Přirozený, přírodní vývoj všeho, co v australské přírodě roste a žije, byl ukončen příchodem bílého muže na tento izolovaný kontinent. Stalo se tak díky jeho jedné nepěkné vlastnosti, přetvářet prostředí k obrazu svému, místo aby se sám přizpůsobil a asimiloval.

Osidlování Austrálie bílým mužem probíhalo podle pravidel své tehdejší doby dobyvatelů. Místo aby se snažil využívat místní zdroje a prostředky, tak si přivezl sebou kousek svého minulého domova, jak rostlin tak i zvířat domestikovaných k užitku, i divokých k zábavě lovem.

Způsobil tak ekologické katastrofy ohromného rozsahu, které dodnes působí nesčetné problémy, které se nyní za astronomických nákladů snaží řešit.

Dovezené rostliny a zvířata neměly a dodnes nemají zdejší přirozené nepřátele, kteří by jejich počty regulovali a tak se počala nekontrolovaně množit a krajinu zaplavovat jako plevelné druhy na úkor druhů domorodých.

Dnes si poodhrneme záclonku jen nad jedním dovezeným, invazivním a nesmírně škodlivým a agresivním druhem a to jsou zde zdivočelé domácí kočky. Těchto zde dnes po krajině pobíhá 2,1 – 6,3 milionu (některé zdroje udávají 18 milionů) a úspěšně decimují domácí savce, ptáky, hady a ještěry. Některé druhy už vyhubily docela a mnoha hrozí vyhubení v době nedaleké.

Tyto zdivočelé kočky v přírodě za několik málo generací značně zmohutní a stanou se z nich nesmírně efektivní dravci. Takže společně se zdivočelými psy a liškami jsou těmi, co nás zde připravily o mnoho druhů domorodých zvířat. Zde je, co jsem už o těchto kočkách napsal:

Australské megakočky.

Na počátku tohoto povídání bych rád předeslal, že pro kočičí sekci Zvířetníku může být trochu drsná a pro některé jedince i brutálně drsná. Zvláště přiložené fotky. Následující řádky jsou však holá fakta.

Pozorování v posledních dvaceti letech dokazují, že některé zdejší zdivočelé kočky dosahují obludných velikostí malých leopardů. Toto sice říká místní tisk, ale já bych je velkostí spíš přirovnal k rysovi s dlouhým ocasem. Toto tvrzení mohu také potvrdit, jednou jsem se v buši s takovou obludou potkal. Bylo to daleko od lidí v divočině národního parku Kanangra-Boyd, kde je povodí, ze kterého stékají vody do jezera Burragorang, které vytváří přehrada Warragamba, která zásobuje Sydney pitnou vodou. Tito jedinci zde dosahují délky až 1,5 m i s ocasem, výšky v ramenou 70 cm a váží až 30 kg.

Tyto obludné zdivočelé kočky decimují zdejší zvířecí druhy s úžasnou efektivností. Některé druhy už zcela vymazaly ze seznamu žijících. Není divu. Zdejší fauna nebyla a není na takového dravce zařízena a vybavena. Proto se tak stává snadnou kořistí. Tyto zdivočelé kočky za pět až šest generací v buši nabývají obludné velikosti. Je dokázáno, že již v druhé generaci v divočině dosahují dvojnásobné velikosti svých domácích předků. Také nejsou vybíravé a je dokázáno, že žerou 400 druhů různých obratlovců. Z toho 123 ptáků, 157 plazů, 58 vačnatců, 27 hlodavců, 21 žab a dalších devět druhů exotických středně velkých savců. Některé se naučily lovit i ryby. Počet zdivočelých koček v celé Austrálii se konzervativně odhaduje na 18 milionů. Takže bílý muž opět zaúřadoval, podobně jako s králíky, liškami, ropuchami cane toad (ropucha obrovská, pozn. red.), velbloudy, koni, kozami, osly a vodními buvoly, když vyjmenuji jen ty některé.

