21.11.2019 | Svátek má Albert


KOČKY: Jak Suzinka oplešatěla

16.10.2019

O předchozích Suzinčiných patáliích v r. 2018 si můžete přečíst zde.

Tento článek končí dobře :-)

Suzince bylo v r. 2018 deset let. Zhruba v osmi byla na operaci „se zuby“, protože měla vleklý zánět dásní. Co byla u nás, tedy od svých zhruba tří let, poměrně špatně jedla. Přičítali jsme to její neurotické povaze, které nijak nepřidalo, že jako dospělá musela opustit paničku, ocitla se v útulku a předchozí dvě umístění nebyla úspěšná – projevovala se agresivně, dominantně, nezvladatelně. Umím si představit, že někomu občas ujely nervy a pokusil se ji „umravnit“ třeba i nějakým pleskancem, ne-li hůř.

U nás se zabydlela pěkně, a když měla nějakou svou horší chvilku, nechali jsme ji prostě být a ona se za minutku uklidnila. Museli jsme na ni pomalu, „nechávat ji žít“, sama si přišla pro pohlazení. Ale mívala chvíle, kdy ji něco – třeba i jen nepatrný zvuk nebo pohlazení navíc – vystresovalo natolik, že se jí rozšířily zornice a bezhlavě kolem sebe sekala a ječela a nevnímala. To se dnes už prakticky nestává, ale zpočátku to bývalo několikrát denně. Konejšení, natož dotyky, to zhoršovaly. Nejlepší bylo nechat ji v klidu a po pár minutách z ní to zlé kouzlo spadlo, udělala „mňau“ a nechala se i lehce pohladit po tváři. Čas to zhojil prakticky úplně, ale pár let to trvalo.

Akorát s tím žrádlem se to nelepšilo. Ráno chtěla granule a stalo se prostě zvykem, že snídani vyblinkala. Takže jsem jí ráno dala granulí jen pár, počkala, až je vrátí, a po chvilce jí dala normálně nažrat, třeba i měkké krmení. A to už udržela. Blinkala ale relativně často. Na kontrolách u veterináře se nic nezjistilo, laboratorní hodnoty byly v pořádku, akorát ty dásně. Byly zanícené a s lety se to horšilo.

No nic, když jí bylo asi 8 let, šla na první operaci. Proběhlo to dobře, přišla o pár zubů, všechno vyčištěno, sešito, zahojeno. Předpoklad – mělo by to být dobré nadosmrti.

Jenže v r. 2018, tedy v jejích 10 letech, se při běžné kontrole a očkování ještě před Čendovým příchodem (o něm a jeho leukóze více zde, zde a zde) zjistilo, že zánět se v plné síle vrátil – přesněji dásně přerůstaly přes zuby a byly plné zánětu, to přerůstání je nějaká choroba s příslušným jménem, které jsem zapomněla. Dělalo mi to starosti, celková anestezie není legrace.

Bylo však rozhodnuto, že Suzinka na druhou operaci „se zuby“ musí, nejpozději v říjnu 2018 (to je z nějakého důvodu vhodná doba – domýšlím se, že není horko a kočky lépe žerou). Jinak hrozí vážné komplikace.

Takže 3. 10. 2018 jsem šla se Suzinkou na velkou kontrolu, a jelikož se zjistilo, že je ve výborném stavu, operaci nic nebránilo a rovnou si ji tam nechali. Vážila 3, 9 kg. Za pár hodin jsem si ji odnesla domů – všechno proběhlo bez potíží. Ze zubů jí zůstaly jen špičáky a řezáky, tj. ty „upíří“ a drobounké zoubky vpředu. Jak bude žrát? ptala jsem se. Nemám mít obavy, měkké krmení půjde dobře a granule požmoulá. Hlavně se musím postarat, aby začala co nejdřív pít a žrát. Dostala jsem pro ni kapky proti bolesti, ATB už měla ta dlouhodobá. Stehy vstřebatelné.

Suzinka se doma hezky probrala, ale žraní se s touhle operací samozřejmě nevylepšilo. Sice u misek posedávala, ale nic nepozřela, den, dva. Nepomohlo přemlouvání, lichotky ani vybrané pamlsky, natož pokusy o násilné krmení výživnou pastou. Nabízela jsem olivový olej, rybičkový olej, grilované kuře, dětskou šunku. Žádná z těchto jejích oblíbených pochoutek nezabrala. Aspoň kousíček kdyby si vzala! Maximálně si lízla, ale polykat odmítala, nejvýš se trochu napila vody.

Vzpomněla jsem si, že kdysi milovala konzervy, které obsahovaly kuře, maltózu a krevety. Sehnala jsem je – a stal se zázrak! V konzervě je i želé, to zblajzla nejdřív, a pak postupně začala konzumovat i maso. Opatrně, zkušebně – kusy jí vypadávaly z tlamky, bez zubů to byl nezvyk, ale chuť byla silnější. Takže zhruba od třetího dne normálně žrala. Výhradně výše uvedené konzervy. Nakoupila jsem jich hromadu.

Zdálo se, že všechno jde výborně. Ale za týden po operaci se mi naskytl tento pohled:

Suzinčina pleš spatřena poprvé 9. 10. 2018

Suzinčina pleš spatřena poprvé 9. 10. 2018

Co to sakra je?

Suzinčina pleš 9. 10. 2018

Vyfotila jsem to a letěla na veterinu. Nechtěla jsem ji tam tahat, třeba jde jen o plíseň nebo reakci na koktejl anestezie a dalším stresem bych to jen zhoršila.

Na veterině nebyli z fotky moc moudří – přece jen živá kočka je živá kočka - , ale po ujištění, že kočka výborně žere a nemá jiné potíže, mi v této fázi dali mastičku proti plísním. Tou se nic nezkazí. Každopádně musí Suzinka za tři dny na pooperační kontrolu, pak se uvidí.

