19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHOVOR: Láskovu žalobu na prezidenta nepodpořím

16.7.2019

Václav Láska podal návrh na ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, která nachází podporu části senátorů – nyní ji rozšířil i kvůli neochotě hlavy státu odvolat Staňka. Jde o hrubé porušení Ústavy – podle autorů návrhu. Vím, že jste proti žalobě. Proč?

Porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, pro které lze prezidenta žalovat, musí být hrubé, tedy musí znamenat bezprostřední zásah do fungování ústavního systému, a to v takové intenzitě, že by muselo znamenat jeho destabilizaci jakožto celku.

Prezident republiky je vázán především Ústavou a svým slibem ve struktuře: věrnost České republice – zejména chránění jejích zájmů vně, zachovávání Ústavy a zákonů, avšak zastávání úřadu v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

To znamená, že výkon úřadu prezidenta a aplikace ústavně právních norem vychází z vnitřního přesvědčení a nenapadnutelné autonomie vůle přímo voleného prezidenta při řízení ústavních procesů v zájmu lidu, od něhož přímo odvíjí svůj mandát. Tak to je, jakkoli jsem hlasoval proti přímé volbě prezidenta a aktivně jsem proti jejímu prosazení vystupoval a jakkoli ji považuji za chybný a destruující zásah do Ústavy.

Jak si Ústavu tedy v tomto případě vykládáte vy? Je prezident povinen na návrh premiéra odvolat Staňka bezodkladně?

Odpovím otázkou. Jedná se o hrubé porušení Ústavy, tedy vedené zlým úmyslem narušit ústavní systém jakožto celek, či poškodit všechen lid, případně narušit územní celistvost a mezinárodněprávní statutární nezávislost České republiky?

Ale ani Ústavní soud není podle současně právní úpravy povolán k tomu, aby konstatoval s jakýmkoli zjištěním porušení ústavní povinnosti i spáchání ústavního deliktu, neboť by to znamenalo velmi významné oslabení postavení prezidenta republiky, který by s ohledem na riziko ztráty své funkce nešel do žádného konfliktu s vládou nebo parlamentem, popřípadě s jinou entitou – například s akademickou obcí či s justicí, popřípadě na mezinárodním poli s cizí mocností.

Sledujeme-li situaci okolo ne-odvolání ministra Staňka, prezident předkládá důvody, proč tak nečiní, a ostatní aktéři s ním o těchto důvodech neustále jednají. Chcete-li, bezodkladně jednají.

Považujete jakýkoliv krok Miloše Zemana v jeho minulé či současné funkci prezidenta za porušení Ústavy?

Aby případné porušení bylo důvodem k ústavní žalobě? Ne. Tím však neříkám, že mnohdy svým výkladem Ústavy nerozšiřuje své pravomoci, či že se všemi jeho kroky souhlasím, naopak. To je bohužel důsledek přímé volby. Ale dívám-li se na současnou situaci politicky, tak prezident kromě sociální demokracie ve veřejném prostoru výrazně oslabuje premiéra Andreje Babiše a boří jím dlouhodobě budovaný mediální obraz silného vůdce. Pro současnou premiérovu situaci se hodí použít s opačným znaménkem výraz Andreje Babiše, který on sám používá pro své protivníky: Babiš v hradním předpokoji žmůlá čepicu.

A co z morálního hlediska? Jak hodnotíte prezidentovo vystupování?

Prezident Zeman má oproti všem ostatním státníkům Evropské unie dva pevné názory, které oceňuji, a protože je z vrcholných politiků celé Evropské unie opravdu jediný, je potřeba ho za ně respektovat. Je jediný proizraelský politik z celé Evropské unie, všichni ostatní pro mne nepochopitelně vzývají Palestinu. A je také jediný, který před volbami veřejně podpořil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro všechny, kteří ho nálepkují jako proruského či pročínského, připomínám, že prezident Zeman za Českou republiku podepsal v Severoatlantické alianci závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, což žádná vláda neplní, ač se k tomu republika opakovaně zavázala.

