Ivo Vašíček 4.1.2007 17:15

stav je ta informace

příjem sdělení je tok informace. Informace existuje (tedy ten stav) i když to nevíme. Když chceme informaci zjistit, musíme ji otestovat jiným informačním systémem. Tedy definovaným informačním vztahem, který nám dá námi vnímatelnou informaci o ověřované informaci. Zjišťování informace je však vzájemnou informací, takže i zkoumaná informace je tímto informačním tokem ovlivněna. Prostě celé je to složitě provázaný systém informací, který můžeme ovlivňovat pouze jinými systémy informací. Čím hlouběji propracované detaily informací máme, tím  můžeme ovlivňovat elementárnější informace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sokrat 4.1.2007 21:46

Re: stav je ta informace

Ivo Vašíček napsal:

Někdo řekne, že ty informace (částice) nese, ale ona nemá v čem je nést, proto říkám, že ty informace, ten systém informací je ta částice. Hmota reálně existuje, je tvořena částicemi a ty jsou tvořeny informacemi…

 To mi nepřipadá jako šťastná formulace Já bych zůstal u toho, že částice je zdrojem informací o sobě, které předává svému okolí prostřednictvím svého vnějšího  hmotového pole. Latentní informaci o svých fyzikálních kvalitách částice nese a  na venek prezentuje její hmotové pole.Tato latentní informace se stane zjevnou a sdílenou až při přímé interakci nejméně dvou materiálních entit, kdy je „předána“ dalšímu účastníku interakce. Tehdy se stává latentní informace zjevnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 4.1.2007 22:10

proč nešťastná?

Nutně by však vyvstala otázka: Čím je tedy tvořena ta částice ? Co to je? V čem nebo jak nese ty informace? Informační model tento problém řeší. Prostě to ty informace jsou. To že jsou to informace není nijak podmíněno jejich přenešením - tedy zjevením. Vůbec nemusejí být zjevné, ony ty informace tedy ty částice existují i bez toho. To, že se informace stává zjevnou je jen výsledek interakce, ve které vzníká odvozená informace. Tedy informace o primárních informacích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sokrat 4.1.2007 23:12

Re: proč nešťastná?

Máme zřejmě oba jiný pohled na povahu  informace. Pro mne je elementární informace prostě fyzikálně-kontaktní sdělení

Já bych dělil informace na elementární (přírodní) a informace  integrální (intelektové), vytvořené činností mozku.  Uvedu příklad takového dělení: Informaci typu: hele elektron, může vytvořit a vyslat každá forma hmoty s kterou ten elektron přišel do bezprostředního fyzického kontaktu. Informaci: hele to je elektron z rozpadu neutronu může vytvořit a vyslat jen organická hmota  vybavená šedou kůrou mozkovou, aniž se s tím elektronem fyzicky setkala! Potřebuje k tomu vytvořit specifické (nepřírodní) podmínky pro fyzikální registraci všech částic uvolněných „rozpadem“ neutronu a přenosu těchto primárních informací do mozku, jehož činnost „vytvoří“ komplexní  integrální informaci o existenci a původu elektronu. Jen organická hmota mozková je schopna syntetické informace typu: ten elektron se mi sice nedotknul, přesto o něm a jeho původu vím. Anorganická hmota je schopna vytvořit a předat pouze elementární, kontaktní informaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 4.1.2007 23:35

není třeba znovu vymýšlet pojmy

Mnou uvedené pojetí vychází ze zcela jednoznačně definovaných pojmů používaných při popisu fyzikálních jevů na kvantové úrovni celou řadou autorů a hlavně experimentátorů, včetně těch kteří se zabývají reálnou aplikací (homogenizace krystalů pro výrobu čipů a pod.) Např.:http://cba.mit.edu/ . Uvedené modely vůbec neřeší informace, přesahující rámec atomové, případně molekulární struktury hmoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sokrat 7.1.2007 0:03

Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

Snad by bylo dobré vymezit si termín informace.

