28.9.2020 | Den české státnosti


PSÍ ROZCESTNÍK: Night a velká prázdninová cesta III.

12.8.2020

Předchozí díl najdete zde.

Den osmý: Saint Martin d’Uriage – Saint Léonard (a taky Sion)

Přiznám se, že jsem celou noc dumala, jak ráno dostaneme psa po točitém schodišti dolů. Naštěstí ráno ven nespěchal, klidně vyčkal, až uvařím snídani a trošku pobalím věci. A pak nastala akce Night a strmé schody. Zkrátím to – více méně jsme ho snesli.

Ostatní části sestupu zvládl zcela hladce, ani na skleněné podlaze nad mozaikou nezaváhal. Páník se vrátil do hradu a já se kochala krásným ránem na horách. Průzračný potok byl hned u parkoviště v podhradí, takže psisko si užívalo poměrně dlouhou poklidnou procházku. Když se k nám přidal zbytek expedice, vyrazili jsme směr Švýcarsko.

Masiv Mont Blancu.

Masiv Mont Blancu.

A měli jsme kliku na počasí. Od Albertville do Chamonix nám společnost dělal úchvatný zasněžený obr Mont Blanc. A když se před námi otevřelo hluboké údolí řeky Rhȏny, plné sadů a vinic a přesto z obou stran sevřené sněhem pokrytými vrcholky Alp, užasle jsme zírali všichni čtyři. Night nezíral, toho zajímalo, co kdo napsal kolem vyhlídky.

Zřícenina hradu Tourbillon v Sionu

Zřícenina hradu Tourbillon v Sionu

Ubytování bylo moc hezké, domácí nám schválili (a pochválili) plán na další dva dny a Pepa s dítky vyrazil do sousedního Sionu – jednak na nákupy, jednak na zříceninu hradu Tourbillon.

Prastarý opevněný kostel v Sionu

Prastarý opevněný kostel v Sionu

Na hradě se jim tak líbilo, že nestihli ani návštěvu prastarého opevněného kostela, ani otevřený obchod (koho by taky napadlo, že velké obchodní centrum zavírá už v šest).

Den devátý: Saint Léonard – Siviez – Saint Léonard

Protože nebylo čerstvé pečivo, snídali jsme tatranky ze železných zásob a vyrazili s psíkem obejít kousek místních vinic. Procházku jsme rychle ukončili, když jsme zjistili, že kolem nás nízko prolétá vrtulník... a stříká vinice. Než jsem zabalila na výlet, dojel Pepa na nákup a pak jsme již i se svačinou vyrazili do hor. K lanovkovému „uzlu“ Siviez.

Siviez

Siviez

Z domova jsem vezla zimní oblečení. Neboť ledovci pokrytý 3330 metrů vysoký Mont Fort dosažitelný lanovkou stál za návštěvu. Do ruksaku jsem ráno balila jen slabé tepláky a bundy. A na vrcholové fotce jsou stejně dítka v tričku a kraťasech. U jezera plného ledové tříště, uprostřed ledových plání. Protože vedro bylo i na horách.

Night ufuněný ve stínu

Night ufuněný ve stínu

Zatímco většina expedice si užívala lanovek a výhledů od Mont Blancu po Matterhorn, já s Nightem se toulala po horských loukách (orchideje ještě kvetly a horské azalky taky), brodili jsme průzračné potoky, fotili kravičky (zvuk desítek zvonců ale fotky nezachytí), vodopády. Hezky tam pod zasněženými štíty bylo.

Odpoledne nás Pepa zavezl ke vstupu do podzemního jezera a vrátil se s Nightem domů. Já s dítky absolvovala plavbu na pramičce po velkém podzemním jezeře s hlubokou průzračnou vodou. Bylo plné ryb a konečně (od krápníkové jeskyně poprvé) kolem nás byla příjemná teplota.

