19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Spolknout hada

12.5.2010

Česká televize a výročí osvobození

V každé řeči existují ustálená rčení a slovní obraty, kterým rozumí místní, ale pro cizince je slovní spojení v překladu nesrozumitelné. Třeba: „blbý jako troky“, „levý jako šavle“ a podobně. My jsme jako kluci mívali také jedno úsloví, které na věc, o které chci psát, „sedne jak pr.. el na hrnec“.

Říkali jsme tomu: „nechat ho spolknout hada“. To znamenalo, že někdo na někoho jiného připravil past, ponejvíce slovní, něco mu nalhal, namluvil a přesvědčil jej, že lež je pravda a pravda je lež. Pokud této hře dotyčný uvěřil, říkalo se také, že takzvaně „ sežral hada“ případně „jógra“.

Nechat nás a s námi miliony dalších „sežrat jógra“ se pokusil kdosi pomocí jakoby dokumentárního televizního pořadu Zabíjení po česku, uvedeném na ČT 2 v hlavním vysílacím čase na „poučném a kulturním kanálu pro náročné“ ve čtvrtek dne 6. 5. 2010.

Už upoutávky na pořad byly dryáčnické a hodící se spíše pro Blesk anebo podobnou tiskovinu. Dramatickým hlasem nám hlasatel sděloval, že budou uveřejněny mimořádné dokumenty o vraždách, které páchaly „revoluční gardy“ v době Pražského povstání 1945.

To byla síla! Doposud, přes veškerou snahu mnohých, kteří by tak, ach tak rádi viděli nějaké ty „silné“ dokumenty ukazující českou bestialitu, český „gestapismus“, jak rádi říkají někteří naši intelektuálové (a představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu).

Byl to poněkud podivný den ve vysílání ČT vůbec. Výročí 65 let osvobození, a v televizi o tom skoro ani slovo, jen pár maličkých vteřinových ukázek „kladení věnců“ a jinak prakticky NIC, co by diváka zajímalo. V době, kdy tohoto tématu byly plné noviny ve všech evropských a ve většině světových medií. Nevšiml jsem si toho sám, jak vyplývá třeba z článku "Tak už dost“ od Jaroslava Palase v Právu. A odpověď mluvčího ČT p. Štíchy na Palasův text v Právu je skutečně hanebná. Mluví o něčem jiném, překrucuje fakta, káže polopravdy a hlavně je z něj cítit uražená ješitnost „géniů“. Kdyby raději mlčeli, takhle to „enóno“ ještě víc rozmazávají.

Ten pořad byl skutečně fikaný. Doteď si nejsem jistý, jak vůbec mohlo něco takového vzniknout a být vysíláno, jak to mohl někdo schválit a nechat odvysílat jako „hlavní a objevný dokument“ u příležitosti výročí konce války.

Aby bylo předem jasné, nikdy jsem netvrdil, že se v Praze o povstání nevraždilo. Válka je o zabíjení lidí a odpovědný je za to v každé civilizaci ten, kdo ji vyvolal.

Už upoutávka v článku pana Barocha na Aktuálně.cz Důkaz po 65 letech: Pražský masakr německých civilistůje podivuhodná.

Text je napsán tak, aby bylo jasné, že „vrahy“ byli čeští zlotřilci, jakési „Revoluční gardy“. Televize to dokonce explicitně vyhlašovala v reklamě na Vondráčkův „dokument„ také.

Onen „objevný film“, na kterém je celá ta kauza postavena, dodala prý jakási paní Helena Dvořáčková. Pro zvýšení efektu nám bylo sdělováno, jak její otec film ukrýval, neb po něm „pátraly úřady“. Ve filmu i v prvních upoutávkách na něj má vzniknout dojem že není ani pochyb o tom, kdo byli ti hrozní vrazi nevinných německých civilistů.

Podíváme-li se na internetovou diskuzi k článku, je jasné, že prakticky všichni diskutující vzali tuto věc jako danou. A mimo jiné se snesla vlna hysterických výkřiků, jako:

- pv … česká zbabělost a povaha mstít se na nevinných. Za ta zvěrstva, která Češi páchali po válce ne svých bezbranných civilních spoluobčanech byl celý český národ potrestán 44 lety komunismu
- Re: Ty nevíš, kolik čechů nevojáci před a během války povraždili

- Videnák ... Uz asi týden si tu Aktuálně "sype popel na hlavu" a myslím, že uplně zbytečně tady akorát jitří vášně. Tak tam postříleli 800 němců, no a co? V kontextu ději to byla jenom opravdu drobná epizoda i když postavená na osobní tragédii těch lidí. Prostě pár maniaků využilo příležitosti a v rámci "jak vy k my, tak my k vy" se vyřádilo.

