ČLOVĚČINY: Vzpomínka na Karolínu
Karolína foto: archiv Sharka, Neviditelný pes
Už 5 let jsi U kance, už 5 let mám Cecilku. Už tak dlouho jsem nikomu neřekla „ségro“...
Karolína
Ještě jsem nevymazala Tvoje číslo z mobilu, na skypu mám pořád venkovanku z hor... Chybí mi ty naše hovory u Prostřena, na který už se nedívám, protože to bez Tebe není ono... U Lovců si říkám, jak bychom řvaly a byly chytrý.
Karolína se Sisinkou
Je spousta událostí, které bys komentovala, a nebylo by ti jedno, co se dneska děje. Byla bys zabydlená v Mostě, měla zařízenej předčasnej důchod a možná dopsanou knížku o svém dětství v Albeřicích, o Praze a životě s kočkami, o vaření... a v hlavě bys měla další - Albeřické pohádky a Taxikářské povídky by někdo určitě zpracoval do scénáře a chystal by se seriál... Překládala bys odborné návody z němčiny a možná ji i soukromě vyučovala. Přemýšlím, co bys řekla na to, že bydlím jinde a nejsem single...
Je to 5 let, Karolíno, co tu nejsi, to snad není ani možný, jak ten čas letí. Je to 5 let a měla bych si zvyknout... jenže to nějak prostě nejde.
Foto: archiv Sharka
