27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


PSI: Balada o Dantovi

21.9.2022

Moji milí Zvířetníci,

jsem na ránu po palici. Zprávy o nás nedávám, pak si za to nadávám. Psát já nějak nezvládám, sama se steskem užírám. Ač zrcadlo jsem nerozbila, sedm let smutku jsem zažila. O tom nechce se mi psát, chybí navždy, kohos měl rád, a ještě hůř, když byl ještě mlád...

Princezna Cuprum

Od loňska to fofr vzalo, doma zůstalo nás málo. Kočkour, co mě vytáčí, Feli, ten byl jinačí…

Feli se svatozáří

Mikina dva roky máme, kolik mu je, to neznáme. Není žádný mladíček, hluchý je jak špalíček. Je však velký optimista a má nás rád, jsem si jista. Šerif, smíšek, pidipes, za fenkou by pod plot vlez. Je on velký útěkář a jsem ráda, že je náš!

Darek je starší pán

Černý Dar má 13 roků a není mu už moc do skoku. A tím výčet zvířat končí a Darek se už možná loučí... Než myslet na hrobeček, potěšil by psí drobeček?

Rozum jasně NE mi říká, zapomeň hned na štěníka, Darek je nerv, doba zlá, Mikiho máš za mazla! Koník Dyktando, ač můj není, přináší mi též potěšení. Ještě Zorka živa byla, když jsem mu důchod přislíbila.

Dyktando

Už pár let mu ten slib plním, se sedlem ho moc nehoním, je to koník charakter, bez sedla mě nosí ven...

Dyktando

Moje hlava v tom má jasno, v srdci mi však něco zhaslo. Motám se jak ve spirále, štěně jo–ne, a co dále? Zoufalství mnou v noci smýká, pořídíme jezevčíka?!

Inzeráty procházím, to, co chci, nenacházím. Koukám i na útulkáče, srdce nad nimi mi pláče. Dar však žárlí na Mikiho, nejde přivést psa dalšího... Jezevčík je malinký, bude dělat blbinky... Fakt miluju jezevčíky, kliknu však na ohaříky. A jsem rázem jaksi v háji, rezavečci už koukají. Ze slezských luk stanice úspěchy má velice, taky vrh Cé a vrh Dé, to Déčko mě uhrane. Když v něm jméno Dante bude, rozhodnutí rychle pude.

Týden svůj vnitřní boj vedu, vyhrát jaksi nedovedu. A tak zvedám telefón, vnímám vyzváněcí tón. A už slyším chovatele, říká jména, do pr**le! Jméno mají vybrané, Dante už je zapsané. Dé chlapečky tři mají, na pánečky čekají...

Dante poprvé

Na návštěvu jedeme, jen nezávazně se koukneme. Zálohu však v kapse mám, psíčka si hned vybírám. A tak nejjemnější chlapeček dostal jméno Danteček. Hodinu jsme prokecali, na klíně mi spal můj malý. Zálohu tam nechávám, nemám už chuť váhat dál, Dante je krásné stvoření, v chovu žádný háček není.

Za dva týdny jsme tam zase, smečka už se venku „pase“. Šestnáct malých ohaříků v ohrádce dělá rotyku, jsou jak smečka piraní, zoubkama se ohání, větší i ti malí, pořád by si hráli. Pak je zmůže únava, kdo dřív usne, vyhrává. A hošíček můj maličký okusuje kytičky. Mělo mě to varovat, že je pořád bude žrát...

Štěňata, mezi nimi Dante

První červen, krásný den, pro štěňátko si jedem! V ohrádce už jsou jen čtyři, Danteček též brzy zmizí. V autě chvíli naříká, pak si hodí šlofíka. Cesta k nám ta dlouhá není, doma bude překvapení. „Jé-min-ko-te!“ Miki říká, hned se žene na štěníka. Ten je trošku vykulený, strach v tom ale vůbec není. Darek výraz má: „Já bleju! Na smraďocha já vám se*u!“

Dante a Darek

Strejda není veselý, ač se Dante tetelí, zhnusen domů odchází, Miki prcka provází.

Miky a Dante

Jdeme bydlet do patra, nečeká tam ondatra, ale kočkour Edínek, co je trochu blázínek. Marně čekám na honičku, štěně koukne na kočičku, vůbec ho to nebere, prý se radši nažere. Tváří se jak staří známí, kdo ví, kdo je mezi námi...

