VíP: Aneb víkendový pokecník
logo VíP foto: Neviditelný pes
Onehdy jsem přemýšlela, co zajímavého jsem se naučila od rodičů nebo někoho z rodiny. Třeba od dědečka jsem se naučila bezpečně rozeznávat holubinky, od babičky dělat zásmažku a trhat rybíz ne po kuličkách, ale v hroznech. A přidávat do polévky malé rajčátko. A prý každý týden stěhovala po bytě nábytek, což jsem asi taky pochytila a stěhuju se rovnou celá, na naše rodinné poměry hodně často. Sama jsem se naučila lézt na stromy, a dokonce slézat. Dodnes lituju, že jsem se nenaučila od dědečka plést košíky.
Samozřejmě toho bylo mnohem víc, ale nejvíc mi utkvěly tyhle drobnosti. Máte taky nějakou dovednost, drobnost, zajímavost, o níž víte, že jste ji pochytili v dětství a provází vás dodnes?
Což mě přivádí k úvahám o čase a oslím můstkem k dnešní noci. Nějak jsem žila v domnění, že čas se posunuje až příští týden, ale ouha, je to už dnes. Smiřuje mě s tím jen název „letní“, je takový optimistický.
Takže se na neděli co nejlépe vyspěte :-)
Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoliv, co vás zajímá a oč se chcete podělit.
