1.7.2016 | Svátek má Jaroslava






KLIMA: A přece se otepluje! Nebo ne?

5.5.2014

Po delší době jsem se rozhodl aktualizovat svoje jednoduché analýzy vývoje globální teploty. Uvedené trendy sleduji podrobně od doby, kdy jsem se vsadil s dr. Janem Hollanem, pracovníkem centra excelence české vědy – projektu CzechGlobe -, o tempo budoucího oteplování. Sázka byla podrobněji popsána v mých dřívějších příspěvcích; pokud je tempo za poslední desetileté klouzavé období vyšší než 0,16 °C za 10 let, platím já jemu 10 000 Kč, pokud menší než 0,14 °C, platí stejný obnos on mně. Tak se na ty trendy podívejme.

Trend se spočítá jednoduchým (klasickým) lineárním regresním modelem a statistická významnost trendu není brána v úvahu. Zdrojem dat je databáze Gistemp, která vzniká v Goddardově institutu pro vesmírné studie, které vedl donedávna přední světový klimatolog, James Hansen, známý především svými radikálními postoji k nutnosti omezit skleníkové plyny (přičemž ale mj. podporuje rozvoj jaderné energetiky, s čímž bych nicméně souhlasil, i když z jiných důvodů).

Ještě bych měl možná dodat, že podle tzv. Kodaňské diagnózy, práce předních světových klimatologů v oblasti globálního oteplování, rostly během posledních 25 let teploty rychlostí 0,19 °C za desetiletí, "což je ve velmi dobré shodě s předpověďmi založenými na nárůstech množství skleníkových plynů" (str. 6 české verze, dostupné mj. zde). Protože emise skleníkových plynů stále rostou, neboť jakékoliv drahé snahy Evropy snížit si emise bohatě vynahradí rozvojové země, zejména Čína, která Evropě i USA navíc ráda ty fotovoltaické hračky prodá, lze předpokládat, že i růst teploty podle světových klimatologů by měl i nadále stoupat podobným trendem.

Tak tedy k číslům a grafům. Zde je vývoj globálních teplot za od roku 2004 do roku 2013 včetně regresní přímky z databáze GISTEMP:

To tedy znamená, že se zřejmě stále otepluje. Trend oteplování je nicméně 0,007 °C za 10 let, což opravdu není mnoho a což je poněkud vzdáleno předpovídanému trendu kolem 0,2 °C za 10 let. Dr. Hollan již loni uznal, že sázku prohraje i za rok 2013 a dohodnutou sumu 10 000 Kč mi vyplatil.

Někdo ale může namítnout, že deset let je krátká doba, s čímž mohu souhlasit. Podívejme se tedy na trendy od minulosti do současnosti, kdy bude klouzavě posouván začátek období (do roku 2004, tj. období je dlouhé minimálně deset let), zatímco konec období bude stále rok 2013. Pro celý graf vývoje globálních teplot se můžete podívat na originál zde, zde je přehled oněch trendů, které byly pro názornost přepočteny na očekávaný vzestup teploty za 100 let (tj. trend za jeden rok vynásoben stem):

Vidíme, že dlouhodobý trend se většinou pohyboval kolem 1,5-1,6 °C za 100 let, ale jak se počátek období posouvá k současnosti, začíná se trend blížit k nule a v nynějším tisíciletí se pohybuje kolem nuly (znovu připomínám, že trend kratší než deset let není zobrazen). Pro doplnění uvádím, že statisticky významný trend s p-hodnotou F-testu 0,01 je pouze od roku 1996, a to s trendem 1 °C za 100 let. Od roku 1997 nejsou trendy statisticky významné.

Co z toho tedy vyplývá? Rozhodně nelze tvrdit, že se globálně ochlazuje, kteréžto zavádějící tvrzení se čas od času objevuje. Sice je pravda, že se trend občas přehoupne do záporných hodnot, nicméně je statisticky nevýznamný – například uveďme desetiletý graf z "konkurenční" databáze HADCRUT4:

Slabý pokles globální teploty o 0,02 °C za 10 let je však opět statisticky nevýznamný, jako ovšem většina desetiletých nebo kratších trendů, protože meziroční fluktuace jsou násobně vyšší (s tím souvisí i otázka, jak "nebezpečná" je rychlost oteplování, když je jenom nepatrným zlomkem meziročních změn).

Co je ale možná podstatnější, je zhodnocení, jak vypadá tento parametr ve srovnání s výstupy klimatických modelů, když jsou si (mnozí) klimatologové tak jisti, že vzrůst teploty je způsoben lidskou činností, a takto nastavují své modely. Zkusíme dokreslit teploty do grafu pojekce teplot předchozí 4. zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny, který byl publikován v roce 2007. Podrobnosti viz zde.

Pozorované vývoj globálních teplot odpovídá nejlépe tzv. emisnímu scénáři Commitment (nejnižší křivka), což je scénář založený na předpokladu zmrazení emisí od roku 2000, čemuž ale vývoj vypouštění skleníkových plynů neodpovídá ani náhodou, protože Asiaté nejsou takoví blázni jako Evropané a nebudou si svůj hospodářský vývoj podvazovat nesmyslnými opatřeními.