Zpozorování zdivočelé megakočky jdou do tisíců a dokonce, díky digi-udělátkám, se podařilo některé i vyfotit či nafilmovat. http://www.australiangeographic.com.au/topics/science-environment/2013/06/huge-feral-cats-wreaking-havoc-in-arnhem-land Podle tělesné stavby, proporcí a pohybů se podle expertů skutečně jedná o kočky – felis catus, a také to potvrzují testy DNA provedené na získaných vzorcích, i přes to, že jejich těla jsou více muskulární než u domácích kočiček. Vertikální zorničky, špičaté uši a tvar mordy svědčí pro kočky a nikoliv pantera a nebo leoparda. Hlášených zpozorování megakoček je tolik, že se tímto začala zaobírat i vláda a na výzkum vyčlenila trochu peněz. Také se jedná o tom, kterak počty zdivočelých koček regulovat, dokud nevyloví všechnu domácí faunu.

V roce 2017 vyčlenila Australská federální vláda 5 000 000 AUD na snížení počtu zdivočelých koček a záchranu ohrožených druhů domorodé fauny. Jeden z projektů je vybudování 185 km elektrifikovaného plotu ve zdejších pouštích, který uzavře prostor o 70 000 ha, do kterého budou vypouštěny ohrožené druhy domorodé fauny. Zde budou tato zvířátka chráněna před nejen zdivočelými kočkami, ale i psy, liškami a králíky.

Na tento plot bylo použito 1600 km drátu, 500 km pletiva a 35 000 sloupků. Plot je 1,8 m vysoký, v koruně převislý a tak zamezující jeho přelezení. Dole je plot opatřen speciálním lemováním, které je zapuštěno půl metru pod povrch terénu a tak zabraňuje jeho podhrabání. Po jeho postavení byl celý oplocený prostor pečlivě zbaven všech nevhodných predátorů, aby se posléze začaly vypouštět ohrožené domorodé druhy. Zprvu to bylo 10 ohrožených druhů savců, včetně klokánků wallaby, burrowing bettongs (Bettongia lesueur - klokánek králikovitý) a rufous-hare wallabies, (Lagorchestes hirsutus – klokánek páskovaný), kteří byli v divočině vyhynulí už od roku 1991.

V Klokánii byly ploty historicky použity k regulaci pohybu škůdců už od devatenáctého století. Nejznámější je „dingo fence“, nejdelší plot na světě, 5614 km dlouhý, postavený roku 1885 k zamezení divokým dingům decimovat ovčí stáda.

Zdivočelé kočky jsou hlavní faktor na vysokém čísle vymírání domorodých savců, které je nejvyšší na světě. Jedna zdivočelá kočka zabije za jednu noc průměrně sedm obětí.

Proto na boj s tímto dravcem je vyčleněno několik různých metod. Když vynecháme střílení profesionálními střelci, tak to je kladení otrávených návnad a chytání do pastí.

Návnady musí být na povrchu terénu, kočky na rozdíl od psů a lišek návnady pod povrchem nevyhrabávají. Dnes se nejvíce používá návnada „Curiosity“. Tato je ve formě jako prst velkého klobásku a uvnitř je kapsle s „humane toxin“. (Tento termín mě jaksi připomíná Havlův výrok o „humanitárním bombardování) Tato návnada však představuje jisté nebezpečí i jiným druhům zvířat a tak se nyní v Západní Austrálii používá „Eradicat“. Jedná se opět o „klobásek“ velikosti prstu, avšak je do něj vstříknut syntetický jed zde známý jako „1080“. Tento jed se zde vyskytuje v přehršli místních rostlin a tak domorodá zvířátka si vybudovala oproti němu toleranci a odolnost, která dovezeným druhům chybí a jed je kosí. Také je ve vývinu další návnada, Hisstory^® , která by měla zamezit možnosti její sežrání domorodými druhy.

https://www.awe.gov.au/biosecurity-trade/invasive-species/feral-animals-australia/feral-cats

K odchytu a usmrcení zdivočelých koček a lišek byla vyvinuta past „Felixer“ Grooming Trap. Tato past je automatizovaný nástroj, tedy „HI TECH“. Je opatřena dálkoměrem schopným rozeznat zdivočelou kočku a nebo lišku od domorodého druhu a potom, je-li to cílený predátor tohoto posprejovat odměřeným množstvím jedovaté želatiny. Tato solárně poháněná past může obsahovat až 20 uzavřených patron s želatinou a automaticky „přebít“ po sprejování za plnou patronu. Tato past ofotografuje veškerá detekovaná zvířata, tedy i ta necílená, která nejsou sprejována, a také může být naprogramována, aby přehrávala škálu různých vábících zvuků liškám a zdivočelým kočkám.

Psáno 16/4/2022. Ilustrační obrázky najdete také zde na Rajčeti.