Číst celou diskuzi vyžaduje silný žaludek. Už tomu věří všichni, že Revoluční gardy povraždily nevinné Němce. Vytčeného propagačního cíle tak bylo dosaženo. Co na tom, že v dalším článku Baroch sdělí, že to tedy asi nebyli Češi ale Rusové, a bla, bla bla.

To už nikoho nezajímá! Češi jsou usvědčení bestiální vrazi a basta! Konečně je důkaz! Po dlouhé době, kdy býval šlágrem sudetoněmecké propagandy „kočárek“ (pochopitelně s nevinným německým dítětem) hozený v Ústí do Labe (nikdo skutečný to nikdy nedosvědčil), vražděné brněnské Němky „topené“ v řece v místech, kde žádná řeka není, a 200 000 Čechy zavražděných Sudetských Němců, z kterých se pak vyklubali židé, kteří se před válkou hlásili k německému jazyku jako rodnému a které vyvraždili Němci. Poslední tvrzení bylo „šlágrem“ sudetoněmecké propagandy po třicet let a dodnes tomu mnozí, i Češi, věří.

Jako jasnou skutečnost, že na filmu je ukázáno, jak vraždili 10.5.1945 Češi Němce, to vzal i olomoucký hejtman Palas, jak vyplývá z jeho článku v Právu. Ale třeba i významný hlasatel vysoké morálky autor Respektu Marek Švehla, který si v článku „Výročí bez oslav“ v č. 19/2010 doslova pochvaluje, jak „vzpomínání na konec války …byl jiný, a může za to jeden dlouho ukrývaný, nyní zveřejněný filmový záběr.„ Moc hezké je to, že pan Švehla připravoval svůj článek před vysíláním filmu, ale byl uveřejněn až po vysílání.

Pan Švehla přímo jásá nad filmem Davida Vondráčka, který prý pomůže našincům „hledat smysl dějin…" Článek končí jásavým voláním: “.. a to je dobře!“ No, asi neměl pan Švehla předem moc jásat ve svém nadšení nad filmem „odhalujícím zločiny“ Pražanů na nevinných Němcích. Pomatení smyslů na základě podvrženého snímku pak dokonce vede autora k adoraci známého zastánce nejagresivnějších sudetoněmeckých názorů Bohumila Doležala a dokonce si pochvaluje, jak se zrušení „oslav“ osvobození od nacismu intelektuálně věnovali. No nazdar, dosti děsivá představa, když český intelektuál navrhuje zrušit oslavy osvobození vlastního národa, který byl nepřítelem určen k fyzické likvidaci. To bychom podle těchto krasoduchů pravděpodobně měli rozjímat, zda jsme náhodou neučinili chybu, že jsme se radostně nezúčastnili zapojení českého a moravského prostoru do Říše. Neboť jak věděl už Heydrich, je koneckonců určeno Osudem býti prostoru Böhmen und Mähren německým, kde nemá žádný Čech co pohledávat…. Nicht wahr?!? Nemlich to samý tvrdí už nějakou dobu, jak si pochvaluje Respekt, autor „zásadních textů“ v této věci B.Doležal. Přítel Sudetských Němců č. 1 a nesmlouvavý kritik všeho českého. Jak naše veřejnost dobře ví. Což si pan Švehla velice pochvaluje. A snaživě se hlásí prstíčkem: „Prosím, my taky, my taky.“ Pod falešným dojmem, že ony popravy na starém filmu ukazují „české zločiny“, dochází pan Švehla k neuvěřitelnému tvrzení: „Sebevědomá svobodná společnost už ale nepotřebuje konec války slavit…“ A sakra! Co slovo, to perla!!!

A co oslavy konce války v zahraničí?!? Že by podle pana Švehly byly USA nesvobodné? Nebo Rusko nesebevědomé? Případně Francouzi nesvobodní a nesebevědomí? Anebo to opět platí “výběrově“, tedy jen pro nás a ne pro ostatní? Ach, bože můj, co dokáže politicky korektní intelektuál napsat za pitomosti, to už nechce rozum chápat!

Domnívá se snad autor, že by po tomto „strašlivém odhalení“ tedy skutečnost, že toho 10.5.1945 stříleli na Bořislavce Rusové, mělo Rusko přestat oslavovat Vítězství na Rudém náměstí v Moskvě a začít pořádat tryzny v Břevnově? Anebo že by USA měly přestat slavit Den vítězství proto, že se ví, že v jistém koncentračním táboře osvobozeném americkou armádou se vojáci po tom, co tam nalezli, „chvíli dívali jinam“ a po té chvíli už tam nebyl žádný živý nacistický dozorce?! Fakt si to redakce Respektu myslí? Děsme se takovýchto „intelektuálů“.

