27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


PŘÍRODA: Lednový západ slunce

29.1.2024

V druhém týdnu letošního ledna jsem sledovala zvláštní západ slunce. Zvláštní proto, že krvavá obloha byla všude, jen ne na západě. Nevzpomínám si, že bych ji kdy v zimě takhle viděla.

Z okna kuchyně koukám na jih. Krátce před pátou večer jsem skrz větve magnolie zahlédla prosvítat světle růžovou oblohu. Vzala jsem si digitál a vyšla s tím, že si zapadající slunce vyfotím. Zimní slunce zapadá dříve, na naší zahradě je to spíše na jihozápadě než přímo na západě, navíc je skryté za stromy. Když není západ právě působivý, snadno ho i propásnu..

Ten den ale západní obloha zcela postrádala červánky, byly na ní jen bledé, šedorůžové šmouhy. Naopak červánky byly vidět na severní straně, barvy spíše do oranžova. I tak mě překvapilo, kde se tam vzaly, když „na západě“ slunce ještě ani nebylo vidět. Zato když jsem se otočila přímo na jih, celou oblohu protínal široký růžový pruh.

Nebe mělo tak zvláštní barvu, že jsem přešla na zahradu našeho vedlejšího domu, odkud byl mnohem otevřenější výhled na oblohu. Stála jsem tam jen krátce, ale připadala si jako uprostřed rudého čarovného kruhu. Bylo pár minut před pátou, poměrně teplo a zcela bezvětří. Přesto obloha během několika dalších chvil rychle měnila barvu i seskupení a já navíc měla dojem, že zapadající slunce pluje po obloze tak nějak opačně. Tedy od matného západu...

Západní strana 16.56

... přes červený pruh na jihu...

Jižní strana 16.59

... do sytě červené na východě (bohužel zakryté stromy)...

Jihovýchod 17.00

... aby se pak na severu téměř jednolitá červeň roztrhala na krvavé šmouhy.

Severní strana 17.02

Ty rychle měnily tvary a přes již zmíněné bezvětří po obloze přímo letěly směrem na západ. A tam, konečně na správné, západní straně naší zahrady, krvavě zalily lednovou oblohu. Nádhera.

Západní strana 17.03

Nevím, jak by tahle krása vypadala někde na holém kopci, možná i tam bych měla pocit, že se se mnou zem točí. Tohle bylo 11. ledna 2024, o dva dny dříve se přes Alabamu přehnala bouře a tornáda. Možná tahle zvláštní obloha byl nějaký pozdní už klidný „ocas“ bouře, možná to s ní nemělo nic společného. Jsem ráda, že se mi podařilo tak zajímavě zapadající slunce nafotit, snad se bude líbit i vám. Pro představivost jsou na nich označené světové strany a čas.

Foto: Marička Crossette. Podívejte se do úplnější fotogalerie!

Marička Crossette Neviditelný pes