Pátek 10. července 2026, svátek má Libuše, Amálie

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

PSI: Night zase na Jadranu

Xerxová
diskuse (47)
Sledovat na Googlu

Moře jsme si užívali úplně všichni foto: XerxoviNeviditelný pes

Tak tahle dovolená se opět vydařila. Složení klasické – čtyři dospěláci, tři Trpajzlíci a jedna doga.

Ubytování vyhledané na webu nezklamalo. Oplocená velká zahrada (ten plot byl sice spíš symbolický, ale Night byl vzorný), obří zastíněná terasa, kde jsme trávili veškerý suchozemský čas, dobře vybavená kuchyň i dostatek postelí. Ale hlavně dvě strany pozemku končily „v moři“ – zadní vrátka vedla na betonový chodník, ze kterého bylo několik schodišť do vody, a chodník končil v malé zátoce vysypané drobnými kamínky.

Výhled z horního balkónu na kostelík Sv. Kuzmy a Damiána

Navíc to bylo na konci světa. Byla to Vozarica, část vesničky Ribnica, blízko větší osady Kruševo a na mapě jde najít nejspíš až větší Obrovac... Turisti žádní. Tedy skoro žádní. „Naši“ plážičku a molo jsme měli pro sebe celé dopoledne. Až pak se objevili první místňáci. Jen se všichni hrozně báli Nighta, takže ten měl odpoledne a večer zaracha.

Moře jsme si užívali úplně všichni

Ale protože od vrátek viděl přímo na nás, jak se koupáme, tak mu to nevadilo a dělal nám dozor. Když na konci týdne odpolední teploty stoupaly nad pětatřicet stupňů, byl vždy zlit vodou, aby se na své hlídce nepřehřál. A poslední den (nejteplejší) nás už k vrátkům jen doprovodil a vrátil se do stínu na terasu. Stejně nás viděl a hlavně slyšel...

Viděl na nás, a tak byl v klidu

Byla to naše první dovolená, kdy auto skoro neopustilo zahradu. Jediné dvě autocesty byly pro melouny – neb pod osm kilo se zde neprodávají :o) a obchůdek (hodně maličké smíšené zboží) byl přes kilometr daleko. Po rozpálené silničce bez kousku stínu. Naštěstí poblíž našeho domku byla nad mořem restaurace, která měla velký zmrzlinový pult. Takže dítka měla každý podvečer procházku za sladkým cílem.

Cesta pro chleba - čas 6:45, teplota 22 stupňů

Jinak to bylo stále stejné: snídaně, plavání, svačina, plavání, oběd, pozor změna – polední klid (dospěláci kávu, dítka pohádku), plavání, svačina, plavání, zmrzlina, plavání, večeře, pohádka... a dítka a pes znaveni padli do pelechů a my si sedli na terasu k vínu a pozorovali rybáře.

Z terasy focený západ slůňa růžový...

Nebyla by to dovolená pro každého. Žádné večerní korzo, žádné diskotéky či výběr restaurací. Ani tržnice s ovocem a zeleninou tu nebyla. Jen křik racků a ještěrky na každém kroku. A taky velký tlustý tmavý had, kterého jsme s Nightem vyplašili u kostelíku.

Ještěrky byly všude

Ani koupání by každému nevyhovovalo. Měli jsme štěstí, že naši Trpajzlíci jsou kachny – a vůbec nepotřebovali pevnou půdu pod nohama. Neb tři metry od břehu už jsem nestačila ani já. Ale nám šlo o zdokonalení plavání – a protože úžina daleko od otevřeného moře slibovala klidnou hladinu (a tento předpoklad se vyplnil), tak dítka plavala a blbnula a cákala a vůbec si užívala celý týden mořské vody.

Pobřežní hlídka

Větší Trpajzlík (v červnu mu bylo sedm) propadl kouzlu šnorchlu a ploutví. Nejen že obdivoval nejrůznější rybičky a kraby a mušle a acetabulárie, ale hlavně v pátek dokázal s Pepou přeplavat celou úžinu. Po chvilce odpočinku na druhém břehu se v pohodě vrátili zpátky. Kolmá vzdálenost je 160 metrů – a to rozhodně neplavali díky proudu rovně...

Trpajzlík prvňák přeplaval úžinu tam i zpátky

A Mrňavka (až v srpnu bude pětiletá) plave s pomocným páskem jako ryba a bez něho uplave bez problémů osm temp. No a čas byl i na plavbu na malém člunu, na válku s vodními děly, na skoky ze člunu i z mola, blbnutí na nafukovacích kruzích... prostě vodní prázdniny. I děda s babičkou toho naplavali o hodně víc, než v minulých letech.

Night byl oblíbeným cílem vodních děl

Night se nehrnul do plavání. Jen když jsme všichni byli z jeho dosahu, tak se za námi vydal. Ale raději řádil tam, kde stačil. Nebylo mu moc jasné, jak to dělám, že mi kouká jen hlava... a když jsem na nebohého psíčka udělala „vorvaně“ náhle se nořícího z vln – uskakoval a hlasitě mi nadával...

„Pomóóóct, vorváááááň"

Průzračné moře před vrátky prostě nemělo chybu. A už musím pomalu přemýšlet, co podnikneme příště...

Podvečer

Foto: Xerxovi. Určitě klikněte do kteréhokoli obrázku a podívejte se do bohaté fotogalerie.

Aston Ondřej Neff
10. 7. 2026

Řeknete, že jde zase o pražskou lapálii a co že je vám do ní.

Ondřej Neff
10. 7. 2026

Jen to považte, čtvrt tisíciletí!

Ladislav Jakl
10. 7. 2026

Přestaňme chodit kolem téhle modly nezávislosti po špičkách.

Jan Bartoň
10. 7. 2026

Rusku pomalu otevírají vrátka, aniž by byla válka na Ukrajině ukončena.

Gita Zbavitelová
10. 7. 2026

Turecko v posledních letech stupňuje protiizraelskou rétoriku.

ČTK, Lidovky.cz
10. 7. 2026

Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké...

Josef Kopecký
10. 7. 2026

Poslanci hlasují o novele stavebního zákona, která má podle poslanců vládní koalice zrychlit a...

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek ve vyjádření pro iDNES.cz odmítl kritiku iniciativy...

Matěj Svěrák
10. 7. 2026

Ministr zahraničí Petr Macinka po summitu NATO v turecké Ankaře navštívil v pátek Řím, kde proběhlo...

Lukáš Kovanda
10. 7. 2026

Vláda, která by chtěla Maďarsko přiblížit euru a Evropě, by kvůli nákladům této cesty mohla otevřít...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz