Na Hromnice o hodinu více a také má Night de Garaba narozeniny. Letos už sedmé.

Před rokem jsem výroční povídání končila slovy: Držte mu palce – všechny naše dosavadní dogy šesté narozeniny slavily v plné síle a bez sebemenších potíží. O půl roku později už nežila ani Aronka, ani Xerxes... a z Betky byla nemocná psí babča...

Chvíli to vypadalo, že je opravdu šestka pro naše dogy zakletá. Hned zjara si Night pořídil zápal plic. Léky zabraly rychle, psisko docela dlouho mělo klidový režim, ale až na malé zvolnění jeho bláznivých trysků to dopadlo dobře.

Dokud sníh dovolí, nejlépe je v lese za humny. Night v lednu 2021

Tam se dá lítat a blbnout...

I klackování mě stále baví

Den před odjezdem na Velkou prázdninovou cestu s Trpajzlíky mi zatrnulo podruhé (první díl cesty zde, druhý díl tady a třetí zde). Pes začal bojkotovat nastupování do auta. Odjeli jsme vybaveni léky – dovolenou jsme zvládli úžasně, ale po návratu rentgeny nedopadly dobře. Rozsáhlá spondylóza.

Klep, klep, klep. Raději to zaklepu. Ale léky na bolest bere velmi zřídka (v lednu jedinkrát). Rampu k nastupování i sestupování se naučil používat, ale když se rampička náhodou do auta nevejde – vůbec nic se nestane – psík zvládá vyskakovat i nastupovat bez ní.

V prašanu se dá běhat, i pokud je ho hodně

Tento lesík se opravdu jmenuje Opičák

Nesu si mokré pyžamko z garáže domů (svlékám ho, aby v autě pohodlně jel nahatý)

Stále běhá, skáče, klacky tahá… stále ještě občas kolem nás trýýýýskááááá mamut s výrazem šílence. Zkrátili jsme trochu délku výletů, nyní v zimě ho vozíme dál do kraje – kde nemá sněhu nad kolena, ale jen ke kotníkům… ale pohyb mu potíže nečiní. Oblékám ho – protože záda potřebují teplo. To vůbec neřeší, lítá, až za ním šosy kabátu vlají.

Doma má v poslední době pocit, že si může vykníkat pozornost, něco na zub, nějakou zábavu… prostě chce něco teď a hned, a když to nejde, tak zvýší sílu teskného kvilu. Prostě umanutý důchodce… Ale jak k těm nejmladším, tak i nejstarším členům rodiny se chová nesmírně laskavě, mile a přítulně. Na mě si klidně zavrčí, ať ho neotravuju, na ně nikdy.

Trpajzlíky venčím rád

Výlety za nízkou sněhovou pokrývkou - Hradčany

Pózuju s Ještědem

Zvládá v pohodě dny, kdy se nic neděje, i dny, kdy neví, kde mu jeho obří hlava stojí. Rok koronavirový mu přinesl často zábavu v podobě týdenní domácí online školní docházky Trpajzlíků, kdy pak musí u všeho být, všude asistovat, všechny doprovázet… a pak týden dospávat.

Všechny fotky jsou z lednových týdeníčků – takže opravdu aktuální (jak by řekl páník – nesluší mu to, neb je v kabátě). Myslím, že je z fotek vidět, že je Garabáč stále v solidní kondici fyzické i psychické.

No a budu končit stejně. Držte mu palce. Aby za rok… na Hromnice… tady mohlo vyjít pokračování. Veteránskou osmičku žádná naše doga nedožila. Je to pro Nighta výzva.

Žádný Jan Žižka z Kalicha - ale Night de Garaba z Kalicha

Foto: Xerxovi. Všechny fotky jsou z ledna 2021 :-)