 Akademický slovník pod heslem informace uvádí toto: informace je zpráva, údaj… teorii informací pak definuje jako vědní obor zabývající se obecnými zákonitostmi vytváření a přenosu informací. Z této definice je zřejmé, že primárně musí existovat materiální objekt a až jeho popisem, změřením jeho parametrů, vzniká informace o tomto objektu, kterou je potom možné šířit, předávat jiným objektům. Informace podle Akademického slovníku je tedy rigorózně; zaznamenaný a přenositelný údaj. Jiné, rozšíření tohoto pojmu mi připadá, nezlobte se, jako zapřahání vozu před koně. Jsem přesvědčen, že neposune fyziku dál zaměníte-li termín hmota-materie termínem informace. Patrně Vás inspirovali strunaři, kteří hmotnost odvodili z vibrací strun. (Nikdo dosud kauzálně nevysvětlil jak může neupevněná struna vibrovat, resp.kdo na ni „brnká“). Ovšem hmotnost je jen přenositelná vlastnost materiálních objektů, nikoliv jejich podstata. Materiální objekty objektivně existující nezávisle na našem vědomí, jak zní jejich definice, mohou mít jakoukoliv hmotnost, tedy i nulovou. Viz neukončené  dohady o hmotnosti neutrin. Mohou materiální objekty s nulovou hmotností být zdrojem hmotné informace ve Vašem pojetí? That the question.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 10:12

Re: Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

odd.1/5 Sokrat řekl, citace :“Ovšem hmotnost je jen přenositelná vlastnost materiálních objektů, nikoliv jejich podstata.“

(reakce) : ano, já souhlasím naprosto. Hmotnost je vlastnost „něčeho“ čemu říkáme mateie.

Pak Sokrat řekl, citace :“ Patrně Vás inspirovali strunaři, kteří hmotnost odvodili z vibrací strun. (Nikdo dosud kauzálně nevysvětlil jak může neupevněná struna vibrovat, resp.kdo na ni „brnká“).“

(reakce) : Je neskutečně zarážející, že věda a vědci jsou ochotni probádat kdejáký nápad ale jeden jediný ne – z neznámé zásady. To, že se časoprostor křiví-zakřivuje se už ví, to už je jako jev i vyzkoušeno. Dokonce se ví a vědecky debatuje, že se křiví i dimenze délková i dimenze časová.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 10:13

Re: Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

odd.2/5 A nikdo neprotestuje když reálný časoprostor se tedy umí „křivit“ …a já říkám : umí-li se křivit, a dělá-li to, proč nezkoumat veškeré křivosti kterých může časoprostor dosáhnout svým „křivením se“…. zkoumal to někdo ? O křivosti časoprostoru se bez rozpaků mluví i tak, že vědci řeknou, že časoprostor sám na škálách velikostí Planckových „pění“. Pěna je také stav polykřivostí…čeho?, no dimenzí času a dimenzí délek.  Dokonce se ví, že časoprostor lze „kvantovat“. Co to je kvantovaní časoprostoru ? Já se domnívám, že je to „snímek“ v pozorovatelně pozorovatele právě té pěny ; čili budu-li mít na papíře namalovanou vlnu, např. sínusovku, ( a na sínusovce si udělám stejné úsečky ale velmi malé až skorobody ) a papír natočím k očím abych viděl přímku, tak na té přímce tu vlnu uvidím jako úseky zhuštěných míst a zředěných míst.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 10:14

Re: Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

odd.3/5 Bude-li sínusovka ostrá, pak vlastně na průmětně – přímce uvidím zhuštěniny „jako body“ a zředěniny také „jako body“. Takže mohu prohlásit, že v tomto snímku vidí pozorovatel sled střídání „bodů a mezer“  - a už máme to kvantování. Kvantování tedy může být „průmět, snímek“ třídimenzionální multikřivosti do dvoudimenzionální průmětny. Ale já tu nechtěl rozvádět kvantování a tak se vrátím ke „křivení časoprostoru“. Nikdo nezkoumal co se stane s časoprostorem když se bude kroutit do křivostí vyšších než …než ( to neumím říci odborně ) řeknu to tak že se zakřiví do vlnovalíčku. ( ! ) čili jedna dimenze délková se zakřiví do surfařské vlny a ještě víc a ještě víc do šneku a …a dál. Pak druhá délková dimenze se zvlnobalíčkuje a druhá časová dimenze se zvlnobalíčkuje a třetí délková se zvlnoalíčkuje a dohromady se to zvlnobalíčkuje. ( ?  ) pokud žádná věda a žádný vědec neodsoudil vlnění-křivení časoprostoru principiálně, proč by nemohl časoprostor vyrábět „vyšší zavlnění“ tj. vlnovalíčky do tří dimenzí ??? Proč ne ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 10:15

