Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Rozvoj jaderné energetiky a klimatická politika
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
nobody 15.7.2008 13:21Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Ve srovnání se slojí uranových dolů v Rožínce určitě (nějaký to nadloží a hlušinu tam máte totiž taky, píšu jen o tom, co se zpracovává dál). |
|
|
Corsini 15.7.2008 13:26Re: Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Tak třeba na Wiki je uveden obsah "prchavých hořlavin (uhlovodíků) z hořlavých látek - 50 - 60 %". Tím je myšleno přímo v hnědém uhlí bez nadloží. |
|
|
nobody 15.7.2008 13:33Re: Re: Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. No já to taky psal pro hnědý uhlí (čtěte pořádně) s jeho výhřevností, nikoli kdybyste to dokázal rozebrat na využitelnou hořlavinu a popeloviny. Tim byste si totiž z toho "nekvalitního hnědýho" vytvořil cosi jako směs "kvalitního černýho" s ropnym mazutem a s podstatně vyšší výhřevností. |
|
|
Stoura 15.7.2008 14:09Re: Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Pořád ale je z té uranové rudy vyšší enegertická výtěžnost. Pokud by obsahovala 0,1% uranu, dostanete z 10 tun rudy 10kg uranu a z něj zhruba 1 kg paliva. Z něj vyrobíta stejně elektřiny jako z asi 100 tun uhlí. U uhlí jsem zanedbal náklady na těžbu dopravu (na něž padne kolem 20% vyrobené elektřiny - hle zdroj úspor) a kvalitu - počítám ho jako měrné palivo, u uranu náklady na obohacení (které asi budou nižší, ale nešť). |
|
|
nobody 15.7.2008 14:47Re: Re: Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Jistě, ale v žádnym případě to nebude milionkrát. A taky to nebude na věčný časy a nikdy jinak. |
|
|
Stoura 15.7.2008 15:01Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Na věčné časy nebude nic. I Slunce za pár miliard let spálí na Zemi na co přijdre. S tím milionem jsem jen tak trochu zlobil (byť to číslo je správné). Obecně jsem chtěl ukázat, ře u uranu se bavíme o řádově menších množstvích materiálů, než u chemického spalování čehokoliv. |
|
|
Stoura 15.7.2008 13:46Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Pořád je na tom uran o jeden až tři řády lépe než uhlí. |
|
|
Stredocech 15.7.2008 14:03Re: Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Je to tak, uranové rody v Rožínce se musí vytěžit i při využití v současné generaci reaktorů 100x méně, než je potřeba uhlí k výrobě stejného množství elektřiny. Množivé reaktory mohou využít uran 60x hospodárněji. |
|
|
4mb15 15.7.2008 13:17Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Klidně rozveďte problematiku účinnosti a využití paliva v JE já vám budu rozumět, popovídáme;-) Jen bych chtěl rovnou upozornit, že jiné využití pro U235 , Pu239 než současné prostě není, tudíž jaký problém s účinností? srovnávat uhlí s uranem je prostě srovnávat jablka s hruškama. Zastaralý koncept? Já bych spíše ke spoustě potencionálních rizik spojených s provozem prohlásil koncept PWR reaktorů (ty asi myslíte) za výborný a prověřený. Jen zdůrazňuji, že v energetice se všechno děje s velkými časovými prodlevami (Tepelná elektárna se staví 7 let jaderná 12 včetně všech povolení). Malá analogie: Plynová turbína je koncept starý 65 let podle vaší úvahy je tedy absolutvě zastaralý. Vodní elektrárna je koncept starý 90 let - no hrůza jak to ještě může dnes fungovat. Ztráty v sítích (PS i DS) za rok 2006 jsou podle metodiky ERU 4,885 TWh což při tuzemské spotřebě elektřiny netto 59,421 TWh činí 8,22% . Vámi uváděná hodnota je zcela mylná. Teprve při uvážení vlastní spotřeby elektáren a spotřeby na čerpání v PVE se dostaneme na 17.1%, ale rovnou upozorňuji, že vlastní spotřeba a spotřeba na čerpání nejsou ztráty a techologická spotřeba elektřiny přímo v elektárnách. |
