Co prvního bychom si měli o rostlinách připomenout je to, že podle základního dělení jsou rostliny na této zemi producenti a živočichové konzumenti. Dále je to na několik životů a tak se vrátíme zase pěkně k pokojovému akváriu.

Tak: dekorace je na místě, voda již druhý den filtrovaná, křišťálově čistá, zvolená teplota, zapnuté osvětlení. Teď přichází ta chvíle, kdy sázíme rostliny. Je na místě vás upozornit na důležitou věc. První dny se bude zdát vaše akvárium, podle mého návodu, chudé a jaksi neuspořádané, ale vyplatí se to.

Vysvětlím: do připraveného akvária sázíme mladé vodní rostliny, které si obstaráme v odborné prodejně, nebo u známého akvaristy. Pozor! To je velmi důležitý moment. Rostliny v prodejnách, které jsou z pěstíren, jsou většinou označeny vizitkou pěstitele a návodem k použití. Jsou prodávány v plastových sáčcích a odborný prodavač by vám měl být schopen podat alespoň základní informaci o tom, zda je rostlina pěstována submersně, nebo emersně. Tyto dva pojmy uvádím záměrně proto, že se s nimi jistě při prohlížení odborných knih setkáte. Submersně - ponořené, emersně - vynořené, nepotopené. (Mimochodem, odborným prodejnám se budu věnovat v některém z příštích pokračování.)

Znamená to, že mnoho druhů akvarijních rostlin se může pěstovat jak pod vodou, tak v "květináči", ale potom musíme zajistit větší vzdušnou vlhkost. (Skleník, pařeniště..) Je to proto, že v přírodě existuje mnoho důvodů k tomu, aby mnohé druhy rostlin žily jak pod vodou (submersně), tak na suchu (emersně). Tato schopnost některých rostlin je také dlouholetým sporem mnoha akvaristů, ale vím, že pouze teoretickým.

Mnoho akvaristů si totiž myslí, že rostliny, které produkují pěstírny pro obchodní síť, jsou v mnoha případech pěstovány emersně a po vysazení pod vodu hynou. Stalo se, že při otevření prodejny, jsem musel čelit rozčileným akvaristům, kteří tvrdili, že rostliny, které jsme prodávali, pocházejí z "květináčů", a v akváriu nemají co dělat. Je to jeden z mnoha mýtů, o kterých jsem již psal. Ten problém je zcela jinde!

Opravdu vodních rostlin, tedy těch, které rostou a množí se pouze pod vodou není mnoho oproti těm, které svoji vegetaci dělí a pro svůj vývoj a rozmnožení potřebují přechod z jednoho prostředí do druhého. Jednotlivé druhy zde nelze uvést, protože by nám na to nestačil prostor. Bude-li potřeba, napište konkrétní jména rostlin, které jste si vybrali, nebo které vás zajímají a pošlu vám návod na jejich pěstování. Platí zde ale zase ta rozmanitost vnějších vlivů a sebelepší návod bez trošky toho štíska není k ničemu.

Pravda je taková - budu.li potřebovat jistotu, že rostliny, které sázím do nového akvária budou bez infekce, zvolím jednoznačně rostlinu z květináče, tedy emersní. Je pravda, že jim bude trvat poněkud déle než se "rozkoukají", zakoření a porostou, ale věřte, je lépe to vydržet. Proto jsem zpočátku psal, že budete podle mého návodu potřebovat větší trpělivost.

Je pochopitelně možné požádat zkušeného akvaristu o rostliny z jeho akvária, ale ani ten nemůže vědět, zda jeho rostliny nezpůsobí ve vašem akváriu potíže. Je to ale zase o tom štísku. Jiné je to, zatoužíme-li vyloženě po vodní rostlině, která se mimo vodu vypěstovat nedá. Vždy se ale snažíme vybrat rostliny, které jsou na pohled zdravé, silné, neporostlé řasou. S rostlinou si do akvária často přinesete i mnoho života, o kterém nemáte ani tušení.

Vynechám mikrobiologické organismy jako jsou bakterie, nálevníci a mnoho jiných mini "pišišvorů", ale musím se zmínit o různých druzích červů, plžů i larev hmyzu. Nemáte-li jistotu, že rostliny pocházení z důvěryhodného zdroje, pomoc je jednoduchá. Prostě, rostliny před vysazením do akvária namočte na 1 hodinu do slabého roztoku hypermanganu.

Je to už pár desítek let, co se mi stalo, že jsem si přivezl z burzy od přítele, akvaristy rostliny. Běžně jsem je ošetřil, otrhal starší listy, zkrátil kořeny a vysadil je do připraveného akvária. Měl jsem z nich velikou radost, protože v té době mnoho druhů rostlin mezi akvaristy nebylo a každá novinka byla zázrakem. Asi tak po týdnu jsem s úžasem zpozoroval v tom samém akváriu potěr ryb, které jsem v podobě jiker na rostlinách přinesl. Vysvětlení je jednoduché. Některé druhy ryb mají silně lepivé jikry a ty potom na rostlinách přečkají i běžné procedury před vysazením.

Je holý nesmysl kupovat dospělé, vzrostlé rostliny, které rostly v jiném akváriu. Tyto se používají např. pro výstavní účely. Co se stane: když se totiž taková rostlina vyjme ze dna? Přerušíte jí kořenový mikrosystém, který je schopen přijímat živiny. I když se zdá, že kořeny jsou zdravé a neporušené, věřte, že jste v tu chvíli rostlině přerušili její vegetaci. Taková rostlina je ve vegetativním šoku a již není cesty zpět. I kdybyste v tu chvíli rostlinu zasadili zpět do dna, rostlina nebude pokračovat ve svém růstu.