Re: Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

odd.4/5 A proč o kolo takového nápadu věda-vědci chodí jako okolo tabu, zakázané 13té komnaty ? a nikdo to nechce prozkoumat ? Proč ? Proč se nechce prozkoumat jak může vzniknout časoprostorová pěna jen na Planckových škálách a proč nemůže taková pěna být ve velkorozměrovém časoprostoru ?? (( V big-bangu hladkost časoprostoru neb tam není hmota a tedy gravitace … a pak malá křivost časoprostoru na velkoškálách v němž jsou hmotné objekty … a pak až do minisvěta, tam pěna křivosti časoprostoru – to je zajímavá posloupnost „křivení“ néé ?  Nyní řeč ke strunám : „z čeho“ je struna se neví a je to tabu, na které mi nikdo nikdy neodpověděl. Ale pokud to „něco“ vibruje, pak těmi vibracemi prý se vyrábí hmota ( né hmotnost ) tj. elementy hmotové. Každá jiná vibrace je jinou elementární částicí…vibrace…(?) ; vibrace není jistý druh „křivení“ …? je ! !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 10:15

Re: Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

odd.5/5 Dokonce kdyby byla struna „z nic“, tak by fyzikové možná připustili, že vzniká hmota i  kdyby vibrovalo „nic“ …čili cokoliv kdyby vibrovalo, tedy by vznikala hmota i kdyby byla struna z dimenze veličiny délka“ čili „z čehokoliv“, Tak proč tedy se nedomnívat, že tou strunou je samotná dimenze času a dimenze délky ? Proč ne ? Proč je to pro vědce zakázané téma ? proč ? Proč by vlnovlnění dimenzí času a délek ( zavlňovávání časoprostoru v lokální shluk ) nemohlo vyrábět „stav“ vlnoshluk – vlnobalíček ( kvantíky v průmětně pozorovatele ) ??? a vlna to je vlnová funkce a matematici si už poradí s vlnami do tří dimenzí a s propletením dohromady i s dimenzemi času. …Pokud se takto zavlní časoprostor sám, pak „se jeví“ ( ! ) se jeví jako hmota ! ! ! ( s vlastnostmi a jedna z nich je hmotnost ) a už nastane další shlukování/propojování „malých“ vlnobalíčků elementárních na atomy, molekuly,….a až DNA…. ( podle známých pravidel a zákonů ) proč ne ???? Kdo to zakázal zkoumat ? … Mě za tento nápad pronásleduje skupina šílenců a chce mě upálit v Bohnicích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 7.1.2007 13:39

není to pouze mé pojetí

Nejvíce se tím zabývají v Center for Bits and Atoms - CBA (je to v Bostonské MIT) u nás info např.: http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/pocitace/79E9F07C77A117A4C12571AE003E3802?OpenDocument&cast=1

Podstatou modelu (už jsem to tady někde vysvětloval) je vícerozměrná informační matice v níž mají jednotlivé proměnné hodnoty pouze 0 a 1. V této matici se dle operátorů booleovy algebry přepočítávají sousedící informace. Děje se to v taktech. Lze tím vysvětlit například neurčitost či růst entropie. Celkově je to ve shodě se superstrunami - ty jsou z pohledu modelu určitým zjednodušením. Osobně, a myslím že i obecně nikdo netvrdí, že informační model je absolutní skutečnost, je však skutečnosti blíže než jiné modely, což vyplývá z toho, že dokáže ïnterpretovat jevy, které v jiných pojetích zůstávají mimo. Gravitačně setrvačná interakce ve které je hmotnost základním operátorem je tato informace odvozena od počtu elementárních informací splňujících příslušnou interakční podmínku. Taktováním se provádění výpočtu šíří mezi informacemi, je li informace z které plyne schopnost ovlivnit výpočet posouvána v každém taktu o jeden bit dále, nevstoupí do výpočtu a plynou z toho všechny důsledky nulové hmotnosti. Současně se při tom systém chová jako příslušná dualita. Jinak úvod a odkazy například: http://www.media.mit.edu/physics/publications/papers/98.06.sciam/0698gershenfeld.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

