27.7.2016 | Svátek má Věroslav






EKONOMIKA: Výkupní cena fotovoltaické elektřiny

6.3.2010

Poslední dobou dochází v ČR k extrémnímu rozvoji fotovoltaických elektráren. Zatímco k 1.1.2008 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR 3,4 MW, ke konci roku 2009 dosáhl hodnoty 411 MW, když v roce 2009 byly uvedeny do provozu fotovoltaické zdroje o výkonu přes 350 MW. Ke konci ledna 2010 příslušné distribuční společnosti údajně již odsouhlasily připojení dalších fotovoltaických elektráren o výkonu cca 6000 MW a větrných elektráren o výkonu 1700 MW. Pokud by tyto zdroje byly skutečně uvedeny v dohledné době do provozu, ohrozilo by to stabilitu elektrické rozvodné sítě. Proto společnost ČEPS dispečersky řídící rozvod elektřiny u nás začala bít na poplach a požádala dopisem z 3.2.2010 distributory, aby už nevydávali kladná stanoviska pro připojení dalších fotovoltaických a větrných elektráren. Distributoři žádosti ČEPSu vyhověli.

O finančních dopadech tohoto živelného vývoje fotovoltaiky už bylo napsáno mnoho. Předpokládaná podpora jejího rozvoje v letošním roce 2010 by nás měla vyjít na něco přes 3 miliardy korun. Výše podpory v dalších letech závisí na počtu nových solárních elektráren a podle toho se liší jednotlivé odhady. Existuje však reálné nebezpečí, že podpora fotovoltaiky nás bude stát řádově desítky miliard Kč ročně a že pro koncového uživatele to může znamenat zvýšení cen elektřiny až o desítky procent.

Jak jsme do dnešního průšvihu dostali? Podle zákona č.180/2005 výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) každoročně svými cenovými rozhodnutími, přičemž cena pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95% ceny v stávajícím kalendářním roce.

Vývoj minimálních výkupních cen elektřiny [Kč/kWh] z obnovitelných zdrojů energie v posledních letech

(v tabulce jsou uvedeny minimální výkupní ceny elektřiny pro zdroje uvedené do provozu v následujícím roce po vydání cenového rozhodnutí ERÚ)

Vývoj minimálních výkupních cen  

Poznámky:
- pro elektřinu z biomasy jsou uvedeny ceny pro kategorii O1, kdy se spalují účelově pěstované jednoleté a víceleté byliny, traviny nebo rychle rostoucí dřeviny (v kategoriích O2, O3, kdy se spalují odpady, jsou výkupní ceny nižší)
- výkupní ceny pro fotovoltaické zdroje s výkonem do 30 kW (pro zdroje s výkonem nad 30 kW jsou ceny nepatrně nižší)

Z přehledu je zřejmé, že zlomovým je rok 2005, kdy byl schválen zákon č.180/2005 Sb. Tehdy se výkupní cena fotovoltaické elektřiny skokově více jak zdvojnásobila a v dalších letech se ještě o něco zvýšila. Mezitím však došlo k výraznému poklesu investičních nákladů fotovoltaických panelů a ekonomická návratnost investice se snížila zhruba na polovinu doby garantované zákonem č.180/2005. Následkem toho došlo k nekontrolovanému boomu žádostí o výstavbu fotovoltaických elektráren. ERÚ šlápl na brzdu až koncem roku 2008, kdy snížil výkupní cenu fotovoltaické elektřinu o maximálně povolených 5% a stejně postupoval i koncem roku 2009.

Věnujme nyní pozornost zmíněnému zákonu č.180/2005. Dne 13.11.2003 předložila vláda Vladimíra Špidly poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo průmyslu a obchodu (ministr Milan Urban, ČSSD) a ministerstvo životního prostředí (ministr Libor Ambrozek, KDU-ČSL). Návrh zákona vycházel ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2001/77/ES z 27.září 2001 o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Cílem navrhovaného zákona bylo vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8% k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010. Podle návrhu zákona má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zajištěn povinný výkup veškeré energie jím vyrobené za garantované ceny, které mu mají zaručit návratnost investice za 15 let od uvedení do provozu. Autoři zákona předpokládali, že finanční podporou zaručující rentabilitu dojde k takovému rozvoji a nasazení příslušných technologií, že závazek 8% Česká republika splní. A dotaci že zaplatí spotřebitelé v odhadovaném sedmiprocentním zvýšení ceny elektrické energie. V důvodové zprávě návrhu zákona se předpokládalo, že závazku 8% bude dosaženo zejména rozvojem elektráren spalujících biomasu, větrných elektráren a malých vodních elektráren. U fotovoltaických elektráren se předpokládal jen zcela zanedbatelný podíl.

V poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 529. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo v poslanecké sněmovně dne 23.5.2005 na 41. schůzi. (To bylo na sklonku vlády Stanislava Grosse, ministři Urban a Ambrozek ve svých funkcích setrvali.) Při hlasování ve 3.čtení byl vzat za základ jednání komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení hospodářského výboru č. 285 ze dne 8 února 2005 (tisk 529/2).

V něm § 6 odst.4 zní následovně:

Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007.

Pak ale přišlo na řadu projednávání pozměňovacích návrhů:

Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) podala pozměňovací návrh C. 1. K § 6 odst. 4ve třech variantách, kde Varianta 3 zněla: V § 6 odst. 4 se číslo "90" se nahrazuje číslem "95" a číslo "2007" se nahrazuje číslem "2006". (Varianty 1 a 2 návrhu paní poslankyně uváděly dokonce 97 % a 98 % !!!)

Poslanec Ladislav Urban (KSČM) podal pozměňovací návrh E.2. Varianta pozměňovacího návrhu poslankyně Šedivé: V § 6 odst. 4 se číslo "90" nahrazuje číslem "95".

Pozměňovací návrh E2 byl pak schválen v hlasování č.492 hlasy poslanců ČSSD a KSČM (dále jej podpořil jen jeden poslanec z KDU-ČSL a šest z US-DEU - více nikdo).

Přijatý pozměňovací návrh tak změnil v § 6 odst. 4jen jednu jedinou číslici "0" na "5", ale nato nepatrná změna má dnes dopad v řádu miliard Kč.

O návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie jako celku se v poslanecké sněmovně ve třetím čtení hlasovalo dne 23.2.2005 ve 513. hlasování.

Výsledky 513. hlasování podle politických klubů:

hlasování podle politických klubů - PS

Hlasování se účastnilo 167 poslanců, 104 bylo PRO a 44 PROTI. Návrh byl tedy schválen hlasy poslanců tehdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a hlasy opoziční KSČM. Návrh nezískal ani jeden hlas od tehdy opoziční ODS.

Dne 7.3.2005 poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu, kde byl veden jako tisk 40. Tam byl projednán dne 31.3.2005 na 4. schůzi Senátu a schválen byl při 83. hlasování.

Výsledky 83. hlasování v Senátu podle politických klubů:

hlasování podle politických klubů - Senát

Hlasování se tedy zúčastnilo 71 senátorů, 56 bylo PRO, 2 PROTI a 13 se zdrželo. Návrh byl schválen hladce všemi senátorskými kluby.

Z debaty v Senátu mne zaujalo vystoupení senátora Jaroslava Kubery (ODS), z něhož cituji:

"Je to typický příběh, kdy je zaobaleno do ekologických zájmů něco úplně jiného. Je to velmi tvrdý byznys. A bylo to vidět i na tom, jaké spory vedli dva ministři, každý za jiný resort, protože každý z nich hájil jiné zájmy.

Dát investorům jistotu. Já se ptám, proč některým investorům chceme dát jistotu? Investor nikdy nemá jistotu, protože může investovat špatně. A my tady jistým investorům chceme najednou dát jistotu. Proč jiní výrobci, jiní investoři takovou jistotu danou zákonem nemají? Já nemám nic proti malým vodním elektrárnám, proti větrníkům. Ať si vyrábí a zkusí na trhu svou energii prodat. Když se jim to zadaří, dobře. Ale jsem zásadně proti tomu, aby na vyčištění jednoho litru špinavé vody bylo spotřebováno pět litrů čisté pramenité vody. My budeme pěstovat obilí, abychom potom - jak už se objevilo v tisku - jsme ho potom pálili, protože jsme zjistili, že jeho výhřevnost je téměř stejná jako výhřevnost hnědého uhlí. Pro mě je taková věc naprosto nepřijatelná a může ji kdokoliv zaobalovat, do čeho chce. Pokud jde o to, že bychom získali pracovní místa - ta bychom získali instalací dynam, kterými, kdyby nezaměstnaní točili a pravidelně by se střídali a vyráběli by elektřinu, bylo by to možná levnější, než dávat ke každé větrné elektrárně větrák, který s ní bude točit v době, kdy nefouká vítr.