Ono totiž, jak se pak ukázalo, to bylo všechno jinak. Dnes, když víme, že ty popravy jsou dílem Rudé armády. Ale už v okamžiku, když jsem si prohlížel ukázku na Aktualitách.cz, která ukazovala vybrané „propagační“ kousky záběrů z popravy, hned mi bylo něco divné. A napadaly mne následující otázky: (Jak to že to nenapadlo nikoho z filmového štábu a z televize?)

- Kdo jsou, tedy byli ti vraždění muži oblečení do civilu skutečně?
- Kdo je vraždil 10. května a proč?
- Kdo byly ty děti a ženy zachycené na filmu?
- Co se s nimi pak stalo? Některé by měly ještě žít?!?
- Jak to, že kameraman natáčel údajně z okna, jak tvrdí jeho dcera, a pak je tam čelní záběr na auto přejíždějící těla mrtvých?
- Nákladní vůz, který přejíždí mrtvé, je zcela jednoznačně americký náklaďák Dodge anebo GM. Ten prakticky nemohli mít žádní gardisté. Disponovala jimi pouze americká a ruská armáda.
- Kdo tedy ten vůz řídil? A proč?
- Co to je za vojáky pohybující se v pozadí?
- Proč někdo vystřihl obrázky popravčí čety?
- Kdo je onen muž v černé uniformě a rajtkách na náspu?
Takových otázek mne napadlo mnoho.

Druhý den vše bylo jinak. Už 6. 5. na Aktuálně.cz najednou pan Baroch hlásá: Historik: Německé civilisty nepobili Češi, ale Rusové.

Z dalších dokumentů pak vyplývá, že již před vysíláním v ČT odborníci z Vojenského historického ústavu upozornili, že popravy vykonali s pravděpodobností hraničící s jistotou vojáci Sovětské armády. Novinář Baroch ještě kličkuje, tvrdí, že možná i Češi si zastříleli, paní Dvořáčková si najednou vzpomíná, že to vlastně stříleli Rusové …. takže z ničeho nic je všechno jinak. Velká propagandistická lež byla odhalena. Ale svět není o pravdě, svět je o propagandě.

Takže už je to fuk, velká část evropských medií převzala původní informaci a ta také pevně ulpěla v myslích všech - viz články pana Palase v Právu a Švehly v Respektu a hlavně zuřivá diskuze čtenářů u série článků na Aktuálně. cz..

Propaganda zvítězila. Od této doby nezvratně a navždy budou vycházet články o tom, jak české Revoluční gardy - důležité je to „české“ - v Praze 10. 5. 1045 bestiálně povraždily nevinné německé civilní obyvatele. Vsadím 100 proti 1, že tomu tak bude.

Než jsem to dopsal, už se to potvrdilo.. Vzápětí se ozvala paní Rakušanová v Rozhlase. Ve svém vystoupení zmotala všechno dohromady, ale jedno je jí jasné. Viny Čechů jsou prokázané a proti jsou jen komunisti a Klub českého pohraničí. No, snad by mohla paní Rakušanová přestat poslouchat jen bavorský rozhlas a vyprávěnky odsunutých Němců, ale pohovořit s lidmi z naši strany a hlavně…naučit se něco z historie!

Propaganda vždy zvítězí. To se ví už od Richarda III. V tom byl asi účel celé té „dokumentaristické“ parády. Jak jsem viděl, jedním z poradců filmu byl jistý pan Löbl. Muž nechvalně známý z mediálních akcí Postoloprty a nezapomenutelný z akce „pomníček“ pro plukovníka SS – lékaře, který prováděl pokusy na lidech, jak dosvědčily i německé orgány. A který byl označen jako oběť české zvůle. Tak proto p. Baroch i režisér Vondráček zahrnuli do svých „děl“ případ Postoloprty, který v zásadě nemá s událostmi v Břevnově co dělat. (Podrobnější informace na Kdo byli vlastně vrazi?, Okrajové politické téma – 1. část, Okrajové politické téma – 2. část)

Zdánlivě marginální téma, jak se umanutě vykládá v hlavních českých mediích, ukazuje mimořádnou sílu. To vyvrací obvyklé řečičky o tom, že tento problém je v Německu neznámý. Kdyby byl, nestavěl by se například Památník vyhánění, který se má stát, jak se ukazuje, politickým obuškem na Polsko a Česko. Obuškem ovládaným představitelkou nacizujících kruhů vyhnanců paní Erikou Steinbachovou. Jo, právě tou, kterou Poláci zobrazují v nacistické uniformě. Památník, z jehož přípravného vedení odešli jak Poláci, tak my, ale zůstala mu věrná německá vláda.

