16.8.2018 | Svátek má Jáchym


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (17)

17.1.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Perverzita, zvrhlost, ve smyslu psychiatrickém: chorobná zvrácenost citového přízvuku. Odpor proti dojmům, jež na člověka normálního působí příjemně; záliba v dojmech, jež obyčejným lidem vzbuzují hnus…

Ne, to nejsou úvodní slova nějakého článku kritizujícího stav současné české politiky. Těmito dvěma větami začíná heslo Perverzita Ottova slovníku naučného (Díl devatenáctý P-Pohoř) z roku 1902. Celý text hesla je podepsán značkou Kfr. Úplně první hesla pod touto značkou (Affekt, Agilita, Agitace, Aidoiomanie) najdeme v prvním díle tohoto slovníku (A-Alpy)z roku 1888. Autorem celkem 27 hesel, napsaných pro Ottův slovník naučný v rozmezí let 1888-1902 píšící pod značkou Kfr, nebyl nikdo jiný, než otec české vědecké psychiatrie profesor Karel Kuffner (1858-1940).

17 Znamenití lékaři 1

Mirovice u Písku. Kostel Svatého Klimenta (uprostřed) samozřejmě pamatuje rodinu Kuffnerů…

V rodině c. k. berního úředníka Jiřího Kuffnera a jeho manželky Marie, rozené Lukešové, se nejprve v Blatné a později v Mirovicích (jižní Čechy) se postupněnarodilo nejprve děvčátko Johana (1853-1911) a posléze přišli čtyři chlapci. Josef (1855-1928), Klement Magister (1857 – 1911), Karel (1858-1940) a Hanuš (1861 -1929). Všechny děti byly velice nadané. Josef se stal významným divadelním kritikem Národních listů a organizátorem českého divadla. Hanuš byl publicista, spisovatel, historik vojenství as redaktor Národní politiky. Klement Magister byl farářem v chrámu sv. Víta v Praze. A jejich sestra Johana byla ve své době známou spisovatelkou a překladatelkou z francouzštiny, společně s Eliškou Krásnohorskou aktivistkou začínajícího ženského hnutí. A Karel? Bůh mu přisoudil, aby se stal psychiatrem, a nadal ho potřebným talentem.

Ten se projevil již při jeho středoškolských studiích na akademickém gymnáziu v Praze. Maturoval v roce 1878 a v roce 1883 ukončil studium na lékařské fakultě pražské univerzity. Po promoci nastoupil jako sekundář ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v roce 1885 přijal funkci sekundáře v pražském Zemském ústavu choromyslných. Po roční stáži u profesora Meynerta ve Vídni si otevřel v Praze privátní praxi a v Zemském ústavu se stal suplujícím primářem. V roce 1891 se habilitoval (Patologická anatomie psychóz), posléze byl v roce 1900 jmenován přednostou Psychiatrické kliniky české lékařské fakulty v Praze. V této funkci zůstal až do odchodu do důchodu v únoru 1929.

17 Znamenití lékaři 2

Profesor Theodor Hermann Meynert

Když významný rakouský neuropatolog a psychiatr profesor Theodor Hermann Meynert (1833-1892) studoval v letech 1855-1861 medicínu na Vídeňské univerzitě, všiml si jeho talentu profesor MUDr. Karel svobodný pán Rokytanský (1804-1878), který byl v té době na Vídeňské univerzitě profesorem patologické anatomie a také prvním děkanem-lékařem tamtéž. Ten v něm vzbudil zájem o morfologii nervového systému. Nakonec se v roce 1875 Meynert stal ředitelem významné psychiatrické kliniky spojené s Vídeňskou univerzitou. Mezi jeho žáky patřili pozdější významní psychiatři, jakými byli Sigmund Freud, Sergei Korsakoff, Josef Breuer, Julius Wagner-Jauregg a jiní. Profesor Theodor Meynert v roce 1889 rád přijal na roční stáž doktora Karla Kuffnera, dosavadního sekundáře profesora Josefa Kratochvíla (1830-1893) z pražského Zemského ústavu choromyslných. Ještě měl v srdci živou vzpomínku na to, že před rokem odešel z tohoto světa profesor Rokytanský, který byl také z Čech. A tak se Karel Kuffner ve Vídni rok zabýval studiem patohystologie psychóz.

