ROZCESTNÍK: Hospodářská krize a piknik na Harbour Bridge
Všude se hází miliardami, zachraňují se banky, automobilky a dluhy budou platit ještě vnuci našich vnuků, pokud tu ještě nějací lidé zbudou. To jen tak, co kdyby vyšly předpovědi pana Nostradama, že ano. Kritická léta by měla být 2010 - 15.
Aby se však zmínění politici chovali tak jak velí zdravý selský rozum, když přijde bída, tak šetřím a nerozhazuju plnými hrstmi, tak to ne. Osobní vypočítavost a v mnoha případech prostá blbost je příčinou, že v těchto kruzích vládne falešný optimismus, který je občas podkládán činy přinejmenším podivnými. Uvedu nedávný příklad od klokanů.
V neděli, 25. října, nám v Sydney zavřeli světoznámý přístavní most - Harbour bridge. Jen na neděli. Proč? Náš milý pan premiér, Nathan Rees, a jeho kumpáni z labour party co nám nyní ve státu NSW vládnou, předhodili občanům chléb a hry. Podobně jako ve starém Římě, když se začalo smrákat nad tehdejší říší římskou.
Úderem půlnoci ze soboty na neděli byl most uzavřen a na osm dopravních pruhů, kde normálně proudí denně přes sto tisíc automobilů, bylo započato s pokládáním travnatého koberce. Ano, po celé půlkilometrové délce mostní vozovky. Celičkých 10 000 metrů čtverečních trávy Kikuyu, tedy celý hektar. To proto, aby ti občané, kteří projevili zájem, si mohli za úsvitu udělat snídani v trávě, jakýsi piknik na Harbour bridge.
Organizátoři udělali této události bombastickou reklamu, pod heslem "Snídaně na mostě". Zájem projevilo 190 000 občanů a tak byla uspořádána loterie a bylo vydáno 6 000 vstupenek výhercům. Ne však všichni se ráno na snídani v trávě dostavili, jak nám praví reportáž, na prázdná místa by se býval vešel další tisíc návštěvníků. Počasí bylo pošmourné a vyšlo jen tak tak, v poledne už lilo jako z konve.
Premiér Rees se patřičně zviditelnil a dal se slyšet, že ten jeden milion klokaních dolarů co tato sranda daňové poplatníky stála, se desetkrát vrátí očekávaným zvýšením turistického ruchu. Prý taková levná megareklama, která ukazuje Sydney jako město kde je možné vše. No, v tom má pravdu. I okrádat daňové poplatníky.
Návštěvníci na snídani v trávě na mostě spapuškali 9 500 jablek, 7 000 dávek malinového džemu, 4 800 chlebů, 6 750 jogurtů a 6 000 šálků kávy. A to je jen to co se tam prodalo. Co si přinesli sami, se nepočítá. Takže hlady netrpěli.
Proslýchá se, že naši báječní politici z tohoto chtějí udělat každoroční záležitost. A proč ne, když to odvede pozornost občanů od obludné zadluženosti státu a prachmizerného managementu toho samého. Jakákoliv akce co zatlačí do pozadí skutečné a nemalé problémy je politikům dobrá k balamucení občanů.
A ještě trocha statistiky o sydneyském přístavním mostu. Je to na světě největší klenutý ocelový most. Oblouk se klene celých 503 metrů a na nejvyšším místě je 134 metrů nad hladinou krásného sydneyského zálivu. Pod mostem je světlost úctyhodných 49 metrů a tak i velké zaoceánské lidi nemají problém pod ním podeplout. Konstrukce z 52 800 tun oceli nese 8 pruhů dopravy a dvě železniční linky, mimo chodníku pro chodce a cesty pro cyklisty.
To vše je 49 metrů široké a nejširší u tohoto druhu mostu na světě. Od roku 1989 více jak 1,8 milionu návštěvníků se vyšplhalo až na vrcholek mostu za tučný poplatek kolem jednoho sta klokaních dolarů. Výhled na Sydney je odtud nádherný. Masivní čtyři 89 metrů vysoké pylony jsou pouze dekorativní. Jsou ze železobetonu a obloženy jsou žulovými kvádry. Jen těchto je 17 000 metrů kubických. Byly vytěženy 300 km na jih od Sydney u Marulanu.
Most je nesen výlučně ocelovým obloukem. Deset let trvá jedno natření tohoto mostu a spotřebuje se 30 000 litrů barvy jednou vrstvou barvy. Natírání začalo s postavením mostu a nikdy nekončí, stále pokračuje. K jeho postavení bylo použito 6 000 000 nýtů. Co se často neudává nebo špatně, tak 21 % oceli mostu je z ocelárny Poldi.
Kdo má o most zájem, tak zde jsou odkazy v angličtině.
http://en.wikipedia.org/wiki/Sydney_Harbour_Bridge
http://www.sydneyharbourbridge.info/
Takže reklamě města Sydney bylo učiněno zadost a nyní budeme sedět a čekat jak se nám zvýší turistický ruch v době, kdy skoro každý sedí doma na zadeli, protože nemá na rozhazování díky nezaměstnanosti nebo podstatně nižším výdělkům. Že ještě vnuci našich vnuků budou splácet nyní vytvořené dluhy a tuto dobu proklínat zřejmě nynějším politikům nevadí. Jak by také mohlo? Mají charakteristickou hroší kůži.
Další fotky najdete zde