22.5.2019 | Svátek má Emil


JAPONSKO: Rozpočtový vánoční dárek

23.1.2014

Bezprostředně po schůzce s ministerm financí Taró Asem, ke které došlo 20. prosince, japonský ministr obrany Icunori Onodera oznámil, že na příští fiskální rok, který začne 1. dubna, bylo jeho resortu přiklepnuto 4,78 biliónu jenů. Jde o částku, která je ve srovnání s minulým rokem o 2,2 procenta vyšší. Toto zvýšení lze tak trochu chápat jako vánoční dárek, protože návrh státního rozpočtu jako celku prošel vládou přesně 24. prosince. Lví podíl rozpočtu, který je nejvyšší v historii, spolknou mandantorní sociální výdaje a obsluha státního dluhu. Částka určená na obranu země bude představovat asi 5,1 procenta.

Do předloňska trpěly státní výdaje určené na obranu země úbytěmi. Předchozí vlády ve snaze ulehčit státnímu hospodaření zatíženému stále rostoucím dluhem škrtaly nejochotněji právě v této položce. S opětovným příchodem Šinzó Abeho do premiérského úřadu ovšem nastal zlom, když si výdaje na obranu polepšily o sedm desetin procenta. S tímto krokem se dalo počítat, protože otázka posilování obranyschopnosti země tvořila jeden z pilířů volebního programu Liberálně demokratické strany, jejímž předsedou Abe zároveň je. Připravované zvýšení státních výdajů na obranu je ovšem nejvyšší za téměř dvě uplynulé dekády. I tak jde o určitý kompromis, protože letní návrh státního rozpočtu počítal s částkou, která měla být ještě o více jak půl procenta vyšší.

Ministr obrany tvrdí, že výrazná část přírůstku rozpočtu padne na vykrytí schodku způsobeného nákupem vojenské techniky za slabší jen. Co všechno se japonská obrana chystá nakoupit? Půjde především o techniku, která má odstranit dosavadní slabiny obranného systému země, konkrétně nedostatečné ochrany teritorií, která jsou vzdálena stovky kilometrů od pobřeží čtyř hlavních japonských ostrovů. Téměř sedmdesát miliard jenů budou stát čtyři bitevníky F-35 z dílen firmy Lockheed Martin. Obranyschopnost země posílí i letka bezpilotních letounů čili dronů, letadla s výkyvným vrtulovým systémem, obojživelná bojová vozidla a nějaká ta ponorka.

Ústa neutřou ani domácí dodavatelé. Vzduch nad odloučenými ostrovy budou nově brázdit tři hlídkovací letouny P-1 za necelých šedesát miliard, čtyři hlídkovací helikoptéry SH-60K za čtvrt biliónu a nová ponorka s výtlakem 2900 tun za padesát miliard jenů. V řadě případů se bude jednat o zbrusu nový výrobní program, takže nový rozpočet počítá i s masívní podporou výzkumu a vývoje, který bude výrobě předcházet. Vládní výdaje tak pomůžou stimulovat rozvoj těžkého strojírenství, které poslední dobou stálo tak trochu ve stínu elektroniky a automobilového průmyslu.

Výše zmíněné tak trochu připomíná údaje z účetních knih, avšak s ohledem na měnící se politické klima v regionu i v celém světě je chystané posilování obranyschopnosti Japonska nutno chápat v širších souvislostech. Hybných momentů či iniciátorů tohoto procesu se nabízí několik:

Nejzřetelnější, v zahraničí nejlépe pozorovatelnou a nejčastěji komentovanou komponentou je rostoucí napětí mezi Japonskem a jeho sousedy o skupinky ostrůvků ztracených kdesi daleko v moři. Ač samy o sobě nevýznamné, jejich vlastnictví s sebou vedle posílení mezinárodní prestiže přináší i další příjemnosti. Především se jedná o teritoriální rozšíření, které se vztahuje i na cenné námořní míle okolních vod, které na rozdíl od vylovených tradičních rybolovných oblastí skýtají nové možnosti úlovku. Geologické průzkumy navíc ukazují, že pod přilehlým mořským dnem se skrývají ekonomicky využitelné zásoby zemního plynu a možná i ropy.

V centru pozornosti stojí čínsko-japonská přetahovaná o skupinku vodou omývaných skalisek, v japonštině nazývaných Senkaku a v čínštině Diaoyu, po kterých čínská administrativa až do objevu uhlovodíkových ložisek koncem šedesátých let minulého století ani nevzdychla. Napětí eskalovalo poté, co tokijská metropolitní vláda skupinu ostrůvků v září roku 2012 za dvě miliardy jenů odkoupila od rodiny Kurihara, v jejímž vlastnictví se do té doby nacházely. Čína koncem minulého roku kontrovala jednostranným vyhlášením svrchovanosti nad jejich vzdušným prostorem, kterému se však nedostalo patřičného mezinárodního uznání. Podobný, i když zdaleka ne tolik vyhrocený spor kalí vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou. V tomto případě se jedná o ostrovy Takešima (japonsky) alias Dokudo (korejsky), které se nacházejí zhruba ve stejné vzdálenosti od pobřeží obou zemí.