Kolem současné stagnace (nebo snížení tempa oteplování) panují v současné době živé diskuse; klimaalarmisté tvrdí, že globální oteplování pokračuje, jenom se nám schovalo do hlubšího oceánu, popř. zdůrazňují vliv oceánských cyklů, aniž by příliš připouštěli, že právě oceánské cykly zřejmě mohly za zrychlení oteplování v 90. letech minulého století. V této souvislosti je dobré zmínit, že teplota povrchu oceánů nám začíná stagnovat též, pouze nejhůře zmapované (!) hlubší vrstvy oceánu (vrstva 0-2000 m) údajně vykazují stále stejné tempo oteplování o 0,02 °C (!) za dekádu při průměrné teplotě této vrstvy kolem šesti stupňů. Máme se ale tohoto "dramatického" oteplování hlubší vrstvy oceánu bát jakožto globální katastrofy? A je Evropa nebo celý svět připraven např. na daleko dramatičtější změny klimatu, které mohou nastat s velkým vulkanickým výbuchem? Stačí si připomenout následky erupce sopky Tambora, která nastala v roce 1815 a která se projevila dramatickým ochlazením, byť jen na několik let, s následkem v podobě významného snížení zemědělské výroby.

Pokud ale tempo oteplování výrazně zaostává za projekcemi klimatických modelů, jeví se "boj" s klimatickými změnami, stále tak nadšeně prosazovaný Evropskou unií a některými lobbistickými skupinami, jako naprosté plýtvání prostředky. A pak se nedivme, že nejsou peníze na jiné důležitější záležitosti. Dokonce i zeleně se tvářící Německo opatrně přiznává, že to s tou podporou obnovitelných zdrojů trochu přepísklo. A navíc při svém avizovaném "atomausstiegu" při výrobě elektřiny zvyšuje podíl spalování uhlí (viz např. zde).

Na závěr bych dodal, že výše zmíněná sázka je jedním z mála případů, kdy klimaalarmisté na svoji ideologii (alespoň částečně) finančně doplácejí. Kolikpak by měli platit zákonodárci (a autor a podporovatel zákona o obnovitelných zdrojích Martin Bursík, bývalý předseda Strany zelených a velký "ochránce klimatu"), kteří odhlasovali štědré povinné výkupní ceny větrným a solárním elektrárnám, které nás nyní stojí přes čtyřicet miliard ročně jenom v přímých nákladech? A kdo si najde, kdo a jak hlasoval a jakou by měl nést aspoň politickou zodpovědnost? Záleží pouze na nás, zda jim vystavíme účet. Pro ty, kterým na tom záleží, doporučuji odkaz zde, samozřejmě doplněný vlastním rozumem.

Autor je meteorolog

Převzato z blogu Salek.bigbloger.lidovky.cz se svolením autora



Diskuse


M. Prokop
10:25
5.5.2014

P. Rada
10:33
5.5.2014

M. Prokop
11:30
5.5.2014

J. Jurax
22:53
5.5.2014

M. Šejna
10:59
5.5.2014

M. Dvořák 891
11:28
5.5.2014

J. Šimek 066
11:30
5.5.2014

M. Prokop
11:34
5.5.2014

J. Šimek 066
14:27
5.5.2014

M. Prokop
15:31
5.5.2014

J. Šimek 066
21:03
5.5.2014

M. Prokop
21:26
5.5.2014

R. Langer
15:49
5.5.2014

B. Rybák
19:51
5.5.2014

M. Prokop
11:33
5.5.2014

M. Šejna
13:34
5.5.2014

M. Prokop
15:35
5.5.2014

M. Šejna
18:25
5.5.2014

M. Prokop
18:29
5.5.2014

R. Langer
15:45
6.5.2014

R. Langer
15:50
5.5.2014

J. Jurax
22:55
5.5.2014

J. Šimek 066
10:10
5.5.2014

J. Šimek 066
11:29
5.5.2014

P. Schuster
12:10
5.5.2014

J. Šimek 066
14:35
5.5.2014

o. istvanfy
10:57
5.5.2014

J. Šimek 066
11:23
5.5.2014

J. Šimek 066
14:32
5.5.2014

M. Šálek
15:49
5.5.2014

J. Šimek 066
21:07
5.5.2014

J. Šimek 066
21:12
5.5.2014

M. Šejna
9:49
5.5.2014

M. Dvořák 891
11:32
5.5.2014

M. Šejna
13:31
5.5.2014

R. Langer
16:08
5.5.2014

M. Dvořák 891
7:20
6.5.2014

M. Dvořák 891
9:57
6.5.2014

J. Vyhnalík
16:15
5.5.2014

Z. Švrček
9:07
5.5.2014

J. Jílek
1:19
5.5.2014

M. Šejna
9:41
5.5.2014

M. Prokop
10:28
5.5.2014

V. Halašta
12:26
5.5.2014

S. Donát
13:23
5.5.2014

A. Bocek
8:13
5.5.2014

P. Rada
10:55
5.5.2014

P. Rada
7:43
5.5.2014

počet příspěvků: 71, poslední 6.5.2014 03:46









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.