8.12.2019 | Svátek má Květoslava


KOČKY: Povídání o lesních kočkách

20.3.2007

Nachystala jsem jim jako úkryt velikou krabici a v té koťata prakticky žila víc než měsíc. K jídlu a na záchůdek vylézala v noci, ale jen se někde něco šustlo, už opět mizela. Netušila jsem ani, jestli jsou to holky nebo kluci - o svou kůži byla odhodlaná bojovat až do krve. Bartoňková - kočky k adopci - Matylda

Trávila jsem s nimi každou volnou chvilku, lákala je na různé voňavé lahůdky, ale šlo to ztuha. O umísťování nemohla být ani řeč. Pomalu mi docházelo, že toto bude běh na dlouhou trať. Naši 4 kočičáci zpočátku vetřelce zvědavě kontrolovali, ale brzy o ně přestali jevit zájem. Očichávat vrčící a syčící krabici pro ně nebyla žádná zábava.

První se začalo osmělovat Matů. Zvědavě vystrkovalo hlavičku a plížilo se k miskám, jen jsem je položila na zem a kousek poodešla. Brzy se k němu přidalo i Bertí. Důležitý zlom nastal, když manžel – rybář donesl jednoho dne bohatý úlovek a začal ryby v kuchyni čistit. Za zády se mu ozvala tenounká žebravá písnička a my konečně aspoň zjistili, že Matů je holčička.

Za půl hodinky se k ní přidala i Bertička a pak to šlo už rychle. Přes den plašánci mi v noci vlezli do postele a já je konečně mohla pohladit, pomazlit, poslechnout si jejich spokojeně vrnění. Trochu jsem je zradila potupou přepravky a očkování, ale naštěstí ne na dlouho.

Z neobyčejně vyděšených plašánků se začínají velice rychle profilovat milé, vnímavé a typicky "kočičí" povahy.

Matylda

Matylda je zvědavý žebráček. Kdykoliv se člověk objeví s miskou nebo granulkami, spustí písničku, otírá se, vrní, válí se a povídá a povídá… Přijde se za námi pomazlit na sedačku, někdy se už nechá i pochovat v náručí. Prostě má ráda společnost.

Bertička

Bertička je o něco zdrženlivější. Přes den si najde klidný koutek a člověk o ní několik hodin ani neví. Její čas nadejde s večerem. Přiběhne si za námi pohrát, posílá míčky jako zkušený fotbalista a když nadejde čas jít spát, sama mne vede do ložnice a pak by se snad i rozpustila. Vrní jako kolovrátek, hlavičku mi strká do dlaní, tělíčkem se přivine co nejblíž a v tranzu mne lehounce chytá zoubky ruku, abych ještě neusínala: ještě hladit, ještě mazlit… Spí se mnou celou noc.

Je to malý zázrak: z plašánků – zježených, vyhublých, syčících a prskajících divošek se stávají každým dnem milejší a sympatičtější kočičí slečny. Bartoňková - kočky k adopci - Bertička

Zlatíčko

A třetí, Zlatíčko? Nejhezčí a nejplašší kočička? Má trochu delší jemnou a hladkou srst, mourovanou s výraznými zlatavými stíny. Protože jsem měla objednanou na kastraci Matyldu a ta začala mrouskat, riskla jsem to a pod nůž šla Zlatíčko. Nechtěla jsem ji stresovat límcem, vzala jsem si volno a ve dne v noci ji hlídala. Vše dopadlo dobře: holčička je vykastrovaná, pěkně vyhojená a za tu dobu, co jsem ji držela stranou a hodně se jí věnovala, přišla i ona na chuť lidské dlani. Je jisté, že když dostane šanci, možná právě z ní bude mazlík největší!

Kočenkám je teď asi 8 měsíců. Co by je tam v lese asi čekalo? Možná by teď už byly mrtvé a když ne, tak určitě už březí. A co by bylo dál?

Teď jsou z nich spokojená, už trochu odrostlá hravá koťata, zvyklá žít v bytě a na společnost dalších koček, nedominantní a od první chvíle stoprocentně čistotná.

Nechybí vám něžné a hravé, trochu plaché a přitom mazlivé kočičí stvořeníčko?
Pokud ano, můžete se nezávazně přijít podívat na tři lesní sestřičky. Jsou odčervené, řádně vakcinované, vykastrované... Kontakt: Eva Bartoňková, Brno, tel.: 737 901 863, email.

 

Bartoňková - kočky k adopci - Zlatíčko

Eva Bartoňková