Druhým momentem jsou emancipační snahy Japonska. Obrana země a především jejích odloučených teritorií v současné době leží na bedrech Spojených států amerických. Opírá se především o vojenskou sílu dislokovanou na několika místech jihojaponského souostroví Okinawa. Přítomnost amerických vojsk je tamními obyvateli přijímána rozporně. Řadě z nich vadí hustý letecký provoz a požaduje pokud ne úplný odchod, tak aspoň relokaci do vzdálenějších oblastí. Netřeba podotýkat, že nespokojenost části okinawských obyvatel slouží jako vhodné palivo pro pohon volebních kampaní řady místních politiků. Japonsko však není ani zdaleka připraveno roli americké armády převzít - ani technicky, ani legislativně. A to přesto, že Spojené státy japonské emancipační snahy ve vojenské oblasti důsledně podporují. Byla to ostatně administrativa Bushe juniora, která Japonsko k přehodnocení silně pacifistické ústavy nabádala.

Řečeno s klasikem - cherchez la économie; franštináři prominou. Zbrojířství má odjakživa zlaté dno, v éře globalizace dvojnásob. Poválečné Japonsko se však navzdory raketově rostoucímu hospodářství nijak významným výrobcem, natož vývozcem nestalo. K personální účasti ve vojenských akcích mimo své území a k vývozu vojenské techniky do ohnisek konfliktů se dobrovolně zavázalo ve svém nejvyšším zákoně. Pověstný článek číslo devět japonské ústavy, který danou problematiku legislavně upravuje, tak podle všeho projde v dohledné době revizí, a země se tak logicky zařadí mezi přední dodavatele vojenských technologií, kam už ostatně technologicky desítky let náleží. Tento krok se samozřejmě příslušně promítne do jejího ekonomického klimatu.

Závěrem se podívejme, jaký ohlas navržený rozpočet vzbudil. Žádné překvapení se nekoná. Nejhlasitějším odpůrcem je samozřejmě lidová Čína, která chystané kroky přirovnává k předválečné militarizaci svého odvěkého soupeře. V Jižní Korei nalézá tento krok víceméně porozumění - obě země spojuje přítomnost amerického kontingentu na vlastním území a nutnost čelit společným hrozbám, ke kterým samozřejmě patří i zde dosud nezmíněný severokorejský režim. Mezi domácí odpůrce se řadí rival největší - Demokratická strana Japonska, která Abeho kabinet nabádá k úspornosti a v duchu sociálně demokratických tradic by radši místo nákupu výzbroje přilepšila vojákům v ešusech. No a komunisti, kteří i v Japonsku představují navzdory absenci špetky koaličního potenciálu jednu z největších politických stran, musejí být proti už z principu.

Rozpočtový vánoční dárek bude tedy podle všeho prvního dubna bez problémů rozbalen.

Vyšlo v Lidových novinách.

------------------------------------

*** Podle tiskové zprávy provedly Spojené státy na území jihojaponského souostroví Okinawa počátkem šedesátých let sérii testů biologických zbraní obsahujících plíseň potenciálně ohrožující úrodu rýže; obdobné experimenty spáchaly také na Tchaj-wanu i na vlastním území. *** Japonsko se přidalo ke Spojeným státům v kritice Číny, která po jednostranném vyhlášení obranné letecké zóny nad spornými ostrovy Senkaku nově přidala svévolné nařízení k omezení rybolovu. *** Asijská rozvojová banka nabádá Japonsko a Čínu, aby obě země odhlédly od diplomatických rozporů a společně čelily problémům s rostoucím znečištěním oblasti. *** Vláda schválila plán energetického giganta TEPCO na obnovení provozu jaderných reaktorů v západojaponské prefektuře Niigata. *** Objevil se další problém s baterií mezikontinentálního letadla Boeing Dreamliner; americký Národní výbor pro bezpečnost dopravy (NTSB) přislíbil spolupráci s vyšetřováním již několikrát se objevivšího problému. *** Pravděpodobně norovirus ukrývající se ve stravě podávané ve školních jídelnách ve středojaponském Hamamatsu byl příčinou onemocnění více než devíti stovek tamních školáků a následného dočasného uzavření dvanácti tamních škol; rozbory ukázaly, že zdrojem otravy byl chléb. *** Ve věku 91 let zemřel legendární japonský voják, který se od konce války až do roku 1972 ukrýval ve filipínské džungli a odmítal uvěřit, že válka skončila. *** Minulý víkend proběhly přijímací zkoušky na japonské university, kterých se zúčastnilo více než půl milionu adeptů potících se v téměř sedmi stovkách přijímacích center. *** Dalších 77 lidí, tentokrát ze severojaponského Aomori bylo nakaženo norovirem přítomným v jídelních krabicích bentó prodávaných v nádražním občerstvení. *** Japonsko doufá, že počet turistů, který zemi v olympijském roce 2020 navštíví, dosáhne dvaceti miliónů, čili současného dvojnásobku. ***

Převzato z osobních stránek autora



Diskuse


J. Kanioková
20:15
23.1.2014

M. Hubáček
9:51
27.1.2014

počet příspěvků: 2, poslední 27.1.2014 09:51









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.