Je děsivé, co s námi a s naším chápáním vlastní historie provedla nejprve nacistická a potom komunistické propaganda. Ta vtiskla do hlav mnoha našinců a - což mne vždycky děsí - intelektuálů a novinářů představu, že český i slovenský národ byli jen kolaboranti a zbabělci, že revolučními povstalci byli vlastně jen bývalí konfidenti gestapa, kteří se tak snažili zakrýt své zločiny. Něco děsného! A skutečně jinde ve světě nevídaného. Čtete-li ale naše „významné“ komentátory a publicisty, nic jiného se nedozvíte.

Otřesně vyznívá konstatování historika Stehlíka, že nemá chuť nechat zveřejnit skutečné počty čsl. odbojářů a padlých Čechoslováků ve druhé světové válce. Neboť se obává „kritiky vyznavačů odvěké zbabělosti Čechů“, jak se uvádí v článku "Češi nebyli ve válce za zbabělce“ v MfD 10. 5. 2010. Což byl snad jediný pozitivní článek o Pražském povstání v našich mediích, který jsem v době výročí četl. Díky za něj.

Pro ty, kdo se o věc zajímají, mám jednu informaci, která naprosto mění v ČR ustálené a dnes rozšířené představy o konci války. Rusové jsou líčeni - pravdivě - jako zloději hodinek a jako vojáci, kteří se s žádným Němcem nemazlili. Ale není a nebyla pravda, že to byla nikým neřízená soldateska vraždící a rabující Evropu a nevinné ženy znásilňující mašina.

S tím je například v rozporu na desítkách případů potvrzená skutečnost. že každé znásilnění, ke kterému došlo při osvobozování ČSR a o němž se dozvědělo ruské velení, bylo ihned trestáno zastřelením pachatele. Jsou dokonce zdokumentovány případy, kdy přítulná děva podlehla švarnému rudoarmějci, zašla za velitelem, že by ho jako chtěla, a on nechal dotyčného vojáka na místě zastřelit. Tím ovšem nepopírám, že ke konkrétním znásilněním a agresivním akcím nedošlo. Jenže, ono je to trochu jinak. …. Tedy dost jinak.

Když došla Rudá armáda za Königsberg a do Pruska a vstoupila do krajin obydlených Němci, začaly se z počátku dít strašné věci. Sovětští vojáci, kteří šli už několik let krajinou, kde nacistické vedení vyhlásilo a provádělo taktiku „spálené země“, došlo ke katarzi se v podstatě psychicky „vyšinuli“ .Každý vojenský lékař to zná. Tady to ovšem bylo hromadné. Není se však čemu divit.Akce budí reakci. Uvědomme si, že např. v Bělorusku a na Ukrajině byly spáleny a vyvražděny desetitisíce vesnic. A ne jen jedny Lidice. Němci, a to nejen SS ale i Wehrmacht, obdobně postižený kolektivním národním šílenstvím nacionálního socialismu, se v SSSR dopouštěl v Evropě nevídaných zvěrstev. Muži - spíše starci a kluci, kteří ještě přežili - byli v tisících vesnic naháněni do stodol a zaživa upalováni. Aby nezískala Rudá armáda vodu - ta byla jen ve studních, což mnozí dnešní mladí evropští pitomečci nedokáží pochopit - tak do těch studní Němci s oblibou házeli živé ženy a na ně mrtvé děti. Oběšené ženy, rozvěšené po sloupech a stromech, zvláště ty mladé, měly před oběšením často skutečně uřezaná prsa. To si nevymyslela (viz Zoja Kosmoděmjanskaja) sovětská propaganda. To byla běžná praxe „nadlidí“. Ti sovětští vojáci šli skutečně spálenou zemí. A mimo jiné osvobozovali už od Litvy a Lotyšska desítky koncentračních táborů.

Zajatce, které nestačili Němci – všichni, nejen SS a Toten-komanda – odvézt s sebou, nacházeli Sověti například přibité na dveřích, s vydloubanýma očima a uřezanými genitáliemi. Ostatně to potkalo i některé čs. vojáky na Dukle. Ovšem tahle bolest a hrůza neněmců dnešní kavárenské intoše nebolí, že?!

