Už je to 13 let, co jsem psala první zprávu z porodní bedny. Ájin první vrh byl velmi očekávaný, protože Pavel chtěl fenku na práci. A po kom jiném, než po Áje. Čekali jsme asi 7 štěňat.

Porod sám začal, jako obvykle, v Ájině režii. Počkala, když jsem si šla po dvou hlídacích nocích odpočinout, a začala rodit. Tak jsem narození prvních dvou kluků prošvihla. Pak už jsem pečlivě hlídala, vážila, značkovala štěňata. Třetí kluk, čtvrtý kluk, pátý kluk. To už jsem propadala panice, že se vytoužená holčička nenarodí. Šestý kluk, panika se stupňovala. Teprve sedmé a poslední štěně byla ona, naše Ginny.

Ginny s mámou Ájou

Když jsme viděli celý vrh, včetně pořadí, okamžitě nám přišla na mysl volba jmen podle rodiny Weasleyovy z Harryho Pottera. Protože museli začínat na A, museli jsme dát něco před jména. Nakonec byli všichni Art’s jako pan Weasley.

Z Ginny rostla velká, silná a pracovně velice nadaná fena. Na výstavách ji to moc nebavilo a ani její velikost ji nepředurčovala ke kdovíjakým úspěchům. Ale byla hezká, měla poctivou krásnou figuru a moc hezký výraz. Takže v tehdejší konkurenci i toho Českého šampiona na výstavách vyběhala, a protože výstavy z duše nenáviděla, slíbili jsme jí, že už nikdy na žádnou nemusí. Slib jsme splnili, do veteránů jsme ji nikdy nepostavili.

Ginny, nácvik výstavního postoje - 2 roky

Zato práce byla její doménou a vášní. V roce věku hladce splnila bonitaci vloh. O necelé 2 měsíce později se jí povedl kousek nevídaný. Měli jsme Áju přihlášenou na ZPR (Zkoušky přinášení retrívrů), což jsou druhé nejobtížnější zkoušky a patří mezi vyšší. Ája se rozhárala, tak místo ní nastoupila Ginny.

Bylo to šílenství, protože Ginny neměla ještě ani základní jednodenní zkoušky, a vzít ji rovnou na vyšší zkoušky byla drzost, která neměla obdoby. Ale Ginny se statečně prala s každou disciplínou. I s těmi nedocvičenými. Druhý den už to vypadalo, že odpadne, ale během oběda se nějak dala psychicky dohromady a zkoušky dokončila dokonce v 1. ceně (něco jako hodnocení „výborně“). Tehdy jsme to v naší nezkušenosti nedocenili, ale byl to hrdinský výkon.

Ginny, odpočinek v práci (5 let)

Pak následovaly další zkoušky, první tituly. V 17 měsících byla čtvrtá na všestranných zkouškách ve 2. ceně (odpovídá „velmi dobře“). Ty zkoušky byly památné. Poprvé porazila svou mámu Áju a kromě toho je úspěšně dokončil i Ginnin bratr Ferda. V 19 měsících absolvovala Field Trial a skončila jako druhá ze všech psů (kdyby rozhodčí nepřehlédl hrubou chybu vítězky, tak v něm zvítězila). Do dvou let věku dodělala titul Šampiona práce.

Ginny s pohárem za nejlepší prac. fenu (8 let) - to už má srst jak medvěd.

Její kariéra byla impozantní. Podmínky pro udělení titulu Šampion práce by splnila 8x. Šestkrát se kvalifikovala na nejvyšší soutěž retrívrů, 2x v ní byla celkově druhá, 5x získala titul a jen jednou skončila ve 2. ceně. Vyhrála Derby ČR, další kvalifikační soutěž. Na zkouškách to bylo tak, že čím byly obtížnější, tím lépe dopadla. Dělala chyby, protože neměla dokonalou poslušnost, ale udělala těch chyb stejně na nižších i vyšších zkouškách. Ostatní na těch vyšších měli chyb víc. Kariéru ukončila v 7 letech ještě druhým místem na MSR. To už začínala mít svou hlavu a měla pocit, že vše ví lépe, než my.

Oficiální dvojportrét z MSR Sazovice, Zlín

Miluje hony na kachny i na bažanty. Dokáže najít v těžkém terénu zapadlý kus, pokud má pocit, že tam je, nevzdá se a hledá. Někdy, pokud jí ho někdo sebral, to je až na obtíž, protože je paličatá a nedá se odvolat. Ještě vloni ve 12,5 letech absolvovala hony na kachny. Opět díky její paličatosti jeden infarktový, protože se rozhodla přinést postřeleného kačera a lovila ho na hladině dost přes půl hodiny. Na povely nereagovala. V jejím věku jsme měli strach, že se buď utopí, nebo ji aspoň budeme muset odnést k autu. Nejen že se neutopila, ale i vylezla z vody, k autu došla a dokonce vyskočila bez pomoci dovnitř. Hony na bažanty nám překazil covid.