Po všem, co se kolem hlavy státu děje, je podle vás vhodné a reálné změnit pravidla „hry“? Tedy vrátit rozhodnutí o prezidentovi zákonodárcům?

Vzpomínám si na tu masivní mediální kampaň prosazující přímou volbu prezidenta. Jedna věc je, co by bylo správné, druhá věc je, co je politicky průchodné. Samozřejmě, přímá volba je cizí prvek v naší Ústavě a neměla být nikdy schválena. Ale všichni ti, kteří tehdy viděli na Hradě Karla Schwarzenberga, tam po Zemanovi vidí nějakého českého Kisku nebo Čaputovou a budou proti návratu k parlamentní volbě. Myslím, že cesta zpět neexistuje. V této oblasti je budoucnost pouze horší. To neznamená, že mám něco proti Kiskovi či Čaputové, jsou to asi fajn lidi, ale je to typická ukázka, jak do nejvyšší politické funkce je zvolen někdo, kdo nemá žádné politické zkušenosti a o jehož politických názorech se nic neví.

Návrh na ústavní žalobu by musely nejdříve podpořit 3/5 Senátu. Jaká je podle vás šance na úspěch?

Jako pojistka proti svévolnému výkladu ústavních pravomocí prezidenta republiky a právně bezdůvodným ústavním žalobám je dána podmínka možnosti podání ústavní žaloby na základě souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a třípětinové většiny všech poslanců. Nejde tedy pouze o Senát. Jakýkoli nedůvodný návrh na podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky totiž znamená výrazné poškození celé České republiky, a to jak vnitrostátně – destabilizace, tak zejména na mezinárodním poli – ztráta mezinárodního ratingu republiky jakožto stabilního a důvěryhodného člena mezinárodního společenství.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že sepsání a zveřejnění textu ústavní žaloby, která dle současné politické aritmetiky nemá naději na své byť podání, natož projednání, hrubě poškozuje nikoliv prezidenta republiky, ale Českou republiku jakožto celek, a pokud je tento záměr veden individuálními osobními zájmy – toto ústavní řízení je svěřeno pouze ústavním orgánům –, jedná se o činnost z politického hlediska maximálně zavrženíhodnou.

Pro podání návrhu zjevně nejsou dány hmotněprávní důvody existence naplnění skutkové podstaty jakéhokoliv ústavněprávního deliktu. Neboť v žalobě prezentované příběhy nijak nevybočují z běžné aplikační praxe prezidenta republiky při zachovávání Ústavy a zákonů mimo limit významný z hlediska ústavního práva trestního. A v případě nesouhlasu individuálních dotčených subjektů s činností prezidenta republiky v rámci jeho pravomoci existuje celá plejáda procesních prostředků pro přezkum jeho postupů či rozhodnutí obecnými a správními soudy všech stupňů, jakož i soudem ústavním. Vědomá ignorace této skutečnosti osobou právně vzdělanou ve vztahu k vlastnímu zviditelnění se je porušením přísahy každého promovaného právníka, o politických kvalitách nemluvě.

Prezident by měl být apolitický a nezasahovat do dění ve vládě. Platí to o Miloši Zemanovi?

Kdo proboha přišel na to, že by prezident měl být apolitický? Naopak. Avšak metodický výklad ústavnosti postupů prezidenta republiky ve formě závazných stanovisek – zejména ze strany Ústavního soudu – je vyloučen. Neboť aplikace práva prezidentem republiky odvisí od interakce s ostatními ústavními orgány, a jednalo by se tak o přesah moci soudní do moci výkonné a tím oslabování právní pozice přímo voleného prezidenta republiky. Výklady autorit – právnické fakulty, Ústavu státu a práva, osobnosti ústavního práva – jsou žádoucí a inspirativní, avšak pouze pro činnost ústavodárnému sboru. Výklady politologů, sociologů či dokonce politických komentátorů jsou zcela irelevantní, avšak při masivní mediální prezentaci coby názory pro veřejnost závazné jsou mimořádně destabilizující, a tedy nebezpečné.

Otázky kladla Zuzana Koulová, PL, 14.7.2019

 Autor je senátor za ODS