Připravovaná takzvaná „protikrizová opatření“ začínají v tomto období psát novou etapu české hospodářské politiky. Ohlédněme se však nejprve za obdobím, v němž česká ekonomika dosahovala meziročně šestiprocentního růstu HDP a dnešní ekonomické problémy neodhadoval nikdo.

Přestřelený odhad

Reforma veřejných financí, jejíž základní cíle představila vláda v dubnu 2007, byla ekonomickým žánrem svého druhu. Kombinovala především prvky běžných fiskálních změn, které odpovídají zcela legitimní hospodářské politice každé vlády, s prvky záchranného „ozdravení“ veřejných financí. Ty si vynutila předchozí vláda a jí předkládaný a v roce 2006 schválený, „naprogramovaný“ růst mandatorních výdajů státního rozpočtu. Projekt reformy veřejných financí, takzvaný "batoh" z dubna roku 2007 počítal s postupným snižováním salda veřejných rozpočtů jako procenta HDP v letech 2008 až 2010 na hladiny 4% 3,7% a 3,0%. Nicméně už koaliční smlouva tehdejší vládní koalice z prosince 2006 deklarovala v této oblasti poněkud vyšší ambice. Deficity veřejných rozpočtů se měly v tomto období snižovat rychleji, a to na hladiny 3,0% 2,6% a 2,3%.

Tento fiskální projekt z roku 2007 bylo také možné charakterizovat jako „dílčí restauraci“. Čili pokus o návrat - o odstranění nejzásadnějších změn na výdajové stránce veřejných financí, které ke konci období levicových vlád nastaly.

Zásadně se však chybovalo v odhadu ekonomického růstu. V roce 2007 byl růst pro rok 2008 odhadován na úrovni pěti, 2009 5,1 a 2010 4,9 procenta. Jen odhad pro rok 2008 bude dle posledních dostupných údajů aspoň částečně naplněn - růst byl přibližně 3,5 procenta. Jen o 1,5 procenta nižší než odhadovaný.

Dnes se však nenacházíme na začátku roku 2011, kdy by bez světové ekonomické krize byly veškeré klíčové makroekonomické parametry české ekonomiky přibližně uvedeny do pořádku, což stabilizační projekt z roku 2007 zamýšlel. Záměrem stabilizačního batohu z roku 2007 bylo totiž pouze přiblížit podíl mandatorních výdajů na státním rozpočtu a celkové deficity veřejných financí úrovni, na níž už jednou byly - v roce 2005. A to po zhruba sedmi letech vlády levice.

Nesplněný cíl

Po úpravách se v roce 2010 počítalo, po ukončení vlády pravostředové koalice, s výdaji na dávky státní sociální podpory ve výši zhruba 55 miliard korun ročně. Ačkoli v letech 2002 až 2006, za vlád sociální demokracie (před zvýšením z konce tohoto období), šlo o výdaje okolo 35 miliard ročně. Zmíněné jen dokládá, že to byl nekonfliktní, v podstatě „pro-sociální“ a s politikou minulých vlád kompatibilní fiskální projekt.

Dva roky starý fiskální projekt vychází z toho, že v roce 2006 byly s účinností k 1. lednu 2007 neúměrně zvýšeny mandatorní výdaje ze státního rozpočtu, což je nutné částečně odstranit.

Podstatný rozdíl je v tom, že dnešní ekonomický propad nepřichází zhruba na počátku roku 2011, kdy by již v podstatě mohlo být konstatováno, že systémová opatření z roku 2007 (i jinak nastavené parametry sociálního systému) splnila svůj účel, ale na začátku roku 2009. A je zřejmé, že „batoh“ svůj makroekonomický cíl, původně dimenzovaný na vysoký ekonomický růst, určitě nesplní.

Znepokojivý vývoj

Je tedy třeba zvážit, zda nejdřív alespoň pro studijní účely neprovést korekci stabilizačního balíku zákonů z roku 2007: jak by se dnes musely změnit např. parametry sociálního systému, aby bylo skutečně dosaženo původních makroekonomických cílů „batohu?“ Ten totiž počítal s pětiprocentním růstem HDP ve všech třech následujících letech 2008 až 2010. To však naplněno nebude.

Pokud by byly původní cíle z roku 2007 dosaženy, budou celkové roční výdaje na státní sociální politiku „jen“ zhruba o 40 procent vyšší, než činil průměr sociálnědemokratických vlád z období 2002 až 2005. Pokud však nebudou stanoveny korigované ani přibližné cíle pro růst deficitu veřejných rozpočtů v příštích několika letech, může se stát, že bude brzy mnohem vyšší, než by předpovídaly i ty nejskeptičtější scénáře.

Ti, kteří před dvěma lety zdůrazňovali makroekonomickou neudržitelnost nastavených mandatorních rozpočtových trendů, se dnes diví, že jim to různé agentury a investoři připomínají v situaci, kdy je zřejmé, že se účinek stabilizačního projektu („batohu“) z roku 2007 v původně zamýšleném rozsahu určitě nedostaví.

I dnes lze totiž vcelku správně prohlásit, že deficity veřejných rozpočtů i státní dluh ČR nejsou vzhledem k požadavkům na zdravé veřejné finance bezprostředně v katastrofálním stavu. Čím dál víc však znepokojuje vývoj těchto agregátů.

Nový projekt?

Příjmy veřejných rozpočtů v letech 2009 a 2010 určitě zaznamenají výpadky, které dnes raději nikdo z obavy před vlastním znemožněním přesně nepredikuje. Tyto výpadky budou úměrné rozdílu mezi (v roce 2007) predikovaným, zhruba pětiprocentním růstem a letošním poklesem HDP. Přitom se ani situace v roce 2010 určitě nebude blížit pětiprocentnímu růstu HDP. A stane se to ve stejném období, kdy se v rozporu s původními očekáváními z roku 2007 zcela bezprecedentně zvýší sociální výdaje v důsledku vyššího počtu žadatelů. V letech 2009 a 2010 totiž nezaměstnanost určitě nezůstane na původně predikovaných hladinách kolem 6,5 procenta. Pokud se však z jakéhokoli důvodu v bližší či vzdálenější budoucnosti ukáže, že je i letos připravovaný „protikrizový“ projekt nesplnitelný nebo nedostatečný, vznikne v oblasti veřejných financí opět nový projekt, aniž by byla nejprve analyzována míra neúčinnosti toho předchozího a specifikováno, v čem eventuálně zafungoval?

Týdeník EURO 19/2009

Autor je poradcem prezidenta republiky