Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
OSOBNOST: Před 150 lety se narodil Max Planck – život a dílo
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
pbla4024 17.5.2008 22:08Re: Re: nikdy nikdo žádnou velmi hustou hmotu všude kolem nezaznamenal Hmota se dá docela dobře detekovat. Když vás někdo praští lopatou, všimnete si toho? A to má železo hustotu pouze osm tun na kubík. |
|
|
ZEPHIR 17.5.2008 22:37Re: Hmota se dá docela dobře detekovat. Když jste ovšem tvořen její stojatou vlnou, tak snadné to není. Nicméně od fyzika bych čekal, že si to uvědomí rychleji. To by to ovšem nesměl být fyzmatik. |
|
|
pbla4024 18.5.2008 0:40Re: Re: Hmota se dá docela dobře detekovat. Pokud by byla všude kolem hustá hmota, tak by gravitačně reagovala. A jakákoli nehomogenita by okamžitě gravitačně zkolabovala. Nic takového se nepozoruje. Ps.: Jen tak pro zajímavost, jakou má ten váš "étér" hustotu? V kilogramech na krychlový metr pokud možno. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 1:04Re: jakákoli nehomogenita by okamžitě gravitačně zkolabovala Proč okamžitě? Tak hustou hmotou se nevyrovnává tlak nekonečně vysokou rychlostí, ale jen takovou, jaká rychlost šíření energie dovolí. To co skutečně pozorujeme je, že vesmír kolabuje a houstne tou rychlostí, jakou mu dovolí rychlost světla. Hustota éteru se tu už několikrát probírala. Hustota éteru je nekonečná, protože tvoří prostor s nekonečně mnoha rozměry.Hustota vakua (třírozměrného prostoru) by měla odpovídat hustotě energie velkého sjednocení GUT, čili řádově převrácená hodnota třetí mocniny Planckovy konstanty (10E+96 kg/m3) |
|
|
pbla4024 18.5.2008 6:51Re: Re: jakákoli nehomogenita by okamžitě gravitačně zkolabovala Měřil jsem hustotu v blízkém okolí a vyšlo mi cca 1 kg na metr krychlový. Kam se ztratilo těch 95 řádů? |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 11:14Re: Re: Re: jakákoli nehomogenita by okamžitě gravitačně zkolabovala Když budeme měřit hustotu ve svém ještě bližším okolí, naměříme hustotu energie elektronových orbitalů (řádově 1eV/100 pm), vyjde vám hustota mnohem větší. Když budete měřit hustotu ještě blíž, dostanete se na hustoty hmoty a energie v atomových jádrech. Aby všechna tato energie mohla být přenášena vlnami, musí být prostředí vyjádřeno hustotou Planckovy hmoty v Planckově objemu. Jen tak hustá hmota dokáže přenášet nejenergičtější kosmické záření ze spojování vzdálených černých děr jako vlny, aniž dojde k jejich disperzi. Mimochodem, v jejich okolí takové vlny vznikají jako řiďounké gravitační vlny a celý efekt zde probíhá velmi zvolna, tak jako my zde pozorujeme expanzi vesmíru - ale díky tomu, že je v okolí černých děr časoprostor tak expandován k nám tytéž vlny dorazí komprimované do podoby vlnek, které si mezi sebou vyměňují elementární částice. A vakuum musí všechny tyto nesmírné gradienty ustát a energii přenést jako souvislé homogenní prostředí, je tedy zjevné, že musí být tvořeno hmotou ještě hustší. |
|
|
Stoura 18.5.2008 1:52Jak by měl třeba vypadat ideální plyn s nekonečně vysokou hustotou? Plyn s nekonečnou hustotou nic nepřenese. Díky nekonečné hustotě mají jeho částice nekonečnou hybnost. Ta způsobí, že jakékoliv konečné síly (a v našem vesmíru jsou síly konečné) nezpůsobí žádnou změnu jeho stavu. A tedy ani žádný přenos čehokoliv. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 10:40Re: Plyn s nekonečnou hustotou nic nepřenese To je správný postřeh, takové prostředí se bude chovat jako prázdno, zcela chaotické nic. Nicméně takové prázdno, tvořené rovnováhou velmi vysokých hodnot dvou veličin (hustoty energie a hmoty) je z kauzálního hlediska potřebné právě k vytvoření tech nejmenších možných gradientů a fluktuací. V matematickém prázdnu nelze vytvořit ani tu nejmenší fluktuaci. Je docela možné, že nekonečně hustý éter nakonec ani neexistuje a tahle extrapolace je jen observační iluze. Při pohledu do pole hustých částic se zdá, že jejich hustota stále roste, protože se dráha světla láme dalšími a dalšími vrstvami částic. Současně se tím zvětšuje pozorovaná energie těch částic, jako když pozorujeme pohyb přes zvlněné sklo. Kvůli pěnovité struktuře takováto tlustá vrstva částic může být tvořená i tím, že energie se ve vesmíru mnohonásobně odráží a obíhá. Díky tomu se nám zdá i malý kousek pěny zcela neprůhledný a bílý, pro energii je to takové bludiště a světlo vyslané dopředu v jednom bodě pěny nakonec rozzáří celý prostor, takže energie vyslaná do kosmického prostoru nakonec skončí v částicích pod našima nohama. Existuje zkrátka celá řada "triků", kterými se náš vesmír může jevit větší, hustší a chaotičtější, než skutečně je a vesmír zřejmě i mnoho takových "triků" využívá, resp, vyplývají z jeho fraktální struktury. Ale pro nás stále platí kritéria pozorovatelnosti fluktuací hmoty, které jednoznačně svazují hustotu energie v čase a hmoty v prostoru vlnovou rovnicí. Takže se nám jeví svinuté dimenze jako místo vysokých energií a s časoprostorovou vzdáleností roste hustota energie a hmoty, díky čemuž se tyto svinuté dimenze jeví jako špatně pozorovatelné prázdno. Podobně jako pro vlny na vodní hladině je voda prázdno, kterým se energie nešíří, přestože (resp. právě proto, že) voda obsahuje mnohem vyšší hustoty energie, než ty vlny mohou přenášet. |
|
|
Stoura 18.5.2008 10:58Re: Re: Plyn s nekonečnou hustotou nic nepřenese Ne. Nekonečně husté prostředí prostředí se chová jako absolutní překážka. S chaosem nemá nic společného. Velmi vysoká hodnota a nekonečno jsou zcela rozdílné pojmy. Energie částic nenulové velikosti a nekonečné hustotě je buď nezjistitelná (pokud se nepohybují), nebo nekonečná ve všech ostatních případech. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 11:23Re: nekonečně husté prostředí prostředí se chová jako absolutní překážka. To závisí na poměrech hustot hmoty a energie, které vůči sobě mohou fluktuovat. Nekonečně malá odchylka od tohoto poměru se bude v nekonečně hustém éteru chovat jako objekt reálné velikosti. S chaosem nekonečně vysoká hustota energie souvisí vcelku jednoznačně: nekonečně hustý plyn musí být také nekonečně horký, tedy chaotický, protože v takovém plynu se energie nemůže kauzálně přenášet na velké vzdálenosti. Z hlediska vln na hladině vody je voda velmi husté a horké prostředí. Absolutní termodynamická nula takového prostředí je vyjádřena stavem, kdy je vodní hladina zcela klidná. Vidíme, že i zde je absolutní nula narušovaní energií nulového bodu, v tomto případě způsobenou chaotickým pohybem molekul. Podobně můžete termodynamickou teplotu extrapolovat na povrch orbitalů v atomech, povrch hmoty v jádrech atomů nebo povrch elementárních částic. Vždy je zde nějaká absolutné teplota a energie nulového bodu, způsobená vysokou teplotou částic, tvořících svinuté dimenze. Teplota je tedy relativní veličina stejně jako hustota energie či hmoty. |
|
|
Stoura 18.5.2008 11:57Re: Re: nekonečně husté prostředí prostředí se chová jako absolutní překážka. Opět ne. nekonečně malá odchylka od poměru dvou nekonečně velkých veličin se s pravděpodobností nekonečně blízkou jedničce bude chovat jako nekonečně velký objekt, nikoliv objekt reálné velikosti. Jakákoliv látka, složená z nekonečně hustých částic má nekonečnou teplotu bez ohledu na rychlost svých částic (předpokládám, že teplotu plynu pokládáte za jiné vyjádření průměrné kinetické energie). Z hlediska vln na hladině má voda hustotu konečnou a relativně malou - kinak by její částice nemohly být uvedeny do makroskopického pohybu, kterým se energie vln přenáší. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 12:15Re: látka, složená z nekonečně hustých částic má nekonečnou teplotu To samozřejmě má, ale protože ty částice jsou současně nekonečně husté, jejich energie se k nám nedostane, protože jak jste poznamenal předtím, takové prostředí je pro energii neproniknutelné. Máme tu tedy co do činění s jistým paradoxem: nekonečně husté prostředí by mělo být nekonečně horké, ale současně je pro energii neprostupné. Co tedy bydeme reálně pozorovat? Fluktuace hustoty těch částic, které mají charakter multinomiálního rozdělení a čím je prostředí hustší, tím více se jeví jako stlačené gradienty, odstiňující energii pod nimi. To je vlastně docela zajímavý jev, že černá díra, přestože je tak horká se jeví jako studená, protože ten obrovský gradient hustoty energie tu energii odráží dovnitž. Podle éterové teorie to ovšem platí jen pro malé a střední černé díry, u těch velkých se už energie svým vlastním gradientem hustoty neodstíní, protože povrchový gradient energie s rostoucím objemem klesá. |
|
|
Stoura 18.5.2008 14:42Re: Re: látka, složená z nekonečně hustých částic má nekonečnou teplotu Pokud jsou nějaké částice nenulové velikosti (a nenulová může býj kakkoliv malé číslo) nekonečně husté, nemohou být už hustější. Hustější než nekonečno je opět nekonečno.Další úvahy o jakýchkoliv konečných (velkých nebo malých) hodnotách jsou předpokladem nekonečné hustoty předem odsouzeny k nesmyslnosti. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 15:56Re: Pokud jsou nějaké částice nenulové velikosti ...tak mohou být složeny z částic ještě menších. O velikosti částic tu zatím nikdo nemluvil. |
|
|
Stoura 18.5.2008 15:58Re: Re: Pokud jsou nějaké částice nenulové velikosti Jakkoliv malé znamená jakkoliv. Například i ještě menší. Nekonečná hustota znamená nekonečnou hmotnost., moment hybnosti i energii. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 16:23Re: nekonečná hustota znamená nekonečnou hmotnost Přesně tak. Netvrdím přece, že je éter složen z částic konečné velikosti, IMO je složen z fraktálních fluktuací své hustoty, které existenci nějaké jemnější struktury předpokládaj. |
|
|
Stoura 18.5.2008 19:29Re: Re: nekonečná hustota znamená nekonečnou hmotnost To je vcelku jedno. Jakmile je hustota nekonečná na nějaké úrovni, je nekonečná na všech. Částicí jsem měl na mysli jakýkoliv nenulový objem prostoru (což může být i prostor toho, co nazýváme částicí) s Vámi propagovanou nekonečnou hustotou. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 20:32Re: Jakmile je hustota nekonečná na nějaké úrovni, je nekonečná na všech Nekonečná hustota znamená, že v nekonečně malé části je uzavřena konečná hmotnost. |
|
|
Stoura 18.5.2008 20:47Re: Re: Jakmile je hustota nekonečná na nějaké úrovni, je nekonečná na všech Aha. Doteď jsem si myslel, že nekonečnou hustotou máte na mysli nekonečnou hmotnost v konkrétním prostoru (protože, alespoň jak doufám, se prostor našeho Vesmíru snažíte pomocí svého éteru popsat). Takže vlastně celou dobu mluvíte jen o jediném bodu (bod je nekonečně malá část). O kterém? |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 21:01Re: takže vlastně celou dobu mluvíte jen o jediném bodu Představte si, že náš vesmír sedí jako černá díra v jiném vesmíru a ten zase v dalším, atd.... Počet těch úrovní je nekonečnej a předpokládá tedy nekonečnou hustotu hmoty "tam venku". Podobně si při cestování do mikroměřítka mohu představovat, že každá částice je tvořena jako fluktuace hustoty mnoha menších. Hustota éteru je tedy nekonečná v nekonečně mnoha dimenzích, což neznamená, že hustota hmoty v jeho nekonečně malém zlomku (např. třech dimenzích našeho prostoru) musí být nekonečná také. |
|
|
Stoura 18.5.2008 21:14Re: Re: takže vlastně celou dobu mluvíte jen o jediném bodu Tak postupně: Neplatí, že nekonečný počet členů řady musí nutně znamenat nekonečnou velikost svých členů nebo nekonečnou velikost jejího součtu. Věta "Počet těch úrovní je nekonečnej a předpokládá tedy nekonečnou hustotu hmoty" je ničím nepodložené tvrzení. Předpoklad ze závěru nijak nevyplývá. To předpokládáte Vy.
