Kuííí, kuííí, kuííí, časně ráno po rozbřesku, na větvi asi 15 metrů nad námi se inzeroval krásný papouch - Kakadu žlutoocasý - (yellow tailed black cockatoo - Calyptorhynchus funereus). Přes půl metru dlouhý, celý nádherně černý jako kus antracitu se zářivě žlutými ocasními péry.

Abych upřesnil, ON se neinzeroval ON jenom "tokal". Nenápadně se však inzerovala jeho družka, tak jak to samičky umí (nejen tohoto ptáka, že ano...) a hormony se samečkem již konaly svý dílo. Mlátily s ním, jen to drnčelo.

Předkláněl a zakláněl se na větvi, až jsem myslel, že mu upadne tělo. On to však pokaždé vyvážil a pokračoval. Chocholku střídavě vztyčoval a ukládal a nádherný ocas se žlutými péry měl roztažený jako krocan a občas jím ve vrcholném vzrušení zatřásl, až to zarachotilo.

Vůbec mu nevadilo, že jsme pár metrů od něj. Patrně nás vůbec nevnímal, jak byl zaujat celou tou ceremonií. Nepřestával "zpívat", a když samička seskočila s vyšší větve na tu, na které byl on, tak se blahem zalykal a vypadalo to, že ho každou chvilku klepne pepka.

Věřím, že kdyby ztratil v tu chvíli balanc, tak by ani nevěděl jak lítat a spadl by na hubu éé vlastně na zobák. Velkej a krásně papouchovsky zahnutej. Tak byl zpitomělý láskou.

Jak to má ta příroda pěkně zcuknutý. Samičce stačí dát signál, že je "available". Samečkovi zapracují hormony a v procesu "prokreace" málem chcípne vypětím a vyčerpáním. Konečně v živočišné říši je dosti případů, kdy samečci po milostném aktu hynou, nebo dokonce slouží jako chutný zákusek samičce.