Udělá něco úplně jiného. Bude se snažit zbavit velkých listů. Proč? No prostě proto, že je neuživí. Též kořenový systém je již nepotřebný, protože vlásečnice jsou zpřetrhány a neplní svou funkci. Co se tedy bude dít? Stane se malý zázrak. Ze srdce rostliny a z báze (úponu) nejsilnějších kořenů začnou po čase vyrůstat nové kořínky, které jsou schopny dát pokračování života té rostlině, která již nepočítá se starým tělem.

Znamená to, že původní rostlina, ta za kterou jste zaplatili mnoho peněz a která se vám tak líbila, začne odumírat. Kdybyste po nějakém čase rostlinu znovu vyjmuli ze dna, co uvidíte. Silné původní kořeny nebudou bílé, ale hnědé, již odumřelé. Listy, které byly svěže zelené, budou v tu dobu již zažloutlé, nebo jinak chátrající. Celá původní rostlina již nebude živá. Ale v srdci starých kořenů zjistíte nové, bílé kořínky, které vyrostly a dávají pokračovat v životu nové generaci listů, které se tvoří na bázi rostliny. Tak, že jste vlastně zaplatili sice krásnou vzrostlou rostlinu, která se ale v krátkém čase stejně přemění na novou a mladou rostlinu, jež si žije svým životem.

Má to ale ještě jednu velikou nevýhodu. Rostlina, která se již rozkládá, velmi zatěžuje biologickou rovnováhu v akváriu a může se stát příčinou mnoha problémů. Stane-li se, že takovou rostlinu např. dostanete. Co s ní? Odstraňte nekompromisně většinu starých listů, nechte jen několik málo nejčerstvějších, a kořeny zkraťte o dvě třetiny. Takto upravená je vhodná k vysazení. Teď už víme, proč je lépe vydržet a vysazovat raději mladé rostliny. I u těch ale zkracujeme kořeny alespoň na polovinu.

Je třeba dodat, že se na trhu prodává mnoho rostlin, které do akvárií nepatří a v podstatě tam nerostou, ale postupně odumírají. Hodně se používají k výstavním, nebo reklamním účelům.

Viděl jsem dokonce, na jedné výstavě v zahraničí, v akváriu pod vodou vzrostlý, v průměru tak dvaceticentimetrový kaktus! To je pochopitelně extrém!

Nekupujte tak vše, co vám odborné prodejny nabízejí. Poraďte se!

Radu, kterou jsem dával v naší prodejně začínajícím akvaristům, prezentuji dodnes. Do připravené nádrže, to již známe, zasaďte více druhů rostlin. Dejme tomu osm. Po několika dnech, či týdnech se některé z nich projeví a začnou růst. Podle těch již můžete usoudit, jaké rostliny sázet. Nejlépe je k osázení použít právě ty druhy, které se dobře ujaly a rostou. Ostatní pochopitelně odstraníme.

Někdy ale platí staré pravidlo, že méně bývá více. Máte-li v interiéru vašeho akvária vhodně volenou dekoraci, kořeny, kameny, keramiku, použijte např. jednu, či dvě dominantní rostliny a uvidíte tu parádu! (Tak to komentuje Píšek, když se mu nějaké akvárium líbí!) Musím též upozornit, že rostliny ovlivňují kvalitu vody a zvláště pH. Dobrá zpráva je, že většinou k lepšímu!

Je na místě, abychom si též řekli něco o řasách v akváriu. Jsou to vlastně stélkaté rostliny, které nám dělají v nádržích spíše starosti. V koloniích mnohdy pokrývají dekoraci i rostliny a tím nám vlastně zakrývají parádu. Je mnoho návodů na jejich likvidaci a daří se to se střídavými úspěchy. Je to také proto, že v akváriu se objevují velmi často i rozsivky a sinice, které jsou řasám příbuzné.

Liší se na první pohled barvou, ale to je tak vše. Jedině při dobré znalosti se můžeme dopracovat rozuzlení, s čím vlastně máme tu čest. Všeobecně ale platí, že použijeme-li chemické prostředky, vyvoláme mnoho jiných reakcí, ale to již víme.

Je-li rovnováha v akváriu, rostliny rostou, je-li dobře volené osvětlení, nepřekrmujeme-li ryby…, platí, že tito návštěvníci netvoří potíže. Já osobně mám zelenou řasu, chová-li se neagresivně, velmi rád a dokonce ji v určité míře i v akváriu podporuji. Jednoznačně lze ale říci, že nejlépe bude, když se s řasami dovedete vypořádat mechanicky. To znamená: ze skel setřít např. žiletkou, starší napadené listy rostlin včas odstraňovat a hlavně chovat se preventivně před vysazením rostlin a umístění nové dekorace.

Je tu ještě jiné nebezpečí při přemnožení řasami. Jako všechny rostliny, spotřebovávají i řasy v noci kyslík. A tak, je-li v noci vypnuté vzduchování, riskujeme deficit kyslíku a ohrožujeme tím zdraví ryb v akváriu.

No a jde do tuhého. V příštím pokračování začneme o rybách…

Myslím, že nebude jedno pokračování stačit!