23.2.2018 | Svátek má Svatopluk


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (17)

17.1.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Perverzita, zvrhlost, ve smyslu psychiatrickém: chorobná zvrácenost citového přízvuku. Odpor proti dojmům, jež na člověka normálního působí příjemně; záliba v dojmech, jež obyčejným lidem vzbuzují hnus…

Ne, to nejsou úvodní slova nějakého článku kritizujícího stav současné české politiky. Těmito dvěma větami začíná heslo Perverzita Ottova slovníku naučného (Díl devatenáctý P-Pohoř) z roku 1902. Celý text hesla je podepsán značkou Kfr. Úplně první hesla pod touto značkou (Affekt, Agilita, Agitace, Aidoiomanie) najdeme v prvním díle tohoto slovníku (A-Alpy)z roku 1888. Autorem celkem 27 hesel, napsaných pro Ottův slovník naučný v rozmezí let 1888-1902 píšící pod značkou Kfr, nebyl nikdo jiný, než otec české vědecké psychiatrie profesor Karel Kuffner (1858-1940).

17 Znamenití lékaři 1

Mirovice u Písku. Kostel Svatého Klimenta (uprostřed) samozřejmě pamatuje rodinu Kuffnerů…

V rodině c. k. berního úředníka Jiřího Kuffnera a jeho manželky Marie, rozené Lukešové, se nejprve v Blatné a později v Mirovicích (jižní Čechy) se postupněnarodilo nejprve děvčátko Johana (1853-1911) a posléze přišli čtyři chlapci. Josef (1855-1928), Klement Magister (1857 – 1911), Karel (1858-1940) a Hanuš (1861 -1929). Všechny děti byly velice nadané. Josef se stal významným divadelním kritikem Národních listů a organizátorem českého divadla. Hanuš byl publicista, spisovatel, historik vojenství as redaktor Národní politiky. Klement Magister byl farářem v chrámu sv. Víta v Praze. A jejich sestra Johana byla ve své době známou spisovatelkou a překladatelkou z francouzštiny, společně s Eliškou Krásnohorskou aktivistkou začínajícího ženského hnutí. A Karel? Bůh mu přisoudil, aby se stal psychiatrem, a nadal ho potřebným talentem.

Ten se projevil již při jeho středoškolských studiích na akademickém gymnáziu v Praze. Maturoval v roce 1878 a v roce 1883 ukončil studium na lékařské fakultě pražské univerzity. Po promoci nastoupil jako sekundář ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v roce 1885 přijal funkci sekundáře v pražském Zemském ústavu choromyslných. Po roční stáži u profesora Meynerta ve Vídni si otevřel v Praze privátní praxi a v Zemském ústavu se stal suplujícím primářem. V roce 1891 se habilitoval (Patologická anatomie psychóz), posléze byl v roce 1900 jmenován přednostou Psychiatrické kliniky české lékařské fakulty v Praze. V této funkci zůstal až do odchodu do důchodu v únoru 1929.

17 Znamenití lékaři 2

Profesor Theodor Hermann Meynert

Když významný rakouský neuropatolog a psychiatr profesor Theodor Hermann Meynert (1833-1892) studoval v letech 1855-1861 medicínu na Vídeňské univerzitě, všiml si jeho talentu profesor MUDr. Karel svobodný pán Rokytanský (1804-1878), který byl v té době na Vídeňské univerzitě profesorem patologické anatomie a také prvním děkanem-lékařem tamtéž. Ten v něm vzbudil zájem o morfologii nervového systému. Nakonec se v roce 1875 Meynert stal ředitelem významné psychiatrické kliniky spojené s Vídeňskou univerzitou. Mezi jeho žáky patřili pozdější významní psychiatři, jakými byli Sigmund Freud, Sergei Korsakoff, Josef Breuer, Julius Wagner-Jauregg a jiní. Profesor Theodor Meynert v roce 1889 rád přijal na roční stáž doktora Karla Kuffnera, dosavadního sekundáře profesora Josefa Kratochvíla (1830-1893) z pražského Zemského ústavu choromyslných. Ještě měl v srdci živou vzpomínku na to, že před rokem odešel z tohoto světa profesor Rokytanský, který byl také z Čech. A tak se Karel Kuffner ve Vídni rok zabýval studiem patohystologie psychóz.

