19.3.2024 | Svátek má Josef


PTÁCI: Opeřený křikloun

18.6.2008

Děti našly sýkorčího dorostence cestou ze školy a skončil, jak jinak než u nás. Zkušeností s podobnými tvory máme dost a tenhle, i když mokrý a prochladlý, evidentně boj o život nehodlal prohrát. Už po půl hodině pochopil, že lidská ruka znamená jídlo a ze všech hlasů kolem neomylně rozeznal ten můj. Po druhé půlhodině jsem pochopila já, že delší interval krmení neukecám. Vaňková - sýkorka 4
Nastal problém, čím krmit, protože housenek je letos málo a přeci jen jsem zaměstnána i jinak než lezením po dubech a vybíráním různé žoužele z lupenů. Naštěstí jsem zjistila, kde se dají sehnat mouční červi, takže s obživou problém nebyl. Existují samozřejmě i náhradní řešení jako tvaroh, naškrábané maso atd., ale pořád je to jen náhražka.
Další krok - naučit zbytek rodiny, že se kroutící se fujtajbl dá opravdu vzít do ruky a vložit do zobáku té vřeštící opeřené kuličky. Po jedné cestě  autem  na trase Černošice - Kvilda, kdy jsem řídila, pochopila Péťa i manžel, že jim opravdu nic jiného nezbude. To hulákání se totiž nedá moc dlouho vydržet. Vaňková - sýkorka 1
"Mamí, ten prťavec má hlad." "No tak ho nakrm." "Já bych jo, ale na ty hnusáky fakt sahat nebudu, to po mě nechtěj. Ať ho nakrmí táta!" ,,Už jsi mě donutila vzít do ruky hada, krmit ježka masem, dělit se se psem o kedlubny, ale moučnýho červa do ruky nevezmu, to bych nepřežil." "Vy jste měkkýši zbabělí, aby vám náhodou neupadly ruce! Zastavovat nebudu, nebo nestihnem závody." "Tak já to zkusím, ale zvedá se mi z nich žaludek, fuj! Ježišmarjá, to je hnus, ale zbaštil ho. Ale dalšího mu dá táta, já se s tim teď musim psychicky vyrovnat."
Chudák manžel rezignoval, převzal vřískající košík a krabičku červů a s komentářem, při kterém jsem slzela smíchy, sýkorku opravdu nakrmil. Od té doby opeřený tajtrdlík tvrdí, že má tři rodiče a v jeho přítomnosti nesmí nikdo z nás promluvit, aniž by pak musel plnit rodičovské povinnosti. Zkouší to i na psy, ale ti to bohužel opravdu nezvládají. Jen se strašlivě diví, co to zase máme za kámoše.
Jsou situace, kdy mám pocit, že máme potomků víc, než kolik jsem schopna zvládnout. Teď si uvědomuji, že taková sýkorčí máma to má mnohem složitější. A tak tohle krátké povídání posílám do světa s přáním, aby si lidi uvědomili, jak jsou tihle ptáčci nesmírně užiteční. Važme si, prosím, všech těchto obyčejných tvorečků, kteří nás chrání před hmyzími škůdci a jsou velmi užitečnou částečkou obrovského soukolí Přírody. 

Vaňková - sýkorka 2


Lucka Vaňková