To je důvod, proč já nemůžu pro tento zákon hlasovat, protože si nemyslím, že by přispěl k ekologii. Naopak ta touha upřednostnit malé na úkor velkých je sice chvályhodná, ale má jednu vadu. Potom těch 8 % nikdy nejsme schopni dosáhnout."

12.4.2005 byl zákon doručen prezidentovi k podepsání. Prezident Václav Klaus zákon v zákonné lhůtě nepodepsal a nevrátil zpět sněmovně.

2.5.2005 byl schválený zákon doručen k podpisu premiérovi (to už byl krátce ve funkci premiéra Jiří Paroubek).

5.5.2005 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 66 pod číslem 180/2005 Sb.

A jaká je situace dnes? Nyní se má zákon 180/2005 Sb. v poslanecké sněmovně změnit.

Vláda ČR 16. 11. 2009 schválila návrh na doplnění zákona: "Nepoužije se ustanovení omezující pokles výkupní ceny za podmínky, že u dané kategorie obnovitelného zdroje klesá doba návratnosti pod 11 let."

V poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 968.

Hospodářský výbor PSP na svém jednání 13. 1. 2010 schválil pozměňovací návrh novely zákona č. 180/2005 Sb. Navrhované znění odstavce (4) v §6 zní: "(4) Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 75% hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2011."

Novela zákona 180/2005 Sb. má být poslaneckou sněmovnou projednána ve druhém a třetím čtení na 75.schůzi, která začíná dne 9.3.2010

A co k tomu ještě dodat? Vznik zákona 180/2005 Sb. byl iniciován směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES, která vstoupila v platnost 27. října 2001 s tím, že členské státy upraví svou národní legislativu v souladu s touto Směrnicí do 27. října 2003. Vláda Vladimíra Špidly tehdy usilovala o vstup do EU a tak připravila příslušný návrh vládního zákona - byť s jistým zpožděním. Pochybná je už samotná filozofie energetické politiky EU. Jedny zdroje výroby elektřiny označíme za "čisté" - vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny + elektrárny spalující biomasu. Jiné zdroje výroby elektřiny zas označíme za "špinavé" - elektrárny spalující uhlí, naftu nebo jaderné elektrárny. (Paroplynové elektrárny se pohybují někde mezitím.) Provozovatelé "čistých" zdrojů mají zajištěny dotované ceny, návratnost své investice a nemusejí se podílet na stabilizaci rozvodné sítě elektřiny. Provozovatelé "špinavých" zdrojů nemají zajištěnu návratnost své investice, musejí prodávat svoji elektřinu za tržní ceny a musejí se podílet na stabilizaci rozvodné sítě elektřiny (jejich zdroje jsou k síti připojovány nebo z ní odpojovány podle okamžité spotřeby elektřiny v síti). Velmi pochybné je i úsilí podporovat ty výrazně nejdražší obnovitelné zdroje elektrické energie (fotovoltaiku) i výrazně nejvyššími dotacemi tak, aby byly "zrovnoprávněny" s ostatními.

A kdo může za to, že nám v Česku v posledních letech tak "ulítla" fotovoltaika, což nás v příštích letech může stát až desítky miliard korun? Odpověď je jednoznačná - může za to lidová tvořivost poslanců ČSSD a KSČM v poslanecké sněmovně v roce 2005. Poslanecká úprava odstavce (4) v §6 zákona č.180/2005 Sb. energetickému regulačnímu úřadu v oblasti obnovitelných zdrojů energie fakticky svázala ruce a znemožnila mu efektivně zasáhnout. Je otázkou, co poslankyni Ivu Šedivou (ČSSD) a poslance Ladislava Urbana (KSČM) tehdy vedlo k jejich pozměňovacím návrhům. Byla to jen obyčejná poslanecká pýcha a hloupost rozhodovat úplně o všem nebo byli jen nástroji zájmů nějakých lobbystických skupin? Proto mne dosti irituje, když teď ze strany politiků ČSSD a KSČM slyším, že poslanci jsou placeni za to, aby v poslanecké sněmovně schvalovali zákony a ne aby dělali obstrukce. Mnozí z nich tomuto státu a jeho lidu nejvíce prospějí tím, když nebudou schvalovat žádné zákony a hlavně když nebudou přicházet s nějakými svými vlastními pozměňovacími návrhy k předlohám zákonů. Když se toho budou držet, nebudou pak později muset v poslanecké sněmovně horečně napravovat to, co předtím sami zpackali.

Vlastimil Kraus


Diskuse


počet příspěvků: 5, poslední 6.3.2010 01:11









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.