17 Znamenití lékaři 3

Profesor Kuffner v době svého působení na Psychiatrické klinice založil ve své době nejdokonalejší biochemickou, histologickou a likvorologickou laboratoř; vrcholem jeho tehdejší publikační činnosti je vydání dvou dílů české učebnice psychiatrie „Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře“ (1897 a 1900), která je dodnes významným dílem české psychiatrické literatury. Jeho kolegové a žáci na něj vzpomínali s hlubokým respektem.

Profesor Josef Pelnář o něm svého času napsal:

„Elegán, vytříbeného společenského chování, prostý a přátelský, který přitahoval celým kouzlem své osobnosti. Muž nadaný, osobně nenáročný, přímo nezkrotně odmítavý ke každé osobní výhodě.“ Jeden z jeho nejbližších spolupracovníků profesor Jan Janský vzpomínal: „Vědomě nikomu neublížil, dobrodiní prokázal nepočítaně a převážně anonymně. Úzkostlivě svědomitý při vykonávání učitelského úřadu. Byl zásadní abstinent, horující ctitel přírody, který procestoval všechny státy slovanské. Byl nadšený vlastenec, k sobě přísně kritický a k okolí se chovající za všech okolností jako pravý kavalír. Muž velký duchem, budovatel a zakladatel české psychiatrie.“

17 Znamenití lékaři 4

Zajímavé je vyprávění význačného českého psychiatra a neurologa profesora MUDr. Eugena Vencovského (1908-1999), zakladatele psychiatrické kliniky v Plzni, který ještě stihl být krátký čas Kuffnerovým žákem. Píše o něm ve své knize „Čtení o psychiatrii“, která vyšla v roce 1983:

„Kuffner byl starý mládenec, bydlel na Hradčanech v kanovnických domech, ve čtyřpokojovém bytě, domácnost mu obstarávala stará hospodyně z fary od svatého Víta, kde byl Kuffnerův bratr farářem. Kuffner nosil plnovous s bradkou přistřiženou do špičky. Denně se večer procházíval po Hradčanech, i když silně pršelo. Nosíval přes oblek dlouhý, téměř nepromokavý kabát s pelerínkou. Rád nosil sportovní oblek, takzvané pumpky. Často mu jedna nohavice spadla, čehož si ani nevšiml a klidně šel s jednou nohavicí pod kolenem a druhou u kotníku. K tomu nadmíru dlouhé špičaté boty. Chodil denně do práce na Karlov pěšky, málokdy použil tramvaj. Měl jednu zálibu – vlastnil na Hradčanech parcelu, kde zahradničil, sám okopával záhony, nosil vodu a zaléval. Nikdo by nepoznal, že to je universitní profesor.“

Profesor Kuffner byl mimo jiné i výrazným mecenášem. Ze svého platu pravidelně posílal tři sta korun České nemocnici a tutéž částku Spolku českých mediků. Dvě stě korun určil pro Ústřední matici školskou a totéž pro akademickou menzu. Měsíčně rozdal nejméně tisíc pět set korun. Zřejmě neučil své žáky pouze psychiatrii. V Plzni sídlí od roku 1999 „Nadace profesora MUDr. Eugena Vencovského, DrSc. pro podporu nemajetných studentů“. Založili ji pan profesor a jeho žena Blanka.

Profesor Kuffner zemřel 22. února 1940.

Příště: profesor MUDr. Jan Brod



"2018", rok kdy se stanu maminkou!
"2018", rok kdy se stanu maminkou!

Deníček mladé maminky, která popisuje, jaké to je stát se maminkou.

Diskuse


A. Alda
10:58
17.1.2018

J. Farda
12:48
17.1.2018

počet příspěvků: 3, poslední 17.1.2018 11:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.