Každý rok zjara mě při obcházení zahrady napadají slova písničky „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?“ Nakukuji do keřů, zvedám hlavu do větví cedrů a sleduji, kam ptáci létají se stavebním materiálem. Hnízd bývá na naší zahradě dost a já je musím najít včas, abych mohla manžela varovat, které větve pak nesmí stříhat nebo ořezávat. Naštěstí převážná většina hnízd je dost vysoko a alespoň od nás ptákům nebezpečí nehrozí.

Problém míváme se střízlíky.

Wren - střízlík, čechral si peří

Tihle ptáčci jsou po celé Americe známí svým velmi netradičním výběrem míst pro stavbu hnízda. Přítomnost lidí je neodradí a ti pak musí hnízda opatrně obcházet, nebo se jim zcela vyhnout. Anglicky se střízlík řekne wren a v Americe jich žije několik druhů. Na naší zahradě hnízdí střízlík karolínský (Thryothorus ludovicianus). U HankyW v Jižní Karolíně je to dokonce „státní pták“ a jeho obrázek zdobí čtvrtdolarovou minci.

Pro střízlíky se vyrábějí budky všemožných tvarů a barev, dřevěné, hliněné, keramické nebo jen z tvrdého plastu. Bývají často více dekorací na zahradě než útulkem pro střízlíky, kteří mají o správném místě pro hnízdění zcela jinou představu. Kdysi jsem jim také jednu keramickou budku koupila, ale ptáčci jí pohrdli. Koupila jsem jinou, dřevěnou, také se jim nelíbila.

Budka pro střízlíka

Přijali až tu, kterou jsem jim udělala z malého hliněného květináče. Provlékla jsem drát tak, aby květináč visel naležato. Do plastického víčka jsem vyřízla otvor, pod něj vsunula bidýlko a víčkem/dvířky jsem květináč zalepila. Tahle budka se střízlíkům zalíbila a úspěšně v ní dva roky po sobě vyvedli jednu snůšku mladých. Pro další snůšky si už postavili hnízda někde ve větvích. Květináč už zůstal opuštěný, pak ho shodil silný vítr a rozbil se.

Budky jsem střízlíkům kdysi nabízela výměnou za naši garáž, kde se rozhodli hnízdit. Asi před deseti lety se párek střízlíků dva roky za sebou pokoušel založit rodinu v naší garáži. Naštěstí jsme na to vždy přišli dříve, než bylo hnízdo dostavěné, a mohli jsme ho vyhodit. Střízlíci to v obou případech paličatě zkusili znovu, neuspěli a nakonec to vzdali.

Dělali jsme to neradi, jenže hrozilo velké nebezpečí, že se jim nepodaří mladé vyvést. Garáž na noc zavíráme a její ranní otevření není nijak pravidelné. Zavřená je i ve dne, když nejsme doma, někdy třeba celý den. Tedy dostatečně pádné důvody střízlíky od hnízdění odradit. Proto jsem jim výměnou nabízela budky. Keramická stále visí na stromě, ale střízlíci v ní nikdy nehnízdili. Také už vzdali pokusy o naši garáž, možná i proto, že se stala domovem kočky Indy.

V garáži našeho vedlejšího domu přespává fenka Trixie.

Pohled na dveře do garáže, kde bydlí Trixie

U zdi jsou police, plné prázdných lahví, u stropu vyrovnané nepoužívané květináče. Manžel nosí Trixie do garáže snídani a chvilku tam procvičuje záda. Loni se jednou vrátil s tím, že jak ležel na zemi, všiml si střízlíka, který létal dovnitř, mizel v největším květináči a zase odlétal. Trixie její opeřený spolubydlící nechával zcela klidnou.

Stavba hnízda za květináčem - střízlík na dveřích

Radost jsem z té zprávy neměla, ze stejných důvodů, jako před lety v naší garáži. Mohla jsem sice vylézt nahoru a případný zíklad hnízda z květináče vyhodit. Ale nějak jsem tušila, že na to už asi bude pozdě. Naštěstí dveře z téhle garáže vedou do oplocené zahrady se zamknutými vraty. Dříve jsme dveře zavírali, jen když jsem odjížděli na celý den, a Trixie u nás na verandě hlídala dům. Teď zůstaly dveře otevřené stále a za krátkou dobu se manžel z garáže vrátil s tím, že v květináči to pípá.

Na podzim jsem vylezla po štaflích nahoru a nakoukla do květináče. Byl zaplněný hnízdem a leželo v něm jedno nevylíhnuté vajíčko.

V hnízdě z loňska zbylo jedno vajíčko

Protože samička snese v průměru 6 vajíček, ostatní ptáčata se musela úspěšně vylíhnout. Přesto jsme se pokusili střízlíky pro příští rok raději odradit. Všechny květináče jsem proto otočila otvory dolů. Jak se ukázalo, střízlíky to neodradilo. Letos v květnu mi jedno ráno manžel zase oznámil jejich návrat do garáže.

Jeden střízlík odletěl a hned přiletěl druhý

Střízlíkům nevadil ani otočený květináč, hnízdo začali stavět za ním. Už jsme jim nebránili. Když uspěli loni, třeba budou mít štěstí i letos. Dokonce jsem se rozhodla „vrátit“ jim loňský květináč. Využila jsem chvíle, když byli oba střízlíci venku. Rychle jsem vylezla nahoru a květináč, za kterým už byla malá hromádka vystýlky, jsem opatrně otočila. Střízlíky jsem tím neodradila a do garáže létali dál. Jestli si hnízdo přesunuli do nabídnutého květináče, jsem odhadnout nedokázala. Nakouknu tam zase až na podzim.

Sameček trylkoval z plna hrdla

Po dvou týdnech nejprve sameček, potom oba rodiče pilně létali do garáže s plnými zobáčky potravy. A zase se ozývalo milé štěbetání mladých. Potom garáž ztichla a střízlíci si pro další snůšku asi vybrali už jiné místo.

Foto: autorka. Klikněte do obrázku a podívejte se do fotogalerie!