|
|
nobody 15.7.2008 13:25Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Spotřeba na čerpání ovšem neni ztráta, když se větší část vrátí výrobou špičkový energie .. nemyslíte-li tedy jen ztráty čerpacího cyklu. Ovšem co by mě zajímalo, je energetická náročnost na těžbu a přepravu 1 kg hnědého uhlí, ze které podle staré poučky vznikne cca 1 kWh energie .. a termodynamika i výhřevnost to celkem potvrzujou. |
|
|
Corsini 15.7.2008 13:28Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Energetická náročnost se projevuje v ceně (pokud není nějak pokřivená dotacemi a pod.). |
|
|
4mb15 15.7.2008 13:40Re: Re: Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. Ano máte pravdu teď na to koukám správně má být uvedeno "spotřeba na přečerpávání" to tento údaj vystihuje ztráty čerpacího cyklu, děkuji za upozornění. |
|
|
milan V 15.7.2008 23:09Re: Musím Vám poděkovat, i když to nedělám rád. děkuji za Váš výstižný přispěvek, mám stejný názor |
|
|
honzak 15.7.2008 13:57Re: Reakce na prispevek ctenare M. Zima - pokracovani Viděl jsem nedaleko Rabacu (Chorvatsko), elektrárnu, která je chlazená přímo mořskou vodou. Jugoši jsou fištroni a zaručují si tak návštěvnost! Jen na okraj - znám teplárnu, stojící v okresním městě v centru. Strakonice. Ale je to dáno tím, že vytápí i Zbrojovku. Odpadní teplá voda slouží k ohřevu nejprve Volyňky a pak i Otavy. Zima by mohl do jezu Na křemelce instalovat teplené čerpadlo poháněné FV panely. Jel bych se podívat, protože místní cikáni by mu to druhý den ukradli! |
|
|
Stredocech 15.7.2008 14:11Honzáku, jaderné elektrárny chlazené mořskou vodou jsou BĚŽNÉ, protože nepotřebují chladicí věže a mají při stejném reaktoru o 10-15% větší čistý elektrický výkon. Pro průtočné chlazení lze využít i řeky či vodní nádrže, tady ale mohou být potíže s průtokem atd. |
|
|
nobody 15.7.2008 15:03Re: Honzáku, jaderné elektrárny chlazené mořskou vodou jsou BĚŽNÉ, protože Ďjó móře. Proč vlastně nemáme móře |
|
|
Michal 15.7.2008 15:35Re: Re: Reakce na prispevek ctenare M. Zima - pokracovani Teplárna téměř v centru okresního města je i ve Zlíně, Špitálka v Brně je taky celkem blízko. |
|
|
4mb15 15.7.2008 12:20Reakce na prispevek ctenare M. Zima jako "nelaskavý čtenář znalý oboru" bych se rád J Zimy zeptal: Proč nebere v úvahu známou skutečnost, že TEPELNÉ ELEKRÁRNY (ANO VŠECHNY!!!! I TY NA UHLÍ) ohřívají okolí, zvyšují vlhkost vzduchu a mění lokální klima a především, že ve většině případů nevyužitím zbytkového tepla podmiňují stavbu tepláren, se kterými bilančně způsobují produkci CO2 srovnatelnou s fosilními elektrárnami? Všechny tyto skutečnosti jsou dány tím, že se produkuje jak v JE tak ve fosilních zdrojích značné množství tepla, které je následně třeba odvést (do okolního vzduchu). Zdroj toho tepla na to nemá absolutně žádný vliv. A jen malá poznámka k nižší účinnosti JE (pro JE Dukovany je to 35% po výměně turbíny a navýšení inst. výkonu na 481 MW): Ta je záměrná z důvodů zvýšení jaderné bezpečnosti. |
|
|
M. Zima 15.7.2008 12:53První dva odstavce mi neodporují, ale k třetímu:: Výmena turbiny, především nízkotlaké části je již delší dobu u JE vlastně běžný rituál (nové typy lopatek), ale souvislost se zvýšením jaderné bezpečnosti se mi neotevřela. |
|
|