Zbytek zatím nemá cenu rozebírat, protože je založen na nepravdivém tvrzení. |
|
|
ZEPHIR 18.5.2008 21:53Re: počet členů řady nemusí nutně znamenat nekonečnou velikost Dobře, řekněme, že zatím nevidím rozumné omezení pro hustotu éteru směrem do kosmologické nebo Planckovy škály. |
|
|
Stoura 19.5.2008 7:56Re: Re: počet členů řady nemusí nutně znamenat nekonečnou velikost Aha. Takže jste svou slepotu prohlásil za nekonečno a divil se, že to ostatní nechápou. takže nevidíte hranice. Ale to je dost slabý výčet vlastností média, které má tvořit Vesmír. |
|
|
ZEPHIR 19.5.2008 11:46Re: že to ostatní nechápou Pokud uvedete nějaký argument pro opak, můžeme se o nich pobavit. Jinak nemám důvod předpokládat, že vesmír je v každém ohledu nekonečný. Každou jinou hodnotu je totiž nutné nějak zdůvodnit. |
|
|
Stoura 19.5.2008 12:24Re: Re: že to ostatní nechápou Pro opak čeho? Pro opak toho, že je kolem nás kekonečně husté prostředí tu myslím argumentů zaznělo už dost. Teď píšete: nemám důvod předpokládat, že vesmír je v každém ohledu nekonečný - znamená to, že v některých ohledech ten důvod máte? Ve kterých? Zdůvodněte prosím tedy hodnoty, které charakterizují Váš éter. A především tyto hodnoty uveďte. Nekonečno už jsme doufám odmítli. |
|
|
ZEPHIR 19.5.2008 16:34Re: pro opak toho, že je kolem nás kekonečně husté prostředí Žádné argumenty ty nezazněly, jen jste konstatoval absenci argumentu pro. Ale absence argumentů PRO to ještě neznamená argumenty PROTI. Éter je podle mojí verze éterové teorie inerciální prostředí s nekonečně vysokou hustotou energie a hmoty. Že je inerciální se myslí to, že v každém bodě splňuje vlnovou rovnici. nemám důvod předpokládat, že vesmír je v každém ohledu nekonečný mělo samozřejmě znít nemám důvod nepředpokládat, že vesmír je v každém ohledu nekonečný |
|
|
Stoura 19.5.2008 17:10Re: nemám důvod nepředpokládat, že vesmír je v každém ohledu nekonečný Aha. Takže na to, že třeba rychlost světla je podle Vás nekonečná (nemáte přece důvod nepředpokládat, že by v tomto pohledu nebyl Vesmír nekonečný - když každý, tak každý), nekonečně bude svítit Slunce, nekonečné je prostě cokoliv, na co ve Vesmíru vezmu ohled. ... To myslíte skutečně Vážně? |
|
|
ZEPHIR 19.5.2008 18:11Re: třeba rychlost světla je podle Vás nekonečná Ovšem, proč ne? Pro lidičky sedící v černé díře uprostřed našeho vesmírů je světlo přenášené tachyony. A pokud budou sedět uvnitř černé díry uvnitř této černé díry, atd.. nekonečně hluboko vlnořené. bude pro ně naše rychlost světla nekonečně vysoká. A obráceně, při pohledu zvenku se pro nás světlo šíří v okolí černé díry rychlostí několika milimetrů za rok. |
|
|
pbla4024 19.5.2008 18:14Re: Re: třeba rychlost světla je podle Vás nekonečná Opak nekonečné rychlosti je rychlost několik milimetrů za rok? Podle jaké logiky? |
|
|
ZEPHIR 19.5.2008 18:30Re: Opak nekonečné rychlosti je rychlost několik milimetrů za rok? Když ta černá díra bude sedět uvnitř další černé díry, a ta zase uvnitř další jako uvnitř nekonečně vnořené matrjoškty, bude se nám při pohledu zdálky zdát, že se v ní světlo prakticky nehýbe, jeho rychlost bude nulová. V éterové teorii je každé pozorování důsledkem určité perspektivy. Nelze jednoznačně říct co uvidíme, pokud neuvedeme podmínky pozorování. |
