí Hrubého Jeseníku. Přicházejí prospektoři, kteří podle výskytu zlata v řekách a potůčcích vyhledávají místa, kde se pak zlato dobývá. Přemyslovští panovníci zlato potřebují a jistě není náhodou, že počátky těžby v Suché Rudné a jinde na Bruntálsku souvisejí se založením Bruntálu. Rok vzniku města znám není, avšak muselo to být někdy kolem roku 1210. V roce 1223 totiž král Přemysl Otakar I. povoluje městu Uničovu, aby se řídilo magdeburským městským právem, „quas habent cives nostri de Froudenthal“ („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Bruntál byl nezbytným zázemím hornických aktivit.

První etáž Podmáslí

První etáž Podmáslí

Je nezodpovězena otázka, kolik zlata mohlo být při středověké těžbě v Jeseníkách získáno, například na dobývkách v Suché Rudné. Něco by se snad dalo dovodit z rozsahu těžby zlatonosných sedimentů. V rámci báňskohistorického výzkumu hornictví neželezných kovů v letech 1973-1987 se touto otázkou zabýval Jaromír Novák. V publikaci z roku 1990 odhadl množství vydobytých sedimentů v Suché Rudné na 940 000 metrů krychlových.

Zbytky dřevěných konstrukcí

Zbytky dřevěných konstrukcí

Odhad pokládal za poměrně přesný, neboť lze při něm vyjít z rozměrů terénních depresí – propadlin po dobývkách. Pokud by se vyšlo z hrubého odhadu, že se jedná o cca 1,5 milionu tun, pak stačí odhadnout množství zlata získaného vyrýžováním jedné tuny. Při průzkumech v 80. letech se v Suché Rudné ve zbytcích horniny, které již nebyly těženy, našlo pouze 0,2 gramu zlata v jedné tuně nakopané horniny. To by se zlato těžit rozhodně nevyplácelo. Ve zlatonosných sedimentech, které byly rýžovány, muselo být drahého kovu mnohem víc. Jaromír Novák uvažoval o získání 0,3 gramu zlata z jedné tuny rýžováním v Suché Rudné. To je ovšem tak málo, že by za to těžařům těžba sotva stála.

Kožené zbytky boty

Kožené zbytky boty

Různými analogiemi se dá dojít k obsahu zlata 5 gramů v tuně nakopané horniny. Mohlo to být méně, nebo více? Těžko říct. Budeme-li uvažovat jen o polovičním obsahu zlata v jedné tuně, což je už na rentabilní těžbu dost málo, pak se v Suché Rudné mohly vytěžit cca 4 tuny zlata.

Foto: autor

Pozn.: Část fotografií pořízena na výstavě Zlatorudná krajina, která je od 6. 8. 2017 v kapli Nejsvětější Trojice v Suché Rudné a potrvá do 30. 9. 2017.



Diskuse


počet příspěvků: 2, poslední 10.8.2017 03:32









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.