maja 7.1.2007 17:35

Re: Re: není třeba znovu vymýšlet pojmy

Je to asi rok co jsem ve zprávách některé české televize zachytila šot, ve kterém hrála paní na hudební nástroj, který vypadal jako řečnícký pult a jenom pohybem rukou a prstů vyluzovala tóny, které byli hodně podobné lidskému hlasu. Bylo to moc zajímavé, ale nepodařilo se mi dopátrat k více informacím, asi jsem hledala jinde než to je, v každém případě by mě zajímalo, jak ten člověk, který tento nástroj vyrobil na to přišel, že lze obyčejným pohybem prstu nebo ruky vyluzovat tóny z "krabice", pouhými vibracemi, žádné struny kolem, jenom vzduch a přesto tam zachytávala tóny. Jediné co jsem si zapamatovala z komentáře bylo, že to vymyslel nějaký rus /aspoň myslím/.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 5.1.2007 11:02

Re: proč nešťastná?

Pane Vašíček, jednoduché elementární částice „nesou-předávají“ jen malý počet informací protože elementární částice jsou „vlnobalíčkem“ podle nějaké vlnové funkce a tedy mají „tvarů i geometrický tvar – ten je tou informací… složité hmotové struktury mají miliony informací „v sobě“ ukrytých ve strukturách své hierarchie stavby „po blocích“… bílkovina např. krev na sedadla v autě kriminalistovi „nese“ jen informace „povrchové“, chceme-li další informace tak je „dolujeme“…atd. informace jsou nikoliv volné, ale též „matrioškovány, že. A pokud přijměte vizi-hypotetickou, že i složitá hmota je realizována „konglomerací a nabalováním“ jednoduchých „tvarových vlnobalíčků“ do složitých konglomeračních tvarů, tak pak tyto „tvary“ jsou těmi informacemi…

Když si chemie zvolí k popisu chem. reakcí nějakou zápisovou techniku, např. že uhlík je 6p.6n.6e- …tak informace jsou „uvnitř“ a jsou „tvarového“ původu, geometrického původu všech těch „vlnoshluků“ uvnitř uhlíku ( viz nějaká vlnová složitá funkce )…čili informace jsou „sdělení stavu“  jakého stavu ? to je těžké popsat, ale informace že budou „sdělením stavů“ konglomerátů hmotových vsazených do polí a časoprostoru, to si matně představit umíme.

Debatu jsem neukončil, jen přerušil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 5.1.2007 13:19

nerozumím co chcete říci

v prvním odstavci prakticky sdělujete totéž. V druhém téměř taky. Problém je s tím stavem. To je nový pojem, kterým nahrazujete elementární informaci a za informaci považujete informační tok. Informační modely však tyto pojmy rozlišují. Elementární nformace je proto při popisu agregována logickým součinem X= A or B or n...přičemž existuje bez sdělení. To znamená, že my ani okolí (jiné částice nebo pole) neznáme tu informaci. Poznání informace je interakce (zprostředkovaná informačním tokem) - vy to označujete jako sdělení (nebo nějakou podmnožinu interakcí) Chápu, že je to dost abstraktní představa, proto uvedu zjednodušený příklad (berte ho s rezervou):

Máte šestirozměrnou matici elementárnách informací (0 nebo 1). Každá tato informace má dvanáct sousedících informací. V pravidelných taktech dochází k informačnímu toku (výpočtu)Dále máte "pravidla", která předepisují, jak se má informace změnit, když sousedí s určitou kombinací informací. Například, když je 6 sousedních informací 0 má se změnit také na 0. Když je v konkrétní linii napravo informace 1 má se změnit na opačnou hodnotu (negace) a podobně další stovky pravidel. Mimo výpočet jsou sousední informace nezjistitelné. Při výpočtu  se vzájemně zobrazí a upraví svoje informace (0 nebo 1) do pravidly předepsaného stavu. Takto se to děje v každém taktu. Kdybychom měli takový model-matici téměř nekoně velký a na začátku ho celý vynulovali a vložili pár jedniček a definovali vhodná pravidla, bude po pár desítkách taktů jedniček na různých místech mnoho a bude se to šířit. Entropie celého systému v každém taktu vzroste. (to vynulování je velké zjednodušení)  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 5.1.2007 16:28

