Zvířetník Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ČLOVĚČINY: První dámy
Před několika týdny jsem v TV zaslechla upoutávku na výstavu, pořádanou v Nové budově Národního muzea (původně budova Federálního shromáždění (parlamentu), která se nachází v Praze mezi historickou budovou Národního muzea a Státní operou. Šlo o výstavu „První dámy“. Téma mne zaujalo a tak jsem si slíbila, že se na ni určitě zajdu podívat. A nechtěla jsem přijít „nepolíbená“, proto jsem si dopředu vyhledala pár zajímavostí o každé z prvních dam, které ji charakterizují.
Charlotta Garrigue Masaryková, rozená Charlotte Garrigue (1850–1923) byla česká literátka, intelektuálka a feministka amerického původu, první dáma Československa a manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (ve funkci 1918–1935).
Narodila se v Brooklynu v r. 1850 jako třetí z jedenácti dětí. V 18 letech odjela studovat hru na klavír do Lipska. Zde v r. 1876 potkala Tomáše Masaryka, spřátelili se, spojoval je například společný zájem o filozofii. 15. března 1878 uzavřeli v New Yorku civilní a unitářský sňatek. Novomanželé poté společně odjeli do Vídně. Roku 1881 se manželé přestěhovali do Prahy. Charlotte Masaryková se výrazně zapojila v ženském hnutí. V letech 1. světové války, kdy Masaryk odešel do exilu, zůstala se třemi dětmi v rakousko-uherské Praze. Po vzniku Československa se 1. prezidentem stal Tomáš Garrigue Masaryk. Charlotta Masaryková se zasadila například o to, aby v první ústavě Československa z r. 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na roveň muži. Podle manžela měla „mohutný cit pro dobro a krásno“. Oblékala se velmi elegantně a každé ráno a před večeří se pečlivě upravovala.
Hana Benešová, rozená Anna Vlčková, (1885–1974) se se svým manželem Edvardem Benešem (ve funkci 1935–1948), seznámila u přátel v Paříži, vzali se r. 1909. Později se manželé museli smířit s tím, že nemají děti. Během první republiky vstoupila paní Hana do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Ve své době byla opravdovou módní ikonou. Stala se vzorem žen z vyšší a střední vrstvy. Často své modely nechávala šít u Hany Podolské. Svého muže přežila o 26 let. Byla pochována vedle svého manžela v hrobce v areálu vily v Sezimově Ústí.
Marie Háchová (1873–1938) zemřela deset měsíců před inaugurací Emila Háchy do funkce prezidenta (ve funkci 1938–1939). Funkci první dámy de facto plnila jejich dcera Milada Háchová Rádlová.
Marta Gottwaldová, rozená Marie Holubová (1899–1953) se narodila jako nemanželské dítě Rosalii Holubové, chudé vdově po čeledínu Augustinu Žitníkovi, v Kopřivnici. Sňatek s Klementem Gottwaldem (ve funkci 1948–1953) uzavřela v r. 1928. Po jeho zvolení prezidentem v r. 1948 se stala první dámou. Stylem oblékání napodobovala předchozí první dámu, paní Hanu Benešovou. I ona si nechávala šít šaty u Hany Podolské. Bohužel na její postavě nevypadaly příliš dobře, přestože šlo mnohdy o stejné střihy. Z jejího oblečení se dochoval jediný klobouček – černý plstěný baret se zajímavým tvarováním.
Marie Zápotocká, rozená Skleničková (1890–1981) byla první dáma Československa a manželka pátého československého prezidenta. Svého muže Antonína Zápotockého (ve funkci 1953–1957) poznala na Kladně, vzali se v r. 1910, v r. 1911 a 1912 se jim narodily dcery Marie a Jiřina. Na Hradě si na rozdíl od Marty Gottwaldové nehrála na dámu, spíše se chovala přirozeně, někdy až familiárně. Nechodila ke kadeřníkovi a šaty neměla šité na zakázku.
Božena Novotná, rozená Fridrichová (1910–1980) se s manželem Antonínem Novotným (ve funkci 1957–1968) znala již od dětství. Jako první dáma se necítila dobře, veřejnému životu se vyhýbala. Během působení jejího muže ve funkci prezidenta si dopřála jen několik šatů salonu Styl (před znárodněním Oldřich Rosenbaum) a Eva (dříve Hana Podolská) a ty pak vynesla na několik akcí, kdy byla její přítomnost vyžadována.
Irena Svobodová, rozená Stratilová (1901–1980) se narodila do rodiny mlynáře. Ve 22 letech se seznámila se svým budoucím mužem Ludvíkem Svobodou (ve funkci 1968–1975) a svatba se konala v r. 1923. V manželství se narodil syn Miroslav a dcera Zoe. Po nástupu Ludvíka Svobody do funkce prezidenta se paní Irena stala první dámou Československa. Uměla se oblékat vkusně, volila hodně pouzdrové šaty rovného střihu, kabátky v pastelových barvách. Vlasy měla vždy pečlivě upravené do drdolu. Na Hradě se starala o prezidentskou domácnost. Odmítla bezplatné zásobování prezidentské kuchyně, a proto platila za vše jako všichni ostatní, zapojila se v Červeném kříži, podílela se na projektu SOS dětských vesniček. Mezi zaměstnanci hradu byla velmi oblíbená pro své sympatické a skromné chování. Podle vzpomínek jedné tehdejší krejčové Moděvy vystupovala jako obyčejná žena, švadlenám třeba donesla úrodu ze zahrádky.