Za tři dny, 13. 10., bylo na kontrole konstatováno, že rány po zubech jsou pěkně zahojené. Pacientka zhubla o 100 g na 3,8 kg, ale není to žádná katastrofa vzhledem k tomu, že už dobře žere. Jenže ta pleš na hlavě (odborně „alopatické velké ložisko“) se zvětšila.

Suzinčina pleš 13. 10. 2018

Suzinčina pleš 13. 10. 2018

Je ovšem fakt, že mastičce nějakou dobru trvá, než zabere, takže pokud to plíseň opravdu je, neměla by se pleška nadále zvětšovat a během pár dní by měla zarůstat. Je ovšem otázka, co to doopravdy je – kůže byla hladká, žádné šupinky. Uvidíme, zatím mám stále mazat fungicidinem.

Doma jsem pár dní poctivě mazala (2x denně, tence) a přesvědčovala samu sebe, že se pleš nezvětšuje. Vyfotila jsem ji a nesla ukázat na veterinu. Tam mě ujistili, že se pleš zvětšuje, a to dost dramaticky.

Suzinčina pleš 19. 10. 2018

Suzinčina pleš 19. 10. 2018

Je fakt, že jsem po bytě nacházela uspořádané snopce chlupů, žádné chuchvalce. Jenže Suzinka se nijak nedrbala, ta pleš ji určitě nesvědila. Bylo to prostě divné.

Takže Suzinku přinést na kontrolu.

Suzinka seděla na vyšetřovacím stole jako nasupený samuraj (takový ten s pleší a černými vlasy po stranách) a kdyby to nebyla pacientka, bylo by to k smíchu. Doktorky konstatovaly, že to ložisko na běžnou mast proti plísním nereaguje. Na druhou stranu jsme žádné další plešky v kožiše nenašli. Může to znamenat víc věcí: pokud je to plíseň, je potřeba najít cílený lék. To by znamenalo seškrábnout trochu kůže a laboratorně ji vyšetřit, časem případně i provést jakési složité vyšetření v celkové anestezii (to jsem už v hrůze zapomněla) a nakonec možná i nasadit systémová antimykotika, což znamená vnitřní podávání (nevím, jestli do žil nebo ústně) strašlivých dryjáků, které jsou nebezpečné i v léčbě lidí a je to vyhánění čerta ďáblem.

Anebo se paničky pořádně vyptáme. Co Suzinka žere? Nějaká změna v dietě? Aha. Jiná značka konzerv? A krevety, říkáte? Tak to zkusíme z tohoto konce.

Tohle krmivo musím úplně vysadit a začít s tím pokud možno nejkvalitnějším, bez jakýchkoli alergenů. Protože pokud je ta pleš projevem alergie, pak Suzinka bude reagovat na sebemenší alergen. Alergie se prostě rozjela a jen tak se jí nezbavíme.

Dále je možné, že jde o důsledek stresu z operace, vzhledem k tomu, že Suzinka je beztak uzlík nervů. Takže dostala injekci kortikoidu, doma máme nestresovat a krmit jen doporučeným krmivem, a za 10 dní přijít na kontrolu. Pokud se něco mezitím nezmění.

Naštěstí se to pak už jen lepšilo. Pleš po-ma-lin-ku zarůstala, kupodivu jen z jedné strany. Suzinka dostala ještě jednu dávku kortikoidů na 10 dní a pak měla být další kontrola. Zhubla na 3,7 kg, což prý může souviset s těmi kortioidy.

Suzinka nadále dobře žrala, novému krmení přišla na chuť, a nadále jí bylo divné, proč jí pořád koukám mezi uši.

Na kontrole 8. 11. už Suzinka vážila 3,8 kg a pleška byla opět o něco menší. Takže léčba zabrala, ať už šlo o cokoliv. Kortikoidy však není možné jen tak vysadit, musí se vysazovat opravdu pomalu. Tudíž dostala tabletky, jejichž dávkování se po týdnech snižovalo, a bez kortikodů byla Suzinka za další asi 3 týdny, tj. začátkem prosince. Navíc dostala epato pastu na povzbuzení trávení a ochranu jater (no jo, kortikoidy dají zabrat).

A tím skončil náš podzimní bizár toho roku.

Suzinka o Vánocích 2018 - už bez pleše

Suzinka o Vánocích 2018 - už bez pleše

Vlastně ne.

Totiž Suzince při té říjnové operaci oholili packu – kvůli odběrům apod. A tahleta pleška teda zarůst nechtěla. Nebyla úplně holá, ale rostly na ní jen ty delší řídké chloupky, žádná podsada. Když to tak zůstalo i po třech měsících, nasadila jsem Suzince na Nový rok 2019 biotin (ten, který bral i Čenda). A opět jsem užasla – do týdne bylo znát na pacce zlepšení a do měsíce byla hustá srst na pacce zpět. Zde opět upozorňuji – dávkování u zvířat konzultujte s veterinou a měl by to být čistý biotin (např. bez zinku apod., který se s oblibou přidává do přípravků pro lidi).

A vzhledem k tomu, že biotin působí nejen na tyhle kosmetické záležitosti, ale je celkově organismu prospěšný, měla jsem radost.

Suzinka díky zahojeným dásním a nezlobícímu zánětu konečně bezvadně žere, zmohutněla, a díky sportování s Čendou je ve výborné kondici – tělesné i duševní.

Uf. Tak snad máte ode mě s těmi lékařskými články pokoj. Vlastně ne. Ještě napíšu o Myšánkovi, jak jsem slíbila.

Foto: Lika

Lika Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!