Re: nerozumím co chcete říci

O.K. ... ano, lidská řeč a abstrakce dokáže tutéž myšlenku - pojmy - předmět popisu popsat různou formou s různým náhledem a zorným úhlem. Ano k tomu co říkáte, já bych to řekl podobně svými slovy "totéž jinak".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 10:30

Re: nerozumím co chcete říci

Vašíček, citace : „Problém je s tím stavem. To je nový pojem, kterým nahrazujete elementární informaci a za informaci považujete informační tok. Informační modely však tyto pojmy rozlišují. Elementární informace je proto při popisu agregována logickým součinem X= A or B or n...přičemž existuje bez sdělení. To znamená, že my ani okolí (jiné částice nebo pole) neznáme tu informaci.“

(reakce) : My lidé jsme si zvykli na to, že informace „je vždy předávána a předána...vnímána a analyzována“. Když do tohoto „tématu“ zahrnete mé vidění, můj filtr, mou nedokonalou definici : „informace je popis stavu věci“, tak pak lze za informaci pokládat i "stav věci“ (čili informaci), který předán nebyl (sekvence v DNA)…stav nemusí být sdělen, aby byl „informací“ ( potencionální )….jenže kdy není stav hmotový „sdělen“  jinam/jinému příjemci ? do jeho pozorovatelny pozorovatele v jeho soustavě souřadné )  … a ono sdělování informace tou „věcí“ někam jinam-nám, je vlastně už interakce… Informace je tedy předávání ( i nepředávání ) "popisu stavu" „věci“ té jiné „věci“. A pokud jsem tímto výkladem vyčlenil ještě nějaké informace jiného typu, tak to ještě neznamená, že i je nemůžeme do takové definice „nějak“ zahrnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 7.1.2007 12:10

žádný problém

on je pojem informace používán různými lidmi v různých souvislostech. V teorii informací je však vymezen zcela přesně. dle této definice s ním pracuje booleova algebra a počítačové čipy. V informačních modelech byly definice informace dále spřesněny. Je n naokraj připomínám (Vám je to ale zřejmě jasné, narizdíl od mnoha jiných), že informační model řeší informace na úrovni atomů, částic a polí. Informace typu lidské sdělení a další makrostavy vůbec neřeší. Nemá to smysl, bylo by to stejné jako zohledňovat dilataci času u pohybu aut nebo kvantové stavy neurčitosti při měření napětí v elektrické síti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 7.1.2007 19:37

Re: žádný problém

O.K.

Dále : co si osobně myslíte o mém modelu-hypotéze realizace hmotových stavů ( elmentárních částic ) "vlněním-křivením-vlnobalíčkováním samotného časoprotoru" v mikrovesmíru ( na Planckových šlálách ) do lokálních vlnobalíčků ( potom geneze do atomů, molekul atd. ) a to přímo z dimenzí i času i dimenzí délek ? ( viz mnoho úvah o tom na http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=n )

Děkuji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 5.1.2007 16:24

Re: Re: stav je ta informace

O.K. ...řekl bych to svými slovy jinak, ale podstata by byla stejná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jschneider@seznam.cz 2.10.2007 10:01

Re: prvoplánové chápání

Nevím, jestli má poznámka přímo k této odpovědi. Pane Vašíček,  jsem si jist, že víte abstrakt - informace, o které v článku píšete má v reálu vždy nějakého svého nositele,

tedy, že nemůže existovat sama o sobě.  když vím, že existuje velmi propracovaná teorie,ve které je informace považována za částici. Pokud mám Vaší představě rozumět tak, že chcete převést, možná kvantovou teorii v teorii informační se zachováním všech vztahů a pravidel možná určitým způsobem modifikovanými nemám žádných námitek. Je třeba si uvědomit, že ani tato teorie nevyřeší základní problém všech, kdo je skutečným nositelem, v tomto případě informací? Nesouhlasím s tvrzením , že energie potřebná ke změně informace o jeden bit je elementární kvantum. Množství potřebné energie je značně rozdílné v závislosti na prostředí v němž má ke změně dojít. Navíc musíte velmi přesně definovat onen 1 bit informace, má-li představovat kvantum energie. Tedy nikoliv na primitivním počítači, ale v realitě samé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Valonis 5.1.2007 21:40

Re: a hmota je co?