17 Znamenití lékaři 3

Profesor Kuffner v době svého působení na Psychiatrické klinice založil ve své době nejdokonalejší biochemickou, histologickou a likvorologickou laboratoř; vrcholem jeho tehdejší publikační činnosti je vydání dvou dílů české učebnice psychiatrie „Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře“ (1897 a 1900), která je dodnes významným dílem české psychiatrické literatury. Jeho kolegové a žáci na něj vzpomínali s hlubokým respektem.

Profesor Josef Pelnář o něm svého času napsal:

„Elegán, vytříbeného společenského chování, prostý a přátelský, který přitahoval celým kouzlem své osobnosti. Muž nadaný, osobně nenáročný, přímo nezkrotně odmítavý ke každé osobní výhodě.“ Jeden z jeho nejbližších spolupracovníků profesor Jan Janský vzpomínal: „Vědomě nikomu neublížil, dobrodiní prokázal nepočítaně a převážně anonymně. Úzkostlivě svědomitý při vykonávání učitelského úřadu. Byl zásadní abstinent, horující ctitel přírody, který procestoval všechny státy slovanské. Byl nadšený vlastenec, k sobě přísně kritický a k okolí se chovající za všech okolností jako pravý kavalír. Muž velký duchem, budovatel a zakladatel české psychiatrie.“

17 Znamenití lékaři 4

Zajímavé je vyprávění význačného českého psychiatra a neurologa profesora MUDr. Eugena Vencovského (1908-1999), zakladatele psychiatrické kliniky v Plzni, který ještě stihl být krátký čas Kuffnerovým žákem. Píše o něm ve své knize „Čtení o psychiatrii“, která vyšla v roce 1983:

„Kuffner byl starý mládenec, bydlel na Hradčanech v kanovnických domech, ve čtyřpokojovém bytě, domácnost mu obstarávala stará hospodyně z fary od svatého Víta, kde byl Kuffnerův bratr farářem. Kuffner nosil plnovous s bradkou přistřiženou do špičky. Denně se večer procházíval po Hradčanech, i když silně pršelo. Nosíval přes oblek dlouhý, téměř nepromokavý kabát s pelerínkou. Rád nosil sportovní oblek, takzvané pumpky. Často mu jedna nohavice spadla, čehož si ani nevšiml a klidně šel s jednou nohavicí pod kolenem a druhou u kotníku. K tomu nadmíru dlouhé špičaté boty. Chodil denně do práce na Karlov pěšky, málokdy použil tramvaj. Měl jednu zálibu – vlastnil na Hradčanech parcelu, kde zahradničil, sám okopával záhony, nosil vodu a zaléval. Nikdo by nepoznal, že to je universitní profesor.“

Profesor Kuffner byl mimo jiné i výrazným mecenášem. Ze svého platu pravidelně posílal tři sta korun České nemocnici a tutéž částku Spolku českých mediků. Dvě stě korun určil pro Ústřední matici školskou a totéž pro akademickou menzu. Měsíčně rozdal nejméně tisíc pět set korun. Zřejmě neučil své žáky pouze psychiatrii. V Plzni sídlí od roku 1999 „Nadace profesora MUDr. Eugena Vencovského, DrSc. pro podporu nemajetných studentů“. Založili ji pan profesor a jeho žena Blanka.

Profesor Kuffner zemřel 22. února 1940.

Příště: profesor MUDr. Jan Brod



HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.

Diskuse


A. Alda
10:58
17.1.2018

J. Farda
12:48
17.1.2018

počet příspěvků: 3, poslední 17.1.2018 11:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.