Neděle 16. února 2025, svátek má Ljuba
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

POHÁDKA: O té nebohé komtesce - sojince

Jakub Sinderhauf
diskuse (282)

Dívám se před pár dny v horský podvečer z terasy přes travnatý svah, dolů k divokým jabloním jaderničkám. A najednou se odshora, nade mnou, od lesa, modře zablýskne, a bíle. Přeletělo to a usedlo na jablůňku. Ale copak - tebe jsem tu nikdá neviděl! Proč teď? Dávno už vím, že věci se nedějí jenom tak - Ale hned nato druhé blýsknutí, a druhý krasavec: a ten už těsně nad střechou, a mnou. Usedl k ní. Znehybněli - a já bych v té zastavené chvíli přisahal, že se přes tu louku dívají na mne. A náhle jsem věděl. Ano, slibuji vám to! Je už opravdu nejvyšší čas - léta chodím kolem té ztracené studánky a léta na tu děvčičku nebohou myslím...

- tož děcka - neskaj sem byla s vama spokojená, to mosím řéct! Ogárky pochválili pan učitel, a ani Verunka moc nešantila. Aj tata to pravíl, jak šél do chléva. Tak možete eště chvílu, než půjdete na hůru, byt ze staříčkem, šak je eště světlo - scete?

Scemé! - No a jak sa praví? - Děkujeme, maměnko! - No proto. Tu máte lampu na stůl a tatíčku, budete ím neco vyprávjat, že? - No cerenko, šak sa na to dlúho šteluju - víš-i, to jak to bylo s tú ubohú konteskú a s tým koncem teho našeho hradu...!

No tož to nebude modz veselé - ale nech, šak nech sa dovijú že aj také věci sa dějú. Tož tu máte v hrnku vaše lipáčí, šak jak vóní - a já tu eště v izbě chvílu budu u kolébača, než malá usne. Tak tichučko vykládajte, nebo to utnu - jasné? - Jasné, maměnko! - Tak než oproti nad pasekama vyjde měsíček. A už nás ani nečuť, tatíčku!

Tož... to bylo v dobách, gdy tu nahoře jak sa setmňélo, svítíl každý večer ten náš slavný hrad, co tu z něho sú už enem okopy a ty zbytky zdě. No a tak sa mu pravilo Světlov. V každém okně mňéli lampu a tá svítila celé noce!

Tož to moseli byt bohatí, staříčku - joj! - No byli. Ale najvěčí bohatství byla tá jejich jediná céra. Pravilo sa í konteska. A ona už byla veliká, a přepěkná byla - a už sa pomýšlalo na ženicha. Ale eště í nevybrali, a ona také ani nikam nechodila, tak ju to ani nesváďalo. A všeckým sa zdálo že to už lepší byt nemože.

Staříčku - a jak byla pěkná? Vjac jak já? - Ale berunko moja - to sa tak nedá řéct, šak tobě sú čtyři léta, a tá už byla - Jak súsedova Tereza? - No třeba. - Jak třeba, staříčku - šak vy ste ju moseli znat, né? Dyž už ste tu tak dlúho. Dyž si to tak pomatujete! Šak vy to mosíte znat od začátku světa, né? - No- skorem, děvčičko. Ale toto bylo e š t ě prv. - No toto!

Ale ona mňéla veliké tajemství, víte-i? Každú noc, jak celý hrad usnúl, a enem strážný chodíl kolem po hradbách, ona sa najednúc probudíla, a ruky dopředu, a oči dokořeňa - a vstala, vyšla z téj svéj izby, na schody - a rovnú na hradby! A tam chodíla, a nevěďéla o tem - a pak šla dovnitř, a ráno jagby nic!

Tož byla náměsíčná. Pravda, ten strážný ju viďél: ale šak věďél, že jag na takú zavolá, lekne sa a už letí důle - šak to sa nesmí. Tak držél - - Tatíčku! Sa ně zdá! - no šak nic, cerenko. Držél pusu... áno? - No vidíte, že to ide. - ...no ále jednúc v noci, zrovna dyž býl plný měsíc, šél okolo mladý uhlíř, mňél už porichtovaný a zapálený milíř a tak se šél eště před spaním poprocházat. A najednúc vidí - navrchu chodí po kraju konteska! Zařvál, že co tam pro Boha robí?! A tá se lekla - a bum důle!

Ale ten bleskem přiskočíl a už mu spadla rovnúc do jeho rúk, ani sa nestačila leknút... A včil: tá prvně hledí na mladého šohaja, a ten tu eště k temu drží na rukách, a on hledí na ňu, a drží ju, a vidí všecko pěkné na ní, jaj... - Tatíčku! Šak u teho nemosíte tak prodlévat, že! Vy byste snáď tým ogárkom nevinným vylíčili aji nechcu řéct co. Všecko! Šak já vás znám, nebójte sa. Su vaša krev! - No šak já níc...

No v tu chvílu věďéli, že na sebja mosijú hledět do konca světa. A také hneď ona: Já - já ťa miluju! A jak sa rozední, půjdu za tatíčkem a maměnkou a že ťa scu za muža. - No ten v tú ránu věďél, že to tak neide: Jaj, nále ty si konteska a já uhlíř - cérko, to dobře neskončí! Ale tá hneď ráno za nima, a že: A já už vím, keho si veznu za muža, a je to enem ten mladý uhlíř, co stójí pod našima oknama. Žádný iný!