To je opravdu silná káva, ta první věta! Kdybyste to napsal obráceně, že informace je důsledek existence hmoty (hmotných struktur), tak bych se pod to s malým zaváháním možná podepsal. Z čeho je tvořena hmota, to na této planetě asi neví nikdo. Samozřejmě, že každá informace má i hmotnost; co se hýbe je hmotné, ale tu  má i třeba foton.a přesto není primárně považován za informaci. Že foton také nese  informaci o reálném fyzikálním ději, změně fyzikálního stavu v jiné hmotné struktuře, je nepochybné, ale nelze už prohlásit, že čím hmotnější je foton, tím více nese informací. To snad né?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 6.1.2007 12:45

káva mi nechutná

Nicméně všechny úvahy vysvětlující fyzikální jevy jsou modelové. Je to o definování pojmů, matematika tohle dovedla k dokonalosti. Možná se to v diskusi ztratily souvislosti, řešíme tady popis a vysvětlení a u toho používáme nějaké pojmy. Nevím o nějaké úměrnosti mezi informacemi a fyzikálními veličinami. Fyzikílní veličina je určitý druh systému informací a hodnota je pomocí informací vyjádřena. Vlnová délka fotonu je informace, směr pohybu vůči něčemu je také informace. Chceteli tyto informace změnit musíte vynaložit energii. Lépe je to vysvětleno v informačním modelu, už jsem tady na to dával odkaz, zabývá se tím celý tým vědců koordinovaný s MIT - což je zřejmě nejprestižnější univerzita v oblasti technologií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 2.1.2007 13:34

nic takového si nemyslím

Vůbec nechápu z čeho tak usuzujete. V každém případě jsem na zákadě i jiných reakcí zjistil, že lidé vnímají pojem informace spíše filosoficky než fyzikálně. Fyzikální informace existuje nezávisle na člověku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Agir 5.1.2007 18:52

Re: Spadl strom?

Starý dobrý George Berkeley. Ale opravdu, taky nemám pocit, že by autor směřoval k tomuto jeho principu (esse est percipi). Něco jiného je však tvrzení (Berkeleyovo), že hmota je pro vysvětlení skutečnosti něčím nadbytečným - tady by se styčné body našly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 1.1.2007 21:59

díky

taky zajímavá informace o Sethu Lloydovi: http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/E92C9EF797DEE56DC1256E970048C267

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 3.1.2007 21:51

Re: Pro autora:

Kvark, elektron a další jednoduché stavy hmorové ( elementární ) obsahují "málo" informace ( stav je informace ) ... mastné kyseliny obsahují informací více...( stavy v kyselině máselné jsou informace ). Je to proto, že elementární částice je vlnobalíček  jednoduchý, tedy v pojetí matenatického popisu...a DNA je už téměř matematicky nepopsatelným konglomerátem hmotových struktur z elementů sestavený. Dalším zesložiťováváním DNA spolu s lidským myšlením  jako software pro DNA se bude tato hmota vyvíjet k "supersložitosti" a ...a to je možná ten Bůh .... Bůh v nás... my zrodíme toho Boha - maximum informace při minimu hmoty samé. Jakoby  : Informace krát hmota = 1 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Vašíček 3.1.2007 22:23

kvark je tvořen 864 bity informace

tedy při aplikaci teorie superstrun a modelu N.Gershenfelda, přitom jich je 144 v interakci s ostatními kvarky a poli. To není totéž co matematický popis, ten je pouze statickým jednorozměrným obrazem. z tohoto pohledu je DNA něco supersložitého a nikdo se to ani modelovat nepokouší. Tedy na úrovni informačního modelu, kde už definování pravidel vztahů informací dvou trojic kvarků představuje pro počítače kapacitní problém.Neil Gershenfeld

• reagovat
• nahlásit příspěvek