Mám ráda jaro. Když se vše kolem začíná opravdu probouzet. Když se zima krátí, stromy, keře jsou zatím holé, ale tu a tam se na záhoncích už objeví první poslové jara. Ještě než to pravé pučení propukne naplno, vykouknou někdy i pod sněhovou pokrývkou sněženky, bledule, čemeřice, krokusy, nebo narcisky. Letos se k nim záhy přidaly netradičně i tulipány, hyacinty a irisy. A jak se jen trochu oteplí, přidávají se i další rostliny. Většina stromů si nejprve oblékne čerstvý, zářivě světlezelený kabát z listí, až později přijdou i květy. Čím dál víc se ozývají ptáci. Samečci lákají svým zpěvem samičky. A netrvá dlouho, a už se objeví první vejce v hnízdech, první mláďata.

Pravidelně, několik let za sebou, čekám na slavíka. Zpívat začíná každý rok na přelomu dubna a května. V naprostém souladu s verši básníka K. H. Máchy :-)

„Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech…

Je také u vás slyšet slavík?

A jelikož máme obvyklý vípák, pište sem o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit. Účastníkům Setkání přejeme úspěšné a radostné setkávání :-)

Foto: Jitur. Album přetékající jarem si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti nebo níže v klikacím okénku.