Jsou lidé, kteří se domnívají, že služba u vojenské hudby byla jakási ulejvárna. Opak byl ovšem pravdou. Například rakouská armáda nasazovala hudební vojenské kapely přímo do první linie. Jednak se k vydávání rozkazů využívalo trubačů a bubeníků, dále pak se přikládal aktivní činnosti hudby během boje výrazný psychologický účinek. Jan Bílek (1840-1923), šestadvacetiletý rodák z Metylovic, měl v roce 1866 to „štěstí“, že se jako člen vojenské kapely (hrál na hoboj) zúčastnil 3. července 1866 neslavné bitvy u Hradce Králové, v níž jsme to projeli na celé čáře.

V této bitvě, rozsahem druhé největší v 19. století (436 000 vojáků), padlo více než deset tisíc vojáků, stejný byl počet zraněných, nezvěstných a pohřešovaných. Jan Bílek přežil a díky tomu mohl o dvacet let později, v roce 1886, stanout v čele Sboru dobrovolných hasičů v Metylovicích. Metylovičtí, které k založení hasičského spolku „navedl“ starosta obce František Kuhejda, byli jedni z prvních v našem regionu.

Dříve než v Metylovicích byl založen hasičský sbor v Místku (1874) a ve Frenštátě pod Radhoštěm (1878). I ve Frýdlantu nad Ostravicí byl sbor založen o rok později než v Metylovicích (1887). Ze starších sborů lze ještě jmenovat Tichou (1890) a Kunčice pod Ondřejníkem (1898), jinak řada sborů z okolí vznikla až počátkem 20. století: Ostravice 1904, Kozlovice 1909, Čeladná 1924, Pstruží 1948, Lhotka 1954.

Volba Jana Bílka starostou hasičského sboru byla více než prozíravá. Od roku 1876 byl v obecním zastupitelstvu první radním, ale, co je nejdůležitější, byl to on, kdo se svým bratrem Ignácem pomohl rozvinout výrobu bičů, kteroužto se kdysi Metylovice proslavily téměř na celém světě. Později v tomto podnikání pokračovali jejich nástupci, Sylvestr Bílek se synem. Metylovičtí hasiči (začínalo jich 22) měli úžasné štěstí, že v roce 1911 do obce přišel učitel Josef Müller (1888−1935), který mimo jiné pracoval ve sboru jako vzdělavatel, navíc byl výborným obecním i sokolským kronikářem a krásně maloval. Ten hasičskou kroniku dopsal zpětně, protože se ještě měl koho zeptat.

Starosta Kuhejda, který přišel s návrhem založit hasičský sbor, se samozřejmě přihlásil o práci. Ve sboru zastával funkci zbrojmistra (později byl i jednatelem a hospodářem), když podvelitelem, tedy zástupcem starosty a velitele Jana Bílka, byl jeho bratr Ignác.

A první hasičský ples na sebe nenechal dlouho čekat. Konal se 12. ledna 1897. V té době měl sbor již 54 členů. A to již byli metylovičtí řádným spolkem se vším všudy. Zakoupili kroniku, konali přednášky, měli svoji hasičskou hudbu, smuteční prapor, předplatili si „Hasičský věstník slezský“, konali každou sobotu odborná cvičení. Dne 28. července 1901 se v Metylovicích dokonce konal hasičský župní sjezd, na němž bratr Jan Bílek převzal čestný diplom.

V roce 1904 postavili věž na zbrojnici a provedli různé stavební úpravy. Místního pana učitele Josefa Doležila jmenovali čestným členem sboru. V roce 1910 se zástupce sboru účastnil všeslovanského sjezdu hasičů v Lublani, pro členy sboru byly zakoupeny přilby (přilbice). Za ten rok například hořelo třikrát, a pokaždé v Metylovicích. Hasiči byli vždy na svém místě. V roce 1920 se dožil bratr starosta Jan Bílek úctyhodných osmdesáti let a zároveň se svojí chotí slavil zlatou svatbu. Byl u toho celý hasičský sbor a řada přátel.

Rok 1923 byl rokem nástupu generace synů. Valná hromada sboru 18. února 1923 zvolila starostou sboru Jana Kuhejdu a náčelníkem Sylvestra Bílka. Když si v roce 1926 metylovští hasiči připomínali čtyřicet let od založení sboru, oslavili to tím, že postavili novou zbrojnici. 20. června 1926 byl položen základní kámen, když předtím členové sboru vypracovali stavební plány, dodali zdarma materiál a účastníci slavnostního položení základního kamene na místě přispívali různými částkami. Při této příležitosti se do Metylovic, které byly slavnostně vyzdobeny − vlály prapory, všude byly špalíry dětí i občanů − sjelo celkem 250 hostů, převážně zástupců okolních hasičských sborů. Odpoledne bylo v Metylovicích velké hasičské okrskové cvičení, kterého se účastnilo 186 cvičících. A večer zábava na „Čihadle“. O rok později byla nová zbrojnice slavnostně otevřena.

Bratr Jan Bílek se tohoto slavného dne sice nedožil, ale jemu především ve slavnostních projevech řečníci děkovali. Stál plných 37 let v čele sboru.

I dnes jsou v našich obcích hasiči spolehlivou oporou občanů. Nevyplývá to pouze z toho, jaké mají zaměření a jaké mají úkoly. Hasiči jsou také nositeli tradic. Předávají si více než sto padesát let žezla ochránců našich životů. První hasičský sbor vznikl v roce 1850 v Zákupech a jedenáct let poté ve Fulneku, o rok později v Opavě. Vždy se našli nějací Janové Bílkové, jak vidno z případu Metylovic. A nebyli to lidé jen tak nějací.