Viera Husáková, rozená Čáslavská (1923–1977) se narodila v české rodině, žijící v Bratislavě a byla druhou manželkou Gustáva Husáka (ve funkci 1975–1989). I jako první dáma žila nadále v Bratislavě a do Prahy přijížděla jen na oficiální akce, nebo na víkendy. Byla vzdělaná žena, noblesní a slušely jí i tehdy módní, mírně výstřední vzory. Díky znalosti jazyků, inteligenci a milé povaze byla ideální první dámou, která se dokázala bavit s každým zahraničním hostem prakticky o čemkoli. Zemřela v r. 1977 při tragické nehodě vrtulníku, jímž byla převážena do bratislavské nemocnice kvůli operaci zlomeniny levé ramenní kosti následkem pádu.
Olga Havlová, rozená Šplíchalová (1933–1996) byla první manželka československého a později českého prezidenta Václava Havla (ve funkci 1990–2003), první dáma Československa a České republiky, zakladatelka Výboru dobré vůle. Za Václava Havla se provdala v r. 1964. Její oblíbené kousky byly neformální, a tak měla nejraději džíny a svetr. Jako první dáma však musela reprezentovat svého muže, a tak přišly na řadu kostýmy, večerní toalety, saka, rovné kalhoty, či pouzdrové sukně, se vzory, ale vždy tlumených barev. Byla zákaznicí salonu Yvett Aichler. Z návrhů v salonech si vybírala vždy ten nejjednodušší model na ušití – neměla problém ho najít – sama se vyučila šičkou. Přednost ale dávala konfekci a velmi jednoduchému stylu oblékání.
Dagmar Havlová, rozená Veškrnová (1953) česká herečka a filantropka. Stala se druhou manželkou Václava Havla v r. 1997. Po sňatku přerušila své působení v divadle. Jako první dáma mimo jiné doprovázela manžela při jeho pracovních povinnostech a postupem času si vypracovala vždy dokonale upravený styl oblékání. Kladla důraz na zajímavé a neokoukané detaily. V r. 2008 získala titul v anketě o nejelegantnější ženu ČR. Začala se také věnovat charitě. Společně s manželem založili Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Je členkou několika dalších charitativních institucí a projektů.
Livia Klausová, rozená Mištinová (1943) byla první dámou ČR, působila také jako velvyslankyně ČR na Slovensku. Její styl vystihuje slovo „důstojnost“; padnoucí kostýmy doplněné šperky, kvalitní materiál, střihy úměrné věku, neutrální barvy – béžová, smetanová, černá. S manželem Václavem Klausem (ve funkci 2003–2013) mají dva syny, Václava a Jana. Je čestnou patronkou Registru dárců kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90.
Ivana Zemanová, rozená Bednarčíková, (1965) je česko-slovenského původu. V r. 1990 se stala nejprve Zemanovou asistentkou v Prognostickém ústavu a z pracovního vztahu se stal vztah osobní. Za Miloše Zemana (ve funkci 2013 – 2022) se provdala v r. 1993, mají spolu dceru Kateřinu. Proč ji je často vidět v černé? Má ji ráda, a kromě toho nemusí mít pestré oblečení, má pestrý život; řekla v rozhovoru Ona Dnes v r. 2018.
Eva Pavlová, rozená Zelená (1964) je první dámou republiky od března 2023. V jejím šatníku najdeme: výrazné šaty, tematické brože, často od českých návrhářů. Velmi jí záleží na sladění oděvu s tím manželovým tak, aby její šat „nepřebil“ ten prezidentův, ale aby vzájemně ladily. S manželem žijí v obci Černouček. Z předchozího manželství má dceru Evu, Petr Pavel (ve funkci od března 2023) je otcem synů Jana a Petra, též z předchozího manželství. Společně jsou prarodiči čtyř vnoučat.
Právě návrhářky a návrháři hráli v minulosti i roli jakýchsi stylistů. V době první republiky bylo běžné, že v módním závodě dámě navrhli oděv tak, aby souzněl s její osobností, jejím postavením ve společnosti a povinnostmi, které tak měla.
-životopisná data a některá fota: wikipedie
-odkaz na krásné video – 100 let módy: https://www.youtube.com/embed/M4z90wlwYs8
-fota z výstavy: JITUR
Přímo na výstavě jsem tedy měla možnost pak na vlastní oči vidět originály šatů, kostýmků a doplňků ze šatníků prvních dam. Z ukázky šatů předchozích prvních dam na mne nejvíc asi opravdu zapůsobily šaty a styl paní Hany Benešové, skoro bych řekla, že pokud vidíte před sebou troje šaty (nedíváte se na popisky), uhodnete ty její…
Po zajímavé prohlídce máte možnost podívat se ještě na další, neméně zajímavé akce, pořádané v Nové budově. Nově např. „Dějiny 20. století“, příběh české moderní historie od 1. světové války až po současnost. Velmi působivá je sedm minut trvající jízda „časozdviží“ – jde o multimediální a 3D zážitek. Autentickou atmosféru zákopů 1. i 2. světové války tu podpoří i hlasité výbuchy děl a granátů, i třesoucí se podlaha časozdviže. Poté procházíte jednotlivými expozicemi, kde si starší mohou připomenout leccos, co znají z dětství; a ti mladší nakouknout, jak žili jejich babička a dědeček. A samozřejmě to vše zasazené v historii.
Obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.
Vše potřebné zjistíte zde...