pavel 99 15.7.2008 13:16Re: První dva odstavce "...ale souvislost se zvýšením jaderné bezpečnosti se mi neotevřela...." - jestli se Vám toho neotevřelo trochu víc. (A naopak otevřelo kde nemělo.) |
|
|
4mb15 15.7.2008 13:23Re: První dva odstavce Protože to stím nemá co dělat. Důvodem nižší účinnosti turbíny v JE Dukovany jsou parametry admisní (vstupní) páry, které jsou právě z důvodů vzvýšení jaderné bezpečnosti výrazně nižšší než by mohli být. |
|
|
nobody 15.7.2008 13:13Re: Reakce na prispevek ctenare M. Zima Spíš s tim, že materiál reaktoru pro vyšší teploty a tlaky (neboť vodu uvnitř je při cca 350°C třeba udržet tekutou) neni běžně k dispozici .. a pak ještě ztráty ve výměníku takže jde do turbín prakticky surová nepřehřátá pára a Carnot pláče nad vejdělkem. |
|
|
4mb15 15.7.2008 13:26Re: Re: Reakce na prispevek ctenare M. Zima Naprostý souhlas |
|
|
Michal 15.7.2008 15:42Re: Re: Reakce na prispevek ctenare M. Zima Spíš to souvisí s kritickým bodem vody (374°C, 22MPa). V primárním okruhu je nutno se pohybovat teplotně pod ním a v sekundárním okruhu je teplota ještě o něco nižší. |
|
|
Beldor 15.7.2008 12:10mno.. Ja bych hlavne vyzdvihl jednu vec ""Pro úplnost musím ale ještě připomenout jednu důležitou skutečnost: přesto, že emise uhlíku za posledních 30 let ve Francii zřetelně klesly, zatímco v Rakousku stále mírně rostou, je Francie v rámci Evropy významným vývozcem elektrické energie, zatímco Rakousko je jejím čistým dovozcem"" Toto je napsano az na konec ,ale ja v tom zpatruju nejvyznamnejsi cast.Kdyby totiz rakousko muselo vsechnu elektrinu kterou potrebuje vyrobit samo tak by ty emise na obyvatele byly ne o 30% vetsiale o 100% vetsi nez francie... |
|
|
JE 15.7.2008 10:49Konečně rozumné slovo od pana Metelky! |
|
|
Stredocech 15.7.2008 10:05Článek je naprosto logický - pokud emise CO2 vadí, přejděme na jádro A i pokud CO2 nevadí, je jaderná "elektřina" každopádně levnější, než elektřina získaná spalováním fosilních paliv, o povinných odběrech elektřiny z OZE nemluvě. Ještě ilustrativnější je porovnání Francie a Itálie, které mají zhruba stejně obyvatel a Itálie je navíc jižnější, nemusí se tam tolik topit. Jaderná Francie má vyšší spotřebu elektřiny na hlavu než Itálie, elektřina je tam jedna z nejlevnějších v Evropě, elektřinu vyváží. Nejaderná Itálie má jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě (konkurovat jí může jen "alternativní" Dánsko), elektřinu dováží. Itálie emituje přitom na hlavu a samozřejmě i celkově VÍCE CO2 než Francie. |
|
|
Petr Kiebel 15.7.2008 9:55Jsem pro Osobně jsem pro budování jaderné energetiky. jen mi vrtá hlavou, že se začíná mluvit o dostavbě Temelína a o úložišti jaderných odpadů nikdo ani nehlesne. To ho nepotřebujem? Nebo je to pro politiky tak nepopulární? Nebo se čeká na technologii termojaderné fúze? |
|
|
loiz 15.7.2008 10:03Re: Jsem pro Nepotrebujeme. Soucasne skladovani v arealu elektraren nikoho nikdy nezabilo, a behem desitek let stejne musime prejit na uzavreny palivovy cyklus, ktery soucasne pouze 3% vyhorele palivo spali 100%, |
|
|
Stredocech 15.7.2008 10:12Máte naprostou pravdu - celá koncepce ukládání vyhořelých palivových článků je výmysl zelených a jmenovitě také US presidenta Cartera, který rovněž spustil s velkým humbukem program podpory OZE. Carter přitom ŹAKÁZAL komerční přepracování vyhořelého paliva v USA. Celý ten program prakticky zkrachoval, protože se Američanům nechtělo dotovat tyto zdroje pořád, přijatelné byly pro ně jen dotace na "rozjezd." Zajímavé je, že Dánové převzali americké větrníky v té době vyvinuté, evropské byly o poznání horší. |
