Viděla jsem ten obrázek všude – v novinách, v regionálních časopisech, na letácích. Ušatý chlapeček stojí s rozpaženýma rukama, oči obrácené nahoru a směje se. Anděl stojící po jeho levé straně mu nasazuje královskou korunu. Po bližším ohledání se dozvídám, že je to propagační fotka z výstavy na zámku v Míšni. A prý 3D obrázky! Název „Du bist die Kunst – Ty jsi umění“ vůbec nenapovídal, co bych mohla od výstavy očekávat.

Po doporučení od několika známých, abychom si výstavu rozhodně nenechali ujít, jsem se do Míšně v listopadu vydala i já s kamarádkou a našimi dětmi. Už cesta z Drážďan byla kouzelná – labské údolí se nádherně podzimně zbarvilo, sluníčko sem tam vykouklo z mraků a ani zima moc nebyla. K parkování jsme využily jedno z parkovišť hned u řeky, proklouzly hradbami a vydaly se směr hrad, kde výstava probíhá. Nešly jsme cestou nejkratší, obešly jsme celý hradní komplex a pokochaly se výhledy na domečky a domy v podhradí (některé bohužel chátrající, jiné krásně opravené) a Labe, velkou řeku, která město při záplavách vždy potrápí.

Na první obraz jsme po zaplacení vstupného narazily u záchodků. Je na něm vyobrazen chlapec se staženými kalhotami a červeným spodním prádlem. Já s kamarádkou jsme se na sebe překvapeně podívaly, ale děti hned věděly, co mají s obrazem dělat – jedna dcerka si před chlapečka klekla, jakože mu ty kalhoty sundává, a druhé dvě se tomu začaly chichotat. Vyfotila jsem je tak. A o tom vlastně celá výstava je. Přijdete k obrazu, popřemýšlíte, co s ním, postavíte se na správné místo, zatváříte se, jak si myslíte, že to k oné situaci patří a jak vám to ostych před ostatními dovolí, a pak už je na fotografujícím, aby mačkal spoušť digitálního foťáku.

Na cestu! Foto Eva Schlittermann

Obrazů je na výstavě osmnáct. Některé jsou k hraní si s nimi vhodnější, u některých se nám nepodařilo se „reálně“ vyfotit. Někdy se před obrazy stojí fronta, jindy jste v místnosti sami a můžete se vyblbnout. Ono není jednoduché se tvářit jako bohyně právě z pěny zrozená, když se na vás dívá dvacet cizích lidí! Situace, kdy dostane foťák do ruky dítě a vy v póze „Držím ten balvan! Utíkej, dlouho to nevydržím!“ zjišťujete, že dítě místo focení foťák vypnulo nebo přepnulo na video nebo fotí úplně něco jiného, nebyly výjimkou jen v naší skupince.

Výstavu jsme si užily. Na digitální foťák se vejde fotek, na kolik baterie, karta a nadšení stačí. Takže si ho hlavně nezapomeňte, až na výstavu pojedete. Pokud by vám osmnáct obrazů k hraní nestačilo nebo to bylo pro Vás do Chemnitzu blíže, třináct obrazů na Vás čeká na zámku Lichtenwalde. Pozor! Výstava trvá už jen do 4. ledna 2015.

Odkaz na výstavu najdete zde, fotografie autorky z výstavy zde.