Je balení a balení. Tuhle se mě jedna známá ptala, jak má poznat, jestli ji jistý chlapík balí nebo ne. Jak má poznat, že o ni stojí?

No, to je otázka do pranice. Za mých mladých let to bylo jednoduché - kluk se zeptal, chceš se mnou chodit? Mladý muž se zeptal: chceš si mě vzít? Zralec se zeptal: sestěhujeme se? No dneska je to evidentně složitější. Anebo mám jednodušší paměť:-)

Dnes mám ale na mysli jiné balení - cestovní. Možná máte cestovní seznamy, které různě doplňujete a proškrtáváte. Ale já stejně vždycky až na místě přijdu na něco, co mě přece mělo napadnout, že budu potřebovat. Třeba o tričko víc. Nebo o košili míň. Nebo peroxid do bolavého ucha. Náhradní brejle. Něco na spálená záda? Mimochodem, používáte na ně alkoholové obklady? A pomohly?

Prostě balím a docela si to užívám. Učím se zaříkadla proti zmijím růžkatým a pruhovaným křižákům, a přemýšlím, jestli brát kolíčky na prádlo, protože ty nejsou v katabatických větrech stejně nic platné (v duchu včerejšího Mariččina článku „jsou na pendrek“).

Co si do svého cestovního rance nezapomínáte přibalit - kvůli čemu se na místě tlučete do hlavy, že by se vám to tak velice hodilo, a nenapadlo vás to vzít?

Každopádně užívejte krásné babí léto s chladnými nocemi. A jelikož máme obvyklý vípák, pište sem o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.

Já jdu balit :-)