Reakce sovětských vojáků se dostavila. Plameny pomsty bylo takové, že to bylo jedním z důvodů, proč Sověti zastavili postup na Berlín. Zdivočelé mstící se jednotky bylo nutno zastavit. Zcivilizovat. Doplnit čerstvými silami. A hlavně zabránit pomstychtivému vražednému šílenství, které se vojáků zmocnilo.

Když nepomáhaly rozkazy, byli vyměněni anebo popraveni velitelé, a protože ani to nepomáhalo, nastoupily jednotky smrti Směrš (Směrť špionam), které terorem nastolily v řadách Rudé armády pořádek. Rabování, vraždění a znásilňování bylo zakázáno (jistěže se přesto někde dělo, muži jdoucí roky denně na smrt se jí tak moc nebojí). Na dodržování dohlíželi u každé jednotky politruci, členové KGB a proti viníkům zasahovaly jednotky Směrš. Prakticky jediným trestem byla smrt zastřelením.

Proto lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že když byli muži v civilu v Břevnově vojáky Rudé armády postříleni, byl k tomu z vojenského hlediska důvod. Ostatně není vůbec jasné, zda to byli Němci anebo jenom samí Němci. Svědci mluví o jakýchsi „Švédech“ (kdo ze svědků ale znal švédsky, že?!?). Mohli to být do civilu převlečení třeba vlasovci – podle znění jazyka možná Estonci, Litevci anebo příslušníci jiných nacistických jednotek. Třeba norských nebo ustašovských anebo dokonce slovenských. Ti všichni v květnu 1945 v Praze dokazatelně byli a bojovali. A zúčastňovali se bestiálních vražd Pražanů – dokázáno je to u Slováků-hlinkovců a Chorvatů-ustašovců. Kdo tady tehdy všechno byl, se přesně neví. Například na nádraží v Plzni spojenci vybombardovali v dubnu 1945 vlak, v kterém byli indičtí příslušníci SS! Jejich hlavy s turbany se pak válely v kolejišti).

V každém případě by si 10. 5. 1945 netroufl žádný sovětský velitel uspořádat hromadnou popravu, aniž by ji dokázal obhájit před svými veliteli a KGB. Co kdyby třeba postřílel nějaké důležité vědce anebo lidi mající zajímavé informace? Za to by byla okamžitá smrt!

Ono by bylo skutečně potřeba, jak už jsem nejednou navrhoval, objasnit, co se zde za války i těsně po ní dělo. Například kdo a koho vraždil na Vitorazsku, nad čímž tak pláče paní Rakušanová. Bylo by potřeba zjistit, co se stalo nejen se zadrženými Němci z Žatce a Postoloprt v květnu 1945. Ale například také kam se ztratili tzv. židovští míšenci z koncentráku v postoloprtské bažantnici a zda to nejsou třeba žádní Němci, ale mrví čeští „položidé“, kteří tam byli zavražděni Němci a zakopáni. Anebo zda to nebyli v postoloprtských hromadných hrobech nalezení mrtví židé z pochodu smrti, který tudy procházel na jaře 1945. To ovšem naše rodáky ze „Gemeinde Saaz“ a třeba pány Löbla, Doležala, Vondráčka a další vůbec nezajímá. Co tedy udělat skutečný historický dokument a pokusit se zjistit, kdo to vlastně v Postoloprtech byl zavražděn a kým? O to by jaksi nebyl zájem? Třeba v ČT?

Od konce války sudetoněmecká propaganda neustále obviňuje ČSR, Beneše a Čechy hlavně z vražd a masakrů. Kdykoli se ukáže, že lžou, například dlouhá léta vydávali čsl. židy (200 000 osob), které sami zavraždili, za své soukmenovce, nebo když se ukáže, že nikdo nikoho při „slavném„ pochodu pod Brnem netopil, protože nebylo kde, najdou si další propagandistickou aféru. A hra pokračuje.

Snad už by se měly Vojenský historický ústav i Ústav pro studium totalitních režimů konečně začít touto částí naši historie zabývat. Jakmile se objeví další senzační „odhalení českých zločinů“, pustit se do práce. Nejen že by to zastavilo tento propagandistický „hnojomet“, ale jsme tím vlastně povinni svým předkům a sami sobě.

Musíme vědět, co se zde dělo a kdo jsem vlastně my sami. Nebude to asi lehké čtení a chápání. Ale pořád lepší, než se nechat vmanévrovat do pozice evropských lauzrů a národa bez charakteru.

Neuděláme-li to, budeme stále „polykat propagandistické protičeské hady“ a skončíme jako národ bez páteře, bez dějin, jako evropská onuce. Líbí-li se tato perspektiva shora jmenovaným samozvaným odborníkům na okupaci a osvobození, mně se nelíbí. A co vám?