S Ájou pečují o štěňata

Dala život 19 štěňatům ve dvou vrzích. Z prvního vrhu máme Derry a v našem chovu působí i Tia, která je u kamarádky a spoluchovatelky (správně jsou Cinderella a Contia). Tyto Gininy dcery jsou hlavními pokračovatelkami rodu a jejich dcery už přivádějí na svět štěňata i v jiných chovatelských stanicích. Vlastně Ginny je jediná, která dál nese Ájiny geny. Jediná další Ájina dcera, která odchovala jeden vrh, už pokračovatelku nemá.

První velký úspěch na MSR 2010 (2,5 roku)

Kromě toho, že je pracant a matka, je velký mazel. Jako mladá moc cizí lidi nepotřebovala. Tolerovala je, ale nevyhledávala. Jak stárne, je z ní čím dál větší mazel a užívá si mazlení i od cizích. Umí si užívat drbání, ráda leží v kontaktu s námi. Vždy měla ráda dobré jídlo, na stará kolena je prostě žravá. Miluje celou rodinu, ale na práci má páníčka. S kýmkoliv jiným dělá, jen když není páníček v dohledu. A to i se mnou, která s ní jinak absolvuji vše: nepříjemnosti od veterinárních zákroků po nenáviděné česání a stříhání, ale i krmení a rozdávání pamlsků, drbání a hlazení. Pro běžnou pomoc jde ke mně. Venku se prostě zařadí k pánovi a nikdo jiný ji nezajímá.

Celkem nebyla nemocná. Po šestém roce měla zánět dělohy, takže místo třetího vrhu štěňat absolvovala kastraci. Tři dny po operaci nám skočila placáka do vody, protože měla pocit, že tam plave aport. Zahojila se rychle a dobře. Mívá záněty v uších a na stará kolena ji občas bolí záda. Je poměrně dlouhá a těžká, takže páteř je trochu přetížená. Ale zejména po kastraci se nám nedaří ji zhubnout.

Ginny v 13 letech

Také srst má ke stáru jemnou a téměř se nedokáže zbavit podsady. S její absolutní nechutí k česání je to boj, který často prohrávám, a mám psa s dredy a příšernou srstí, který vypadá jak bezdomovec. Taky trochu popajdává, ale když se rozběhne, není to skoro znát. V těžkém terénu už je nejistá a někdy nemůže vylézt, protože si nepřipouští, že by něco nemohla. Tak musíme nastoupit a pomoci jí.

Ke stáru je pomalejší a dokonce už se nevydává po stopách. Ale stále s námi chodí na procházky a trénuje. Taková dohledávka ji stále ještě potěší, zejména když je použita zvěř. Zaplavat si chodí, dokud voda nezamrzne. Prostě aktivní babča s chutí do života.

Na stará kolena musela letos přijmout do smečky i svou pra pravnučku Laudii. Ne že by byla nadšená, má přece jen ráda svůj klid a temperament štěněte ji už ruší. Ale našly si způsob soužití, který je přijatelný pro všechny. Laudie ji neobtěžuje a Ginny malou toleruje. Pokud malá zlobí, dostane výchovný pohlavek. Ginny ji výjimečně i nechá spát opřenou o svá záda, to je známka, že ji opravdu přijala. Myslím, že i smečka Ginny prospívá. Sice už výjimečně, ale ještě ji někdy mladé vyprovokují ke kratičké hře. Už si dokonce pohrála i se štěnětem. Jinak doma už většinu dne prospí. Ožije až na procházku a výcvik.

Ginny, práce ji baví - v téměř 13 letech

Ginny se dožila 14. 4. 2021 13 let v dobrém zdraví a stále ještě s chutí do práce. Jsem za to vděčná, střední dožití fletů je necelých 10. Takže naše bába se dá už považovat za dlouhověkou.

Ginny v 11 letech

A co víc: kromě ní se z vrhu A dožil 13 let i Ferda (Art’s Fred), Ron (Art’s Bill) a Charlie (Art’s Charlie). Pouze Percy uhynul vloni v létě ve 12,5 letech, o posledních dvou nemáme už pár let zprávy. Ferda, který talentem i podobou byl Ginny hodně podobný, vypadá skvěle a ještě pracuje se svým pánem, který se aktivně věnuje myslivosti. Aktivní život mu zjevně svědčí. Ron byl zachráněný z problematických rukou v 6,5 letech a má se jak v ráji. Kolem vánoc měl zánět kloubu a komplikace po antibiotické léčbě, a veterinář mu dával tak 2 dny. Díky skvělé péči a obrovské trpělivostí páníčka se z toho dostal. Už zase chodí, i když už „neskáče přes kaluže“. Má také psího společníka a ještě si užívá život. A Charlie je milovaný společník, také ještě v kondici. Chodí s paničkou na dlouhé procházky a je spokojený a nikdo mu nehádá 13 let.

Přeji všem sourozencům hezké a pohodlné stáří bez bolestí a strastí. Když odcházeli z domova, přála jsem jim dlouhý a krásný život. Myslím, že předčili má očekávání a jsem za to vděčná jim i jejich majitelům.

Foto: archiv Eva Ž., Martin Bulant, Filip Orsava. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie.

http://www.chstercius.cz/