Pokud by se článek Henri Monfort – člověk, který už devět let nejedl objevil na serveru Novinky.cz prvního dubna, asi by jej mnozí považovali za aprílový žertík redakce. Vyšel ale 3. ledna a jak to vypadá, je asi míněn vážně. Prý na pozvání herce Jaroslava Duška do Česka v listopadu minulého roku přijel francouzský spisovatel z Nantes Henri Monfort, aby u nás – údajně před vyprodanými sály – přednášel o tom, jak se dá obejít bez přijímání potravy, tedy žít bez jídla. Jemu se to podařilo a ve svých 58 letech nevezme za den do úst žádnou potravu a vystačí s jedním lokem vody denně. Dokonce ani o názor požádaný dietolog tuto na první pohled zjevnou ptákovinu jednoznačně nezavrhl a svůj postoj označil za "spíše skeptický".

Metoda je prý vhodná pro každého, jen se člověk musí připravit a překonat dualistický pohled na svět (to trvá rok až dva) a pak se může vyživovat 24 hodin denně pránou – vesmírnou energií, které je všude kolem dost a zadarmo. Lidé jí proto, že jsou na to zvyklí a v jejich mysli je víra, že člověk musí jíst, aby přežil. Přitom to není pravda. Člověk k životu jídlo vůbec nepotřebuje, může se sytit pránickou energií a bohatě čerpat síly pro své tělo z barev květin, různých vůní a dokonce i z hudby.

Přechod na výživu ve formě vesmírné energie má podle Henriho Monforta jen výhody. Předně zmizí zdravotní potíže a člověk, který se živí pránou, prakticky již neonemocní. Také se zkrátí na polovinu potřeba spánku, jemu prý bohatě stačí hodina a půl denně.

Třicet tisíc, možná čtyřicet tisíc lidí ve světě již přešlo na pránickou výživu. Dokonce OSN bylo jednou propagátorkou vesmírné energie neúspěšně nabízeno naučit vyživovat pránou lidi v Africe. Což tak ale začít jinde? Nebyl by to podnět pro zesílení úsporných opatření a zostření reforem?

Místo aktivní politiky zaměstnanosti a investičních pobídek by se mohly pořádat pro nezaměstnané a sociálně slabé kursy, jak se obejít bez tradičního stravování přijímáním hmotné potravy. Co by se jen ušetřilo na sociálních dávkách. A jaké by to přineslo úspory ve zdravotnictví, kdyby lidé přešli na vesmírnou stravu a dali vale nemocem. A času získaného zkrácením spánku na polovinu by se také dalo vhodně využít, například prodloužením pracovní doby při nucených pracích. Speciální školicí agentury a s nimi propojené partaje by si také přišly na své. Postupně by se na výživu vesmírnou energií převádělo i ostatní obyvatelstvo a nakonec by z toho mohla být povinnost a třeba i nové úřady. Zpočátku by tato neomezená vesmírná energie byla konzumována zcela zdarma. Po čase by se ale jistě našly způsoby, jak zpoplatnit i pránickou vesmírnou energii, aby se zbytečně neplýtvalo a lidé se božskou manou nepřejídali.