Dante a Edinek

A tak mám teď štěňátko, vyrostlo mi zakrátko. Vyrostly mu nožičky, zuby, ba i kuličky. Spinká se mnou v posteli, oba jsme to tak chtěli. Dante nemá ručičky, vše bere do hubičky. Cínie i astry žere, v noci jejich stonky bleje.

Mléčné zoubky, jehličky, bodal mi do ručičky, natrhl mi kalhoty, zkusil načnout i boty. Když to štěně přezubilo, tak se mi dost ulevilo. Pro změnu mám modřiny, prcek dělá kraviny, rád mě bere útokem, blýská divokým okem.

Dante

Mikinka on někdy týrá, Eďa na to klidně zírá, pak jim rovnou do hry skočí, Dante hned po něm se točí, spolu se pak bytem řítí, jsem už z toho někdy v ř***. Miki ho má velmi rád, ač je drsný kamarád. Danteček má velkou sílu, jenom nemá správnou míru. Mikinek je mírný, malý a asi už bude starý, snažím se ho ochránit a zranění zabránit.

Dante a Miky

Darek štěndo ignoruje, do her se nezapojuje. Drsně na něj z výšky štěká, Danteček se však neleká, vrtí celým tělíčkem, líže tlamu jazýčkem. Kéž bychom psa vychovatele měli, co ukázal by mu mantinely. Ani teta Elsa není, to je tedy nadělení.

Teta Elsa

A tak štěně zpovykané asi se ředitelem zeměkoule stane! Když ho večer chytí amok, zastavit ho nemám nárok. Vždycky, když je ospalý, mívá tyhle návaly. Nechce slyšet povely, je jak cvok, ač veselý.

Dante, Darek a Miky

Když ho lapnu do náruče, srdíčko jak divé tluče. Pak ho do postele složím, usne hned, a to je boží! Spinká jako andílek, ten rezavý blázínek. Je to velký aktivista, občas spíše terorista. Malinký byl jen krátko, v trávě se mi už neztratí, nohatý je jak hříbátko, a hormóny s ním mlátí.

Dante

Občas zvedne nožičku, nedělá nám loužičku, na to je moc šikovný, od července už to ví. Bobky doma nedělal, na ven si to nechával. Aportky mi hezky nosí, umí dát pac, jen neprosí. Na to je moc veliký, radši dělá hopiky.

Na stůl on se klidně koukne, ze dřezu si vody lokne, na parapet vyskočí, to už oči protočím… Dost o sobě pochybuju, jestli ho ukočíruju.

Dante

Na volno si běhá rád, s každým by byl kamarád. Lidi a psi jsou lákadlo, rázem je z Danteho zlobidlo.

Miminka též miluje, po kočárcích pokukuje. Pohrál by si rád se všemi, z toho trochu úzko je mi. Jak štěňátku vysvětlit, že ne každý ho chce mít? S každým by se bratřil hned, netuší, že i zlý je svět. Pustím ho, jen když jsme sami, nebo když jsou s námi známí, kterým pejsek nevadí, baví je, když dovádí.

Dante

V loukách je to nejlepší, to ho vždycky potěší. Tryskem šťasten utíká, od tlapek bláto stříká. Do vody se vrhá rád, pořád si chce jenom hrát, rákosí i klacíčky, vše bere do hubičky. Zkouší taky plavání, nejde mu bez cákání, ale to se časem poddá, hlavně, že ho láká voda. V řece proti proudu plaval, to pod vodou vzorně hrabal!

Nebaví ho omezení a FUJ prý pro něj povel není. Šťastný krade kapesníky, krade deky i ručníky, papírové krabičky cupuje na kousíčky, to je skvělá zábava, ocásek mu jen mává!

Dante

Pelíšku dělá návrhy, taky mi skáče na nohy. Udělám krok – sundám štěně, co na mě kouká blaženě. Je těžké se nezasmát, ale to on má moc rád, pak se na mě s láskou vrhá, drápkama mi nohy trhá, diví se, že na něj ječím, ty kulky má čím dál větší…

Dante

Pět měsíců měl teď v září a v očkách mu čerti září. Jindy je jak andělíček, vzorně podává mi míček, do ucha mi zafuní, do očí dlouze čumí, ruku něžně olíže, ležet chce co nejblíže.

Dante

Nejsladší je, když jde spát, hladit pupík má moc rád. Má už dvacet kileček a ač je občas sprateček, je to můj skvělý Danteček!

Foto: Ap. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do veselé fotogalerie!

Pozn. red.: Omlouvám se autorce, ale jak zachovat formát slok, na to jsem ještě nepřišla :-)

Ap. Neviditelný pes