Statečně jsme si nezavolali odvoz, a v teplotách nad třicet stupňů jsme šlapali nahoru na vinice pěšky. A nechápali, jak může být pod zasněženými velikány takové vedro. Večer nás čekaly deníky, účetnictví a jeden díl Asterixe. A začalo velké balení.

Je vedro, víno zraje

Je vedro, víno zraje

Den desátý: Saint Léonard – Furka pass – Vaduz – Praha - Liberec

Ráno jsme všichni včas vstali, dobalení proběhlo hladce a dřív, než jsme doufali, jsme vyrazili na cestu domů. Ale dvě zastavení na nás ještě čekala. Řeka Rhȏna nás doprovázela při putování často. Jako široká mohutná řeka v Lyonu, Arles či Avignonu, její delta v Camargue (je to po Nilu druhý největší přítok Středozemního moře), jako horská veselá řeka v Sionu i Saint Léonardu.

Tady pramení Rhona

Tady pramení Rhona

Zbývalo nám dobýt její pramen. Vysoko v horách, na horském sedle Furka, Rhȏnský ledovec napájí malé jezero. A z něj vytéká Rhȏna. Takže jsme ji viděli od pramene až po ústí. Nebylo to snadné – přestavuje se vyhlídka a vše bylo za nehezkou stavební ohradou. Ale nakonec jsme pramen viděli.

Pramen Rhony přes stavební dráty

Pramen Rhony přes stavební dráty

Cestou jsme se kochali horskými loukami, svišti, vodopády... cesta ubíhala a jen kratičké zastavení (abychom si šlápli na území dalšího státu) bylo ve Vaduzu. A pak další a další kilometry, až do Prahy, do Vinohrad... a pak ještě kousek – domů.

Byla to zajímavá dovolená. První „puťák“ s Trpajzlíky. Zvládli ho skvěle – sice jsem zvyšovala hlas častěji než jindy (ono to časté balení, uklízení, přesouvání... a časovky jsou prostě náročné na disciplínu), ale byli báječní společníci.

Night

Night

Program byl náročný – 3456 ujetých kilometrů (pro nás ještě něco přes dvě stě navíc) za deset dní, nějaká ta historie, architektura, příroda neživá i živá. Ale také lanové centrum, lodičky, lanovky, koníci, plavání v bazénech, řece, moři.

Pes to měl letos složitější, přeci jen nebyl stoprocentně fit. Hodně jsem ho hlídala, hodně jsem se o něj bála a hodně mu bránila v blbnutí. Byl vzorný cestovatel – zvládnul v pohodě celý program. Často ho měl upravený – nemusel na lanovky (na první sedačkovou by to s ním stejně nešlo), na lodičky, do jeskyně. Zato se mohl pohodlně procházet přírodou, tak, jak má rád. Nebo spinkat na pelechu. To má taky rád.

Počasí bylo krásné. Až moc – protože teploty od druhého dne byly přes 30 stupňů, ale taky 37. A to už není ani maličko příjemné. Ale zase modré nebe na horách je lepší než šedivé těžké mraky, ukrývající vrcholky. Takže si nestěžujeme. Prostě to všechno vyšlo, jak mělo.

Dlouho to vypadalo, že nikam nepojedeme kvůli covidu. Nevzdali jsme to, vydrželi s nervy a nic nestornovali. Pak to vypadalo, že nepojedeme kvůli Najtovi. Riskli jsme to a vše dobře dopadlo. Prostě Expedice Francouzsko měla štěstí.

Foto: Xerxovi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!

Xerxová Neviditelný pes


Rychlá zdravá svačinka? Hledáme 40 testerek, které vyzkouší Sunar BIO kapsičky
Rychlá zdravá svačinka? Hledáme 40 testerek, které vyzkouší Sunar BIO kapsičky

Ve spolupráci se Sunarem, tradičním českým výrobcem dětské výživy, jsme si pro vás připravili velké testování BIO kapsiček.