Tož to mňéla co řéct! Hrabince sa zatmílo před očami a než kdo co stačíl, zakříkla na ňu: Tož totok máme za všecko?! Uhlířa? Tak teho hneď včíl necháš! Aby si věděla, si enem hlúpá sojka! Bóže svatý, vidíš to?!

A včíl hrom, a - a ona - staříčku, napite sa, jaksi nemožete! - šak já - mňa to pokaždé tak zebere, víte-i: v t é j chvíli z ní, z téj děvčičky krásné, byla sójka!! A už křídlama mávla a šup, neščasnica, oknem ven!

Nále teď sa teprú chytnite stola, děcka: si myslíte, že to byla hrůza - n o a tá eště příde! Pár kroků od hradu šél v lesi zrovna myslivec, flintu přichystanú - a včíl sojka! Tož to bylo hneď: zamířit, stisknút - bum!

- Staříčku - !! Nestřelíl ju, viďte že né? - Střelíl, děvčičko... a padla dúle, a bylo... A už voláli cosik zhora od hradu a už běžali k nim hradní páni - darmo. Ležala tam, krásná sojinka, hlavičku na zemi - a v tu chvílu sa najednú ztratíla a vytrysknúl tam ze země pod tým velkým dubem prameň, len sa tak blyšťál, a už tam byla studénka, a už tékl aj dál - a to už všeci poklekali, a hlavama o zem bili, a o smilování prosili... darmo. A tož jí hneď začali říkat Sojsinka, ja bóže... -Tatíčku, napite sa. Já sem to věděla, přeca, že vás to zebere. Šak vím, že na to pérečko vám nesmí nikdo sáhnút...

Jaké, maměnko? - Tož to co majú staříček v rohu s obrázkama, skované pod provodovskú Panenkú Márijú - šak su hospodyňa, mosím o všeckém vědět, a třeba neřéct - také budeš taková, beruško. - Staříčku! No a o tem pérku nic - ? Ná tož... Ale nó - nebuďte taký! - Ogárku - víš-i, dyž sa vám dycky ztratím negdy iďa do lesa, tak idu navrch až pod hrad - a buď ke temu svatému obrázku pod ním, anebo k téj studénce - a tam si tak mudruju, buďa tak samotný enem s týma starýma stromama navrchu a s tú voděnkú, nemosím sa oščádat že su blázen - a jednúc seďa tam cosik ňa chytlo, že pravím:

Kontesko, šak já sa za tebja pomodlím, cérko neščasná, nebój sa! A v ten ráz znese se ke mně naráz blyšťavé pérenko jak to nebe navrchu. Přímo přede mňa! Enem zvednút. Vzhlédnu hore - nic nevidět, nic nečut... ná tož a tu ho mám. Vjac nevím...

No a najednúc za pár dní přinde myslivec zhora, a oči vyvalené a že: Ludé dobří, nikeho tam není! Nále gde? Tož na hradě! Oni sa zbalíli a v noci všeci odjéli gdoví kam, a néni tam nikeho, ani psů, ani slúžících - všecko pozotvírané, už enem srnky tam sú... jak je to zebrálo, ten žal, moseli preč... a už sa to začalo rozpadat, a od téj doby pořád...

Staříčku-u-u... Ale tož neplač, beruško. Šak každému je dobře, dyž už to má za sebú, šak sa zeptaj v nedělu velebného pána! - Staříčku, a zehnite sa - já vám mosím neco řéct, enem vám... možu sa také za ňu pomodlit, až půjdeme v nedělu za stařenkú? Tož ba možeš, to budeš hodná - neuškodí, baže... poť, otřu ti očiska... a včil rychlo kleknút a hore, spat.

Nech pod ochranú všech svatých přečkáte noc. - Vy také, staříčku. Šak že budeme pořád spolu? - Ná jak ináč, děcka moje... pravdaže s vama budu pořád, nebójte sa!

 

Hyena Neff
16. 2. 2025

V neděli jsme se vypravili s vnučkou a pejsky do Průhonic.

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Konzervativní noviny
15. 2. 2025

Mysleme s láskou a soucitem na ty první i na ty druhé.

Lubomír Stejskal
15. 2. 2025

Na 15. únor připadá v Kanadě Den vlajky.

Emil Bratršovský
14. 2. 2025

O té naší pivní kultuře...

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
14. 2. 2025

Tomio Okamura muže dělat pronásledovaného mučedníka.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Aston Ondřej Neff
13. 2. 2025

Deziluze z vlády vedené Petrem Fialou je ohromná.

czo Daniel Czolko
16. 2. 2025

Ve stíhacím závodě podtrhla parádní formu z aktuální sezony. Německá biatlonistka Franziska...

Josef Mlejnek
16. 2. 2025

Piráti si na celostátním setkání ve Zlíně vybírali volebního lídra. A dle očekávání se jím stal...

dyn Josef Dyntr
16. 2. 2025

Volby do Poslanecké sněmovny by podle průzkumu STEM pro CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem...

Milan Votava
16. 2. 2025

„Padl jako hrdina, jako dobrý Čech a pravý sokol, kterým byl už od mládí. Nikdy nezapomeneme jeho...

Lidovky.cz, ČTK
16. 2. 2025

V některých horských oblastech, zejména na severovýchodě, klesla teplota v noci na neděli pod minus...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz